|
|
Vnitřní parazitózy malých přežvýkavců a jejich prevence
Palonca, Kateřina
V této bakalářské práci jsem se zaměřila na vnitřní parazity vyskytující se u malých přežvýkavců, konkrétně u ovcí a koz. Endoparaziti se nacházejí ve vnitřních orgánech hostitele. Nákazy parazitárního původu představují v dnešní době řadu problémů, které mají negativní vliv na ekonomiku chovu. Cílem práce je zpracovat literární přehled o aktuálních vnitřních parazitózách trávicího traktu u ovcí a koz, popsat základní biologii a vývojové cykly helmintů (motolice, tasemnice, nematoda) a na základě aktuálních poznatků o výskytu parazitóz, jejich citlivosti k terapeutikům a jejich biologii zpracovat přehled o doporučených postupech diagnostiky, terapie a prevence.
|
|
|
Rodinná farma jako přirozená součást venkovského prostoru.
Dominová, Barbora ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Soňa, Soňa (oponent)
Předmětem řešení diplomové práce Rodinná farma jako přirozená součást venkovského prostoru je postavení venkovského prostoru a zemědělství s možnostmi řešení konkrétních problémů území.
Cíle této diplomové práce byly rozděleny na dva dílčí úkoly, z nichž první je literární rešerše současného postavení a dění na venkově, postavení rodinných farem v ČR, možnostech a podmínkách chovu koz a náležitostech v pěstování plodin. Druhá část je zaměřená na vlastní návrh projektu malého rodinného podniku se zaměřením na chov mléčných koz v LFA oblasti a produkci vybraných plodin.
Výsledky práce popisují postavení venkova a zemědělství v ČR. Návrh rodinné farmy, jako malého podniku na venkově, představuje možnosti rozvoje dané obce, atraktivitu místa a celkové zamezení vylidnění venkova.
|
|
|
Vliv klimatických podmínek na chování koz
MOJŽÍŠKOVÁ, Nikola
Cílem práce bylo zaznamenat základní kategorie chování dojených koz na ekologické farmě s ohledem na různé klimatické podmínky v průběhu celého roku. Stádo cca 100 koz s produkcí mléka bylo chováno celoročně s neomezeným přístupem na pastvu popř. do výběhu. Sledovaly se základní kategorie chování: příjem krmiva, pohyb, ležení a stání. Celkem bylo uskutečněno 5 sledování intervalovou metodou (interval 10 minut) po 24 hod při rozdílných makroklimatických podmínkách (déšť, mírná zima, mráz, horko, optimální teplota). Ve všech sledováních byla nejvíce zastoupená kategorie odpočinku formou ležení. Nejdéle kozy odpočívaly při nízkých teplotách (-12°C) a to až 42 % dne. Naproti tomu nejkratší dobu věnovaly odpočinku při vysokých letních teplotách (32°C) a to 35 % dne. Délka příjmu krmiva byla poměrně vyrovnaná s nejdelším příjmem v zimě až o 10 % na úroveň 25 % dne. Klimatické podmínky mají vliv na režim dne, především v určování doby příjmu krmiva. Kozy se pásly v létě při vysokých teplotách převážně brzo ráno, zatímco při optimálních teplotách byla pastva rovnoměrně rozdělena po celý den. Kozy jsou velmi aktivní, což je dáno jejich živým temperamentem. Zvýšený neklid ve stádě byl zaznamenán při vytrvalém dešti.
|
|
|
Regionální trh vybranými bio komoditami: bio maso
LEŠTINOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá ekologickou živočišnou produkcí v Jihočeském kraji. Cílem diplomové práce byla analýza jihočeské ekologické masné produkce, produkce masa, vajec a medu a distribuce daných biokomodit. Prostřednictvím zpracování dat z databáze ÚZEI a dotazníkového šetření realizovaného na úrovni ekologických zemědělců hospodařících v Jihočeském kraji s platným certifikátem pro masnou produkci byl zhodnocen vývoj a současná tržní situace bio masné produkce v Jihočeském kraji.
|
|
| |
|
|
Endoparazitární infekce ovcí a koz v různých podmínkách chovu
UHLÍŘOVÁ, Barbora Isatou
Vzorky trusu pro parazitologické vyšetření byly odebírány v letech 2011 a 2012 na farmách v jižních Čechách ve třech chovech ovcí (chov konvenční, ekologický a chov v přechodném období na ekologické zemědělství) a dvou chovech koz (chov konvenční a ekologický). Celkem bylo vyšetřeno 400 vzorků čtyřmi parazitologickými metodami (metoda barvení oocyst kryptosporidií, larvoskopie, flotační metoda dle Sheathera a sedimentace pomocí metody MIFC). Bylo nalezeno 14 různých parazitů. V chovech byly nejčastěji diagnostikovány kokcidie rodu Eimeria. Bylo zjištěno, že kozy byly 1,8× častěji infikovány parazity než ovce (x2 = 6,274; d. f. = 1; p = 0, 00576; OR = 1,82). Zvířata do 6 měsíců věku byla 3× častěji infikována eimeriemi než starší jedinci (x2 = 17,174; d. f. = 1; p = 0,00003; OR = 3,16). Kozy v zimním období byly 11× častěji zatíženy parazitární infekcí než ovce (x2 = 5,8174; d. f. = 1; p = 0,0050; OR = 10,78). Kozy byly 2× častěji infikovány plicními nematody než ovce (x2 = 8,407; d. f. = 1; p = 0,0019; OR = 1,99). Statisticky významný rozdíl v zatížení parazitárními infekcemi mezi konvenčně a ekologicky chovanými zvířaty nebyl prokázán (x2 = 0,0145; d. f. = 1; p = 0,452; OR = 1,05).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Chovatelské a ekonomické vyhodnocení vybraného chovu koz
CHVOSTOVÁ, Martina
Byla hodnocena ekologická kozí farma, která je zaměřena na chov bílé krátkosrsté kozy a to během let 2004 {--} 2006. Mléčná užitkovost byla v roce 2004 390 kg, v roce 2005 byla na úrovni 381 kg. V roce 2006 se užitkovost zvýšila na 678 kg mléka za laktaci. V letech 2004 a 2005 byla užitkovost hluboko pod průměrem ČR, naopak v roce 2006 se farma průměru 707 kg za celou ČR celkem přiblížila. Průměrný denní nádoj byl v tomto roce 2,5 kg na kus.V chovu je dlouhodobě nízká plodnost. Farma splňuje podmínky finančního zdraví. V roce 2006 byly příjmy na kus 24 818 Kč, variabilní výdaje 17 310 Kč.
|
host ::
RSS.