|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
| |
|
|
Interdisciplinární výzkum středověké sakrální architektury
Derner, Kryštof ; Havrlant, Jaroslav ; Křivánek, Roman ; Kuljavceva Hlavová, Jana ; Lissek, Petr ; Peksa, Vojtěch ; Skopec, Jaroslav ; Václavík, František R. ; Witan, Joanna ; Zeman, Václav
Metodika se dělí na tří základní oblasti poznávacího procesu sakrální architektury, které se liší dle povahy studovaných pramenů. I. Problematika poznání sakrální architektury na základě písemných, kartografických a obrazových pramenů. II. Sakrální architektura z hlediska hmotných pramenů archeologické povahy (artefaktů, ekofaktů a jejich nálezových situací). III. Sakrální architektura na základě hmotných pramenů stavební povahy, zkoumaných stavebněhistorickým průzkumem. Tyto oblasti doprovází podkapitoly věnované jiným metodám, dalším poznávacím a dokumentačním procesům. Nezbytnou součástí jsou i drobné exkurzní kapitoly, ve kterých jsou popsány konkrétní příklady z výzkumné praxe.
Plný text:  PDF
|
|
|
"Zapomenuté myšlenky středověku a Životní cyklus myšlenky ve středověku"
Koutský, Karel ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se skládá ze dvou částí, z nichž první, "Zapomenuté myšlenky středověku" má povahu pomocné studie a nemá zvláštní vědecké ambice. Slouží jako rezervoár sledovaných případů z dějin vědy v nejširším smyslu slova. Značná pozornost je zde věnována i tzv slepým uličkám (proto "Zapomenuté myšlenky") jako důležitému vypovídacímu pramenu. Tento široký záběr byl nutný vzhledem k záměru druhé části práce, totiž vysledování a identifikaci vývojových procesů myšlenek ve středověké přírodní filosofii. I myšlenky, které nemají přímé spojení s rodokmeny tezí dnešní přírodní vědy, byly také předmětem vývoje a ve výsledku byl zajímavý i jejich zánik či degenerace. Dalším důvodem pro zvolenou šíři záběru je otázka správného kontextu. Středověcí filozofové měli zájem o obecné otázky, ke kterým byla ve výsledku vždy vztažena všechna partikulární témata. Středověký vesmír působil dojmem živého organismu, v němž každá jednotlivá část přesně zasazena do určité role a přispívá k harmonii celku - na rozdíl od současné vědy, která se rozpadá na řadu čím dál specializovanějších oborů, které mají zvyšující tendenci ztrácet schopnost mezi sebou komunikovat. Proto je první díl rozšířen i o témata, která mezi přírodní vědu či filosofii obvykle nazařazujeme - příkladem za všechny může být kapitola o Angelologii....
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
| |
|
|
Středověké zvonařství. Zvonařství a archeologie ve středověku a raném novověku v Čechách.
RYCHLÍK, Martin
Práce se zabývá problematikou zvonařství na území Čech v období středověku a raného novověku, a to především z archeologického pohledu. Stěžejní část práce, věnující se archeologii, vychází především z poznatků o movitých a nemovitých dokladech zvonařské produkce získaných za pomoci archeologických výzkumů z různých oblastí Čech. Cílem práce je podat možný úhel pohledu na problematiku zvonařství, a to jak ze stránky archeologické, kde se soustředí na vybrané archeologické nálezy zvonů, zvonků či jejich fragmentů a archeologických dokladů zvonařských dílen, tak i ze stránky kampanologické a historické. Práce zároveň poukazuje na současný stav bádání o této problematice. Metody aplikované v rámci této práce byly deskripce, transkripce, indukce, dedukce, analýza, syntéza a synchronní přístup. Přílohy: kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů, kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických situací, tabulkové přehledy a grafy.
|
|
|
Filosofická řeč katedrál
Slavík, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Dolista, Josef (oponent)
Práce se věnuje tématu sakrální gotické architektury, konkrétně stavby středověkých katedrál, v jejichž architektuře hledá hlubší filosoficko-teologické souvislosti s dobou spiritualitou, kosmologií a vnímáním souvstažností člověka a světa. Součástí výzkumu je ponor do oblasti posvátné geometrie a architektury zlatého čísla, jež koresponduje s pythagorejskou mystikou čísel. Práce vychází z širokého teoretického základu, do něhož patří jak filosofie, tak teologie, psychologie (zejména Jung a jím ovlivněný proud archetypální psychologie, dále daseinspsychologie a psychologický proud ovlivněný filosofickým odkazem Martina Heideggera). Práce je multidisciplinární, ačkoliv jejím středobodem jsou vždy katedrály v kontextu středověkého světa. Práce si všímá i specifického statusu katedrály v širším spektru sakrální architektury a odkrývá na této bázi duchovní provázanost středověkého a antického světa. Práce využívá pozitivistickou a fenomenologickou hermeneutiku sakrální gotické architektury. Jejím cílem je komparací různých modelových přístupů přiblížit hlubší myšlenkové poselství stavitelů katedrál. Přehled jednotlivých kapitol: 1.Seznam zkratek 2.Úvod 3.Katedrála v kontextu středověké společnosti 3.1.Zrození katedrál 3.2.Katedrála sv. Víta 3.3.Světci v kontextu katedrály sv. Víta 4.Středověký člověk v kontextu...
|
|
|
Portrét Karla Velikého v obraze jeho doby
Weissová, Karolína ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
V osmém století začíná pro tehdejší civilizovaný svět nová éra. Díky franským králům nabývá tato říše na významu. Jak svoji rozlohou, tak svým neustálým snažením šířit křesťanství a tím i nárůstem vzdělanosti. Na počátku stojí výrazný rozdíl mezi upadající dynastií Merovejců a rychlým nástupem nové dynastie Karlovců. V tento moment stojí na jedné straně vláda neschopných líných králů a na druhé nové charismatické osoby zajímající se o vnitřní politiku říše a její ochranu, jako Karel Martel a jeho syn Pipin. Výrazným znakem pro období vlády Karla Velikého je spojení znovu vyzdvižené antické kultury a křesťanství. Dokonalým příkladem vzdělaného člověka této doby byl Einhart, který byl velmi znalý antiky a také byl významným křesťanským učencem. V jeho dílech můžeme nalézt znaky tehdejšího kulturního života, umění, řeči a literatury. Nejen tím je nedocenitelným. Jeho záznam Karlova života z jeho bezprostřední blízkosti nám pomůže vybavit si celkový obraz této doby. Jeho vláda měla vliv na celou Evropu. Během jeho působení byla velká část Evropy území jednotná. Rychle si podrobil okolní pohanská území a přinesl do jejich životů křesťanskou víru. Na svém dvoře dával prostor vzdělancům a velmi je podporoval. Sám se neustále vzdělával, jak popisuje Einhart. Celý svůj dlouhý život strávil na cestách, jak...
|
|
|
Pražská staroměstská rodina Rokycanských. Od konšelů k rytířům
Chmátal, Jonáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na staroměstskou rodinu Rokycanských, která je často označována za rodinu patricijskou, a která ve struktuře středověkého Starého Města pražského zaujímala ve 14. století a na počátku 15. století významné postavení co se týče role sociální a hospodářské. Cílem práce je na příkladu Rokycanských ukázat, že tématika pražského tzv. patriciátu ještě rozhodně není vyčerpaná a naopak by si zasloužila systematickou pozornost. Práce má přinést biografický popis jednotlivých členů rodiny, který by měl být značně rozsáhlejší než ten, který přináší V. V. Tomek. Aby práce nabídla něco více než jen biografii, začlenil jsem ještě samostatnou kapitolu o venkovských statcích, které rodině Rokycanských náležely. Tato biografie by měla nadále sloužit jako základ pro následné bádání o rodině Rokycanských a naznačit směr, kterým by se měl výzkum pražského tzv. patriciátu nadále ubírat. Klíčová slova: Staré Město pražské, patriciát, Okoř, rytíř, Rokycanský, Rockzaner, měšťané, středověk, středověké město, 14. století, lokace, kolonizace, peněžnictví, venkovské majetky, městská rada
|
host ::
RSS.