|
|
Historický vývoj zvolených obcí v příhraničních oblastech
DVOŘÁK, Marek
V této bakalářské práci jsme se seznámili s historickým vývojem dvou lokalit v příhraniční oblasti, a to Rychnova u Nových Hradů a Konratic. Lidé zde v historii neměli jednoduchý život. Historie obcí se začala psát již ve druhé polovině 13. století, kdy zde byl vystavěn kostel sv. Jiljí, který je dnes tím nejcennějším, co se v obci zachovalo. Vývoj obcí byl takový jako mnoha jiných obcí, které ležely v blízkosti hranic. Jsou zde popsány události, které ovlivnily vývoj počtu obyvatelstva a soužití Čechů s Němci společně s přerozdělováním majetku mezi nimi. Byl proveden popis krajiny a způsob jakým se změnila v porovnání se současností. Na závěr byl analyzován další vývoj obcí.
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Historie české obecné školy v Kájově
MÜLLER, Martin
Bakalářská práce popisuje historii české obecné školy v Kájově od samotného zřízení až do roku 1950. Práce se zaměřuje na historii české školy, zároveň však úzce souvisí se školstvím německým. Pracoval jsem s on-line dostupnou školní kronikou ze Státního oblastního archivu v Třeboni, s odbornou literaturou, internetovými zdroji, ale i s nepublikovanými pamětmi z rodinné sbírky příbuzných kájovské pamětnice Růženy Hotové. Samotná práce se zaměřuje na místo Kájov jeho historii a současnost, samotný vznik školství, vliv nacismu, válečné období, odsuny Němců po skončení války, nástup komunismu. Práce se zaměřuje na historii české obecné školy až do roku 1950. Jedním z důvodů je dostupnost materiálů, zároveň však práce obsahuje významné události pro český národ.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu
MÜLLEROVÁ, Eva
Tématem mé bakalářské práce je vývoj osídlení ve zvolené lokalitě příhraničního regionu. Práce je rozdělena na část literární a část praktickou. Literární rešerše je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je popisována historie osídlení pohraničí na našem území. Konkrétněji je zde vysvětlen pojem pohraničí, s ním spojené české pohraničí a následně pojem Sudety. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj venkovských sídel. Zde je popsán vývoj těchto sídel nejprve do 15. století, následně vývoj do 18. století a vývoj do 20. století. Třetí kapitola je zaměřena na faktory, které ovlivňovaly a stále ovlivňují uspořádání těchto sídel. Velmi důležitou částí mé bakalářské práce je část praktická. Již ze samotného názvu vyplývá, že je práce z velké části zaměřena na příhraniční oblast, proto jsem pro tuto část zvolila zpracování obce Záblatí, která se nachází v příhraniční oblasti, v Jihočeském kraji nedaleko města Prachatice. Praktická část zachycuje proměnu této obce od první písemné zmínky o ní až do současné podoby.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolených lokalitách v příhraničním regionu
HERBSTOVÁ, Terezie
Téma diplomové práce je vývoj osídlení ve zvolené příhraniční oblasti, konkrétně na Českokrumlovsku. Práce je rozdělena do dvou částí - literární a praktické. Literární část je členěna do tří kapitol. Zprvu jsou vysvětleny pojmy české pohraničí a Sudety. Následuje kapitola zabývající se historií osídlení na našem území, počínaje mladší dobou kamennou, přes příchod Slovanů, velkou kolonizaci, husitské války, třicetiletou válku a v neposlední řadě události 20. století. Závěr literární části je zaměřen na Šumavu, soužití tu dvou různých povah - slovanské a germánské, a vývoj jejich vztahů především v době před, během a po druhé světové válce. Praktická část diplomové práce se zabývá jedenácti vybranými obcemi, které po odsunu Němců a následného zřízení Vojenského újezdu Boletice zcela zanikly. Mapuje každou z těchto obcí, popisuje jejich vývoj a zaznamenává vzhled a strukturu prostřednictvím dvou, pro každou obec vyhotovených map, jedné z doby poválečné a druhé ze současnosti.
|
|
|
Crossing the Mexican-American Border in Cormac McCarthy's Work
NÁVRATOVÁ, Markéta
Práce nejprve v teoretické části nastíní problematiku existence a historii vzniku mexicko-americké hranice na území státu Texas a poté představí autora Cormaca McCarthyho jako autora mexicko-amerického pomezí. Práce se ve svém jádru zaměří na objasnění pojmu hranice (Borderlands/ La Frontera) v literárním kontextu současné americké regionální literatury. Pojmem hranice se práce bude zabývat v rámci románové tvorby Cormaca McCarthyho (román Hranice - The Crossing a případně další díly zmíněné trilogie). S prostorovým pojmem hranice bude pracovat i kapitola věnovaná McCarthyho postapokalyptickému románu Cesta.
|
|
|
Mapování a modelová rekonstrukce historických technických staveb v příhraničním regionu
KRÁLOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se zabývá tématem historických technických staveb ve venkovském prostoru. V části literární rešerše má přiblížit a přehledně shrnout obecné informace o technických stavbách ve venkovském prostoru. Tato část má několik kapitol, které obsahují rozdělení typů technických staveb, vývoj jejich typických konstrukcí a zvláštních prvků, dále faktory, které ovlivnily vývoj těchto staveb a jejich členění dle jednotlivých regionů České republiky. Praktická část má již konkrétní zaměření na vybranou zájmovou lokalitu v příhraničí - obec Kvilda. V této části je popsána historie obce, průběh jejího osidlování a socioekonomický vývoj. Dále jsou zde zmapovány, identifikovány a kategorizovány všechny historické technické stavby v obci. Zároveň byla vytvořena dokumentace shrnující ucelené informace o jednotlivých objektech. V závěru jsou zhodnoceny vysledované závislosti mezi rozmístěním technických staveb a vývojem zvoleného regionu.
|
|
|
Zemědělské osídlování - horská pastvinářská družstva v okrese Trutnov 1945-1949
Nováková, Tamara ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Historie horských pastvinářských družstev v letech 1945-1949 není zatím dostatečně zpracovaná a reflektovaná v celé šíři problematiky ani na celorepublikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu, či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text se zaměří na genezi vzniku horských pastvinářských družstev na celorepublikové úrovni v kontextu politicko- společenského dění v letech 1945-1949 včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň konkrétně popíše realizaci šesti družstev na příkladu východních Krkonoš a Podkrkonoší, resp. politického okresu Trutnov. Formou sondy budou pro srovnání popsána i realizovaná HPD v okrese Prachatice. Komparace teoretických záměrů ministerstva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských pastvinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti a za druhé představuje roli horských potravinářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky konfiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými...
|
|
|
Herzlich Willkommen
Dimitrov, Georgi ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě.
|
|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
host ::
RSS.