|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Reflexe lipanské bitvy v dílech odborné historiografie a v učebnicích dějepisu
Moraová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce Reflexe lipanské bitvy v dílech odborné historiografie a v učebnicích dějepisu se věnuje problematice historického vědomí, budováni historického mýtu a vlivu, jaký školní dějepis v tomto procesu hraje. Autorka se zamýšlí nad tím, do jaké míry dějepis vyučovaný ve školách reflektuje nejnovější poznatky odborné historiografie. Ukazuje zda, jak rychle a v jaké podobě se poznatky historické vědy dostávají do učebnic dějepisu, tedy do mnohdy pohříchu jediného textu, se kterým se žáci, studenti, a bohužel někdy i učitelé setkávají. Problematika je studována na případu bitvy u Lipan - tedy bitvy, která bývá historiky často hodnocena jako klíčová v perspektivě celých českých národních dějin. V úvodní části autorka zkoumá otázku historického vědomí a povědomí, českého národního mýtu a českého nacionalismu. V dalších částech práce je potom v jednotlivých kapitolách rozdělených podle historických období ukázáno, jak se v kterém období měnil obraz lipanské bitvy v odborné historiografii a jak na tyto případné změny reagovali autoři učebnic dějepisu, případně populárně naučné literatury. Autorka konstatuje, že učebnice dějepisu v minulosti č asto žily vlastním životem a výsledky historické vědy přejímaly jen velmi neochotně. Výjimkou je období Protektorátu a komunismu, kdy naopak ideologický výklad...
|
|
|
Vliv médií na formování kolektivní paměti
Liberská, Hana ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku kolektivní paměti ve vztahu k masovým médiím. Jsou zde představeny klíčové koncepty z obou těchto oblastí, přičemž důraz je kladen na vymezení pojmu kolektivní paměť od pojmů ostatních, jako je historie či historické vědomí. Následně jsou představeny i teorie, které berou v potaz vzájemnou souvislost paměti a médií. Práce je koncipována jako teoretická s menší empirickou sondou. Jejím hlavním cílem je spojit dvě zdánlivě oddělené problematiky do souvislého konceptu, naznačit možné způsoby, kterými se média podílí na formování kolektivní paměti, a tyto závěry podložit výsledky z empirického výzkumu. Klíčová slova Kolektivní paměť, historické vědomí, vliv médií
|
|
|
Scénografie při hranici
Syrůčková, Klára ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Tématem práce je realizace několika projektů přímo v krajině, která se
stává rovnocennou inscenační složkou. Autorka se zabývá krajinou českého
pohraničí. Od teoretické úvahy o krajině a scéně a jejich vzájemném vztahu a
přes pojednání o vývoji termínu Sudety a historii této oblasti se dostává
k vlastním projektům. Nejdůležitější je divadelní projekt v Königsmühle. V této
zaniklé sudetské vesnici v Krušných horách se realizovalo několik divadelních
představení, na jejichž přípravě se autorka podílela nejen výtvarně. Další
projekty realizovala v Mariánských Skocích, v dole Mayrau a v Podbořánkách. Ve
všech se objevuje historie místa, která je oživována, pamětníci obohacují
program svými vzpomínkami. Autorka zmiňuje i vybrané menší projekty z jiného
prostředí, včetně své zkušenosti ze studijního pobytu v Turecku.
|
host ::
RSS.