|
Pozdně gotické architektonické sochařství na Hrádku v Kutné Hoře
Matějka, Milan ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá pozdně gotickým kamenosochařským fondem na Hrádku v Kutné Hoře, sídla významného kutnohorského podnikatele. Po zhodnocení dosavadního bádání následuje kapitola o Janu Smíškovi z Vrchovišť a snaží se o vyhodnocení jeho osobnosti jako objednavatele. Čtvrtá kapitola se věnuje stavební historii Hrádku, kterou pro tento účel pouze shrnuje. V části Pozdně gotické architektonické sochařství na Hrádku se práce zabývá detailními popisy jednotlivých skulptur a pokouší se o formání analýzu. U složitějšíchí celků se pokoušío kulturně-historický výklad. V závěru práce dělí jednotlivá díla do skupin na základě kvalitativních a formálních kritérii. KLÍČOVÁ SLOVA Hrádek, Jan Smíšek z Vrchovišť, Kutná Hora, pozdní gotika, architektonické sochařství, Briccius Gauske ze Zhořelce
|
|
Hrad Cornštejn
Karlík, Jan ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá pozdně gotickým hradem Cornštejn. Ten se nachází na jihozápadě Moravy. Cílem práce je popsat stavební vývoj hradu a typologicky jej vymezit v rámci hradní architektury v tomto prostředí. Toto vymezení se vztahuje jednak na půdorys hradu, dále však také na jednotlivé opevňovací a obytné složky.
|
|
Budyně nad Ohří
Frantová, Šárka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malé městečko v severních Čechách jménem Budyně nad Ohří. Těžištěm bakalářské práce bude dominanta tohoto městečka, a to stejnojmenný středověký hrad. V úvodních kapitolách bude představena historie tohoto místa, následně bude práce zaměřena na samotný hrad, jeho kulturně - historický vývoj až do současné podoby. Závěr práce bude poukazovat na současný stav hradu a jeho využití.
|
|
Litoměřický graduál z roku 1517
Kabourková, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Litoměřický graduál z roku 1517 Předmětem bakalářské práce je detailní monografická analýza utrakvistického graduálu z Litoměřic, datovaného do roku 1517 (Lovosice, SOA, IV C 1). Studie zahrnuje zhodnocení doposud vydané literatury k tématu a důslednou formální a ikonografickou analýzu výzdoby. V úvodu je rukopis dílčím způsobem studován z hlediska kulturně- historického kontextu jeho vzniku a datace. Objednavatelé, Jakub Ronovský a Václav Řepnický, jsou představeni v rámci dochovaných pramenů a v souvislosti s významným utrakvistickým bratrstvem při kostele Všech svatých v Litoměřicích. Kapitola 2. 2. obsáhle rozpracovává problematiku datace rukopisu. Osobnost anonyma, jenž rukopis výtvarně zpracovala, zhodnotila kapitola 2.3. Neznámý původ malířů vynahradila v práci obsáhlá studie výtvarného projevu iluminátorů a jejich možných inspirací. Do popředí jsou vyzdvižena zejména srovnání s druhou generací podunajské školy a grafickými vzory z konce 15. století. Druhá část studie podrobně rozpracovává formální podobu graduálu, přičemž jednotlivá iluminovaná folia orientačně zasazuje do souvislostí dobového vývoje umění na základě konkretizovaných analogií. Vedle již publikovaných srovnání s chorálními rukopisy Janíčka Zmilelého z Písku jsou miniatury nově blíže konfrontovány s dřevořezy Bible pauperum...
|
|
Bývalý minoritský klášter v Českém Krumlově - stavební historie a možnosti revitalizace
GALAJDOVÁ, Nicole
Bakalářská práce se zabývá objektem bývalého minoritského kláštera v Českém Krumlově, se zaměřením na jeho stavebně historický vývoj. Vzhledem k tomu, že je stavba součástí komplexu dvou současně vznikajících sdružených klášterů, sestávajícího z kláštera sester sv. Kláry, klášterního kostela, konventu menších bratří a třetího nejmenšího ambitu označovaného za klášter bekyň, budou tyto objekty také zmíněny. Pozornost je minoritskému konventu věnována především pro významné části stavby. Konkrétně se jedná o bývalou kapitulní síň, nynější kapli sv. Wolfganga a samotnou křížovou chodbu. Zmíněné prostory prošly v období pozdní gotiky významnou stavební úpravou a vyjma několika pozdějších zásahů, které byly provedeny především z praktických důvodů, se v tomto stavu dochovaly do dnešní doby. Poslední kapitola se zabývá plánovanou revitalizací celého areálu, který má být nově využíván jako moderní kulturně vzdělávací centrum.
|
| |
| |
| |