|
|
Analýza pěstebních systémů pícnin pro pícní a energetické účely ve zvoleném zemědělském podniku
FUČÍK, Karel
Bakalářská práce pojednává o vybraných zemědělských plodinách pro pícní a energe-tické účely na pozemcích ve zvoleném zemědělském podniku. Práce pojednává o hodnocení výnosů a analýze pěstebních systémů pícnin jak na orné půdě, kde je hlav-ní plodinou kukuřice setá (Zea mays) a dále se zaměříme i na trvalé travní porosty. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Hlavním cílem mé zvolené bakalářské práce bylo vyhodnotit vývoj a sklizeň pícních porostů jak na orné půdě tak i porostů spadajících do TTP, dále pak ohodnotit jejich výnos a zaměřit se i na posouzení rostlinné skladby. Sledovaným porostem byl i pozemek, kde proběhla obnova a osetí jetelotravními směsmi. Kapitola s vyhodnocením výsledků trvalých travních porostů (TTP) zahrnuje posou-zení třech zvolených pozemků, kde bylo sledováno zastoupení jednotlivých jetelovin a travin. Zároveň se v práce zaměřuje i na ohodnocení zpracování orné půdy a stavu porostů, kde je pěstována kukuřice seté (Zea mays) pro krmivářské a energetické úče-ly. Hlavní sledované ukazatele jsou příprava půdy, styl setí, výživa a v neposlední řadě sklizeň s výnosem.
|
|
|
Způsoby regulace plevelů při pěstování kukuřice seté (Zea mays L.).
VLÁŠKOVÁ, Milena
Kukuřice setá (Zea mays L.) je významnou plodinou, která se v našich zemích stále více uplatňuje a rozšiřuje. Vzhledem k technologii pěstování může zaplevelení výrazně ovlivnit její výnos. Regulace zaplevelení je řešena převážně použitím herbicidů. Hlavním cílem je dosáhnout maximálního účinku použitých herbicidů při minimálních ekonomických nákladech. Zároveň je stále více zohledňován faktor minimalizace negativních účinků na životní prostředí. V diplomové práci je popsána základní charakteristika kukuřice, její základní agrotechnika a rozsah jejího pěstování v ČR. Dále jsou uvedeny základní charakteristiky a rozdělení plevelů, včetně možností jejich regulace. Vlastní práce se pak zabývá účinností dvou kombinací herbicidů použitých postemergentně na pozemku s různými hybridy kukuřice a vyhodnocením jejich účinnosti s ohledem na ekonomické aspekty.
|
|
| |
|
|
A possible role of proline in plant stress memory
Ušák, David ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Předchozí vystavení abiotickému stresu může u rostlin vyvolat tzv. "priming", posléze vedoucí k jejich zlepšené reakci během pozdějších stresových období. Tento fenomén, nazývaný stresová paměť rostlin, je spojen s řadou mechanismů projevujících se na několika úrovních. Pro otestování možné úlohy prolinu v reakci rostlin na opakované sucho, reprezentované dvěma periodami nedostatku vody, přerušenými periodou znovuzalévání během obnovy, byla provedena komplexní analýza prolinového metabolismu v listech a kořenech. Pro lepší porozumění vnitrodruhovým rozdílům v paměťové odpovědi rostlin na stres suchem, a také její dědičnosti, byly jako rostlinný materiál vybrány dva rodičovské genotypy kukuřice seté (Zea mays L.) s rozdílnou citlivostí vůči suchu, a jejich F1 reciprocí hybridi. Nedostatek vody ovlivnil metabolismus prolinu více u listů než u kořenů. Obsah prolinu se po vystavení suchu zvýšil, což bylo způsobeno vyšší mírou syntézy a nižší mírou katabolismu prolinu. Byly pozorovány výrazné rozdíly v metabolismu prolinu mezi genotypy, potvrzující dřívější zjištění že reakce rostlin na opakované sucho v tomto ohledu nemusí mít stejný průběh, a to ani v rámci stejného druhu. Avšak, v kontrastu s původními předpoklady ohledně úlohy prolinu ve stresové paměti rostlin, neukázala statistická analýza skoro...
|
|
|
Optimalizace metod pro posouzení vlivu biouhlu na růst modelových rostlin
Štorková, Natálie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje vliv biouhlu na růst modelové rostliny a optimalizuje metody pro jeho posouzení. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití pomocných půdních látek, kdy velká pozornost je věnována především biouhlu. Na základě literární rešerše byla jako modelová rostlina pro kultivační experiment zvolena kukuřice setá (Zea mays) a byly určeny aplikační dávky biouhlu. Kultivační experiment probíhal v pěstebním boxu s řízeným osvitem a závlahou. Pro vyhodnocení vlivu biouhlu na kvantitativní a kvalitativní vlastnosti modelových rostlin se využilo průběžné měření výšky rostlin v závislosti na době kultivace, vážení suché hmotnosti rostlin po ukončení kultivace, a také obrazové analýzy kořenového systému. Ze získaných dat je zřejmé, že rozdíly v růstu byly ovlivněny jak aplikační dávkou a typem biouhlu, tak i druhem půdy ve které kultivační experiment probíhal.
|
|
|
Detekce luminiscenčních nanočástic v rostlinách laserovou spektoroskopií
Střítežská, Sára ; Novotný,, Karel (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá vyhodnocením toxicity a bioakumulace foton-upkonverzních nanočástic (UCNPs) v modelové rostlině kukuřici seté (Zea mays). V této práci byly testovány lanthanoidy dopované UCNPs lišící se složením nebo velikostí a to ve třech různých koncentracích. Jako pozitivní kontrola byla použita směs odpovídajících chloridů. Expozice probíhala hydroponicky po dobu 168 hodin. Toxicita byla vyhodnocena na základě čtyř makroskopických toxikologických endpointů (mortalita, délka podzemní části rostliny, délka nadzemní části rostliny a délka celé rostliny). Prostorové rozložení prvků yttria, ytterbia, erbia a gadolinia v modelové rostlině bylo stanoveno metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu s prostorovým rozlišením 100 a 26 m. Distribuce UCNPs v rostlinách byla dále stanovena metodou foton-upkonverzního mikroskenování s prostorovým rozlišením 40 m. V práci byla diskutována stabilita UCNPs v průběhu a po ukončení expozice rostlin.
|
|
|
Vliv teploty v interakci s dalšími stresovými faktory klimatické změny na vybrané fyziologické parametry a výnos u C3 a C4 plodin
Jiras, Tomáš ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
V současnosti probíhající klimatická změna zahrnuje především globální oteplování Země, a jako dominantní příčina je převážně označována antropogenní činnost. Následkem probíhající klimatické změny jsou stále se rozšiřující oblasti se srážkovým deficitem, extrémní projevy počasí včetně vln veder atd. Rostliny se v důsledku klimatické změny musejí během krátké doby aklimovat či adaptovat na čím dál tím více se zhoršující podmínky prostředí. Stresové zatížení rostlin se signifikantně promítá do jejich fyziologických parametrů, a to i letálně. Rostliny na stres reagují aklimačními odezvami a adaptacemi vyvolanými změnou genové exprese ať na úrovni metabolické, fyziologické či strukturální, modifikací fenotypu a dalšími změnami. Ohrožení se týká i rostlinné produkce, potřebné pro zajištění potravinové bezpečnosti stále narůstající lidské populace. V důsledku klimatické změny se očekává snižování výnosů zemědělských plodin. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o změnách ve fyziologii a zemědělské produkci plodin v důsledku stresových faktorů klimatické změny, především teploty, s důrazem na rozdíly mezi C3 a C4 rostlinami. V největší míře se práce zabývá obilovinami s modelovými zástupci C3 rostlin: pšenice, ječmen, rýže a zástupci C4: kukuřice, čirok. V práci jsou uvedeny různé odpovědi těchto plodin...
|
|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
Diferenciace exodermis v podmínkách nedostatku živin, vliv fytohormonů.
Namyslov, Jiří ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Martinka, Michal (oponent)
Apoplastické bariéry (exodermis a endodermis) slouží především k regulaci volného pohybu látek apoplastem, čehož je dosaženo modifikacemi buněčných stěn. Diferenciace těchto bariér je do jisté míry variabilní. Bylo mnohokrát dokázáno, že diferenciace apoplastických bariér v kořeni je silně ovlivněna nepříznivými podmínkami prostředí. Řada stresových faktorů urychluje ukládání apoplastických bariér. Tato práce se zabývá vztahem mezi dostupností živin a vývojem bariér v kořeni a také mechanismy koordinace vývojových procesů v kořenech, včetně zapojení auxinu a dalších fytohormonů v koordinaci těchto procesů. Zkoumá se zde plasticita vývoje exodermis u kukuřice seté (Zea mays L.) rostoucí v podmínkách deficientních na různé prvky. Kořeny rostoucí v podmínkách deficience vykazují morfologické rozdíly na úrovni délky hlavních kořenů i větvení. Nejdůležitější výsledky přináší anatomická analýza, která ukazuje výrazné urychlení diferenciace exodermis i endodermis při deficienci N a P na naopak zpomalení diferenciace při nedostatku Fe a K. Tento efekt je zřejmě výsledkem systémové nikoli lokální reakce kořenového systému, protože nebyl pozorován při lokalizovaném působení deficience. Práce také sleduje vliv některých přidaných fytohormonů na vývoj apoplastických bariér, kdy ABA nejvíce urychlila...
|
|
|
Eroze půdy a pěstování kukuřice v ČR
KOMÍN, Jiří
V bakalářské práci byla provedena bilance možností pěstování kukuřice při současném boji s vodní a větrnou erozí půdy. Z výsledků studia teoretických možností i praktických dopadů pro výrobce, zvláště ekonomických lze doporučit hlavně výsev protierozních pásů a výsev kukuřice do mulče. Obě tyto metody jsou účinné, ale je nutno je doplnit správným postupem při zakládání porostu kukuřice. Pravidlem pro založení porostu kukuřice na svazích jsou tyto tři zásady: porosty kukuřice vysévat po vrstevnici, po zasetí zásadně neválet a vysévat kukuřici raději hlouběji, alespoň 5cm. Při dostatečně hluboké přípravě půdy (cca 10 cm) vzniknou po zasetí kukuřice na pozemku různě vysoké brázdy, které zpomalují povrchový odtok srážkové vody a podporují její lepší vsakování. Zároveň také díky svému většímu povrchu zajišťují rychlejší prohřátí půdy a tím i rychlejší vzcházení porostů kukuřice. Jako půdoochrannou technologii s výraznými protierozními účinky lze doporučit v závislosti na konkrétních půdách mělké zpracování půdy se současným zapravením organické hmoty do půdy s následným setím, setí bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované půdy po předplodině, či setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny. Další možností je setí hlavní plodiny s podplodinou do meziřadí (kukuřice s podplodinou ozimého žita), nebo páskové setí do nezpracované půdy. Jako protierozní technologie se rovněž osvědčuje zmenšování meziřádkové vzdálenosti u kukuřice.
|
host ::
RSS.