Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozvoj přírodovědných kompetencí žáků pomocí aktivních činností (zaměřeno na přírodovědné exkurze)
Štěpánková, Jitka ; Šulcová, Renata (vedoucí práce) ; Klímová, Helena (oponent) ; Kolář, Karel (oponent)
Název: Rozvoj přírodovědných kompetencí žáků pomocí aktivních činností (zaměřeno na exkurze) Abstrakt Celková koncepce i strategie přírodovědného vzdělávání prochází významnými změnami, jejichž základním východiskem jsou kurikulární dokumenty směřující k rozvoji klíčových kompetencí důležitých pro osobnostní rozvoj a uplatnění každého člena ve společnosti. Proto vedle tradičních, možná i osvědčených metod a forem vstupují do popředí spíše participativní a badatelsky orientované přístupy, které podporují kreativní přístup k výuce a zdůrazňují vlastní iniciativu žáků. Nezastupitelné postavení mají komplexní přírodovědné exkurze směřované do nejrůznějších lokalit za účelem plnění předem promyšlených a zadaných úkolů přírodovědného i společenského charakteru. Nový pohled v tomto směru poskytují přírodní lokality či naučné stezky, kde žáci mohou objevovat, chápat a posuzovat jevy v širších souvislostech s ohledem na jejich přírodní, hospodářský či společenský význam. Toto přímé i nepřímé studium přírody výzkumnými metodami, praktickými činnostmi, zvláště experimentálními umožňuje žákům vytvářet komplexní přírodovědné dovednosti a kompetence. Napomáhá rozumovému rozvoji žáků postupným přechodem od převážně názorného poznávání okolního světa k poznávání racionálnímu, abstraktnímu. Uvedená problematika je také...
Dendrologická naučná stezka v Národním parku Podyjí a její začlenění do stávající sítě turistických tras
Šlechtová, Hana ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomové práce se zabývá vytvořením dendrologické naučné stezky a jejím začleněním do stávající sítě turistických tras. K navržení trasy naučné stezky bylo zvoleno území Národního parku Podyjí a to lokalita Lesná Ledové sluje. Práce se dále zabývá průzkumem biotopů a dřevin na tomto území. Podle jejich umístění v terénu podél stezky, byla navržena jednotlivá zastavení. Téma samotných zastavení tvoří grafické a textové přílohy k jednotlivým dřevinám a jejich významu v biotopech Národního parku. Byly provedeny grafické návrhy všech informačních tabulí. Tyto jsou prezentovány jako samostatné výstupy naučné stezky. Diplomová práce se zabývá průzkumem již stávající sítě turistických tras v lokalizovaném území. Nabízí možnosti turistů využití navrhované naučné stezky v celkovém zhodnocení atraktivních turistických cílů Národního parku Podyjí. Na území národního parku byly průzkumem šetřeny již existující naučné stezky. Předmětem šetření byla tematika, délka a návrhy informačních tabulí.
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov. Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí. Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky. Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy. Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky. Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
Geocaching a Ingress jako podpora cestovního ruchu ve vybrané lokalitě
Lančaričová, Aneta
Diplomová práce představuje hru Geocaching a její alternativu Ingress. Geocaching je v současné době velmi oblíbenou aktivitou turistů a se vzrůstajícím počtem hráčů po celém světě roste riziko ohrožení životního prostředí. Součástí teoretické části je popis hry i rizik s ní spojených. Představena je také alternativa Ingress, která je díky svému virtuálními charakteru zcela šetrná ke svému okolí. Práce přináší návrh nových tras v okolí obce Radešín pro Geocaching i Ingress s úmyslem zvýšit atraktivitu tohoto místa. V závěrečné části je vyhodnoceno dotazníkové šetření, jehož předmětem bylo zjistit povědomí o hře Geocaching a Ingress a jejich vlivu na životní prostředí.
Vzdělávání prostřednictvím cestovního ruchu Šumava-jih
RIEDEREROVÁ, Monika
Tématem této bakalářské práce bylo Vzdělávání prostřednictvím cestovního ruchu Šumava jih. Hlavním cílem bylo posouzení významu návštěvy zranitelných oblastí pro vzdělávání návštěvníků na zvolené oblasti. Vedlejšími cíli bylo posouzení vlivu témat vzdělávání na míru znalostí návštěvníků a vyhodnocení případných rozdílů vlivu typu návštěvníka na význam návštěvy obasti. Data byla získána na základě terénního šetření a zpracována programem Statistika. Práce obsahuje návrh podpory vzdělávání a to návrh Volarské naučné stezky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.