|
|
Ceny bytových nemovitostí v Praze - jejich vývoj a predikce
Petr, Adam ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Rippel, Milan (oponent)
Ceny na trhu bytových nemovitostí v Praze vzrostly mezi lety 2002 a 2008 o více jak 63%. Od srpna 2008, kdy dosáhly svého historického vrcholu, téměř neustále klesají. Zatímco většina prací týkajících se ceny bytových nemovitostí se zaobírá Prahou pouze jako jedním z českých regionů, tato práce se zabývá cenami bytových nemovitostí v Praze a v jejích dvaadvaceti správních obvodech. V první části této práce jsou ceny bytových nemovitostí analyzovány na základě obecných ukazatelů jako např. vývoji nové bytové výstavby, podílu ohrožených úvěrů na bydlení, výnosnosti nájemného, nebo tzv. "price-to-income ratio." Tyto ukazatele indikují pokračující korekci cen bytových nemovitostí v Praze i v roce 2011. V druhé části je pak pomocí panelové regrese zkoumána závislost cen bytových nemovitostí na zvolených makroekonomických ukazatelích a ukazatelích lokality. Největší váhu pak vykazují makroekonomické ukazatele.
|
|
|
Vliv míry zadluženosti na výši veřejných výdajů v resortu obrany ve vybraných členských státech NATO
Hodžic, Faris ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent) ; Holcner, Vladan (oponent)
Vojenské výdaje hrají významnou úlohu v oblasti rozhodování při nastavení obranné politiky každého jednotlivého státu. Ekonomika státu, její výkonnost a její vývoj patří mezi hlavní faktory, které ovlivňují výši těchto veřejných výdajů. V současné době, kdy jsme svědky stagnace ekonomického růstu v západoevropských státech, probíhající dluhová krize zasahuje stále významnější měrou do všech oblastí, jenž postižené státy zabezpečují prostřednictvím vynakládání veřejných financí včetně resortu obrany. Tato práce si klade za cíl přispět novými poznatky v oblasti ekonomie obrany a veřejných financí prozkoumáním vlivu státního dluhu na veřejné výdaje v resortu obrany. První část práce je věnována definování ekonomie obrany a stručnému vymezení jejího historického vývoje s následným rozborem charakteru obrany coby čistě veřejného statku. V této kapitole je dále rozebrána problematika zadluženosti včetně vymezení přístupů, které ve vztahu k zadluženosti zastávaly hlavní myšlenkové proudy zabývající se ekonomickou teorií. Ve druhé části je prováděna rešerše dosavadní literatury zkoumající vojenské výdaje a zadluženost, jejich vývoj a případnou kauzalitu ve vztahu k významným makroekonomickým ukazatelům. Ve třetí kapitole jsou uvedeny a okomentovány výsledky vlastního empirického výzkumu, který vychází z teoretických předpokladů a modelů představených v prvních dvou kapitolách. Analýza byla zpracována na datech, které mají podobu ročních časových řad od roku 1978 do roku 2011 (tedy 34 let) pro jednotlivé zkoumané státy (7 členských států NATO: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Nizozemí, Velká Británie a Spojené státy americké). K empirické analýze byla použita metoda regrese a metoda panelové regrese. Hlavním závěrem práce je potvrzení primární hypotézy o existenci závislosti mezi zadlužeností státu a vojenskými výdaji a zamítnutí dílčí hypotézy o tom, že tento vzájemný vztah je negativní.
|
|
|
Determinanty sociálních výdajů v zemích EU
Roženský, Vojtěch ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Nemec, Juraj (oponent)
Cílem práce je identifikace významných determinant úrovně sociálních výdajů v zemích EU a odhad citlivosti na tyto determinanty. Základní metodou výzkumu je panelová regresní analýza. Použit byl model s fixními efekty a robustními standardními chybami. Z celkem 24 testovaných faktorů bylo jako statisticky významných identifikováno 7. Úroveň sociálních výdajů je pozitivně závislá na stárnutí populace, míře nezaměstnanosti a ekonomické úrovni, a negativně na ekonomickém růstu. Dalšími robustními proměnnými jsou otevřenost ekonomiky a veřejný dluh. Přítomnost nábožensky zaměřené strany ve vládě je statisticky významná, avšak znaménko koeficientu není teoreticky konzistentní. S růstem podílu populace ve věku 65 let a více na celkové populaci stejně jako s růstem míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod, vzroste úroveň sociálních výdajů přibližně o 0,3% HDP. Se zvýšením tempa růstu HDP o jeden procentní bod naopak klesne o 0,1% a s růstem otevřenosti ekonomiky o jeden procentní bod klesne o 0,03% HDP. Citlivost na ostatní determinanty nelze určit ani přibližně, a to z důvodu výrazné závislosti na specifikaci modelu, případně zkreslení extrémními hodnotami. Penzijní výdaje jsou relativně silněji závislé na demografické struktuře, nepenzijní výdaje naopak na fázi ekonomického cyklu. Mezi determinantami sociálních výdajů u původních a nových členských zemí EU je rozdíl pouze v efektu demografické struktury, který je v případě nových zemí slabší. Model dobře vysvětluje mezinárodní rozdíly v úrovni sociálních výdajů a vývojové tendence v průběhu sledovaného období.
|
|
| |
|
|
Cross-border lending contagion in multinational banks
Derviz, Alexis ; Podpiera, Jiří
Tato práce se zabývá provázaností rozhodování o úvěrech v různých národních pobočkách nadnárodní banky. Činí tak teoreticky i empiricky. Zaprvé formuluje model banky, která deleguje řízení své zahraniční organizační jednotky na místního manažera s nepřenositelnou kvalifikací. Zadruhé sestavuje velký vzorek nadnárodních bank a jejich poboček/dceřiných společností a prostřednictvím metod panelové regrese hledáme přítomnost úvěrové nákazy.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.