|
|
Převaz v kontextu ošetřovatelského procesu
NĚMEČKOVÁ, Jana
Převaz ran je součástí péče o pacienta nejen na odděleních věnovaných operačním zákrokům. Vzhledem k tomu, že pacient s ránou má jisté specifické potřeby, lze nalézt efektivní metodu poskytování ošetřovatelské péče právě v aplikaci ošetřovatelského procesu. Cílem práce bylo zmapovat problematiku převazu v kontextu ošetřovatelského procesu. Dalšími cíli bylo zjistit, jaká očekávání mají pacienti v souvislosti s ošetřováním rány od sestry a jaké potřeby jsou pacientovi saturovány při ošetřování ran. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jak probíhá převaz rány v ošetřovatelské praxi? Jak vnímají sestry své kompetence pro převaz ran? Jak vnímají převaz rány pacienti? Metodou zpracování empirické části bylo kvalitativní výzkumné šetření, které bylo uskutečněno technikou polostrukturovaného rozhovoru s pacienty, kteří měli akutní, či chronickou ránu a byly v souvislosti s její léčbou ošetřováni v nemocnici. Druhou skupinu informantů tvořily sestry, které pracují na operačních odděleních a během své práce pečují o pacienty a jejich rány. Výzkumný soubor byl tvořen jedenácti pacienty a dvanácti sestrami. Na základě studia literatury bylo vytvořeno deset základních otázek pro rozhovor s pacienty a jedenáct základních otázek pro rozhovor se sestrami. Všechny získané rozhovory byly se souhlasem informantů zaznamenávány na audio záznam a následně očištěny od vycpávkových slov a přepsány. Metodou zvolenou pro zpracování získaných dat bylo otevřené kódování, technika "tužka papír". Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v podobě kategorií a podkategorií. Z odpovědí informantů bylo zřejmé, že péče o rány je velmi rozdílná dle pracovišť a systému péče. Výsledky výzkumného šetření odhalily, že nejčastěji udávanou potřebou pacientů s ránou je potřeba být bez bolesti. Dále bylo zjištěno, že i přesto, že informantky tvrdily, že je ošetřovatelský proces na jejich pracovištích využíván částečně i plně, komplexní znalosti o ošetřovatelském procesu v dalších otázkách neprokázaly. Díky zmapování dané problematiky výše uvedenými skupinami došlo k propojení některých názorů a také odkrytí nedostatků či potřebných změn, které mohou být podkladem pro nové výzkumné práce.
|
|
|
Využití NIC, NOC klasifikace u pacientů po operaci páteře
MACHOVÁ, Karolina
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití NIC, NOC klasifikací u pacientů po operaci páteře. Teoretická část práce se zabývá jak traumaty páteře, tak i neúrazovým postižením páteře a s tím spojenými příznaky, diagnostikou a způsoby léčby. Dále pojednává o ošetřovatelské péči u pacientů jak před operací, tak po operaci páteře. Ošetřovatelská péče po operaci páteře je uvedena nejprve z hlediska obecného, jako je kontrola vitálních funkcí, poté jsou uvedena specifika ošetřovatelské péče po operaci jednotlivých segmentů páteře. Další oblastí, které se teoretická část práce věnuje, je ošetřovatelský proces, kde jsou popsány jednotlivé fáze tohoto procesu a zdravotnická dokumentace s jejím využitím a pravidly. Práce dále pojednává o klasifikaci ošetřovatelských diagnóz NANDA, NIC a NOC klasifikaci, a Alianci 3N. Prvním cílem bylo zjistit, jaké znalosti mají sestry v ošetřovatelské péči u pacientů po operaci páteře. Výzkum odhalil, že většina sester je v ošetřovatelské péči o pacienta po operaci páteře dobře orientována, i přes některé dílčí nedostatky sester. Druhým ze stanovených cílů diplomové práce bylo zjistit, jaký přínos mají NIC, NOC klasifikace pro poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře. Podle výsledků výzkumu můžeme říci, že většina sester považuje klasifikace NIC a NOC do praxe spíše za nepřínosné. Tyto informace nám zároveň i odpovídají na stanovenou výzkumnou otázku: Je klasifikace NIC a NOC podle sester přínosná pro praxi? Následující dva cíle: Zjistit, jaké intervence klasifikace NIC sestry používají u pacientů po operaci páteře., Zjistit, jaké cíle klasifikace NOC jsou sestrami typicky využívány., jsou obsaženy v tabulkách 3-10. U výzkumné otázky, jaký mají sestry názor na klasifikaci NIC a NOC, byly výsledkem výzkumu ve velké většině spíše negativní názory. U další výzkumné otázky: Jak jsou sestry spokojené s vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací v péči o pacienty po operaci páteře, jsme zjistili, že většina sester je s námi předloženou ošetřovatelskou dokumentací spíše nespokojená. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Znalosti zásad ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře jsou ovlivněny délkou praxe - byla zamítnuta. H2: Znalosti zásad ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře jsou ovlivněny vzděláním - byla také zamítnuta. Přestože NIC a NOC klasifikace nejsou v České republice ve zdravotnictví používány, mnoho sester klasifikace znalo. Vzhledem k tomu, že jsme se u mnoho sester setkali spíše s negativním postojem ke klasifikacím, můžeme se domnívat, že pokud by byly klasifikace upraveny pro podmínky českého zdravotnictví a prošly by určitými opatřeními jako je například zjednodušení či zkrácení obsahu, sestry by možná mohly mít pozitivnější přístup k těmto klasifikacím. Klasifikace NIC a NOC by tak mohly být součástí standardů, neboť jsou verifikovaným nástrojem pro poskytování ošetřovatelské péče.
|
|
|
Ošetřovatelský proces v primární péči
HOUŠKOVÁ, Simona
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo prozkoumat jakým způsobem realizují nelékařští zdravotničtí pracovníci ošetřovatelský proces v ordinaci praktického lékaře. K tomuto cíli byla stanovena jedna výzkumná otázka VO1: "Jak je realizován ošetřovatelský proces nelékařskými zdravotnickými pracovníky u praktického lékaře?''. Dílčí cíle byly stanoveny tři. Dílčím cílem C2 bylo zjistit, jak jsou realizovány jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu u praktického lékaře, kde byla výzkumnou otázkou VO2: "Jak probíhají jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu u praktického lékaře?''. Dalším dílčím cílem C3 bylo zmapovat dokumentaci ošetřovatelského procesu u praktického lékaře. Výzkumná otázka VO3 k tomuto cíli zněla: "Jak jsou zdokumentovány jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu?''. Poslední dílčí cíl C4 byl zaměřen na zhodnocení možností ošetřovatelského procesu v primární péči ve větší míře, kde byla stanovena výzkumná otázka VO4: "Jak mohou sestry realizovat ošetřovatelský proces v primární péči ve větší míře?''. Výzkumná část byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zrealizovány dle předem připravených otázek, kterých se sestry zúčastnily. Výzkumný soubor byl tvořen ze 6 sester, které pracují v ordinaci praktického lékaře. Rozhovory byly nahrány pomocí audiozáznamu a poté přepsány písemně. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány metodou kódování pomocí techniky "tužka-papír.'' Výsledky cílů byly zmapovány do 4 kategorií a dále spadajících podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry v ordinaci praktického lékaře realizují ošetřovatelský proces. Jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu realizovány byly až na 2. fázi ošetřovatelského procesu, tedy stanovení ošetřovatelské diagnózy, sestry si ji určují samy pro sebe a je na nich, zda projeví zájem o pacienta, je to čistě pro jejich orientaci. Zdokumentování jednotlivých fází ošetřovatelského procesu probíhalo na základě spolupráce lékaře a sestry. K realizaci ošetřovatelského procesu v primární péči ve větší míře, jsou důležité prvky jako je více času na nemocného, více zkušeností s metodou ošetřovatelského procesu, možnost zajistit dostatek zdravotnického personálu a v neposlední řadě také větší zaměření sester na ošetřovatelské problémy nemocného. Tato bakalářská práce umožňuje současný pohled na realizaci ošetřovatelského procesu v ordinaci praktického lékaře. Zjištěné výsledky této bakalářské práce by se mohly publikovat a vyvolat tak zájem odborné veřejnosti o nový úhel pohledu na implementaci ošetřovatelského procesu v primární péči.
|
|
|
Využití měřících nástrojů na jednotce intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačním oddělení
KRIZANOVÁ, Marie
Nedílnou součástí ošetřovatelské dokumentace jsou hodnotící nástroje, na jejich základě lze analyzovat pacientovi potřeby a tak naplánovat jeho následnou péči. Bakalářské práce se věnuje problematice používání měřících nástrojů se zaměřením na oddělení anesteziologicko - resuscitační (ARO) a jednotky intenzivní péče (JIP). V teoretické části práce jsme se zaměřili na nejčastěji používané škály v rámci intenzivní medicíny: škály pro hodnocení vědomí, pádů, nutrice, soběstačnosti, rizika vzniku dekubitů či hodnocení bolesti. Cílem této práce bylo 1. Zmapovat používání měřících nástrojů na jednotce intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačním oddělení 2. Zmapovat orientovanost sester v používání měřících nástrojů na jednotce intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačním oddělení Pro naplnění cílů jsme určili tři hypotézy. 1: Postoje sester v používání měřících nástrojů se liší v závislosti na jejich vzdělání. 2: Spektrum používaných měřících nástrojů se liší v závislosti na pracovišti. 3: Znalosti sester o využívání měřících nástrojů se liší v závislosti na pracovišti. Výzkumné šetření jsme realizovali pomocí kvantitativní formy. V rámci kvantitativního šetření jsme použili nestandardizovaný dotazník, který byl určený zdravotníkům pracujících na anesteziologicko - resuscitačním oddělení a jednotkách intenzivní péče Z výsledků kvantitativního výzkumného šetření je zjevné, že většina respondentů vnímá měřící škály jako přínos pro ošetřovatelství. Rozdíl mezi používáním měřících nástrojů na ARO a JIP je minimální. Postoje respondentů k měřícím nástrojům se neliší dle vzdělání, odpovědi respondentů jsou velmi podobné. Práce poskytuje ucelený rámec problematiky využívání měřících nástrojů na anesteziologicko - resuscitačním oddělení a jednotkách intenzivní péče. Pro praxi může tato bakalářská práce sloužit jako studijní materiál, pro přehlednost byla vytvořena brožura ze základními měřící nástroji.
|
|
|
Organizace péče a ošetřovatelský proces na iktovém centru
ŠESTAUBEROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá tématem organizace péče a ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá především cévní mozkovou příhodou, péčí o pacienta na iktovém centru a spolky po CMP. Hlavním cílem teoretické části bylo popsat cévní mozkovou příhodu, její léčbu a ošetřovatelskou péči sestry u pacienta s CMP. Výzkumná část bakalářské práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, ke kterému byly stanoveny dva cíle a ke každému cíli jedna výzkumná otázka. První stanovený cíl výzkumného šetření mapoval organizaci péče na iktovém centru. S tímto cílem souvisí první výzkumná otázka, jež zjišťovala průběh organizace péče v iktovém centru. Druhý stanovený cíl výzkumného šetření zjišťoval průběh ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Pro dosažení druhého cíle byla stanovena druhá výzkumná otázka, která se tázala na způsob, jakým probíhá ošetřovatelský proces na iktovém centru. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na iktovém centru. Výzkumný soubor tvořilo šest sester. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté kategorizovány a vyhodnoceny. Z šetření vyplynulo, že péče na iktovém centru kvalifikujeme jako intenzivní se zaměřením na pacienty po CMP. Pokud jde o ischemickou CMP, je pacient hospitalizován na iktovém centru již s probíhající trombolýzou, jež byla aplikována sestrou již na urgentním příjmu po CT vyšetření. V případě, že jde o hemoragickou CMP je pacient léčen na iktovém centru konzervativně. Zároveň jsme se dozvěděli, jak probíhá ošetřovatelský proces u pacienta po CMP, který je hospitalizován na iktovém centru. Výsledky šetření jsou použity k tvorbě podkladů na seminář pro sestry pracující na iktovém centru, jenž bude sloužit k prohloubení jejich vědomostí.
|
|
|
Prevence vzniku komplikací při ošetřování pacientů po cévní mozkové příhodě
Balcarová, Veronika ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prevencí vzniku komplikací u pacientů po prodělání cévní mozkové příhody. Tito pacienti jsou ohroženi celou řadou různých komplikací, spojených nejen se samotným onemocněním, ale i s jejich zdravotním stavem před hospitalizací. Pro účely své bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní metodu. Ta je specifická tím, že zkoumá daný problém detailně a poskytuje ucelený pohled na všechna zkoumaná kritéria. Sběr dat jsem uskutečňovala pomocí případových studií, které jsem dále zkoumala, analyzovala a následně porovnávala. Z výsledků mého průzkumného šetření vyplývá, jaké nejčastější komplikace ohrožují mnou vybrané respondenty. Dále rozebírám intervence, kterými jsem účelně zabraňovala komplikacím. V poslední části zhodnocuji výsledky prováděných preventivních opatření, a jak respondenti vnímali mnou prováděnou ošetřovatelskou péči.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u žen po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v produktivním věku.
Košťálová, Karolína ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelským procesem u žen po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsem se zaměřila na anatomii a fyziologii dělohy a reprodukčních orgánů ženy. Další kapitola je věnována samotné hysterektomii a jejich způsobů provedení. V jednotlivých podkapitolách jsou rozebrány jednotlivé operační způsoby a komplikace hysterektomie. V poslední kapitole teoretické části jsem popsala proces ošetřování, který je rozdělen na předoperační a pooperační období. Empirická část obsahuje podrobně rozpracovanou ošetřovatelskou anamnézu jedné pacientky po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v podobě ošetřovatelské kazuistiky. V závěru práce jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy a jejich rozpracování. Práce je doplněna o edukační plán, kde je popsáno, jak by měla edukace pacientky probíhat.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu a poresuscitační řízenou hypotermií
Viktora, Jan ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice akutní kardiologie, konkrétně kazuistice pacienta s diagnózou akutního infarktu myokardu s úspěšnou kardiopulmonální resuscitací v terénu, umělou plicní ventilací a řízenou hypotermií. Cílem práce je představit z pohledu sestry vysoce specializovanou a náročnou péči o resuscitované pacienty s využitím nejmodernějších postupů a techniky. Teoretická část práce je rozdělena do několika podkapitol popisujících postupně anatomii a fyziologii srdečního svalu, akutní infarkt myokardu, kardiopulmonální resuscitaci a řízenou hypotermii. Největší pozornost je v této části práce upřena především na samotnou diagnózu akutního koronárního syndromu. Podrobněji se teoretická část věnuje také řízené hypotermii a sesterské péči o pacienta po kardiopulmonální resuscitaci. Nedílnou součástí je seznámení s pacientem, na nějž je zaměřena ošetřovatelská péče v praktické části, a s průběhem jeho hospitalizace. Praktická část se zabývá tvorbou, plánováním a realizací ošetřovatelské péče pomocí biomedicínského modelu a ošetřovatelského procesu. Stejně jako teoretická část je rozdělena do několika logicky na sebe navazujících podkapitol. Stěžejní částí je ošetřovatelská anamnéza s tvorbou diagnóz a jejich řešením. Závěr práce je obohacen o tematické a autentické obrázky. Klíčová...
|
|
|
Psychosociální a organizační faktory práce sester ve vybraných nestátních zdravotnických zařízeních lůžkového typu.
Žežulková, Zuzana ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce "Psychosociální a organizační faktory v práci sester ve vybraných nestátních zdravotnických zařízeních lůžkového typu" je zaměřena na zjištění, jakým způsobem sestry v nestátních zdravotnických zařízeních vnímají a hodnotí pracovní prostředí a podmínky, ve kterých poskytují ošetřovatelskou péči. Pozitivní hodnocení pracovního prostředí velmi významně ovlivňuje kvalitu i bezpečnost poskytované péče. Práce má obvyklou strukturu složenou ze dvou částí, teoretickou a empirickou. Teoretická část přináší stručný přehled o psychosociálních a organizačních faktorech, které ovlivňují práci sester. Pozornost je věnována nejen psychické a fyzické zátěži, ale také organizačním faktorům. Empirická část obsahuje vlastní šetření a prezentaci výsledků. Cílem bylo zhodnocení výsledků vlastního šetření a porovnání s výsledky dříve realizovaných studií ve Spojených státech amerických, Austrálii, Dánsku a Portugalsku. Klíčová slova Pracovní prostředí sester, organizační kultura, interpersonální komunikace, mezilidské vztahy, pracovní spokojenost sester.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u morbidně obézního pacienta
Buřičová, Iva ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Podle dostupných studií celosvětově vzrůstá počet obézních, můžeme tedy hovořit o takzvané pandemii obezity. S obézními pacienty se často můžeme setkat v nemocničních zařízeních a je nutné na tuto skutečnost reagovat jak v lékařské, tak ošetřovatelské péči. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u morbidně obézního pacienta. Práce je zpracována formou případové studie, ve které detailně rozebírám péči o pacientku, která podstoupila plikaci žaludku z důvodu třetího stupně obezity, u kterého byly vyčerpány všechny pokusy o konzervativní léčbu. Výzkum probíhal na klinice zaměřené na léčbu obezity. Informace do teoretické a praktické části bakalářské práce jsem čerpala z dostupné české i zahraniční literatury a odborných článku. V praktické části jsem tyto informace doplnila rozhovorem s personálem kliniky a pacientkou, studiem dokumentace, standardů a pozorováváním. Cílem práce je detailní popsání ošetřovatelského procesu podle modelu funkčního typu zdraví od Margaret Gordonové, a shrnutí nejdůležitějších poznatků v péči o pacienta s morbidní obezitou na specializované klinice a návrh na využití těchto poznatků i mimo specializovanou kliniku. Analýzou ošetřovatelského procesu jsem zjistila, že se sestry na klinice řídí standardy dané kliniky. V kapitole diskuze detailně popisuji, jak vypadá...
|
host ::
RSS.