|
|
Využití přírodních antimikrobiálních látek a možnosti jejich aplikace
Dzurická, Lucia ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na štúdium antimikrobiálneho účinku rastlinných zložiek v kombinácii s bakteriocínom a možnosťou vytvorenia enkapsulovaného preparátu použiteľného v potravinárskych a kozmetických výrobkoch. Bolo zvolených 5 rastlinných materiálov: acerola, škorica, klinček, pomarančová kôra a jakon. Ako vhodný bakteriocín bol vybraný nisín. Teoretická časť opisuje rastlinné zložky s antimikrobiálnym a antioxidačným účinkom, použité materiály rastlinného a živočíšneho pôvodu, možnosti zvýšenia antimikrobiálneho účinku a využitie prírodných antimikrobiálnych látok. V praktickej časti práce boli najprv vodné extrakty vybraných prírodných materiálov spektrofotometricky charakterizované na obsah celkových polyfenolov, flavonoidov a antioxidačných látok. Zo zvolených látok boli pripravené lipozómy a následne optimalizovaná príprava liposómových častíc obalených vrstvou chitosanu. Častice boli testované z hľadiska veľkosti, krátkodobej a dlhodobej stability, enkapsulačnej účinnosti a antioxidačnej aktivity. V ďalšom kroku bola sledovaná antimikrobiálna aktivita vybraných zložiek vo voľnej a enkapsulovanej forme proti štyrom kmeňom mikroorganizmov (Escherichia coli, Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata). U extraktov v kombinácii s nisínom i u pripravených častíc bol pozorovaný predpokladaný synergizmus antimikrobiálnych aktivít.
|
|
|
Micelární interakce v podmínkách fázově separovaného hydrogelu
Lokajová, Aneta ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Práce je změřena na studium interakce biopolymeru hyaluronanu s kationaktivním tenzidem cetyltrimethylamoniumbromidem (CTAB) pomocí vybrané fluorescenční metody. Hyaluronan je přírodní biopolymer, který je silně hydrofilní a ve vodě tvoří viskózní roztoky. V živých organismech se nachází převážně v kloubech, kůži, očním sklivci, hraje roli při rakovinném bujení. Jelikož je netoxický a biodegradabilní, využívá se v kosmetice a medicíně jako hydratační činidlo nebo nosič do cílové tkáně. Práce je zaměřena na intrakce s hydrofobním tenzidem, ve snaze prokázat nebo vyvrátit vzájemné působení. Vybranou fluorescenční metodou byla zkoumána emisní spektra pyrenu, který byl použit jako fluorescenční sonda.
|
|
|
Studium vlastností a účinku přírodních antimikrobiálních látek
Horňáková, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá témou prírodných antimikrobiálnych látok rastlinného pôvodu, ich charakteristikou, účinkom voči mikroorganizmom, optimalizáciou antimikrobiálnych testov a zvýšením účinnosti obsiahnutých aktívnych látok. Teoretická časť popisuje použité rastlinné druhy, ich významné vlastnosti, ďalej spektrofotometrické metódy použité pri charakterizácii, zvyšovaní stability rastlinných extraktov a princípy antimikrobiálnych testov. V experimentálnej časti bolo spolu použitých 8 druhov čajov, vrátane nečajov (Pai Mu Tan, Formosa Gunpowder, Gunpowder Black, Honeybush, Lapacho, Aspalathus linearis a Paullinia cupana) a doplnených o 6 druhov liečivých bylín (Syzygium aromaticum, Urtica dioica, Hippophae rhamnoides, Matricaria recutita, Plantago lanceolata a škorica), ktoré boli extrahované rôznymi rozpúšťadlami (voda, etanol a dimetylsulfoxid). Extrakty boli testované na obsah antioxidačných látok a účinnosť proti trom bakteriálnym kultúram (Escherichia coli, Micrococcus luteus a Serratia marcescens). Pre zvýšenie antimikrobiálnej a antioxidačnej aktivity a stability boli vodné extrakty čajov enkapsulované do lipozómových častíc.
|
|
|
Příprava vhodných aplikačních forem pro antimikrobiální látky
Krempaský, Kamil ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto práca sa zameriava na štúdium antimikrobiálneho pôsobenia extraktov z vybraných bylín, následnú enkapsuláciu týchto extraktov a enkapsuláciu lyzozýmu. V teoretickej časti bola spracovaná literárna rešerš zaoberajúca sa problematikou prírodných antimikrobiálnych látok, na základe ktorej boli vybraté testované bylinky. Extrakty pripravené z paliny pravej (Artemisia absinthium), materinej dúšky (Thymus serpyllum), koreňa echinacey purpurovej (Echinacea purpurea), sladovky hladkoplodej (sladkého drievka) (Glycyrrhiza glabra), nechtíka lekárskeho (Calendula officinalis) a plodov rakytníka rašetliakového (Hippophae rhamnoides) boli najskôr charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov a celkovú antioxidačnú aktivitu. Ďalej boli tieto extrakty enkapsulované do lipozómov a rovnako bol enkapsulovaný aj lyzozým. Následne bola sledovaná stabilita týchto častíc vo vodnom prostredí. Antimikrobiálna aktivita týchto látok v enkapsulovanom aj neenkapsulovanom stave bola testovaná na bakteriálnych kmeňoch Escherichia coli, Serratia marcescens, Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, voči ktorým, väčšina vybraných extraktov vykazovala antimikrobiálnu aktivitu.
|
|
|
Studium směsných přírodních antimikrobiálních preparátů a možnosti jejich stabilizace
Vejrostová, Petra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci předložené diplomové práce byla zpracována rešerše zaměřená na přírodní antimikrobiální látky. V experimentální části práce bylo cílem testování antimikrobiální aktivity přírodních preparátů ve volné a enkapsulované formě, příprava částic a sledování jejich dlouhodobé stability. Jako rostlinné antimikrobiální látky byly v práci používány různé extrakty čajů (vodné, etanolové a DMSO) a vodné extrakty bylin. S použitím vodných extraktů čajů byly za použití ultrazvuku připraveny lipozomy a chitosanové částice. Pro všechny částice byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Poté byla v rámci dvou měsíců u částic sledována dlouhodobá stabilita. Pro stanovení enkapsulační účinnosti i dlouhodobé stability bylo využito spektrofotometrické metody stanovení celkových polyfenolů. Po stanovení velikosti a stability částic byla využita metoda DLS. Antioxidační aktivita byla v celé práci sledována za použití spektrofotometrické metody využívající ABTS•+. Pro testování antimikrobiální aktivity různých typů extraktů čajů a bylin, jejich směsí a kombinací s lysozymem a antibiotiky byly využity bujónové diluční metody za použití grampozitivních i gramnegativních bakteriálních kmenů. U připravených částic byla sledována také jejich antimikrobiální aktivita, která byla značná především u chitosanových částic. Vhodné kombinace přírodních látek ať už s antimikrobiálním či antioxidačním účinkem ve volné nebo enkapsulované formě mohou být s výhodou využity pro aplikace např. v kosmetickém průmyslu, potravinářství či v lékařství.
|
|
|
Monitoring lipofilních vitaminů a provitaminů v dětských výrobcích a možnosti jejich fortifikace
Maráčková, Adéla ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem lipofilních vitamínů se zaměřením na dětské doplňky stravy. Navrhuje vlastní doplněk stravy v podobě gumových cukrovinek s vitamínovou směsí enkapsulovanou do lipozomů. Teoretická část se zaměřuje zejména na charakaterizaci lipofilních vitamínů a jejich monitoring v oblasti trhu. Experimentální část je zaměřená na jejich stanovení v reálných doplňcích stravy (Marťánci, Vibovit Dino a Vitamin Code Kids). Jako nejvhodnější metoda stanovení byla zvolena extrakce v chloroformu a enzymatická metoda, přižemž obě metody byly vyhodnocovány chromatograficky (HPLC). Následně byly připravovány a zcharakterizovány lipozomy. Charakterizace lipozomů byla provedena pomocí měření velikosti vezikul a následného měření krátkodobé a dlouhodobé stability. Stejně připravené lipozomy byly později použity k přípravě gumových cukrovinek. Na závěr bylo navrženo několik typů doplňků stravy s lipozomy, do kterých byly enkapsulovány lipofilní vitamíny. Zrealizovaný návrh vlastního doplňku stravy byl v podobě gumové cukrovinky (ve tvaru gumového medvídka a kávového zrna) z želatiny či ze směsi agaru a alginátu. Navržený doplněk stravy byl podroben senzorické analýze a byly hodnoceny jeho organoleptické vlastnosti.
|
|
|
Příprava a charakterizace mikro- a nanočástic s obsahem vybraných léčiv
Sosková, Simona ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená práca je zameraná na možnosť prípravy kombinovaných mikro- a nanočastíc obsahujúcich prírodný extrakt s antioxidačným účinkom, ibuprofenom ako protizápalovou a analgetickou zložkou a klotrimazolom ako látkou s antifungálnym účinkom. V teoretickej časti bola vypracovaná rešerš zameraná na metódy prípravy lipozómov a enkapsuláciu aktívnych látok, charakterizáciu častíc a metódy stanovenia obsahu enkapsulovaných zložiek. Ďalej bol popísaný kvasinkový kmeň Candida a metódy stanovenia antimikrobiálnej aktivity. Do lipozómov, alginátových a chitosanových častíc boli enkapsulované vymenované zložky. Bola charakterizovaná antioxidačná aktivita extraktov. Ďalej boli stanovené a porovnané enkapsulačné účinnosti jednotlivých zložiek a dlhodobá stabilita týchto zložiek vo vodných roztokoch všetkých 32 typov pripravených častíc. Metódou HPLC bol určený obsah liečiv a spektrofotometricky obsah polyfenolov. Na určenie veľkosti vybraných typov častíc bola použitá metóda DLS a na stabilitu zeta potenciál. Boli vykonané antimikrobiálne testy na kmeni Candida glabrata a bol porovnaný účinok látok vo voľnom roztoku, v časticiach a rozrušených lipozómoch. Na záver bolo navrhnuté možné využitie pripravených lipozómov do kozmetického či farmaceutického prípravku.
|
|
|
Vývoj antimikrobiálních krytů ran na bázi nanostrukturovaných biomateriálů
Hanák, Jan ; Wikarská, Monika (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na optimalizaci výroby nanočástic s bioaktivní složkou – konkrétně na enzymy a antibiotika enkapsulované v lipozomech. Takto připravené nanočástice s obsahem aktivních látek by mohly být využity v oblasti farmacie či kosmetologie. V teoretické části byla zpracována rešerše, která popisuje složení kůže, její poranění a kryty ran. Byly charakterizovány materiály používané pro přípravu nanočástic a nanovláken, dále zde byly zahrnuty postupy pro výrobu takovýchto nanomateriálů. Zmíněny v této části byly i enzymy a antimikrobiální léčiva využívány k hojení ran a způsoby stanovení antimikrobiální aktivity. Praktická část byla zaměřena na charakterizaci a optimalizaci vytvoření lipozomových částic s enkapsulovanými enzymy. Částice byly připraveny dvěma způsoby. První typ částic byly klasické lipozomy, druhý typ částic byl obohacen o biopolymer polyhydroxybutyrát pro zvýšení enkapsulační účinnosti a zlepšení stability částic. Pro nejvyšší enkapsulační účinnost byly vybrány enzymy bromelain a lysozym. Enkapsulace těchto dvou enzymů probíhala dvěma způsoby – hydratací tenkého filmu a sonifikační metodou. Obě metody vykazovaly vysokou enkapsulační účinnost, ale sonifikační metoda se ukázala být pro enkapsulaci nevhodná z důvodu denaturace enzymu. U uvolněných enzymů z částic byla měřena proteolytická aktivita. Stabilita částic byla pro porovnání sledována ve fyziologickém a vodném prostředí měřením zeta potenciálu až po dobu 28 dní. Enzymy, ampicilin a částice vytvořené sonifikací byly následně podrobeny antimikrobiálním testům, ve kterých byly použity dva testovací kmeny bakterií. Na závěr byly také vytvořeny alginátové částice s enkapsulovanými enzymy, u nichž byla změřena enkapsulační účinnost a proteolytická aktivita enzymu. V práci byly nastíněny další způsoby enkapsulace aktivních látek, které by mohly být dále využity k výrobě nanomateriálů pro zefektivnění procesu hojení ran.
|
|
|
Využití testů genotoxicity k charakterizaci vybraných přírodních látek a částic.
Tilšarová, Kamila ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Při výrobě léčiv, kosmetických výrobků, v potravinářství i jiných biotechnologiích patří testování genotoxicity (neboli změny v genetické informaci, které se nedědí) k běžným krokům procesu před uvedením daného produktu na trh. Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci extraktů z vybraných přírodních látek z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do lipozomů a chitosanových částic a cílem bylo jak samotné extrakty, tak částice testovat na možnou genotoxicitu, a to na základě SOS Chromotestu probíhajícího na bakterii E. coli. Provedený genotoxický test neodhalil genotoxické účinky u žádného z čistých extraktů ani testovaných lipozomů.
|
|
|
Inhalátory a aerosoly pro léčbu bakteriálních onemocnění
Kánská, Jana ; Bělka, Miloslav (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Jedním z dnešních problémů, které ohrožují budoucnost lidstva, je stále se zvyšující bakteriální odolnost vůči antibiotikům. Je proto třeba hledat nový způsob léčby proti bakteriálním onemocněním. Možná alternativa k antibiotikům je léčba pomocí bakteriofágů. Tato práce chce pomoci ke zvýšení účinnosti léčby pomocí bakteriofágů. V první části práce je obsažena rešerše inhalačních přístrojů a zaměřuje se obzvláště na přístroje nejvhodnější pro fagoterapii, tedy léčbu pomocí bakteriofágů. Dále je zde stručný přehled o fagoterapii a již proběhlých studiích na toto téma. V experimentální části jsou popsány tři experimenty. V prvních dvou experimentech byly modelem léčiva lipozomy. Nejprve byly naměřeny jejich velikostní distribuce po nebulizaci za použití dvou typů nebulizátorů (tryskový a mřížkový). Dále bylo sledováno usazení lipozomů po nebulizaci v zjednodušeném modelu plic. Ve třetím experimentu byla třemi různými nebulizátory (dva tryskové a jeden mřížkový) provedena nebulizace fágových lyzátů. Znebulizované lyzáty byly zachyceny do sterilní zkumavky, aby mohla být následně vyhodnocena stabilita fágů po nebulizaci. Experimentální část ukázala, že při nebulizaci lipozomů tryskový nebulizátor produkuje větší množství FPF než mřížkový nebulizátor. Dále bylo zjištěno, že při nebulizaci tryskovým nebulizátorem se do plic dostalo téměř stejné množství aerosolu jako se usadilo v náustku, přičemž velké množství také zůstalo v samotném nebulizátoru. Třetí experiment ukázal, že ani jeden nebulizátor zásadně nedegradoval fágový lyzát.
|
host ::
RSS.