|
| |
|
| |
|
|
Liturgie a magisterium papeže Františka
Matys, Vojtěch ; Tichý, Radek (vedoucí práce) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá otázkou, jakým způsobem je v magisteriu papeže Františka přítomno téma liturgie, jaké místo má liturgie v jeho pastýřském úřadu a které aspekty liturgie církve jsou pro něj zvláště důležité. Nejprve načrtne základní definice papežova magisteria a dotkne se osoby papeže Františka. Dále práce představí jednotlivé texty a pasáže, v nichž se papež František dotýká liturgie a následně se bude zabývat vybranými aspekty, které budeme srovnávat s obecným pojímáním oněch aspektů v rámci církevních dokumentů. Klíčová slova: Papež František magisterium liturgie eucharistie svátosti
|
|
|
Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů
Chalupski, Michal ; Holeton, David Ralph (vedoucí práce) ; Landová, Tabita (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná "Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů" se věnuje komparaci liturgických textů věnujících se křestní liturgii. Hlavním objektem zájmu jsou agendy pocházející z našeho prostředí z doby od 15. do 17. století. V první části práce je předložen stručný přehled vývoje křestní liturgie od novozákonního období po reformu provedenou Martinem Lutherem. V další části jsou představeny domácí agendy, jejichž křestní formuláře jsou základním předmětem této práce. Jedná se o agendy římskokatolickou, utrakvistickou, dále o tři agendy evangelické a jako poslední je pojednáváno o křtu v Jednotě bratrské za Lukáše Pražského. Konkrétně se jedná o Agendu Pragensis, rukopis označený "Křižovníci XVIII G 21", Agendu českou, Agendu správy a posluhování církevního na Horách Kutnách Václava Štefana Teplického, Pravidlo služebností církevních Tobiáše Závorky Lipenského a konečně o Zprávy kněžské Lukáše Pražského. Záměrem práce je porovnat shody a rozdíly křestní liturgie zaznamenané v jednotlivých agendách a také prověřit jejich vztah k liturgické tradici křtu, tak jak je pojednána v úvodní kapitole, tak aby bylo možné předložit alespoň částečný obraz o křestní praxi na našem území ve vymezeném období.
|
|
|
Petr Eben - hudba jako cesta k Bohu
Šmardová Koulová, Jana ; Špačková, Alena (vedoucí práce) ; Tvrdek, Petr (oponent)
Petr Eben. Hudba jako cesta k Bohu. Jana Šmardová Koulová Resumé Svou prací jsem došla k závěrům, že přínos skladatele Petra Ebena je pro českou a světovou duchovní hudbu opravdu velký a jeho skladby jsou skutečnou pomocí v ekumenické práci. Autorova vlastní upřímná víra v Boha se, díky jeho usilovné smysluplné práci, nese tóny skladeb dál k posluchači, kterého skutečně oslovuje. Pochopil služebnost hudby a podřídil ji moudrosti slov, jejich pravému významu a obsahu, čímž její význam naopak pozdvihl. Vznikla díla, která opravdu k posluchači promlouvají svým poselstvím, dokonce ho i formují. Na základě této práce a získaných poznatků, se určitě pokusím Ebenovu Truvérskou mši, pro její jednoduchost a přitom nádhernou melodičnost, citlvě propojenou hudbu se slovy, která byla inspirována vírou v Boha, zařadit do katecheze dětí. Petr Eben. Music as the way to God. Jana Šmardová Koulová Summary In my work I have come to the conclusion that Petr Eben's music means really great contribution not only to Czech but even to the whole world sacred music with his compositions that help a lot in ecumenical efforts. The author's own true faith in God, thanks to his concentrated and meaningful work, conveys onto the listener and addresses him/her with direct impact. He understood the subservience of music well, and he...
|
|
|
Pohřební bohoslužby z homileticko-liturgického pohledu
Hofmanová, Jana ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Pohřební bohoslužby z homileticko-liturgického pohledu: Základní východiska pro podobu pohřební bohoslužby s ohledem na možnosti praxe Diplomová práce Vypracovala: Jana Hofmanová Studijní program: Teologie Studijní obor: Evangelická teologie Vedoucí práce: prof. ThDr. Pavel Filipi Katedra praktické teologie Abstrakt Situace pohřební bohoslužby je v mnohém ohledu situací specifickou: více než při pravidelných shromážděních v neděli se bohoslužebné dění setkává s rituálem; situace zvěstování evangelia je zároveň situací pastýřské péče a jádro křesťanské zvěsti zaznívá mimo obvyklé společenství pravidelných účastníků bohoslužeb. Práce naznačuje toto pole souvislostí, v němž se pohřební bohoslužba odehrává a v němž vyjadřuje svou podstatu v dnešní situaci zejména v praxi Českobratrské církve evangelické. První část pojednává teologické základy, pozadí tradice a současný kontext evangelického pohřbu. Následuje zhodnocení možného propojení bohoslužby a rituálu, s ohledem na možnost komunikace kérygmatu prostřednictvím propojení kázání a liturgického rámce. Na základě takto vymezených souvislostí je v závěru formulována stručná charakteristika jednotlivých částí bohoslužby jakožto základní východiska pro podobu pohřební bohoslužby. Situace pohřbu je pojata...
|
|
|
Liturgický život a navazující řádové zvyklosti sester karmelitek po roce 1989
Jungová, Michaela ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Tato práce se zabývá liturgickou praxí a řádovými zvyklostmi na liturgii navazujícími současných ženských bosých Karmelů v České republice. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V prvních dvou kapitolách pojednává o historii a spiritualitě karmelského řádu a vztahu karmelitánů k liturgii v historii. Ve třetí kapitole autorka shrnuje život karmelitek v letech 1950 − 1989 (v průběhu komunismu) a dopad tohoto období na život komunit českých karmelitek v současnosti. Čtvrtá kapitola nabízí stručný přehled různých liturgických tradic, které ovlivnily vývoj karmelitánské liturgie. Ve světle tohoto předchozího průzkumu poslední kapitola analyzuje typický denní liturgický řád karmelitek a pokouší se rozlišit původ jednotlivých prvků.
|
|
|
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
|
|
|
Druhá liturgie Církve československé husitské
Basl, Vojtěch ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Tvrdek, Petr (oponent)
Předkládaná práce se pokusila ve své první části zhodnotit textový i teologický vývoj liturgie v Církvi československé (husitské). Soustředila se na Farského překlad římské mše v r. 1919, první liturgické reformy mladé církve, liturgické rozrůznění i sjednocení v nově koncipované Farského liturgii v r. 1923. Dále práce sledovala vývoj právě této liturgie, především její revizi z r. 1939 a pokusy o liturgickou obnovu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Práce dochází k závěru, že zejména revizí došlo k znejasnění některých částí Farského liturgie. Nebyla uvedena do souladu s Učením, oficiálním věroučným dokumentem církve, ale zároveň nezůstala věrná svému původu. Hlavní část práce se pak soustředila na rozbor jednotlivých částí Druhé liturgie v podobě, v jaké byla přijata sněmem v r. 1991. Práce se tuto liturgii pokouší srovnávat se zmiňovanými návrhy z předcházejících let. Zejména konstatuje, že v současné podobě Druhé liturgie je bohoslužba slova rozdělena na dvě části, přičemž první čtení je od ostatních ostře odděleno. Dále nejsou správně vnímány antifony - vstupní antifona (Introit) a antifona k přijímání (Communio). V podstatě pouze antifona k obětování (Offertorium) je na správném místě. Písně lidu nejsou vnímány ve vztazích k těmto antifonám, spíše jsou vnímány jako oddělení jednotlivých...
|
|
|
Pohřební obřady křesťanských církví
Váňa, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
iplomová práce "Pohřební obřady křesťanských církví" pojednává o pohřebních obřadech církve římskokatolické, a to před a po liturgické reformě Druhého vatikánského koncilu, církve řeckokatolické, pravoslavné, Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické. Mapuje jednotlivé obřady, historický vývoj a srovnáním struktur obřadů se pokouší nalézt společné prvky a zároveň největší rozdíly na poli liturgickém a věroučném. Zpracovává téma smrti, představ posmrtného života a pohřebních obřadů v antice, evropském pohanství, židovské tradici a středověké kultuře. Dále pojednává o posledních věcech člověka a o vzkříšení, nakolik je obsaženo v jednotlivých agendách. Závěr práce se věnuje připravenosti agend na zvláštní případy a novější způsoby posledního rozloučení. Klíčová slova Agenda, církev, liturgie, obřady, pohřeb Počet znaků (včetně mezer): 146 709 D
|
host ::
RSS.