|
|
Trendy manželské a mimomanželské plodnosti v České republice
Rathouská, Kateřina ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce)
Trendy manželské a mimomanželské plodnosti v České republice Cílem této práce je analyzovat změny v manželské a mimomanželské plodnosti v České republice v období 1980-2008, a to z hlediska věku, pořadí a rodinného stavu. Dále také vliv změny struktury žen dle rodinného stavu a změn intenzit plodnosti na počty a struktury živě narozených. Nastínit historický vývoj společenské situace dětí narozených mimo manželství a snaha nalézt odpovědi na otázky týkající se rozšiřujícího se fenoménu svobodného mateřství a nesezdaných soužití.V celém analyzovaném období rostl počet i podíl živě narozených mimo manželství. Na konci prvního desetiletí 21.století se v nelegitimním svazku narodilo již téměř 39% živě narozených. Postoje společnosti k nesezdaným soužitím a dětem rodícím se neprovdaným matkám nejsou již zdaleka tak pesimistické, jak tomu bylo dříve. S výrazným poklesem uzavíraných sňatků rostl podíl svobodných žen v reprodukčním věku. K výrazným změnám došlo nejen v celkovém počtu živě narozených, který kolísal a na konci analyzovaného období se ustálil nad hranicí sto tisíc živě narozených, ale také ve změně reprodukčního chování, jež se projevilo ve výrazném zvýšení průměrného věku matky při narození dítěte, preferovaném počtu dětí či formě partnerského soužití.
|
|
|
Dítě až po svatbě - přežitek doby?
Slámová, Lucie ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Tato práce je zaměřena na rodinné chování v českých zemích v posledních šesti desetiletích. Čtenář se seznámí zejména s významem a funkcí rodiny. Dále je věnována pozornost plodnostnímu chování žen, kdy je kladen důraz na manželskou a mimomanželskou plodnost. Tato práce pomocí teoretických východisek a dat z Českého statistického úřadu zodpovídá otázku, zda je v české společnosti stále dodržováno klasické rodinné chování, tedy nejprve svatba a až poté dítě. Po zanalyzování dat bylo dospěno k názoru, že rodinné chování českých žen od tohoto konzervativního pořadí ustupuje. Vliv příjmu ženy, respektive jejího nejvyššího dosaženého vzdělání, na manželskou či mimomanželskou plodnost nebyl v této práci prokázán.
|
|
|
Analysis of marriage rate, divorce rate and live births outside marriage
Birčáková, Barbora ; Arltová, Markéta (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza základních ukazatelů sňatečnosti, rozvodovosti a mimomanželské plodnosti. Práce se v první části zaměřuje na zhodnocení historického a současného vývoje vybraných ukazatelů. Kromě zhodnocení minulého vývoje obsahuje práce také předpověď budoucího vývoje, která byla převedena na základě jednoho z přístupů analýzy časových řad Box-Jenkinsonovej metodologie. Poslední část práce je věnována mezinárodnímu srovnání vývoje ukazatelů sňatečnosti, rozvodovosti a mimomanželské plodnosti ve vybraných státech Evropské unie a shlukové analýze, jejímž prostřednictvím jsou jednotlivé státy roztříděny do homogenních shluků podle vybraných ukazatelů.
|
|
|
Rodinný stav jako diferencující faktor demografického chování
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá rozdílnost demografického chování v závislosti na rodinném stavu a jejím cílem je shrnout vliv rodinného stavu na demografické chování jako celek. V první fázi se zabývá koncepty působení rodinného stavu na demografické chování, vysvětluje teorii selekce a kauzality a nastiňuje historický vývoj procesů sňatečnosti a rozvodovosti pomocí základních ukazatelů. Praktická část práce vychází z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961-2011 a porovnává, jak se měnila struktura obyvatelstva České republiky podle pohlaví, věku a rodinného stavu mezi jednotlivými sčítáními. Důraz je kladen zejména na období po roce 1990. Dále je v samostatných kapitolách zmapováno, jak rodinný stav ovlivňuje demografické procesy plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a úmrtnosti. V případě plodnosti je zdůrazněn nárůst mimomanželské plodnosti, kdy se děti mimo manželství rodí hlavně svobodným matkám. Pomocí věkově specifických a standardizovaných měr jsou analyzovány změny ve vývoji jednotlivých demografických procesů mezi sčítáními za všechny kategorie rodinného stavu. Standardizace úmrtnosti pro roky 1961, 1970 a 1980 je provedena na základě konstrukce zkrácených úmrtnostních tabulek a následného modelování úmrtnosti ve vyšších věcích. V souvislosti s měnící se strukturou obyvatelstva podle rodinného stavu, kdy v populaci roste zastoupení svobodných a rozvedených osob a klesá zastoupení osob žijících v manželství, je na základě výsledků z dostupných šetření hodnocen postoj české veřejnosti k manželství a rodině.
|
|
|
Nástroje rodinné politiky zohledňující neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských státech
Kohlová, Hana ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rodinnou politikou zaměřenou na neúplné rodiny. Snaží se o vymezení důvodů vzniku neúplných rodin. Řeší rozvodovost, porodnost a mimomanželskou plodnost. V práci jsou popsány rozdíly mezi úplnými a neúplnými rodinami a subjektivní názory samoživitelů v České republice. Dále jsou popsána opatření rodinné politiky, která zohledňují neúplné rodiny v České republice, Francii, Švédsku a Velké Británii. Opatření ve zkoumaných zemích jsou porovnána s opatřeními v České republice. Z práce vyplývá, že v České republice jsou ze všech zkoumaných států neúplné rodiny nejméně zvýhodňovány.
|
|
|
Porodnost a plodnost v evropských zemích
Bydžovská, Tereza ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Proces stárnutí populace, který začíná být aktuálním problémem ve většině evropských zemí, je úzce spojen právě s poklesem úhrnné míry plodnosti pod hranici prosté reprodukce. Cílem práce je srovnání vývoje porodnosti a plodnosti ve vybraných evropských zemích za posledních dvacet let se zaměřením na porovnání odlišností a podobností s vývojem v České republice. Data použitá pro grafy a výpočty jsou převzata z webových stránek Eurostatu. Evropa je pro účely analýzy rozdělena na severní, západní, jižní a východní oblast podle publikace World Population Data Sheet 2011. Práce se dále zabývá analýzou míry potratovosti, která ovlivňuje míru porodnosti, a okrajově se věnuje i kojenecké a novorozenecké úmrtnosti, které souvisí do značné míry s kvalitou zdravotní péče. Závěr práce je věnován popisu populační politiky, která má možnost do jisté míry ovlivnit plodnost a na kterou by se měly tedy více zaměřit státy potýkající se s nízkou úhrnnou plodností. Dále je zde nastíněn budoucí vývoj plodnosti v České republice vycházející z prognózy Českého statistického úřadu a prognózy zpracované pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.
|
|
|
Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a mimomanželské plodnosti v České republice
Hlaváčková, Eva ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem sňatečnosti, rozvodovosti a mimomanželské plodnosti v průběhu let 1990 -- 2010. Práce je koncipována do čtyř kapitol, z nichž první tři kapitoly jsou věnovány výše zmíněnému vývoji třech demografických událostí. Na začátku každé kapitoly je teoretické vysvětlení demografických pojmů, které se k dané kapitole vztahují. Další část je věnována vývoji demografických událostí a příčin, které vedly ke změnám v rodinném chování společnosti. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola je věnována podpoře rodin s dětmi. Jsou zde vymezeny formy podpor, kterými stát přispívá rodinám k lepšímu životu. Podrobněji jsou popsány tři formy a to přímá finanční podpora, nepřímá finanční podpora a nefinanční podpora rodin.
|
|
|
Dopady státní sociální politiky na společenské instituce manželství a rodinu v podmínkách České republiky
Veselá, Kateřina ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dopadům sociální politiky na manželství a rodinu v České republice. Výrazným demografickým jevem v České republice je v posledních dvaceti letech růst mimomanželské plodnosti. Ta se týká zejména žen s nízkým vzděláním a regionů s vysokou nezaměstnaností. Rostoucí trend svobodných matek byl spojován zejména s procesem transformace a štědrým sociálním systémem v devadesátých letech 20. století. Mladé páry často nevstupují do manželství a pro účely nároku na sociální dávky předstírají neúplnou rodinu. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky čekalo, že problém účelově nesezdaných soužití vyřeší změny v systému státní sociální podpory a životního minima. Cílem diplomové práce je ukázat, že z účelově nesezdaného soužití můžou páry profitovat i po těchto změnách a také ukázat, o kolik můžou být příjmy rodiny vyšší a o kolik může stát vyplatit více na dávkách státní sociální podpory.
|
host ::
RSS.