|
|
Hodnocení humanitární intervence v SRJ v roce 1999
Duhan, Peter ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tzv. humanitárním bombardováním Svazové republiky Jugoslávie v roce 1999. Cílem práce je zhodnocení operace NATO s názvem Allied Force. Hodnocení se bude skládat ze dvou částí. Nejprve bude operace podrobena analýze z pohledu zprávy Responsibility to Protect, která se snaží definovat, za jakých okolností je možné zaútočit na suverénní stát ve jménu ochrany lidských práv. Následně budou zkoumány jednotlivé cíle operace, tak jak je definovali představitelé NATO. Cílem bude zjistit, zda byly záměry NATO naplněny a pokud ne, proč se tak stalo. Aby bylo možné operaci Allied Force takto zhodnotit, je nutné rozebrat dění v regionu, které událostem v roce 1999 předcházelo. Práce se stručně věnuje historii Kosova, podrobněji pak zkoumá období od 80. let 20. století až po rok 1999. Část práce se rovněž zabývá etnickými válkami na Balkáně v první polovině 90. let a důsledkům, které měly na situaci v Kosovu. Důležitou částí je pak analýza formování pozic NATO od jara 1998 až po červen 1999, kdy byla operace ukončena.
|
|
|
Teorie spravedlivé války a humanitární intervence: kosovský případ
Šolc, Martin ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem bakalářské práce je posouzení vojenské intervence NATO v Kosovu na jaře 1999 z pohledu mezinárodního práva a především západní teorie spravedlivé války. Práce se nejprve zaměřuje na genezi teorie spravedlivé války v myšlení evropského starověku, středověku a raného novověku, což umožňuje lépe pochopit smysl některých podmínek, jejichž splnění je potřebné pro legitimní užití síly. Dále práce dospívá k závěru, že humanitární intervence je legitimní součástí současné teorie spravedlivé války. Na závěr teoretické části jsou vymezena nutná a podpůrná kritéria spravedlivé války aplikovatelná na humanitární intervenci; rovněž je předestřena mezinárodněprávní úprava použití síly. Poté je přistoupeno k samotné jednopřípadové studii. Historický exkurz je následován aplikací mezinárodněprávních norem a podmínek spravedlivé války na vojenský zásah NATO. Z hlediska platného práva práce shledává zásah nelegálním: nebyla splněna žádná z podmínek použití síly předvídaných Chartou OSN a není možno vyvodit ani existenci obyčejové normy, která by dala jednání Aliance právní základ. Na druhou stranu z hlediska teorie spravedlivé války se intervence ukázala být legitimní: naplněna byla všechna požadovaná kritéria. Tento rozpor mezi požadavky práva a etické teorie je poněkud alarmující a představuje zajímavou...
|
|
|
Vztah konceptů humanitrní intervence a změny režimu: případ operaci v Libyi
Hanzal, Jaromír ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce Vztah konceptů humanitární intervence a změny režimu: případ operace v Libyi se zabývá studiem vojenských intervencí po roce 1989 v kontextu aktuálního teoretického diskursu. Jejím hlavním výzkumným úkolem je zhodnocení operace NATO Unified Protector v Libyi z roku 2011. Autor si klade především otázku, zda lze vzhledem k extenzivnímu výkladu mandátu rezoluce RB OSN č. 1973 ještě hovořit o humanitární intervenci (v souladu se soudobým mezinárodním právem ukotvené v rámci R2P), nebo zda se operace přiblížila změně režimu. Na základě analýzy primárních zdrojů je v práci ukázáno, že aktéři, kteří poskytli teoreticky nestranné síly (zejména USA, Francie a Velká Británie), se bez ohledu na bezprostředně pozitivní humanitární přínos mise zároveň výrazně podíleli na pádu režimu Muammara Kaddáfího. Vzhledem k okolnostem operace ale lze hovořit spíše o tzv. skryté změně režimu, která je v práci také definována. S pomocí teoretického rámce vytvořeného Michaelem Reismanem je dále zhodnocena legitimita takového počínání. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. První kapitola přibližuje širší kontext teorií spravedlivé války, humanitární intervence a změny režimu. V druhé kapitole jsou analyzovány referenční případy intervencí a změn režimu po roce 1989. Tyto autor dělí do čtyř skupin; na...
|
|
|
Konflikty v Sýrii a Libyi z hlediska doktríny Odpovědnosti chránit
Filipková, Tereza ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla intervence ze strany mezinárodního společenství v civilním konfliktu v Libyi a neintervence v civilním konfliktu v Sýrii legitimní z hlediska konceptu Odpovědnosti chránit. V práci je nejdříve vymezena metoda komparativní případové studie a teorie liberálního internacionalismu a neoliberálního intervencionismu. Následně jsou vyloženy stěžejní charakteristiky konceptu R2P. K zodpovězení výzkumné otázky bylo potřeba operacionalizovat kritéria pro legitimní provedení ozbrojené intervence, protože Zpráva Komise pro intervenci a státní suverenitu, která je stěžejním dokumentem R2P, se mnohdy vyjadřuje vágně. Poté, co jsem u obou konfliktů porovnala naplnění operacionalizovaných kritérií, jsem došla k závěru, že intervence i neintervence v daných případech legitimními jsou. Případ Libye tak logicky splňoval všechna kritéria. V případě syrské občanské války není naplněno kritérium rozumných vyhlídek. Důvodem jsou rozdílné podmínky, ze kterých konflikty vznikly. Syrská společnost je na rozdíl od té Libyjské jak etnicky, tak nábožensky heterogenní. Což je ještě posíleno faktem, že již několik desetiletí zemi vládne autoritářský režim vedený elitami právě minoritní části obyvatelstva.
|
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
ČLR a USA v mírových operacích OSN v letech 1989-2010
Evanová, Jitka ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent) ; Fürst, Rudolf (oponent)
ČLR a USA v mírových ooperacích OSN v letech 1989-2010 Mgr. Jitka Evanová Anotace Práce se zabývá rostoucí rolí Číny a klesající aktivitou USA v mírových operacích OSN od roku 1989. Jejím cílem je najít příčiny jejich chování. Nejprve jsou popsány vybrané teorie mezinárodních vztahů - neorealismus, jeho modifikovaná verze a anglická škola, dále jsou určeny nezávislé proměnné a formulovány hypotézy. Následuje empirická část, která se na základě tří ukazatelů zabývá měnící se čínskou a americkou aktivitou v mírových operacích OSN. Těmito ukazateli jsou hlasování v Radě bezpečnosti, personální účast v mírových misích a příspěvky do rozpočtu pro mírové operace OSN. Dále jsou pomocí metody shody, která určuje vysvětlující sílu teorií, testovány hypotézy. Existuje-li shoda mezi skutečností a předpokladem, existuje možnost kauzálního vztahu mezi nezávislou a závislou proměnnou. Docházím k závěru, že největší vysvětlující sílu má modifikovaný neorealismus, neboť jak v případě Číny, tak v případě USA existuje shoda mezi jejich skutečným a předpokládaným jednáním. Anglická škola do jisté míry vysvětluje chování Číny, ale v případě USA je její vysvětlující schopnost slabá. Neorealistické předpoklady se nepotvrdily ani v jednom případě. Na závěr navrhuji možnosti dalšího výzkumu.
|
|
|
Účast OSN na humanitárních krizích, vyvolaných ozbrojenými konflikty se zaměřením na problematiku humanitárních intervencí
Vehovská, Lucie ; Nováček, Pavel (vedoucí práce) ; Mička, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Účast OSN na humanitárních krizích, vyvolaných ozbrojenými konflikty se zaměřením na humanitární intervence" se zabývá problematikou využívání humanitární intervence jako jednoho z nejkontroverznějších prostředků, které byly reakcí na humanitární krize, vyvolané ozbrojenými konflikty. Zaměřuje se na humanitární intervence OSN první poloviny 90. let, kdy tento koncept byl poznamenán neúspěšnými řešeními konfliktů ve Rwandě a v Somálsku. Snaží se odhalit chyby, kterých se Organizace spojených národů v těchto konfliktech dopustila, a zmapovat její snahy se s těmito neúspěchy vyrovnat a poučit se z nich. Dále se věnuje otázkám, které využívání konceptu humanitární intervence vyvolaly a následně doprovázejí i koncept Odpovědnosti za ochranu. Práce dále mapuje prostředky této organizace, které jsou v případě ozbrojených konfliktů využívány, a názorový posun OSN z termínu humanitární intervence ke konceptu Odpovědnost za ochranu, jehož implementace znovu vyvolává na půdě OSN vášnivé diskuse, přestože na Summitu OSN 2005 byl tento koncept jednomyslně odhlasován všemi členskými státy. Snaha o celosvětový mír a bezpečnost bude vždy aktuální problematikou a měla by být v popředí zájmu všech aktérů.
|
|
|
Odpovědnost za ochranu a změna režimu: případ Libye
Koucká, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vztah mezi konceptem R2P a násilnou změnou režimu. Práce se zprvu zabývá etablováním konceptu R2P na mezinárodní scéně a následně se věnuje problému jeho selektivnosti při aplikaci v praxi. Po roce 2005 se totiž ukázalo, že i přes formální přijetí konceptu R2P všemi členskými státy OSN, je koncept R2P aplikován na podobné případy humanitárních krizí různým způsobem. Otázka selektivnosti konceptu R2P tak významně přiživuje kritiku jeho legitimity, neboť je podle mnohých prostředkem ke změně režimu. Tento nejvýznamnější důvod kritiky konceptu R2P, tedy spojitost mezi konceptem R2P a násilnou změny režimu, je centrálním motivem této práce. Na základě analýzy dokumentů upravujících podobu konceptu R2P práce dochází k závěru, že vojenská intervence v rámci konceptu R2P nesmí být ke změně režimu záměrně použita. Mohou však nastat situace, kdy je změna režimu pro ochranu obyvatel nutná; změna režimu tak může být považována za oprávněnou pouze tehdy, je-li nepřímým důsledkem intervence. Z toho vyplývá, že změna režimu je neoddělitelnou součástí konceptu R2P. Práce si klade za cíl tento ambivalentní vztah prozkoumat a zjistit, kde leží hranice pro oprávněné svržení režimu z důvodu ochrany civilistů, a kdy je již změna režimu činěna z oportunistických důvodů intervenujících...
|
|
|
Humanitarian intervention in Kosovo in context of theory of just war
Košťáliková, Barbora ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Intervence v Kosovu vedena vojenskými jednotkami NATO, která proběhla v roce 1999, měla na región velmi negativní dopad. Provedení operace, jako i samotný rozhodnutí o jejím zahájení, rozdělili společnost i vrchní politické představitelé na dva tábory. Cílem této bakalářské práce je proto analýza humanitární intervence v Kosovu na konkrétních kritériích spravedlivé války a následně vyhodnocení, nakolik tato intervence podmínky spravedlivé války splňuje. Teoretická část vychází z teorie humanitární intervence a teorie spravedlivé války, která je následně aplikovaná v následující kapitole.
|
|
|
Hodnocení ekonomického vývoje států severní Afriky se zaměřením na Libyi
Neveselý, Jakub
Neveselý, J. Ekonomický vývoj států severní Afriky se zaměřením na Libyi. Bakalářská práce. Brno, 2014. Úkolem práce je popsat ekonomický vývoj Libye s ohledem na politický a společenský vývoj od získání nezávislosti v roce 1951. Práce si klade za cíl popis struktury a vývoje ekonomiky státu, jež je významným producentem ropy. Popisuje zahraniční aktivity na území Libye významných zahraničních subjektů. Druhá část práce je zaměřená na problematiku humanitární intervence a porovnání případů Libye a Sýrie s ohledem na vzniklou krizi z různých pohledů.
|
host ::
RSS.