|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Porovnání jatečného zpracování drůbeže, prasat a skotu
Jílková, Jolana
Cílem bakalářské práce bylo prostudovat a zpracovat problematiku zpracování masa na jatkách od přivezení zvířat na jatka až po chlazení a skladování jatečných těl. Práce je zaměřena na porovnání jatečné drůbeže, prasat a skotu. Práce se zabývá nejrůznějšími postupy, kterými musí jatečné zvíře a poté jatečně opracované tělo (JOT) projít, než se může přistoupit ke skladování. Dále práce pojednává o kritických bodech a problémech, které mohou nastat při špatném postupu. Práce se též zaměřuje na legislativní požadavky, které jsou vztahovány k jednotlivým postupům. V závěru literárního přehledu je pojednáno o velmi důležitém faktoru, který ovlivňuje kvalitu masa, a to je welfare aneb pohoda zvířat. Maso je důležitou složkou naší potravy, je vhodnou stravou pro získání nutričních a esenciálních látek a také zdrojem energie. Postupy na jatkách musí být proto šetrné, aby byla zachována kvantitativní i kvalitativní hodnota masa.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dekontaminace velkoobjemových prostor
BURDA, Radek
Teoretická část práce byla rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola obecně definuje pojem kontaminace, který bezprostředně souvisí s dekontaminací. Druhá kapitola je zaměřena na mikrobiální kontaminaci, definuje původce infekčních onemocnění, mechanizmy šíření biologických agens a nejpravděpodobněji zneužitelné původce onemocnění. Třetí kapitola teoretické části je zaměřena na samotnou dekontaminaci. Definuje obecně dekontaminaci se zaměřením na mikrobiální dekontaminaci, kterou se rozumí odstraňování biologických agens z povrchů a prostředí. V této kapitole jsou zpracovány způsoby dekontaminace, které lze v podstatě rozdělit do dvou základních skupin, a to na fyzikální a chemické postupy. Další kapitola této části práce definuje vybrané platné normy popisující různé typy zkoušek pro hodnocení účinnosti dezinfekčních přípravků. Poslední kapitola teoretické části se zabývá velkoobjemovými prostory, definuje je a popisuje experimentální prostory Pracoviště velkoobjemového zkušebnictví v areálu Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i. Cílem této práce bylo vytvořit vlastní metodiku testování účinnosti dekontaminačních přípravků, kde byl kladen důraz na simulaci reálných podmínek. Analýzou vhodnosti způsobů dekontaminace pro tento účel bylo vytipováno několik možných způsobů. Jednalo se o dekontaminaci prováděnou použití generátoru aerosolu, dekontaminaci odparem, dekontaminaci manuálním rozprašovačem a dekontaminaci motorovým rozprašovačem. Na základě analýzy výrobcem udávaných dezinfekčních účinků bylo vybráno několik přípravků pro dekontaminaci velkoobjemových prostor. Pro tuto práci byly vybrány dezinfekční prostředky Chirosan? Plus, Incidin OxyDes, Kohrsolin? FF, Korsolex? basic, Persteril? 36 a Sanosil? Super 25 Ag. Účinnost dekontaminačních prostředků na mikroorganizmy byla experimentálně testována v prostorech o objemu 30, 60 a 120 m3. Za testované B-agens byly zvoleny Bacillus anthracis, Bacillus atrophaeus, Escherichia coli, Staphylococcus aureus a Streptococcus pneumoniae. S přihlédnutím k platným normám byly vytvořeny tři způsoby ověření účinku dekontaminace. Jednalo se o modifikovaný povrchový test, modifikovaný suspenzní test a agarový test. Analýzou vhodnosti použitých způsobů dekontaminace bylo zjištěno, že existují vhodné způsoby dekontaminace velkoobjemových prostor. Pro tuto práci se osvědčila dekontaminace za použití manuálního a motorového rozprašovače. Avšak pro prostory nad objem cca 30 m3 je z časového hlediska vhodnější použít motorový rozprašovač. Z důvodu neúčinnosti byla dekontaminace odparem shledána jako nevhodná pro dekontaminaci velkoobjemových prostor. Pro dekontaminaci velkoobjemových prostor je vhodné použít rozprašovače produkující aerosol, tento způsob je tedy využitelný. Každopádně je třeba upozornit na skutečnost, že záleží na správné volbě dekontaminačního přípravku. Baktericidní schopnost testovaných přípravků byla na vysoké úrovni u všech testovaných přípravků. Dostatečná sporicidní aktivita byla prokázána jen u přípravků Korsolex? basic a Persteril? 36 a to na shodné úrovni. Nevýhodou Persterilu? 36 je jeho značná korozivní aktivita a to i na nerez, naopak jeho použití je cenově výhodné. Přípravek Korsolex? basic obsahuje inhibitory koroze, ale jeho cenová výhodnost je nižší. Z provedených testů účinnosti dekontaminačních přípravků vyplynulo, že pro dekontaminaci velkoobjemových prostor je nejvhodnější použití manuálního rozprašovače do 30 m3 a motorového rozprašovače za předpokladu větších prostor. Z testovaných přípravků jsou pro Pracoviště velkoobjemového zkušebnictví SÚJCHBO, v. v. i. použitelné jen přípravky Persteril? 36 a Korsolex? basic s přihlédnutím k výše uvedeným výhodám a nevýhodám.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.