|
|
Koncept humanitární intervence z pohledu Ruské federace
Kubátová, Eliška ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá postoj Ruské federace ke konceptu humanitární intervence, respektive k doktríně odpovědnosti za ochranu, který byl schválen na summitu OSN v roce 2005. Hlavní myšlenkou konceptu je povinnost státu chránit vlastní obyvatelstvo, pokud toho však stát není schopen, ostatní státy mezinárodního společenství mají povinnost mu v tomto ohledu pomoci. Pokud tedy dochází k rozsáhlým ztrátám na životech, státy mohou v krajním případě na cizím území vojensky zasáhnout. Rusko, které v mezinárodní politice tradičně prosazuje princip suverenity a nevměšování se do vnitřních záležitostí, se k doktríně humanitární intervence staví odmítavě. Moskva kritikou R2P nešetří hlavně tehdy, vedou-li ozbrojenou humanitární intervenci západní státy. Na druhou stranu Rusko neváhá koncept odpovědnosti za ochranu samo využít, pokud jsou v sázce jeho nevyšší zájmy. Toto dvojznačné vnímání konceptu humanitární intervence ze strany Ruské federace se snažím ilustrovat na historických událostech, kdy Moskva buď kritizovala uplatnění konceptu R2P západními státy (zásah NATO v Kosovu a případ Libye a Sýrie), nebo doktrínu odpovědnosti za ochranu sama využila (Čečensko, Jižní Osetie, Krym). K ilustraci a pochopení ruského ambivalentního postoje konceptu R2P mi poslouží analýza rétoriky ruských zahraničněpolitických...
|
|
|
Humanitarian intervention and the Responsibility to Protect during the Syrian crisis
Hrčková, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cieľom práce je analyzovať koncepty humanitárnej intervencie a zodpovednosti za ochranu (R2P), so zvláštnym dôrazom na ich vývoj vo svetle prebiehajúcej sýrskej krízy. Text sa zaoberá postupným prechodom od humanitárnej intervencie k R2P a predostiera teoretické predpoklady stojace za obomi konceptami. Je ukázané, že R2P v tejto chvíli nepredstavuje v medzinárodnom práve výraznú novinku a môže byť popísaná ako hybrid právnych, politických a morálnych povinností. Následne práca obsahuje prípadovú štúdiu sýrskeho konfliktu a hodnotenie spôsobu, akým bola počas krízy R2P využitá. Záverečná pasáž práce navrhuje nové riešenie pre R2P - zodpovednosť počas chránenia.
|
|
|
Analysis of the Russian Attitude toward the Concept of Humanitarian Intervention
Vargová, Martina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Valková, Irena (oponent)
Bakalárska práca Analýza postoja Ruskej federácie ku konceptu humanitárnej intervencie sa primárne zaoberá spôsobom, akým Ruská federácia legitimizuje svoj nekonzistentný vzťah voči v súčasnosti veľmi diskutovanému konceptu humanitárnej intervencie. Cieľom práce je poukázať, na akom normatívnom základe formuje ruská strana oprávnenosť svojej pozície zástancu, resp. odporcu konceptu. Práca vychádza z konštruktivistického vnímania medzinárodných vzťahov a zobrazuje Ruskú federáciu ako akceptovaného člena medzinárodného systému, ktorý sa akúkoľvek aktivitu snaží legitimizovať v medziach všeobecne prijímaných noriem tohto systému. Na základe rozboru politického diškurzu ruských politických elít sa ukazuje, že normy, ktoré podmieňujú oprávnenosť humanitárnej intervencie, vystupujú do popredia pri legitimizovaní prípadov, v ktorých Ruská federácia pristupuje k vojenskej intervencii potenciálne zahŕňajúcej humanitárny charakter (i keď minimálny z hľadiska interpretácie zveličený do potrebných rozmerov). V prípade, ak sa Ruská federácia ocitá v pozícii oponenta užitia konceptu humanitárnej intervencie v praxi, prikláňa sa k normám, ktoré sa od počiatku vzniku konceptu nachádzajú v jeho priamom rozpore. Text je rozdelený do troch kapitol. Prvá kapitola definuje samotný koncept humanitárnej intervencie, a...
|
|
|
Odpovědnost za ochranu jako koncept současného mezinárodního práva
Nejedlo, Vít ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá odpovědností za ochranu jako relativně novým konceptem mezinárodního práva veřejného. Přestože je tento koncept stále ještě novým fenoménem mezinárodního práva, prošel již dynamickým vývojem. Za poměrně krátkou dobu změnil do určité míry svůj obsah, nicméně stále sleduje svůj původní cíl - ochranu obyvatel konkrétních států před porušováním lidských práv. Hlavní myšlenkou konceptu je předcházet hrubému porušování základních lidských práv a pokud k němu přeci jen dojde, tak aby následovala rychlá a adekvátní reakce ze strany členů mezinárodního společenství. V ideálním případě pak má mezinárodní zásah vytvořit v cílovém státě takové podmínky pro další rozvoj, že se již podobná humanitární katastrofa nebude moci opakovat. Nejprve byl podrobně prozkoumán odborný diskurz v otázce vztahu státní suverenity a ochrany lidských práv. Následně byly definovány hlavní tématické okruhy pro další výzkum, zejména vztah konceptu odpovědnosti za ochranu ke staršímu konceptu humanitární intervence a dále vnitřní dynamika nového konceptu. Přestože oba výše zmíněné koncepty mezinárodního práva řeší podobné otázky, lze mezi nimi identifikovat výrazné rozdíly. Zatímco v centru pozornosti humanitární intervence stojí státy (jak cílový, tak zejména ten zasahující), v centru pozornosti...
|
|
|
Hodnocení humanitární intervence v SRJ v roce 1999
Duhan, Peter ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tzv. humanitárním bombardováním Svazové republiky Jugoslávie v roce 1999. Cílem práce je zhodnocení operace NATO s názvem Allied Force. Hodnocení se bude skládat ze dvou částí. Nejprve bude operace podrobena analýze z pohledu zprávy Responsibility to Protect, která se snaží definovat, za jakých okolností je možné zaútočit na suverénní stát ve jménu ochrany lidských práv. Následně budou zkoumány jednotlivé cíle operace, tak jak je definovali představitelé NATO. Cílem bude zjistit, zda byly záměry NATO naplněny a pokud ne, proč se tak stalo. Aby bylo možné operaci Allied Force takto zhodnotit, je nutné rozebrat dění v regionu, které událostem v roce 1999 předcházelo. Práce se stručně věnuje historii Kosova, podrobněji pak zkoumá období od 80. let 20. století až po rok 1999. Část práce se rovněž zabývá etnickými válkami na Balkáně v první polovině 90. let a důsledkům, které měly na situaci v Kosovu. Důležitou částí je pak analýza formování pozic NATO od jara 1998 až po červen 1999, kdy byla operace ukončena.
|
|
|
Teorie spravedlivé války a humanitární intervence: kosovský případ
Šolc, Martin ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem bakalářské práce je posouzení vojenské intervence NATO v Kosovu na jaře 1999 z pohledu mezinárodního práva a především západní teorie spravedlivé války. Práce se nejprve zaměřuje na genezi teorie spravedlivé války v myšlení evropského starověku, středověku a raného novověku, což umožňuje lépe pochopit smysl některých podmínek, jejichž splnění je potřebné pro legitimní užití síly. Dále práce dospívá k závěru, že humanitární intervence je legitimní součástí současné teorie spravedlivé války. Na závěr teoretické části jsou vymezena nutná a podpůrná kritéria spravedlivé války aplikovatelná na humanitární intervenci; rovněž je předestřena mezinárodněprávní úprava použití síly. Poté je přistoupeno k samotné jednopřípadové studii. Historický exkurz je následován aplikací mezinárodněprávních norem a podmínek spravedlivé války na vojenský zásah NATO. Z hlediska platného práva práce shledává zásah nelegálním: nebyla splněna žádná z podmínek použití síly předvídaných Chartou OSN a není možno vyvodit ani existenci obyčejové normy, která by dala jednání Aliance právní základ. Na druhou stranu z hlediska teorie spravedlivé války se intervence ukázala být legitimní: naplněna byla všechna požadovaná kritéria. Tento rozpor mezi požadavky práva a etické teorie je poněkud alarmující a představuje zajímavou...
|
|
|
Vztah konceptů humanitrní intervence a změny režimu: případ operaci v Libyi
Hanzal, Jaromír ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce Vztah konceptů humanitární intervence a změny režimu: případ operace v Libyi se zabývá studiem vojenských intervencí po roce 1989 v kontextu aktuálního teoretického diskursu. Jejím hlavním výzkumným úkolem je zhodnocení operace NATO Unified Protector v Libyi z roku 2011. Autor si klade především otázku, zda lze vzhledem k extenzivnímu výkladu mandátu rezoluce RB OSN č. 1973 ještě hovořit o humanitární intervenci (v souladu se soudobým mezinárodním právem ukotvené v rámci R2P), nebo zda se operace přiblížila změně režimu. Na základě analýzy primárních zdrojů je v práci ukázáno, že aktéři, kteří poskytli teoreticky nestranné síly (zejména USA, Francie a Velká Británie), se bez ohledu na bezprostředně pozitivní humanitární přínos mise zároveň výrazně podíleli na pádu režimu Muammara Kaddáfího. Vzhledem k okolnostem operace ale lze hovořit spíše o tzv. skryté změně režimu, která je v práci také definována. S pomocí teoretického rámce vytvořeného Michaelem Reismanem je dále zhodnocena legitimita takového počínání. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. První kapitola přibližuje širší kontext teorií spravedlivé války, humanitární intervence a změny režimu. V druhé kapitole jsou analyzovány referenční případy intervencí a změn režimu po roce 1989. Tyto autor dělí do čtyř skupin; na...
|
|
|
Konflikty v Sýrii a Libyi z hlediska doktríny Odpovědnosti chránit
Filipková, Tereza ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla intervence ze strany mezinárodního společenství v civilním konfliktu v Libyi a neintervence v civilním konfliktu v Sýrii legitimní z hlediska konceptu Odpovědnosti chránit. V práci je nejdříve vymezena metoda komparativní případové studie a teorie liberálního internacionalismu a neoliberálního intervencionismu. Následně jsou vyloženy stěžejní charakteristiky konceptu R2P. K zodpovězení výzkumné otázky bylo potřeba operacionalizovat kritéria pro legitimní provedení ozbrojené intervence, protože Zpráva Komise pro intervenci a státní suverenitu, která je stěžejním dokumentem R2P, se mnohdy vyjadřuje vágně. Poté, co jsem u obou konfliktů porovnala naplnění operacionalizovaných kritérií, jsem došla k závěru, že intervence i neintervence v daných případech legitimními jsou. Případ Libye tak logicky splňoval všechna kritéria. V případě syrské občanské války není naplněno kritérium rozumných vyhlídek. Důvodem jsou rozdílné podmínky, ze kterých konflikty vznikly. Syrská společnost je na rozdíl od té Libyjské jak etnicky, tak nábožensky heterogenní. Což je ještě posíleno faktem, že již několik desetiletí zemi vládne autoritářský režim vedený elitami právě minoritní části obyvatelstva.
|
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Humanitarian Intervention from the Point of View of International Law
Ondrovičová, Jana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent) ; Jankuv, Juraj (oponent)
Práca sa zaoberá skúmaním problematiky humanitárnej intervencie. Hoci je na túto oblasť možné nahliadať z viacerých hľadísk, v tejto práci je koncentrácia zameraná na právnu problematiku tohto konceptu. Napriek tomu, že problematika nie je novou, ale sa na scéne objavuje značnú dobu, ani náhodou nie je možné hovoriť o jednoznačne ustálenej doktríne. Práve naopak vývoj za posledné dve desiatky rokov z nej robí tému aktuálnejšiu ako kedykoľvek predtým. Vo svojom úvode sa zameriavam predovšetkým na odlíšenie konceptu humanitárnej intervencie do príbuzných konceptov, ktoré sú si spoločné v niektorých črtách, ale zároveň odlišujúce prvky z nich robia rozdielne typy intervencií a v žiadnom prípade nie je možné ich zamenenie s konceptom humanitárnej intervencie. Ide predovšetkým o intervenciu na ochranu štátnych občanov na území štátu, ktorý je predmetom zásahu, intervencia na uľahčenie sebaurčenia, prodemokratická intervencia či ďalšie druhy intervencií, ktoré by mohli byť s humanitárnou intervenciou zamenené a preto je potrebné ich dôrazne odlišovať. Zároveň práca presne vymedzuje, čo je v nej mienené pod pojmom humanitárnej intervencie, nakoľko jej presné definovanie tak, ako je na ňu nahliadané v tejto práci, je potrebné výslovne definovať. Pojem tak, ako je v práci používaný vychádza z vymedzenia...
|
host ::
RSS.