|
| |
|
|
Možnosti rozvoje komunikačních dovednosltí v předškolním věku v rámci mimoškolních aktivit
Šusterová, Pavla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce jsou možnosti rozvoje komunikačních dovedností v předškolním věku v rámci mimoškolních aktivit. Předmětem výzkumného šetření je kvalitativní výzkum s cílem zjistit vliv skupinových lekcí logopedické intervence na komunikační dovednosti dětí navštěvujících běžnou mateřskou školu. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí - část teoretická a část praktická. Teoretická část poskytuje základní informace o celkovém vývoji dítěte od narození do nástupu do školy. Popsán je tedy vývoj motorických schopností dítěte, vývoj smyslového vnímání (zrakové a sluchové vnímání) a vývoj komunikační schopnosti dítěte. Každá část obsahuje mimo jiné i informace o možnostech stimulace jednotlivých oblastí vývoje dítěte. Dále teoretická část vymezuje a popisuje narušenou komunikační schopnost. Detailně se práce věnuje těm druhům narušené komunikační schopnosti, které jsou v dětské populaci nejčastější. V návaznosti na výzkumné šetření je popsána i narušená komunikační schopnost u osob s vadou sluchu. Praktická část je pojata jako kvalitativní výzkum, který si klade za cíl zjistit, zda skupinové lekce logopedické intervence mají vliv na vývoj komunikačních dovedností dětí v předškolním věku. Dílčím cílem výzkumného šetření je tvorba dvanácti plánů skupinových lekcí zaměřených na problémové...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj komunikačních schopností u předčasně narozených dětí
Svobodová, Barbora ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Předkládaná práce ze speciálně pedagogického pohledu pojednává o tématu vývoje komunikačních schopností u předčasně narozených dětí. Práce je pro přehlednost rozčleněna do několika celků. V úvodní části textu je rozebrána problematika incidence předčasných porodů v České republice, následující podkapitoly se věnují definici a rozdělení nezralosti, znakům pojícím se s nedonošeností dítěte a přiblížení vybraných zdravotních problémů komplikujících poporodní adaptaci i následný psychomotorický vývoj dítěte. Následující kapitola analyzující systém péče o nezralé novorozence v ČR se zaměřuje na obě formy této péče tedy akutní i následnou. Další část textu se již věnuje předčasně narozeným dětem z logopedického hlediska, kdy popisuje fyziologický průběh vývoje komunikačních schopností dítěte a dále na základě poznatků současného, především zahraničního výzkumu rozebírá již zvláštnosti řečového vývoje předčasně narozených dětí. V předposlední, stěžejní části práce jsou na základě případových studií zanalyzována a na pozadí celkového psychomotorického vývoje zachycena specifika vývoje komunikace čtyř původně extrémně a těžce nezralých dětí z vícečetných těhotenství. KLÍČOVÁ SLOVA předčasně narozený novorozenec, neonatologie, extrémní nezralost, vícečetné těhotenství, komunikační schopnost, vývoj řeči
|
|
|
Komunikační schopnost u dětí žijících v zařízeních ústavní výchovy
Bláhová, Kateřina ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komunikační schopností dětí žijících v zařízeních ústavní výchovy. Je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce vznikla na základě analýzy odborné literatury a nabízí vhled do problematiky komunikace, řeči a jazyka. Práce se také věnuje vývoji řeči a komunikačním schopnostem dětí předškolního věku a jejich vývoji. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na možností náhradní výchovnou péči a jejím vymezením. Praktická část je pak kvalitativním šetřením, jehož hlavním cílem je analýza komunikačních schopností dětí žijících v zařízení ústavní výchovy. Výzkumné šetření probíhalo v dětském domově a v Klokánku, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Výzkumný vzorek je tvořen osmi dětmi, čtyřmi dětmi žijícími v dětském domově a čtyřmi dětmi žijícími v Klokánku. Z výzkumného šetření vyplývá, že u sledovaných dětí se objevují obtíže v komunikačních dovednostech. Závěrem vzniklo doporučení pro praxi. Vychovatelky v dětském domově a Klokánku by měly mít více příležitostí rozvíjet komunikační schopnost dětí. KLÍČOVÁ SLOVA komunikační schopnost, zařízení ústavní výchovy, dítě předškolního věku, komunikace, náhradní výchovná péče, dětský domov, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
|
|
|
Logopedická intervence realizovaná u dětí předškolního věku v mateřských školách v podmínkách okresního města
Stará, Dana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
NÁZEV: Logopedická intervence realizovaná u dětí předškolního věku v mateřských školách v podmínkách okresního města AUTOR: Bc. Dana Stará KATEDRA (ÚSTAV): Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce měla za cíl analyzovat problematiku logopedické intervence realizované v předškolních zařízeních v podmínkách okresního města. Diplomová práce byla zaměřena na to, jaké je vzdělání pedagogických pracovníků v oblasti logopedické péče u dětí předškolního věku, jaká je spolupráce s odbornými institucemi v této oblasti, jaké formy předškolní pedagogové využívají při práci s dětmi a jakou péči mateřské školy poskytují v oblasti rozvoje řečových schopností. Byla analyzována odborná literatura týkající se psychomotorického vývoje dětí v předškolním věku, komunikace, komunikační schopnosti, vývoje řeči u dětí v předškolním věku a narušení komunikační schopnosti u dětí předškolního věku. Dále byla analyzována legislativa týkající se vzdělávání v mateřských školách a logopedické intervence na území České republiky. V praktické části byla provedena konfrontace teorie a poznatků získaných ve výzkumném šetření. Východiskem byl předvýzkum uskutečněný v jedné mateřské škole. Dále byl proveden vlastní výzkum, ve kterém byly použity metody a techniky dotazníku,...
|
|
|
Komunikativní dovednosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky
Konkusová, Markéta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Komunikativní schopnosti a narušená komunikační schopnost u dětí před zahájením školní docházky AUTOR: Markéta Konkusová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PeadDr, Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: V bakalářské práci je analyzována komunikační schopnost a narušení komunikační schopnosti u dětí v předškolním věku. V úvodní teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se komunikace a rozpracované jednotlivé kategorie narušené komunikační schopnosti dětí před nástupem do základní školy. V následující teoretické části je na základě studia odborných pramenů zpracován vývoj dítěte do 6 let věku, jeho psychomotorický, kognitivní a řečový vývoj. Závěrečná teoretická část je zaměřena na možnosti intervence dětí s narušenou komunikační schopností a systém logopedické péče pro tyto děti před nástupem do základní školy. V praktické části, která je zaměřena na rodiče dětí předškolního věku a učitele mateřských škol, je sledován výskyt jednotlivých poruch u dětí tohoto věku. Je zjišťována informovanost rodičů o této problematice, spokojenost s logopedickou péčí o jejich dítě a především je zjišťován fakt, zda rodiče sami pracují s dítětem, které má nějaký druh narušené komunikace. Učitelům mateřské školy je dán prostor k vyjádření k této problematice formou rozhovorů. KLÍČOVÁ SLOVA:...
|
|
|
Péče o děti s podezřením na vrozenou poruchu sluchu po propuštění z porodnice
POLÍVKOVÁ, Iveta
Sluch je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů. Umožňuje dorozumívání mluvenou řečí, je tedy významnou součástí komunikačního procesu. Sluch je také nesmírně důležitý pro rozvoj sociálních vztahů. Prostřednictvím sluchu si člověk vytváří citovou vazbu na své okolí. Ztráta sluchu, přestože není tak viditelná jako ztráta zraku má pro dítě velmi vážné následky. Z tohoto hlediska je kladen velký důraz na včasné rozpoznání sluchové vady. Ne všechny děti se narodí slyšící. Na základě provádění screeningu sluchu u všech novorozenců, fyziologických i patologických se daří co nejdříve diagnostikovat sluchovou vadu, a tím může být zahájena včasná léčba. Dále by měla být dítěti poskytnuta vhodná péče, která je důležitá pro rozvoj jeho komunikačních schopností. Narození takto postiženého dítěte je velmi těžké pro rodiče a často i pro jeho okolí. Především se před rodiči dítěte se sluchovým postižením nachází nelehký proces vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Pokud dojde u dítěte ke zjištění trvalé poruchy sluchu, jedná se také o velmi závažný zdravotnický problém. Náprava stavu je nejúspěšnější, pokud je zahájena v prvních měsících života. Znamená to, že novorozenecký screening sluchu krátce po narození má vysoký potenciál zlepšit kvalitu života i životní možnosti postiženého. V průběhu zjišťování rozsahu a intenzity poškození sluchu u svého dítěte, by měli rodiče být empaticky a vstřícně informováni. Měl by být brán zřetel na jednotlivé fáze procesu vyrovnávání se s daným zdravotním stavem svého dítěte. Měli by být informováni o všech možnostech výchovy dítěte se sluchovým postižením a možnostech kompenzace vady sluchu a použitím kompenzačních pomůcek. Rodiče mají zásadní roli ve výběru a odpovědnosti za vedení výchovy a následném vývoji svého dítěte. Významnou úlohu v celém procesu hraje souhra jednotlivých prvků celého systému, která na rodiče i jejich dítě působí. Na tomto procesu by se měli podílet odborníci a specialisté, kteří jsou schopni poskytnout vhodně zvolenou formou rodičům veškeré informace o aktuálním stavu, ve kterém se právě nacházejí. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem použila kvalitativní metodu výzkumu, která je určená pro malý počet respondentů. Při přípravě rozhovoru jsem respektovala cíl práce a srozumitelnost otázek. Cílem práce je zjisti způsob a schopnost poskytování informací rodičům při vyšetření a následném postupu péče o děti se sluchovou vadou. O možnostech a významu víceoborové péče o děti se sluchovou vadou, která byla zjištěna na základě screeningu u novorozenců již na novorozeneckém oddělení. Ke sběru dat a informací jsem použila polostandardizovaný rozhovor. Jednalo se o techniku terénního sběru informací, prostřednictvím něhož jsem kladla záměrně cílené otázky respondentkám tváří v tvář (face to face). Vše probíhalo po předchozí telefonické domluvě s jednotlivými respondentkami. Rozhovor jsem uskutečnila v jimi vybraném prostředí, ve kterém se cítily přirozeně. Pro výběr respondentek jsem zvolila kombinaci dvou technik a to ?účelové? (Caravan test) a ?sněhové koule? (snowball sampling). Analýzu dat jsem provedla vyhodnocením jednotlivých rozhovorů s respondentkami. Porovnávala jsem procesy u jednotlivých matek. Odpovědi na otázky z jednotlivých rozhovorů jsem pomocí kategoriálního systému a to systematickou klasifikací roztřídila do jednotlivých tabulek. Závěrem, po rozboru rozhovorů s jednotlivými respondentkami jsem dospěla k navržení určitých řešení, která by se dala využít v praxi.
|
host ::
RSS.