|
|
Literární a vizuální složka knihy v preprimárním vzdělávání - se zaměřením na dílo Daisy Mrázkové.
Pohořská, Marie ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Diplomová práce s názvem Literární a vizuální složka knihy v preprimárním vzdělávání - se zaměřením na dílo Daisy Mrázkové je zaměřená na prozkoumání možností knihy jako potencionálního zdroje pro rozvoj čtenářské pregramotnosti a vizuální gramotnosti u dětí předškolního věku. Teoretická část se nejdříve zamýšlí nad vztahem mezi předškolním vzděláváním a čtenářskou pregramotností a vizuální gramotností. Reflektuje potřebu zabývat se těmito pojmy již v předškolním vzdělávání. Dále se teoretická část soustředí na vymezení čtenářské pregramotnosti a vizuální gramotnosti, představuje možnosti, jak zmíněné gramotnosti u dětí rozvíjet a v závěru tyto fenomény vztahuje k závaznému kurikulárnímu dokumentu pro předškolní vzdělávání. Další kapitoly teoretické části se zabývají dílem Daisy Mrázkové- malířky, ilustrátorky a spisovatelky knih pro děti. Nejdříve je stručně představen životopis Daisy Mrázkové, následné kapitoly se pak zaměřují na její uměleckou a literární tvorbu. V závěru teoretické části jsou představeny vybrané autorské knihy, které byly použity v rámci výzkumného šetření. Praktická část se soustředí na návrh a ověření možného modelu práce s literární a vizuální složkou knihy. Tento model je rozpracován do jednotlivých lekcí, které vychází z vybraných knih Daisy Mrázkové. Cílem praktické části...
|
|
|
Imaginativní apologetika
FALDYNOVÁ, Milana
Práce se zabývá spoluprací křesťanské imaginace a apologetiky, která, pokud je úspěšná, se může stát cestou ke srozumitelnému sdílení evangelia. Imaginace jako receptor významu se pak může také zdát velmi užitečným nástrojem v současném světě, který ztrácí zájem o význam samotný. Reprezentativním příkladem práce imaginativní apologetiky, se zdají být díla C. S. Lewise, J. R. R. Tolkiena a Dorothy L. Sayersové. Jejich literatura má silný apologetický náboj, který předávají imaginativní formou skrze příběh. Potřeba kvalitní práce imaginativní apologetiky se zdá tím palčivější, když víme, že mezi ateistickými a agnostickými autory existují tací, kteří imaginativně obhajují vlastní světonázor. V této souvislosti se práce blíže zabývá dílem agnostika Philipa Pullmana.
|
|
|
Hudební činností dětí předškolního věku s využitím pohádky či příběhu.
KLÍMOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je zaměřena na hudební činnosti dětí předškolního věku s využitím pohádky či příběhu. Cílem práce je poukázat na význam a možnosti propojování hudebních činností dětí předškolního věku s využitím pohádky či příběhu ve smyslu efektivního předškolního vzdělávání. Práce se skládá ze dvou částí. Obsahem teoretické části je vymezení hudebních činností dětí předškolního věku, jejich rozdělení do jednotlivých kategorií, dále pak charakteristika vývojových zvláštností předškolního dítěte s ohledem na rozvoj hudebních schopností a dovedností a současného pojetí hudebního vzdělávání s ohledem na požadavky RVP PV. Praktická část práce pojednává o programu hudebních činností, kdy pěvecké, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové aktivity budou motivovány vždy jednou pohádkou či příběhem. Tento program je ověřený v praxi v mateřské škole. Pro vyhodnocení lekcí je využito pozorování dětí, rozhovorů a sebereflexe učitele po každé proběhlé lekci s dětmi. V průběhu realizace činností a následné evaluace je využito metody pozorování, rozhovoru a analýzy edukačních materiálů. Metodický materiál je doplněn o zkušenosti a činnosti, které vyplynuly z realizace.
|
|
|
Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů
MAREŠOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem "Pokračování příště: fikční světy televizních seriálů" je zaměřena na televizní seriály z perspektivy naratologie a teorie fikčních světů. Práce se zabývá pojmem seriál a jeho jednotlivými složkami, se kterými jeho tvůrci pracují. Důležitou částí práce je pojem fikčního světa a jeho budování. Navazování jednotlivých epizod seriálu se liší. Záleží na typu seriality, který je u daného seriálu využit. V textu je pracováno s množstvím televizních seriálů minulosti i současnosti, pomocí kterých jsou právě jednotlivé typy seriality definovány. Jako každé vyprávění, i to seriálové se skládá z jednotlivých narativních složek, jako jsou příběh,seriál, jednotlivé události, vypravěč či postavy. Jaký je rozdíl v seriálech na rozdíl od filmu je ukázáno opět na ukázkách různých konkrétních fikčních seriálů. Televizní seriály pracují s příběhem na pokračování v různých formách. Práce se věnuje seriálům různorodých žánrů, různé délky i původu. Dočteme se také, jak může dění seriálu ovlivňovat sám divák. Práce rovněž reflektuje proměny seriality v současném online světě. Zmiňuje různé výhody a úskalí, na která můžeme narazit v dnešní době internetu.
|
|
|
Novela Marie Alexandra Klimenta a její filmová adaptace Václava Vorlíčka
HLAVÁČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá analýzou novely Marie z roku 1960 z pera českého prozaika Alexandra Klimenta v komparaci se stejnojmennou filmovou adaptací, již roku 1964 zrežíroval Václav Vorlíček. Soustředí se na popsání obou narativů především v kategorii příběhu a postav, pozornost je taktéž věnována aspektu vypravěče, událostí a prostoru. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kategorií a jejich následného porovnání v obou narativech si práce klade za cíl zjistit, zda se příběh přenosem z média literárního do média filmového mohl změnit, a pokud ano, jaký vliv mělo dané médium na interpretaci samotného příběhu.
|
|
| |
|
|
Práce s příběhem u dětí předškolního věku
Macháčková, Natálie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je popsat příběh jako významný fenomén a prostředek k rozvoji čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku se zaměřením na věkovou skupinu dětí pětiletých až šestiletých. Teoretická část je zpracována na základě studia odborné literatury a zaměřuje se na definování čtenářské pregramotnosti, na její význam a její rozvoj v mateřské škole s ohledem na vývojová specifika dětí ve věku 5-6 let, jež blíže uvádí. Dále přibližuje funkce literatury, charakterizuje literaturu pro děti a mládež a příběh a představuje žánry vhodné pro tuto věkovou skupinu (s podrobnějším zaměřením na pohádku). Věnuje se tomu, jak je čtenářská pregramotnost ukotvena v RVP PV, a jak je v současném předškolním vzdělávání rozvoj čtenářské pregramotnosti pojímán. Zaměřuje se na vhodné metody a formy práce s příběhem a na roli příběhů a knih ve výchovně-vzdělávacím procesu, a nakonec hovoří také o dětském vnímání příběhů a schopnosti příběh vyprávět. Praktická část je založena na akčním výzkumu v konkrétní mateřské škole a klade si za cíl nejprve formou pretestu zjistit současnou úroveň dětí v některých očekávaných výstupech týkajících se čtenářské pregramotnosti ve vztahu k tématu práce, následně navrhnout integrovaný blok, který by děti do problematiky práce s příběhem uvedl a reflektoval by...
|
|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.