|
|
Experimentální model ventrální míšní léze u potkana.
Štěpánková, Kateřina ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Martončíková, Marcela (oponent)
Poranění míchy (SCI, spinal cord injury) je poškození míšní tkáně, které způsobuje trvalé nebo dočasné změny motorických a senzorických funkcí. V humánní medicíně dochází k poranění míchy nejčastěji z ventrální strany, i přesto je většina modelů SCI provedena ze strany dorsální kvůli snazšímu chirurgickému přístupu. Cílem této práce bylo vyvinout klinicky relevantnější, snadno reprodukovatelný a poměrně finančně nenáročný model ventrální míšní léze u potkana, který co nejpřesněji napodobuje SCI u lidí od jeho patologie přes úplnost a úroveň léze až po regenerační mechanismy míšní tkáně. Pro samotný zákrok byl použit upravený 2F Fogartyho katétr, běžně využívaný pro embolektomii, který má na svém konci umístěný balónek. Balónek byl zaveden do anteriorního epidurálního prostoru skrz laminektomii na úrovni obratle Th10. Tím bylo dosaženo finální pozice balónku na úrovni obratle Th8 před fissura mediana anterior. Po správném umístění katétru byl balónek rychle nafouknut vodou na objem 10 μl nebo 15 μl po dobu 5 minut. Další dvě skupiny - laminektomie (odstranění oblouků obratlů na úrovni Th10) a katétr (umístění katétru do anteriorního epidurálního prostoru bez nafouknutí balónku) − sloužily jako kontroly. Motorické funkce byly vyhodnoceny na základě BBB testu a ladder walking testu. V BBB testu bylo...
|
|
|
Vliv sekretomu mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu na terapii poranění míchy u potkanů
Jančová, Pavlína ; Chudíčková, Milada (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
V experimentálních modelech míšních poranění bylo ukázáno, že transplantace mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu vede ke zlepšení motorických a senzorických funkcí léčených zvířat, stejně jako k podpoře neuroregenerace, angiogeneze a imunomodulace. Tyto buňky ale jen omezeně migrují do místa poranění, přežívají krátkou dobu a působí především svým sekretomem. Proto je studován alternativní přístup bezbuněčné terapie spočívající v aplikaci kondiciovaného média připraveného kultivací kmenových buněk. V této diplomové práci byl porovnán léčebný účinek lidských mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu a jejich kondiciovaného média při opakované intratekální aplikaci potkanům s modelovým míšním poraněním: balónkovou ischemickou kompresní lézí. Po navození léze byly potkanům podány tři dávky kmenových buněk nebo kondiciovaného média s týdenními rozestupy. Následujících devět týdnů byly prováděny behaviorální testy, ve kterých došlo k signifikantnímu zlepšení obou léčených skupin oproti neléčené kontrole. Aplikace kondiciovaného média a kmenových buněk dále vedla ke zvýšení plochy nepoškozené míšní tkáně a ke zvýšení relativní exprese genů spojených s neuroregenerací, ačkoli nedošlo ke snížení plochy samotné gliové jizvy. Oproti aplikaci kmenových buněk...
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Neurofyziologie močového systému po míšním poranění.
Štěpánková, Kateřina ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Míšní poranění (SCI) vzniká nejčastěji při poranění páteře, například při dopravní nehodě, násilí anebo při pádu z výšky. SCI může být způsobeno rovněž bez poranění následkem různých nemocí, například nádorových, infekčních nebo degenerativních onemocnění. Jakékoliv SCI ovlivňuje schopnost míchy vysílat a přijímat informace, které dále zpracovává. Samotné míšní poranění je provázeno dalšími přidruženými komplikacemi, které závažně ovlivňují život pacienta. Jedním z hlavních problémů je dysfunkce močového systému, který pak neplní své funkce jako jímání moči a mikci, a tím znepříjemňuje pacientům život jak po zdravotní, tak po sociální stránce. Cílem této práce je popsat patofyziologii močového systému po míšním poranění. Klíčová slova: neurofyziologie, míšní poranění, paraplegie, močový trakt
|
|
|
Behaviorální testování experimentálních zvířat po míšním poranění.
Freislebenová, Hana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Míšní poranění je jedním z nejtěžších úrazů, který vede ke snížení kvality života jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Přestože v současné době neexistuje žádná účinná léčba, je vývoji nových léčebných postupů věnováno veliké úsilí. Účinnost experimentální léčby je ověřována pomocí behaviorálních testů prováděných na zvířecích modelech, nejvhodnější pro tento typ poranění jsou potkani. Behaviorální testy se dělí do několika skupin podle toho, na co je testování zaměřeno. Lokomotorické testy zkoumají funkci lokomotorického aparátu, motorické testy slouží k určení funkce kosterních svalů, které nejsou primárně zapojené do lokomoce, senzoricko-motorické testy testují funkčnost senzorického a motorického aparátu a jejich propojení, senzorické testy jsou určené k testování odpovědí na senzorické podněty. Elektrofyziologické testy společně s funkční magnetickou rezonancí patří do skupiny speciálních testů, které využívají uměle vyvolaných elektrických podnětů k měření aktivity svalů. Tato práce je zaměřená na detailní popis vybraných behaviorálních testů, jejich funkčnosti a porovnání jejich výhod a nevýhod.
|
|
|
Indukované pluripotentní kmenové buňky a jejich využití k léčbě míšního poranění a ALS.
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) se staly novým fenoménem regenerativní medicíny. Je zřejmé, že sdílejí některé společné vlastnosti s embryonálními kmenovými buňkami (ESCs), jako jsou kmenovost, sebeobnova, diferenciační potenciál. iPSCs mají navíc tu vlastnost, že mohou být derivovány na míru pacientovi, a není proto nutné podávat imunosupresiva. S ESCs se dále pojí kontroverze s jejich získáváním výhradně z embryí. U iPSCs můžeme jako jejich zdroj použít kteroukoliv somatickou buňku (preferenčně jsou využívané fibroblasty díky své snadné dostupnosti). Jejich reprogramováním transkripčním koktejlem (OCT4, SOX2, KLF4, c-MYC / OCT4, SOX2, NANOG, LIN28) se získá linie nediferencovaných iPSCs, které se dále diferencují například do neuronálních prekurzorů (iNPs). Takto připravené buňky lze transplantovat do místa poranění, kde pomáhají regeneraci tkáně příjemce různými mechanismy, jako jsou buněčná náhrada či podpora tvorby trofických faktorů. Přesto ale stále existuje riziko tumorogeneze či nízké výtěžnosti při samotné přípravě, což omezuje využití těchto buněk v klinické praxi. Ve své bakalářské práci se proto především zaměřím na to, jaký je terapeutický efekt iPSCs v preklinických studiích, jak jsou vyžívány pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální...
|
|
|
Kmenové buňky v léčbě míšního poranění
Juříková, Tereza ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kmenové buňky jsou výjimečné díky schopnosti diferencovat do jakéhokoliv buněčného typu a sebeobnovy. Mohou být využity k opravě a náhradě funkcí různých tkání či orgánů. Těchto vlastností využívá regenerativní medicína, progresivní medicínský obor dávající naději pacientům se zatím neléčitelnými zdravotními komplikacemi. Mezi ty patří i traumatické poranění míchy, v jehož důsledku dochází k masivní demyelinizaci a poruchám neurologických funkcí. Mezenchymové kmenové buňky přispívají k obnově poškozené tkáně díky svým imunomodulačním schopnostem a produkcí řady růstových faktorů. Embryonální kmenové buňky mohou diferencovat do funkčních nervových buněk, nicméně jejich využití je spojeno s nebezpečím tumorogeneze a etickými problémy. Slibné výsledky přináší kombinovaná terapie využívající biomateriály jako nosiče pro buňky nebo růstové faktory. V budoucnousti bude využívána znalost genetické modifikace buněk. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky v terapii míšního poranění s důrazem na tkáňově specifické kmenové buňky. Klíčová slova: kmenové buňky - míšní poranění - obnova tkání - biomateriály
|
|
|
Vliv terapie robotického systému Erigo u pacientů po poranění míchy
Tůmová, Kateřina ; Pětioký, Jakub (vedoucí práce) ; Janatová, Markéta (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kateřina Tůmová Vedoucí práce: Mgr. Jakub Pětioký Název bakalářské práce: Vliv terapie robotického systému Erigo na pacienty po poranění míchy Abstrakt bakalářské práce: Tématem této bakalářské práce je objasnit vliv terapie robotického systému Erigo na pacienty po poranění míchy. V současné době je vkládáno obrovské úsilí a naděje do výzkumů v oblasti míšních poranění. Přestože je pochopení procesů neurální regenerace zatím v počátcích, nově konstruované robotické systémy a zařízení pro rehabilitační účely zaujímají čím dál tím důležitější roli především ve fázích časné rehabilitace po míšním poranění. V první části práce bude nastíněna problematika spinálních poranění, podrobněji budou rozebrány zejména zdravotní důsledky a komplikace, se kterými se člověk v nově vzniklé situaci musí vypořádat. Integrací roboticky asistovaných terapií do časné rehabilitace lze mnohým z těchto problémů předejít, což se výrazně projeví na funkční zdatnosti pacienta, jeho soběstačnosti, a uspíší to i návrat do běžného života. Využití robotických systémů se stává běžnou součástí terapií v mnohých rehabilitačních zařízeních. Předmětem zájmu této bakalářské práce bude hojně využívaný robotický systém Erigo, resp. zhodnocení efektu terapie. Po objasnění funkcí a přínosů tohoto systému budou...
|
|
| |
|
|
Resocializace po míšní lézi v hrudní a bederní páteři
MORAVCOVÁ, Miluše
Míšní léze znamená kompletní nebo částečné poškození míchy nejčastěji následkem úrazu. U 15-20% pacientů s poraněním páteře je současně poraněná mícha.Poranění páteře a poškození míchy vnáší do života člověka negativní změnu, která ovlivní nejen samotného pacienta, ale zároveň jeho rodinu. Cílem práce bylo zmapovat novou životní situaci osob po poranění míchy v hrudní a bederní páteři provázené parapostižením, které prošly celistvou rehabilitací. Hlavním záměrem bylo popsat pracovní situaci, možnosti bydlení a dopravu. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl prováděn pomocí polořízených rozhovorů a případových studií.Výzkumný vzorek tvořilo 6 osob. Výzkumné otázky byly zaměřeny na obecné, ale velmi důležité informace, které ovlivňují proces resocializace.Výsledky této práce umožnily nahlédnout do nového života jedinců po míšní lézi.
|
host ::
RSS.