|
|
Dietní opatření u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka
SOLDÁTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá dietním opatřením u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka. Toto téma je stále aktuální, neboť dětí trpících ABKM nebo laktózovou intolerancí stále přibývá a dietní opatření je základní léčbou těchto onemocnění. Správná výživa je velice důležitá pro optimální vývoj dětského organismu. Hlavním cílem práce bylo seznámit se s dietním opatřením vhodným pro děti trpící daným onemocněním. Dále také seznámit se s příznaky, diagnostikou a průběhem těchto onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána správná výživa dětí v novorozeneckém, kojeneckém i batolecím věku. Dále je zde uvedeno, jaké jsou výhody kojení, jak pro dítě, tak pro matku a jaké mohou nastat komplikace znemožňující kojení. Pak je také detailněji popsáno složení mateřského mléka, kravského mléka a rozdělení umělých mlék. U umělých mlék je uvedena i jejich dostupnost na českém trhu. Dále jsou také obecně popsány nežádoucí reakce na potraviny a z těchto reakcí se dále zaměřuji na potravinovou alergii a intoleranci. Z potravinových alergií je popsaná ABKM a z potravinových intolerancí pak intolerance laktózová. Pro zpracování praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Ten byl proveden formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s matkami dětí trpících zkoumaným onemocněním. Pro tyto rozhovory byly stanoveny dva okruhy otázek. Jeden okruh pro matky dětí s ABKM a druhý pro matky dětí s laktózovou intolerancí. Výzkumný soubor tvořilo 5 dětí od narození do 5 let věku z Jihočeského kraje a rozhovory byly vedeny s jejich matkami. Tyto rozhovory probíhaly anonymně a matky dětí byly označeny jako respondentky č. 1 5. R1, R2 a R3 byly matky dětí s ABKM a R4, R5 byly matky dětí s laktózovou intolerancí. K získání respondentek pro výzkum byla použita metoda "sněhové koule". Na základě cíle práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka se zabývala tím, jak jsou matky obeznámeny s dietním opatřením jejich dětí a s onemocněním samotným. Z výzkumu vyplynulo, že maminky dětí s ABKM jsou s onemocněním i s dietním opatřením svých dětí lépe obeznámeny než maminky dětí s laktózovou intolerancí. Také bylo z výzkumu zjištěno, že téměř všechny maminky nejsou spokojeny s přístupem lékařů ke zdravotním problémům jejich dětí. Několik z nich dokonce změnilo lékaře. Většinou si všechny hledaly detailní informace o onemocnění i o dietním opatření na internetu, protože od lékaře pro ně nebyly informace dostatečné. Nakonec skoro všechny zjišťovaly, podáváním dané potraviny dítěti, zda se jeho zdravotní stav zhorší, jestli ji tedy mají ze stravy vynechat. Z rozhovorů také vyplynulo, že stručné základní informace od lékaře dostaly všechny respondentky. Druhou otázkou bylo, co dietní strava pro děti trpící daným onemocněním obsahuje. V rozhovorech všechny matky dětí s ABKM shodně uváděly, že ze stravy dětí vyloučily všechna savčí mléka i mléčné výrobky. Výlučně kojící maminka eliminovala tyto potraviny ze stravy svojí. Maminka, která kojila jen částečně, do stravy dítěte zavedla jako náhradu MM, z důvodu velké citlivosti dítěte na BKM, aminokyselinový preparát. Z výzkumu také vyplynulo, že všechny respondentky ze stravy vyřadily i další možné alergizující potraviny. Dvě respondentky také suplovaly ve stravě vápník v tabletách. Maminky dětí s laktózovou intolerancí shodně uváděly, že ze stravy dítěte vylučují veškeré potraviny i výrobky s obsahem laktózy a stále hledají jaké výrobky a potraviny mohou dítěti do stravy zařadit. Také shodně uvedly, že jelikož jejich dítě mělo zdravotní problémy i při výlučném kojení, musely přestat kojit a dítěti zavést jako mléčnou náhradu umělé nízkolaktózové mléko. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že děti všech respondentek na zvoleném dietním opatření prospívají bez zdravotních problémů. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty v oboru Nutriční terapeut a také jako informační materiál pro maminky dětí trpících daným onemocněním.
|
|
|
Výživa u dětí s chronickým kožním onemocněním
Tomíšková, Markéta ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Matoulek, Martin (oponent)
1 Děti a chronicky nemocní jsou dvě skupiny osob se specifickými nároky na skladbu stravy. Proto v případě, kdy pacient spadá do obou těchto skupin zároveň, může být velmi obtížné stanovit pro něj vhodný výživový plán a stanovit doporučenou skladbu stravy. Cílem této práce je popsat specifika a požadavky na nutriční péči o chronicky nemocné děti s kožním onemocněním. Zejména se tato práce zaměřuje na výživu dětí s atopickým ekzémem. V praktické části práce bylo zkoumáno, jak jsou v praxi dodržována klíčová zjištění výzkumů a doporučení České pediatrické společnosti a jak je zajišťována edukace pacientů o dietě spojené s atopickým ekzémem. Závěry výzkumů a doporučení České pediatrické společnosti ohledně výlučného kojení minimálně do ukončeného 4. měsíce byly u zkoumaného vzorku ve většině (85 %) případů dodržovány. Doporučení ohledně zavádění příkrmů okolo 6 měsíců bylo u zkoumaného vzorku pacientů rovněž převážně dodržováno - později než v 6 měsících byly příkrmy zaváděny u 23 % pacientů. Doporučení ve vztahu k vylučování potravin pouze v případě prokázané alergie ve většině případů nebylo dodržováno. U 86 % pacientů bylo eliminováno 3-6 potravin. U 62 % pacientů přitom byly 3-4 potraviny vyloučeny bez vazby na prokázanou alergii a celkově bylo 86 % případů eliminovaných potravin z jídelníčku pacienta...
|
|
|
Potravinové alergie a intolerance - fakta a mýty
Češková, Blanka ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Onemocnění spojená s přecitlivělostí na potraviny, mezi které se řadí potravinové alergie i potravinové intolerance, jsou celosvětově na vzestupu. Alergická onemocnění se v ekonomicky vyspělých státech dle WHO stala největší dětskou environmentální epidemií. Dysregulace imunitní tolerance je základním mechanismem, který se na rozvoji potravinové alergie podílí. Podle současného názoru riziko vzniku alergií více souvisí s jinými faktory životního stylu, jako jsou složení stravy, tělesná aktivita nebo obezita. Potravinové alergie u dětí a u dospělé populace se liší jak ve spektru spouštěcích potravin, tak svými projevy i jejich závažností. Rozdílná je také prognóza u alergií na různé druhy potravin. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují správný rozvoj imunitního systému dítěte, je výživa. Do 4. až 6. měsíce by mělo dítě dostávat výhradně mateřské mléko - pro kojence je to nejvhodnější a z alergologického hlediska i nejbezpečnější strava. Posiluje jeho imunitní systém. Je pozorován jeho pozitivní vliv zejména na výskyt potravinových alergií a atopického ekzému. Rozvoji astmatu a jiných alergií ale zřejmě zabránit nedokáže. Kojení má mimořádný význam a přínos v prevenci řady onemocnění pro dítě i matku. Mléko je ve výživě většiny národů významnou potravinou, přesto se najde skupina lidí,...
|
|
|
Výživa kojenců a batolat
Losertová, Milena
Dodržování zásad racionální výživy zajišťuje příjem kvalitních živin, nezbytných pro správné fungování lidského organismu. Je tedy žádoucí, aby se matka těmito zásadami řídila při sestavování jídelníčku pro sebe, své dítě a ideálně pro celou rodinu, neboť dítě v batolecím období začíná přijímat stravovací návyky ostatních členů rodiny a přijímá je za své. Správným způsobem stravování lze předcházet potravinovým alergiím a civilizačním chorobám. Pro snížení vzniku těchto rizik je žádoucí, aby byly potraviny do dětského jídelníčku zařazovány od 6. měsíce ve správném pořadí.Zásady pro správné řazení nových potravin do dětského jídelníčku by měly být dodržovány i v batolecím období.
|
|
| |
|
|
Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.
|
|
|
Modulace imunitního systému člověka výživou
Urbišová, Amálie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na nutriceutika, složky funkčních potravin, které lze využívat při léčbě i jako prevence poruch imunitního systému. V úvodu se práce zabývá strukturou a důležitými funkcemi imunitního systému. Následuje stručná klasifikace poruch, které s imunitou organismu souvisí. Podrobněji je v této kapitole popsána potravinová alergie, jedna z poruch imunity, jejíž projevy jsou snadno výživou ovlivnitelné. Dále práce objasňuje vliv mikroflóry tlustého střeva na imunitní systém. Další kapitola se zabývá problematikou funkčních potravin, jejich vlastnostmi a využitím. Důležitá část práce se věnuje jednotlivým složkám funkčních potravin, které svým imunomodulačním účinkem přispívají k lepšímu stavu imunitního systému člověka. Tato kapitola zahrnuje stručnou charakteristiku nutriceutik, jejich působení na imunitu, výskyt v potravinách a denní doporučený příjem.
|
|
|
Alergeny v potravinách
Vlková, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na hlavní alergeny v potravinách, které jsou nebezpečné pro alergické jedince. V současné době je známo osm hlavních alergenních potravin, ale stále k nim přibývají další. Práce popisuje charakteristiku těchto alergenů, včetně jejich struktury a stability vůči různým vlivům. Je zmíněn i alergenní potenciál přídatných látek. Zahrnuje také informace o základních funkcích imunitního systému a jeho složek. Vysvětluje klasifikaci nepříznivých reakcí na potraviny a jejich základní mechanismy. Jedna kapitola je věnována projevům potravinové alergie, které se objeví po požití potravin obsahující alergeny. Dále uvádí problematiku zkřížené reakce a hlavní metody detekce potravinových alergenů. Vzhledem k závažnosti potravinových alergenů se vědci snaží o harmonizaci v oblasti detekce těchto alergenů po celém světě. Na závěr práce poskytuje informace o označování alergenů v potravinách.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienty s potravinovou alergií
PECHÁNKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o klienty s potravinovou alergií.Hlavním cílem této práce je seznámit se s úlohou sestry v péči o klienta s potravinovou alergií, dále zjistit, jak se klienti s potravinovou alergií stravují a zda se vyskytují nějaké problémy ve stravování. Cílem je také zjistit, zda a jak klienti dodržují dietní opatření, které souvisí s jejich alergií. Šetření je prováděno za pomoci strukturovaného rozhovoru s klienty, kteří se léčí s alergií na potraviny a se sestrami, které pracují v alergologické ambulanci.
|
|
| |
host ::
RSS.