|
|
Vybrané charakteristiky hybného aparátu u dospívajících plavců
LANDAUEROVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce je posouzení pohyblivosti páteře, stavu plochonoží a základních antropologických charakteristik dospívajících plavců. Soubor probandů 36 chlapců ve věku 15-18 let, tedy mladší a starší dorost z plaveckých oddílů Jihočeského kraje. Z naměřených hodnot byly vybrány základní somatické rozměry, jako jsou tělesná hmotnost, tělesná výška, obvodové rozměry (pravé paže, břicha, boků, pravého stehna) a kožní řasy (nad bicepsem, tricepsem, subskapulární, suprailiakální a na stehně). Z hodnot tělesné hmotnosti a výšky byl vypočítán Body Mass Index. Výsledky základních tělesných charakteristik našeho souboru dospívajících plavců a referenčních souborů dospívajících hokejistů a probandů souboru Československé spartakiády 1985 se významně neliší. Statisticky vysoce významné rozdíly hodnot byly vypočteny u Body Mass Indexu a kožní řasy nad tricepsem, subskapulární a suprailiakální v porovnání se souborem dospívajících hokejistů ve prospěch hokejistů. Bakalářská práce se dále věnuje posouzení pohyblivosti páteře a plochonoží. Ze zkoušek, které hodnotí stav páteře, byl vybrán Stiborův příznak, Ottův příznak, Schoberův příznak, Čepojův příznak, zkouška lateroflexe, zkouška šály a modifikovaný Thomayerův příznak. U funkčních zkoušek páteře patří mezi nejzajímavější Stiborova a Ottova příznaku v předklonu, kdy plavci dosahovali lepších výsledků než hokejisté. Naopak tomu bylo při zkoušce šály, kdy větších hodnot dosahovali hokejisté.
|
|
|
Vybrané charakteristiky hybného systému u dětí ve věku od 3 do 10 let
IRA, Aneta
Cílem této bakalářské práce je posouzení pohyblivosti páteře, stavu plochonoží a základních antropologických charakteristik chlapců a dívek ve věku 3, 5, 7 a 10 let. Na základě zjištěných a zpracovaných dat se práce snaží vytvořit relevantní závěry a doporučení, které by dále posloužily učitelům mateřských a základních škol, dětským lékařům, fyzioterapeutům, ale i rodičům v práci s dětmi těchto věkových skupin. K nejzajímavějším výsledkům výzkumu patří zjištění o snižujícím se rozsahu pohyblivosti krční páteře u starších dětí (10 let) při testování funkční zkouškou Čepojův příznak, s věkem se zhoršující průměrné rozsahy pohybu u chlapců při testování modifikovaným Thomayerovým příznakem, potvrzení jedné z teorií o sekulární akceleraci, a průměrně menší rozsahy pohyblivosti páteře dívek předškolního věku v porovnání s chlapci téhož věku.
|
|
| |
|
|
Specifické změny na nohách moderních gymnastek a možnosti jejich fyzioterapeutického ovlivnění
Šťastná, Jana ; Satrapová, Lenka (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název: Specifické změny na nohách moderních gymnastek a možnosti jejich fyzioterapeutického ovlivnění pomocí pohybového programu Cíl práce: Cílem této práce je zhodnotit funkci a specifické změny na nohách moderních gymnastek a prokázat pozitivní vliv pohybového programu na tyto změny a zhoršenou funkci nohy. Shrnout výsledky dosavadních studií zaměřených na ovlivnění správné funkce nohy a získat užitečné informace z tohoto experimentu a to nejen pro fyzioterapeuty, trenéry a moderní gymnastky, ale i pro laickou, sportovní aktivní veřejnost, u níž se objevují stejné zdravotní problémy v oblasti nohy. Metodika práce: Hlavní podstatou této vědecko - výzkumné kvantitativní studie je ovlivnění zhoršené funkce a specifických změn na nohách moderních gymnastek pomocí pohybového programu. Ten byl prováděn po každém tréninku (tj. 4x týdně) v průběhu 3 měsíců. Zúčastnilo se ho 10 probandek ve věku 14 - 17 let. Experiment byl postaven na metodě srovnání dvou dotazníků a vstupního a výstupního kineziologického rozboru, jehož součástí byl také test dle Véleho (se zachováním zrakové kontroly/bez zrakové kontroly) a plantogram, k jejichž hodnocení byl využit Wilcoxův test, který porovnává dvě měření a slouží ke stanovení statisticky významného či nevýznamného rozdílu. Výsledky: Experiment prokázal, že za tři...
|
|
|
Ovlivnění plochonoží u dětí s Downovým syndromem
NOVOTNÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce pojednává o jednom z nejčastějších problémů, kterým trpí jedinci s Downovým syndromem plochá noha. Plochonoží se u tohoto onemocnění objevuje mnohem častěji než u zdravé populace. Tento fakt je dán přítomností nadměrného množství kolagenu typu VI, generalizovanou svalovou hypotonií a hypermobilitou. Lidská noha je velice důležitou součástí pohybového aparátu, plní funkci jak statickou, tak dynamickou. Chodidlo je schopné přilnout k terénu, po kterém se pohybuje. Noha zajištuje stabilitu těla ve stoji i při pohybu, dále je zdrojem proprioceptivních informací z drobných svalů planty. Pro plnění těchto funkcí je nutné, aby byla správně vytvořena nožní klenba, aby bylo nastaveno centrované postavení v kloubech nohy a aby nebyly přítomné další deformity nohy. Informací o terapii ploché nohy u zdravých dětí lze nalézt v odborné literatuře mnoho, ale o léčbě plochonoží u dětí takto geneticky zatížených bohužel nikoliv. Na terapii plochonoží se u odborné veřejnosti objevují různé názory, kromě zahájení aktivního cvičení se často doporučuje čekat s léčbou do pozdějšího věku nebo používat pouze pasivní ortopedické pomůcky. Tato práce má přiblížit možnosti léčby ploché nohy u dětí s Downovým syndromem. V teoretické části je popsáno onemocnění Downův syndrom, jeho příčina vzniku a charakteristiky. Pozornost je věnována projevem onemocnění na pohybovém aparátu. Dále teoretická část pojednává o lidské noze, o její anatomii, kineziologii, jejích funkcích a její nejčastější deformitě, kterou je plochá noha. Je zde také popsána diagnostika ploché nohy pomocí metody Chippaux Šmiřák. Praktická část práce je zpracována formou kazuistik pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvoří tři děti s Downovým syndromem, dvě dívky ve věku 11 a 8 let a jeden chlapec ve věku 5 let. Terapie probíhala po dobu pěti měsíců, jedenkrát za čtrnáct dní děti s rodiči docházely do Centra Arpida v Českých Budějovicích na terapii vedenou mnou, dále pak měly denně cvičit v domácím prostředí za pomoci rodičů. Na začátku terapie bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření, byly vyhotoveny otisky nohou a vyšetření stoje na dynamickém chodníku Zebris na Rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Na konci terapie bylo toto vyšetření zopakováno a byly popsány změny, které v něm nastaly.
|
|
|
Aplikace ortopedických vložek v dětském věku
Svobodová, Julie ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název práce: Aplikace ortopedických vložek v dětském věku Vedoucí práce: PhDr. Tereza Nováková, PhD. Vymezení problému: Význam tvaru podélné klenby je jednou z nejvíce diskutovaných otázek v ortopedii vůbec. Stejně tak je hojně probírána problematika indikace ortopedických vložek u ploché nohy, zvláště pak v dětském věku. Mezi odborníky panují rozlišné názory, kdy k jejich předepsání přistoupit a na kolik je jejich nošení přínosné. Doposud nejsou jasně stanoveny hranice, kdy se již skutečně jedná o patologii, a kdy jde pouze o flexibilní plochou nohu, vzniklou na podkladě hypermobility, která je v dětství do jisté míry fyziologická. Cíl práce: Ve své diplomové práci jsem si dala za cíl porovnat plantogramy skupiny šestiletých dětí s diagnózou pes planus / planovalgus před a po nejméně šesti měsících nošení individuálně zhotovených ortopedických vložek. Následně srovnat výsledky se skupinou, která se skládá ze stejně starých dětí, kterým ortopedické vložky indikovány nebyly. A na základě toho posoudit, zda došlo k takové změně (zlepšení), která by byla prokazatelná na plantogramu. Metoda řešení: Pro potřeby výzkumu jsem vytvořila dvě skupiny šestiletých probandů. Skupinu výzkumnou, ve které byli probandi, kterým bylo indikováno nošení ortopedických vložek a skupinu porovnávací, ve které byli...
|
|
|
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 21 dětí. Na začátku terapie bylo odebráno 42 plantogramů. K jejich vyhodnocení byly použity 3 metody: metoda podle Chippaux- Šmiřáka, metoda podle Sztriter-Godunova a metoda podle Mayera. Terapie probíhala formou senzomotorické stimulace cvičením na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso. Doba trvání terapie byla 15 minut každý školní den po dobu šesti měsíců. Na konci terapie byly odebrány kontrolní plantogramy u 15 dětí a došlo k porovnání výsledků před a po terapii. Bylo vyhodnoceno, zda u dětí, u kterých byla...
|
|
|
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat plantogramy skupiny dětí z jedné třídy mateřské školy před a po šesti měsících senzomotorické stimulace prostřednictvím tří různých metod (metodou dle Chippaux-Šmiřáka, metodou dle Sztriter-Godunova a metodou dle Mayera). Druhým cílem bylo zjistit, v jaké věkové kategorii bude nejvyšší prevalence ploché nohy a zároveň ve které věkové kategorii dojde k největšímu zlepšení stavu nožní klenby. Třetím cílem bylo porovnat navzájem všechny tři použité metody hodnocení plantogramů a zjistit, zda se budou ve výsledcích shodovat. Hypotéza č. 1: Po šesti měsících senzomotorické stimulace nohou dětí dojde u většiny nohou probandů ke...
|
|
|
Možnosti hodnocení podélné klenby nožní
Hladíková, Eliška ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Suzan, Zuzana (oponent)
Nožní klenba jako celek sestává z oblouků podélné a příčné klenby nožní. Snížení či absence klenby nožní jsou nazývány jako plochá noha. Pro diagnostiku plochonoží se posuzuje pokles mediální podélné klenby nožní a existuje mnoho možností, kterými je hodnocen. Jedná se o hodnocení aspekční, hodnocení antropometrických měření, plantografických parametrů, pedobarografického vyšetření a rentgenových snímků. Není jasně stanoveno, která metoda je pro diagnostiku ploché nohy nejspolehlivější. Tato práce se zabývá jednotlivými metodami a jejich přístupy k posuzování mediální podélné klenby nožní, s cílem podat jasný a ucelený přehled všech možností jejího hodnocení.
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy ovlivňující plochonoží a jejich další vliv na posturu u dětí předškolního věku
BOČANOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi plochonožím a celkovou posturou u dětí předškolního věku. Noha je důležitý orgán pro správnou funkci celého pohybového aparátu. Zajišťuje především stoj a lokomoci člověka. Díky receptorům, uloženým ve strukturách nohy, získává CNS informace o okolním prostředí. Pokud je její funkce narušena, dochází vlivem dlouhých svalových řetězců k ovlivnění ostatních segmentů těla. Jedna z častých deformit je plochá noha, která se vyznačuje snížením nebo vymizením podélné nožní klenby. Nožní klenba je základem pro správnou funkci nohy. Vytváří ji tři opěrné body, do jejich středu spadá těžiště člověka. Cílem této bakalářské práce bylo využít stimulaci plosky a použít cviky, pomocí kterých dojde ke zlepšení postavení nožní klenby u dětí předškolního věku. Cvičební jednotka byla zvolena individuálně pro každého pacienta. Obsahovala většinou cviky s prvkem hry, aby děti dokázaly udržet pozornost během terapie. Cviky jsem zvolila nejen na oblast plosky, ale také dynamické cviky, při kterých dochází k zapojení celého pohybového aparátu. Dalším cílem bylo zmapování dopadu plochých nohou na celkové držení těla. Oblast nohy je velmi důležitá pro celý pohybový aparát svým propojením s vyššími etážemi přes svalové řetězce. V teoretické části této práce jsou vyjádřeny informace o dané problematice. První část obsahuje pojednání o anatomii nohy a také o její kineziologii. Rovněž jsou zde vyjádřeny základní funkce nohy. Značný oddíl teoretické stránky tvoří nožní klenba a její dysfunkce. Je zde definována nejčastější deformita nožní klenby, plochá noha. Poslední téma teoretické části se zabývá vztahem mezi plochonožím a posturou. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem formou kazuistik. Výzkumný soubor byl tvořen třemi pacienty - dva chlapci ve věku 4 roky a 5 let, jedna dívka ve věku 6 let. Terapie probíhala 12 týdnů, kdy děti denně cvičily pod dohledem instruovaných rodičů. Během první a poslední terapie jsem provedla vstupní a výstupní hodnocení, jehož součástí je objektivní hodnocení plosky pomocí otisků. Terapii jsem nastavila individuálně dle potřeb každého pacienta. Z výsledků této bakalářské práce lze posoudit, že při terapii ploché nohy můžeme ovlivnit celý pohybový aparát. U všech pacientů jsou po třech měsících viditelné změny nejen v oblasti plosky, ale také v oblasti trupu. Z tohoto důvodu by oblast nohy neměla být přehlížena.
|
host ::
RSS.