|
|
Expression and function of cellular prion protein in blood cells
Glier, Hana ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Buněčný prionový protein (PrPc) je nezbytný pro patogenezi neurodegenerativních prionových onemocnění. V současné době jsou známy čtyři případy přenosu variantní Creutzfeldt-Jakobovy choroby krevní transfuzí. Objasnění vlastností a množství PrPc na krevních buňkách je předpokladem pro vývoj testu pro detekci prionových chorob v krvi. Průtoková cytometrie představuje potenciální detekční metodu, nicméně výsledky studií zabývajících se množstvím PrPc na lidských krevních buňkách jsou rozporuplné. V této práci jsme ukázali, že většina PrPc v klidových destičkách se nachází intracelulárně a je přítomna v α-granulích. Lidské destičky a červené krvinky nesou významné množství PrPc a mohou tak hrát roli při přenosu prionů krevní transfuzí. Naše výsledky naznačují, že PrPc na červených krvinkách je modifikován. Podobná modifikace patologického prionového proteinu by mohla ovlivnit detekci prionových chorob v krvi. Dále jsme ukázali, že skladování krve před vlastní analýzou a výběr prionových protilátek výrazně ovlivňuje detekci PrPc metodou průtokové cytometrie, a že destičkový satelitismus ovlivňuje detekci PrPc na krevních buňkách. Prokázali jsme, že část PrPc přítomná na leukocytech cynomolgus monkey (Macaca fascicularis) je s buňkami volně asociovaná a uvolní se během izolace buněk. Dále jsme studovali...
|
|
| |
|
| |
|
|
Souvislost mezi zánětlivým a nádorovým onemocněním
Schierl, Jaroslav ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Miarková, Eva (oponent)
Chronický zánět vyvolaný řadou podnětů může vést k rozvoji nádorového onemocnění. Mezi tyto podněty patří jak dlouhodobé infekce, tak další biologické, chemické či fyzikální faktory endogenního i exogenního původu, jako je například tabákový kouř, alkohol, radiace, obezita aj. Zánětlivý proces řídí buňky imunitního systému, které tak mohou přispět ke vzniku nádoru produkcí reaktivních částic kyslíku a dusíku, jež poškozují buněčné struktury, nebo uvolňováním cytokinů, důležitých mediátorů zánětu, které vedou ke zvýšené proliferaci buněk a angiogenezi. Ovšem kromě toho, že chronický zánět zvyšuje riziko tumorigeneze, se také buňky imunitního systému podílí na tvorbě tzv. zánětlivého mikroprostředí nádoru. Jedná se zejména o makrofágy asociované s nádorem, dendritické buňky a T-lymfocyty. Toto komplexní mikroprostředí nádoru je mimo jiné charakteristické přítomností řady mediátorů zánětu, které napomáhají proliferaci maligních buněk, progresi a metastazování nádoru a angiogenezi. Tato bakalářská práce popisuje klíčové pronádorové i protinádorové faktory, které se zároveň účastní zánětlivého procesu. Jedná se o prozánětlivé cytokiny, enzymy a transkripční faktory. Důležitou úlohu v imunitní odpovědi má zejména transkripční faktor NF-κB, který působí na velké množství genů, čímž spouští další...
|
|
|
Změna exprese imunitních genů při vzniku zánětu u ptáků
Pojezdná, Anežka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Chudíčková, Milada (oponent)
Zánět je jedním z nejdůležitějších imunologických mechanismů chránících živočichy před chorobami. Ačkoliv jsou mechanismy zánětu dobře popsány u savců, o regulaci zánětu u ptáků je toho známo relativně velmi málo. Ve své bakalářské práci jsem proto shrnula informace o změnách genové exprese ve tkáních po vzniku zánětlivé imunitní odpovědi u ptáků. Snažila jsem se uspořádat hlavní rysy této imunitní reakce u ptáků a upozornit na odlišnosti oproti situaci u jiných skupin obratlovců, především u savců. Soustředila jsem se především na molekuly vázané na povrchu jednotlivých typů imunitních buněk, dále i na signalizaci prostřednictvím rozpustných faktorů, cytokinů. Ačkoliv jsou si v obecných rysech imunologické mechanismy zánětu u ptáků a savců podobné, ve své práci jsem ukázala, že především velká část signálních molekul funguje u těchto dvou skupin obratlovců rozdílně (např. prozánětlivá signalizace přes členy TNF SF) a že určité potenciálně významné odlišnosti lze najít i mezi jednotlivými druhy ptáků (např. rozdílné rozpoznávání virových RNA kachnou domácí a kurem domácím). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Impact of Toll-like receptor 4 polymorphism on pro-inflammatory responsiveness in great tit (Parus major)
Vinklerová, Jitka ; Bryja, Josef (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Toll-like receptor 4 (TLR4) je jedním z nejdůležitějších Pattern recognition receptorů, jehož úkolem je včasné rozpoznání bakteriální infekce. Po navázání endotoxinu (lipopolysacharidu, LPS) na TLR4 dochází ke spuštění signální kaskády vedoucí k produkci imunomodulčaních molekul, cytokinů. Jednou z funkcí cytokinů je řídit infiltraci leukocytů z krevního řečiště do místa zánětu, která vede ke vzniku otoku. Patogen je následně eliminován těmito buňkami fagocytózou a oxidačním vzplanutím. Je známo, že polymorfismus v TLR4 může ovlivňovat resistenci hostitelského organismu k některým chorobám. TLR4 by tak mohl hrát důležitou roli v koevoluci hostitele a parazita. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na aminokyselinovou substituci Q549R v TLR4, která je u sýkory koňadry asociovaná s mírou exprese ornamentálního zbarvení. U jedinců, kterým bylo injikováno LPS, došlo k poklesu poměru heterofilů a lymfocytů (H/L) v krvi. Tento pokles mohla způsobit infiltrace krevních buněk do zanícené tkáně. Naopak u zvířat, kterým bylo injikováno pouze PBS, došlo k nárůstu H/L, patrně v důsledku stresu. Prokázala jsem, že substituce Q549R nemá vliv na celkovou kondici či hematologické parametry jedince. Zjistila jsem však vliv interakce mezi genotypem Q549R hostitele a typem LPS (Escherichia coli / Salmonella...
|
|
|
Expression and function of cellular prion protein in blood cells
Glier, Hana ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Buněčný prionový protein (PrPc) je nezbytný pro patogenezi neurodegenerativních prionových onemocnění. V současné době jsou známy čtyři případy přenosu variantní Creutzfeldt-Jakobovy choroby krevní transfuzí. Objasnění vlastností a množství PrPc na krevních buňkách je předpokladem pro vývoj testu pro detekci prionových chorob v krvi. Průtoková cytometrie představuje potenciální detekční metodu, nicméně výsledky studií zabývajících se množstvím PrPc na lidských krevních buňkách jsou rozporuplné. V této práci jsme ukázali, že většina PrPc v klidových destičkách se nachází intracelulárně a je přítomna v α-granulích. Lidské destičky a červené krvinky nesou významné množství PrPc a mohou tak hrát roli při přenosu prionů krevní transfuzí. Naše výsledky naznačují, že PrPc na červených krvinkách je modifikován. Podobná modifikace patologického prionového proteinu by mohla ovlivnit detekci prionových chorob v krvi. Dále jsme ukázali, že skladování krve před vlastní analýzou a výběr prionových protilátek výrazně ovlivňuje detekci PrPc metodou průtokové cytometrie, a že destičkový satelitismus ovlivňuje detekci PrPc na krevních buňkách. Prokázali jsme, že část PrPc přítomná na leukocytech cynomolgus monkey (Macaca fascicularis) je s buňkami volně asociovaná a uvolní se během izolace buněk. Dále jsme studovali...
|
|
|
Analýza vybraných fyziologických parametrů sportovců během zátěže
Ambrožová, Monika ; Kolářová, Jana (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Pravidelná pohybová aktivita je považována za nezbytnou součást našeho života. Sport je doporučován pro předcházení různým chorobám, posílení imunitního systému či pro udržování váhy a zlepšení kondice člověka. Avšak v jaké míře je sportovní aktivita lidskému zdraví prospěšná a kdy přechází do stavu, kdy tělu spíše škodí? Tato práce pojednává o možných škodlivých účincích ultravytrvalostních sportů na lidský organismu. V našem případě se jedná o 100km běh, tedy ultramaraton a MTB. V následujících částech je snaha o vysvětlení metabolických změn a vlivu ultra vytrvalostního sportu na imunologické a biochemické parametry. Zkoumány byly parametry imunoglobulin A, M, leukocyty, kreatinin, sodné a draselné ionty a enzymy jako laktátdehydrogenáza, kreatinkináza a alaninaminotransferáza. Hodnoty těchto parametrů byly získány ze vzorků krve závodníků odebrané před závodem a následně hned po závodě. Bylo zkoumáno celkem 23 vzorků z cyklistického závodu na 24 hodin a 24 vzorků z běžeckého závodu na 100 km. Pro statistickou analýzu dat byl vytvořen nástroj v programu Matlab. Byl zjištěn enormní nárůst množství leukocytů v obou typech závodů. V cyklistickém závodě se jedná o navýšení z 5,75±1,29 x109/l na 11,80±3,08 x109/l, v běžeckém závodě z 4,99±1,84 x109/l na 13,20±5,36 x109/l. IgA se významně nesnížil, naopak se mírně zvýšil. Hodnoty IgM se u běžců výrazně nezměnily. U cyklistů došlo ke statisticky významnému snížení z původního množství 60,23±6,54 mg/dl na 52,60±10,43 mg/dl. U běžeckého závodu dále došlo ke statisticky významným změnám hladiny CK a LDH. Z původních hodnot CK 4,25±2,74 kat/l stoupla aktivita enzymu vlivem závodu na 50,09±60,08 kat/l. LDH se u cyklistického závodu nijak významně neliší, stejně jako je tomu u enzymu ALT. V tomto případě nedošlo k jeho statisticky významné změně ani v jednom typu závodu. Koncentrace draselných a sodných iontů významně poklesla. U draslíku jeho koncentrace poklesla z 5,61±0,59 mmol/l na 4,57±0,39 mmol/l. Koncentrace sodných iontů se snížila po závodě z 138,22±1,17 mmol/l na 137,00±1,75 mmol/l.
|
|
|
Ověření praktických možností posílení imunitního systému u žen
VRCHOTOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá imunitním systémem, komplexně popisuje jeho fungování a faktory, které ho ovlivňují. Teoretická část se zabývá funkcí imunitního systému, představuje jeho buňky a orgány, které jsou přehledně rozděleny. Dále se teoretická část věnuje faktorům, které mají vliv na funkci imunitního systému. Jde o faktory posilující imunitní systém a o faktory oslabující imunitní systém. U každého faktoru je vysvětlen jeho vliv na imunitní systém a také projev jeho nedostatku nebo nadbytku na lidské zdraví. Praktická část bakalářské práce se zabývá imunitním tréninkem podle doktora Hermanna Geesinga (2008). Imunitní trénink je aplikován na osm žen středního věku po dobu osmi měsíců. Týdenní plnění aktivit imunitního tréninku je zaznamenáno do tabulek ve dvou obdobích, a to od května do srpna a od září do prosince. Výsledky jsou hodnoceny dvěma grafy. Jeden graf ukazuje procentuální plnění daných aktivit, druhý graf zobrazuje subjektivní celkový stav žen vystavených imunitnímu tréninku. Výsledky jsou hodnoceny po každém období u každé ženy a na konci je zhodnocen přínos imunitního tréninku pro každou ženu.
|
|
|
Využití hematologie v zoologických studiích
Poplová, Jitka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Hematologické metody jsou rozšířenou součástí zoologického výzkumu. Bohužel, mnohé, především ekologicky zaměřené studie, trpí určitými metodologickými nedostatky a nepřesnou interpretací výsledků. To se týká především metod vyšetření buněčných krevních elementů. V této práci jsem se proto rozhodla shrnout základní hematologické metody použitelné v zoologické praxi, popsat jejich postupy, výhody i možná úskalí. Zároveň jsem se pokusila upozornit na možnosti aplikace některých méně rozšířených hematologických metod s potenciálně významnou interpretační hodnotou. V praktické části práce jsem ukázala, že vyšetření diferenciálního počtu imaturních erytrocytů může u ptáků sloužit jako pomocný znak indikující zdravotní stav jedince.
|
host ::
RSS.