|
|
Zjišťování potenciálu chemických látek používaných k ochraně proti ultrafialovému záření (UV filtrů) způsobovat anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí
SMĚŠNÁ, Tereza
Látky používané k ochraně proti UV záření (UV filtry) jsou široce využívány v průmyslu a také v produktech denní potřeby. V mnoha zemích po celém světě bylo zaznamenáno, že se dostávají do vodního prostředí. Přítomnost UV filtrů v povrchových vodách může představovat riziko pro vodní organismy. Cílem této diplomové práce bylo otestovat řadu látek, ze skupiny UV filtrů na anti-progestagenní aktivitu, detekovat tuto aktivitu ve vodním prostředí, detekovat UV filtry ve vodním prostředí a na základě těchto informací vyhodnotit potenciál organických UV filtrů způsobovat anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí. V této diplomové práci bylo testováno 20 organických UV filtrů in vitro biotestem anti-PR-CALUX. V tomto biotestu byly buňky vystaveny čistým látkám (UV filtrům) a referenční látce mifepristonu. Dále byly odebrány bodovým (aktivním) odběrem vzorky z areálové čistírny odpadních vod v Táboře a z povrchových vod (veřejná koupaliště a řeka Lužnice). Vzorky byly extrahovány pomocí extrakce na pevné fázi. Tyto extrakty odpadní a povrchové vody byly testovány na progestagenní a anti-progestagenní aktivitu biotesty (anti-)PR-CALUX a také v nich byla měřena koncentrace UV filtrů hmotnostní spektrometrií. Vzorky byly také testovány na cytotoxicitu testem redukce resazurinu. Anti-progestagenní aktivitu vykazovalo 9 organických UV filtrů, ale v porovnání s referenční látkou byly aktivity vykazované UV filtry řádově nižší. Nejsilnější aktivitu zjištěnou u UV filtrů vykazovaly ethylhexyl methoxycinamát, benzofenon-3 a oktokrylen. Progestagenní aktivita nebyla nalezena na žádné z lokalit. Anti-progestagenní aktivita byla nalezena u 60 % vzorků a naměřené koncentrace se pohybovaly v rozmezí od 2,6 do 4,5 ng/l ekvivalentů mifepristonu. Anti-progestagenní aktivita byla detekována na přítoku odpadní vody na čistírnu, v recipientu řeky Lužnice a na rybochovných rybnících sloužících též jako veřejná koupaliště. Chemickou analýzou bylo identifikováno třináct organických UV filtrů vyskytujících se na testovaných lokalitách. V nejvyšších koncentracích se vyskytovaly UV filtry oktokrylen a ethylhexyl methoxycinamát, zároveň tyto dva UV filtry nejvíce přispěly k celkové anti-progestagenní aktivitě. Na přítoku vody na čistírnu odpadních vod přispěly UV filtry k celkové anti-progestagenní aktivitě ze 49 %. V recipientu řeky Lužnice a veřejných koupališť bylo přispění UV filtrů k této aktivitě velmi malé což značí, že tato aktivita bude způsobována výskytem jiných látek. U rybníků lze předpokládat, že zdrojem těchto látek nebudou čistírny odpadních vod. Další výzkum by měl být zaměřený na detekci dopadu výskytu organických UV filtrů ve vodním prostředí na organismy, ale také na identifikaci látek způsobujících anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí.
|
|
|
Studium dynamiky živých lidských buněk v odezvě na běžné kontaminanty vod s cílem vývoje citlivého specifického analytického postupu
KOŠEK, Jan
Bakalářská práce se věnuje problematice testování toxicity chemických látek. V současném chemickém a farmaceutickém průmyslu se produkuje tisíce nových látek ročně, což přináší potřebu dostatečného zajištění bezpečnosti spotřebitelů a ochrany životního prostředí. In vitro testování se v této problematice stává stále důležitějším výzkumným nástrojem. Tato práce ověřuje teoretické základy a navržený algoritmus vyvinutý Lonhusem a kol. laboratoře experimentálních komplexních systémů v Nových Hradech a jeho možné budoucí aplikace v in vitro testování. Tento nový přístup využívá principů mikroreologie a sleduje zrychlené robustní příznaky v digitálním obraze, které přepočítává na vektory trajektorií částic vnitrobuněčné hmoty. Mikroreologie je relativně nová oblast výzkumu v biologii a přírodních vědách, která se zabývá studiem toku a deformace materiálů na mikroskopické úrovni. Algoritmus odděluje dvě hlavní komponenty pohybů uvnitř buněk: přímý pohyb organel s většími částicemi a náhodný Brownův pohyb. Výhodou této metody je potenciál jednoduchého použití a její citlivosti. Metoda umožňuje získání důležitých prvotních informací o účinku chemických látek na buněčné kultury.
|
|
| |
|
|
The impact of synthetic chelators from the group of 4-acylpyrazole-5-ones on alcohol dehydrogenase
Sobolová, Zuzana ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Zuzana Sobolová Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Marcel Hrubša Názov diplomovej práce: Vplyv syntetických chelátorov zo skupiny 4-acylpyrazol-5-ónu na alkoholdehydrogenázu Inhibítory alkoholdehydrogenázy majú kľúčové postavenie v terapii otráv metanolom, etanolom či etylénglykolom a ich toxickými metabolitmi, a preto ich môžeme považovať za život zachraňujúce. V klinickej praxi sa používa jediná látka, fomepizol. Táto práca sa venuje skúmaniu vplyvu jedenástich experimentálnych chelátorov zo skupiny 4-acylpyrazol-5-ónu na konskú a kvasinkovú alkoholdehydrogenázu, a prípadnému vymedzeniu štruktúrnych rysov, ktoré by boli najvyhovujúcejšie pre interakciu s týmto enzýmom. Na základe schopnosti týchto látok chelatovať zinočnaté ióny sa predpokladá, že by mohli inhibovať enzým, ktorý má vo svojej štruktúre práve molekulu zinku. Princípom samotného merania je zvýšenie absorbancie pri enzymatickej aktivite dané tvorbou NADH. Toto meranie je relatívne jednoduché a efektívne, a pri využití pre stanovenie kinetiky tiež menej náchylné na ovplyvnenie absorbanciou testovaných látok. Výsledky meraní preukázali, že 6 testovaných látok (HQph , HQphptBu , HQphpNO2 , HQthi , HQetCP...
|
|
|
Výskyt (anti-)thyroidní aktivity ve vodním prostředí České republiky
SMĚŠNÁ, Tereza
Xenobiotika vyskytující se ve vodním prostředí mohou mít hormonální aktivitu, a tudíž potenciál narušovat endokrinní systém a představovat tak riziko pro vodní organismy. Cílem této práce bylo provést první monitoring výskytu (anti-)thyroidních aktivit ve vzorcích z povrchových vod v České republice a následně identifikovat rizikové lokality výskytu (anti-)thyroidní aktivity. Vzorky byly odebrány za pomoci pasivních vzorkovačů typu POCIS z 21 lokalit na 17-ti řekách v České republice. Detekce (anti-)thyroidních aktivit byla provedena za pomoci (anti-)TRbeta-CALUX in vitro biotestu, v němž byly buňky vystaveny referenčním látkám a řadě ředění extraktů z pasivních vzorkovačů. Jako referenční látka pro thyroidní aktivitu byl použit trijodthyronin a pro anti-thyroidní aktivitu byl použit deoxynivalenol. Thyroidní aktivita nebyla nalezena na žádné ze sledovaných lokalit. Anti-thyroidní aktivita byla zjištěna u 38 % testovaných vzorků a naměřené aktivity se pohybovaly v rozmezí 89-310 mikrogramů/l ekvivalentů deoxynivalenolu. V této práci bylo odhaleno 8 lokalit s anti-thyroidní aktivitou v povrchových vodách České republiky. Nejsilnější anti-thyroidní aktivity byly zjištěny na řekách Bílina, Odra a Svratka. V této práci byly také testovány vzorky ze státu Texas (USA). Vzorky byly odebrány za pomocí pasivních vzorkovačů typu POCIS z 12 lokalit na 4 řekách. Thyroidní ani anti-thyroidní aktivity nebyly nalezeny. Další výzkum by měl být zaměřen na identifikaci látek zodpovědných za tyto zjištěné anti-thyroidní aktivity v povrchových vodách v České republice a na vyhodnocení případného rizika, které mohou látky způsobující tyto aktivity pro vodní organismy představovat.
|
|
|
Kokultivace buněk in vitro pro kostní regeneraci
Sloupová, Lenka ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Kokultivace dvou (či více) buněčných typů in vitro vedoucí k vytvoření funkční kostní tkáně vložitelné do místa poškození by mohla být řešením pro pacienty u nichž jsou aktuálně používané metody (jakými jsou například transplantace lidských kostních štěpů) nedostatečné. V kokultuře má jeden buněčný typ osteogenní funkci a další angiogenní funkci, protože limit difuze O2 a nutných živin je pouze 200 μm, což znamená, že založení cévní sítě in vitro by mělo předejít odumření vytvořené kostní tkáně po vložení do pacienta. Vytvoření a pochopení fungující kokultury in vitro je nutné pro získání kokultury úspěšné in vivo. V této práci jsou shrnuty a srovnány poznatky o vlivu in vitro kokultivace na proliferaci, osteogenezi a angiogenezi v kokultuře při použití osteoblastů (či osteoprogenitorů), mesenchymálních stromálních buněk odvozených z kostní dřeně (BMSC), nebo mesenchymálních stromálních buněk odvozených z tukové tkáně (ADSC) v roli osteogenního buněčného typu v kombinaci s různými typy endoteliálních buněk. Z důvodu pochopení vlivu kokultivace na tyto procesy je také zařazena kapitola shrnující interakce mezi kokultivovanými buněčnými typy. Klíčová slova kokultura, osteogeneze, angiogeneze, in vitro, osteoblasty, BMSC, ADSC
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI.
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI. Elicitace je jednou ze strategií, které mohou být používány ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách. V této práci byl zkoumán vliv abiotického elicitoru (dusičnanu stříbrného) na produkci flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) a na produkci isoflavonoidů v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. Jako elicitor byl použit roztok dusičnanu stříbrného v různých koncentracích (5,887.10-3 mol/l; 5,887.10-4 mol/l; 5,887.10-5 mol/l). Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů. Vzorky byly odebírány po vystavení elicitoru po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách. Nejvyšší produkce taxifolinu (0,02 %) v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) byla zaznamenána po působení dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 72 hodinách. Nejvyšší obsah genistinu (0,05 %) v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. byl detekován po elicitaci dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 48 hodinách. Nejvyšší obsah daidzeinu (0,09 %) byl zaznamenán po působení elicitoru (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 168 hodinách.
|
|
|
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
|
|
|
Preparation and characterization of diamond-based nanocarriers for transfection of siRNA
Majer, Jan ; Cígler, Petr (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
Ačkoliv nanodiamanty byly objeveny a připraveny před desítkami let, až nedávno se začaly využívat v medicínských a biologických oborech, zejména pro doručení léčiv a genetického materiálu do buňky a v biozobrazovacích metodách. Nanodiamanty mohou být modifikovány specifickými, pozitivně nabitými skupinami pro komplexaci s negativně nabitými nukleovými kyselinami. Tyto komplexy následně překonávají extracelulární a intracelulární bariéry a transportují nukleové kyseliny buďto do cytosolu nebo do jádra. Díky fluorescenčním centrům dusík-vakance, které mohou být v nanodiamantech vytvořeny, vykazují nanodiamanty vynikající optické vlastnosti pro sledování transfekce, protože emitují stabilní fluorescenci bez "photoblinkingu" a "photobleachingu". Tato práce shrnuje vlastnosti, syntézu, modifikace nanodiamantů a dalších vybraných nanočástic a jejich in vitro aplikace. Porovnává také jejich cytotoxicitu a efektivitu genového "knockdownu".
|
|
|
Ability of copper chelators to interact with iron and zinc
Hanuščinová, Lucia ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Čonka, Patrik (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Lucia Hanuščinová Školiteľ: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, PhD. Názov diplomovej práce: Schopnosť chelátorov medi interagovať so železom a zinkom Meď zastáva v ľudskom organizme úlohu prvku s nepostradateľným významom, ktorého vplyv a účinky závisia od jeho množstva. Pri zvýšených hodnotách koncentrácie v ľudskom tele sa meď stáva toxickou, čím dochádza aj k vzniku patologických stavov. Medzi najznámejšie ochorenia patrí Wilsonova choroba, ktorej liečba spočíva v p.o. podávaní chelátorov, teda chemických zlúčenín, ktoré sú schopné v rôznom pomere viazať meďnaté ióny a vylúčiť ich tým z organizmu. Chelatačná terapia je v súčasnosti prvou voľbou pri potvrdení diagnózy. Toxicita chelátorov vyplýva z viacerých faktorov, napr. inhibície enzýmov závislých na medi alebo nízkej selektivite ku kovom. Práve selektivitou chelátorov sa zaoberá táto diplomová práca. Ideálny chelátor by neinteragoval so žiadnym z ostatných iónov iných prvkov, potrebných pre správnu funkciu organizmu. Pre praktickú časť záverečnej práce bolo vybraných päť najčastejšie terapeuticky alebo experimentálne využívaných látok: trientin, D- penicillamin, bathocuproin (respektíve jeho blízky derivát disulfonát sodný - BCS),...
|
host ::
RSS.