|
|
Rozdíly v proporcionalitě horní poloviny těla pomocí antropometrie a 3D scanování u silově trénovaných sportovců a hráčů fotbalu
Čečelský, Jakub ; Šťastný, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Miroslav (oponent)
Název práce: Rozdíly v proporcionalitě horní poloviny těla pomocí antropometrie a 3D scanování u silově trénovaných sportovců a hráčů fotbalu. Cíle práce: Porovnat rozdíly proporcionality z antropometrických měření a měření pomocí 3D scanování u horní poloviny těla silově trénovaných sportovců a hráčů fotbalu. Metoda: Obsahem této práce bylo naměření antropometri (výška, hmotnost, délka paží, šířka kožních řas, měření epikondylů, tělesné obvody), naskenování obou paží a hrudníku. Somatotyp byl naměřen pomocí metody Heath-Carter. Korelační analýza byla použita pro hledání možných vtahů mezi proměnnými. Výzkumný soubor tvořilo 24 probandů ve dvou skupinách. ST skupina (silově trénovaní) = 15 probandů a FB skupina (hráči fotbalu) = 9 probandů. Výsledky: Pomocí odborné literatury jsem shrnul poznatky o antropometrii a 3D skenování. Statistická a věcná významnost nám ukázala odlišnosti zkoumaných skupin, tudíž můžeme konstatovat, že i přes podobné somatické složení mají silově trénovaní prokazatelně více aktivní svalové hmoty, naopak jsme zjistili, že rozdílnost mezi skupinami nebyla ve výšce ani procentuálním zastoupení tuku, které mělo malý efekt v meziskupinovém porovnání. Znamená to tedy, že přes rozdílnost sportovního zaměření obou skupin nebyla zjištěna žádná míra statistické významnosti v...
|
|
|
Úloha Akt / protein kinázy B ve zdravém a hypertrofovaném srdci
Heleš, Mário ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Jaroslav (oponent)
Protein kináza B, neboli Akt kináza je exprimována téměř ve všech tkáních. V srdci jsou zastoupeny převážně dvě izoformy Akt1 a Akt2, které jsou zodpovědné za regulaci metabolismu, růstu kardiomyocytů a jejich přežití. Akt kináza je mimo jiné stimulována signálními dráhami inzulínového receptoru a mechanoreceptorů a mezi její cíle, patří hlavně mTORC1, AMPK a GSK-3β. Akt je aktivována v případě chronického hemodynamického přetížení srdce. V závislosti na intenzitě a délce trvání zátěže se Akt a podílí buď na adaptační hypertrofii srdce, která je zcela reverzibilní, anebo na detrimentální nevratné formě hypertrofie, která poškozuje čerpací funkci srdce a může vést k srdečnímu selhání. Vedle Akt kinázy se na hypertrofii srdce podílí mnoho dalších faktorů, jejichž vzájemné interakce jsou vysoce komplexní. Klíčová slova: srdce, hypertrofie, Akt/protein kináza B, remodelace srdce, inzulínu podobný růstový faktor
|
|
|
Mechanismus růstu převodního systému srdečního
Skuhrová, Kristýna ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Elsnicová, Barbara (oponent)
Nezávislost na nervové soustavě a schopnost pravidelného rytmu jsou vlastnosti, které srdci zajišťuje převodní systém srdeční. Převodní systém se skládá ze sinoatriálního uzlu, internodálních spojů, atrioventrikulárního uzlu, atrioventrikulárního (Hisova) svazku, pravého a levého Tawarova raménka a terminální sítě Purkyňových vláken. Tento systém je však častým zdrojem poruch srdečního rytmu neboli arytmií. Okolo převodního systému stále zůstává mnoho nezodpovězeno i přes to, že jeho růst úzce souvisí se vznikem celého srdce. Během vývoje srdce dochází k výrazným změnám, kdy se lineární trubice vyvine v dospělý čtyřdutinový orgán. Stáčení a vytváření srdečních dutin ovlivňuje přesun prvotního pacemakeru z kaudálního konce lineárního srdce do oblasti pravé síně. Prenatální růst srdce je zajištěn buněčnou proliferací neboli hyperplazií. Brzy po narození dochází k prudkému zastavení buněčného dělení a buňky rostou ve svém objemu, tj. hypertrofií. U některých druhů se mohou buňky rozšiřovat výhradně hypertrofií nebo hyperplazií v brzkém postnatálním období. Právě myš je jedním z organizmů, jehož růst je zajištěn kombinací proliferace a hypertrofie. Ve většině dospělých kardiomyocytů jsou obsaženy dvě jádra, dvoujadernost buněk je však dosažena až několik dní po narození. U myší může být indukce...
|
|
|
Možnosti ovlivnění svalové hypertrofie u mužů ve věku 20-25 let ve fitnes centru
Ceman, Martin ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Možnosti ovlivnění svalové hypertrofie u mužů ve věku 20-25let ve fitness centru. Metoda: Laboratorní hodnocení tělesného složení (bioelektrická impendanční analýza) a antropometrické měření svalového objemu. Výsledky: H1 Objemovým tréninkem se významně zvýší tělesná hmotnost, H2 Absolvováním objemového tréninku se významně zvýší obvody sledovaných svalových skupin, H3 Po absolvování objemového tréninku je změna FM a FFM řádově ve stejném poměru - 2:1. H4 Po absolvování objemového tréninku bude poměr ECM:BCM řadově shodný jako při vstupním měření). Navržený program zvýšil celkovou hmotnost o 8,9 kg. Rovněž tak se zvětšily obvody na sledovaných tělesných partiích. Předpokládaný FM:FFM byl vyšší než byl předpoklad. H1, H2 a H4 se potvrdily. Klíčová slova: Objemový trénink, muži 20-25let, bioimpedance, tělesné složení, fitness centrum, hypertrofie Cíl práce: Cílem této práce je tvorba individuálního tréninkového makrocyklu s námětem na objemový trénink ve fitness centru. Tento objemový tréninkový plán si klade za cíl zvýšení přírůstku aktivní svalové hmoty a svalového objemu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.