|
|
Local metabolism of glucocorticoids in female Prague hereditary hypertriglyceridemic rats
Klusoňová, Petra ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Haluzík, Martin (oponent)
Enzym 11-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 1 (11HSD1) je oxidoreduktáza, která katalyzuje konverzi glukokortikoidů (GC) z méně aktivních 11-oxoderivátů na aktivní 11- hydroxyderiváty. Aktivními GC jsou: kortizol u člověka a kortikosteron (CS) u potkana. Činností 11HSD1 v různých tkáních tedy může být nastavena rozdílná hladina aktivních GC nezávislá na plasmatické hladině GC řízené hypothalamo-pituitárně-adrenální osou (HPA osa). Chronické zvýšení systemické hladiny GC vede k rozvoji Cushingova syndromu, který je mimo jiné charakteristický centrální obezitou a dalšími příznaky metabolického syndromu. U ostatních pacientů trpících obezitou a metabolickým syndromem jsou sérové hladiny GC stejné jako u zdravých jedinců, předpokládá se ovšem, že u některých pacientů by mohla být zvýšená lokální hladina GC v metabolicky aktivních tkáních vlivem zesílené činnosti 11HSD1. Souvislost 11HSD a metabolického syndromu byla potvrzena také na transgenních modelech. Pražský hereditárně hypertriglyceridemický potkan (HHTg) představuje neobézní model metabolického syndromu. Zvířata od narození trpí zvýšenou hladinou TG a postupem času u nich dochází k vývoji poruch glukózové homeostázy a hypertenze. Vzhledem k tomu, že u těchto zvířat nebyla doposud studována souvislost mezi GC a hypertriglyceridemií, rozhodli...
|
|
| |
|
|
The effect of stress on regulation and regeneration of glucocorticoids in animal models differing in response of hypothalamo-pituitary-adrenal axis
Vodička, Martin ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Mozek aktivuje stresovou odpověď v situacích, kdy je nebo se zdá být ohrožena homeostáza. Informace o stresu jsou vedeny z mozku dvěma hlavními větvemi; sympatoadrenálním systémem a osou hypothalamus-hypofýza-nadledviny (HPA), které aktivují neurální, humorální a imunitní dráhy, určené pro zvládání stresových situací. Protože se jedná o velmi účinný mechanismus, musí být stresová odpověď přesně řízena. HPA osa je regulována zpětnovazebným systémem, kdy její konečný produkt, kortikosteron u laboratorních potkanů a myší, tlumí její aktivitu. Efekt kortikosteronu nezávisí pouze na jeho koncentraci, ale také na lokálním metabolismu glukokortikoidů katalyzovaném enzymem 11β-hydroxysteroiddehydrogenázou 1 (kódovanou genem Hsd11b1), který obnovuje kortikosteron z 11-dehydrokortikosteronu uvnitř buňky; nebo de novo syntézou glukokortikoidů. V naší práci jsme se zaměřili na zkoumání stresové odpovědi u pokusných zvířat lišících se reaktivitou HPA osy ((potkani kmene Fischer 344 (F344) proti potkanům kmene Lewis (LEW) a bezmikrobní (GF) myši proti myším bez specifického patogenu (SPF)), se zaměřením na regulaci stresové odpovědi, regeneraci glukokortikoidů a vliv mikrobioty. Zjistili jsme, že stres moduluje lokální regeneraci glukokortikoidů v limbických oblastech zapojených do řízení HPA osy, ale nemá vliv v...
|
|
|
Molecular mechanisms of entrainment of the fetal circadian clocks
Lužná, Vendula ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Šauman, Ivo (oponent) ; Štaud, František (oponent)
Rytmicky se střídající světelné podmínky na Zemi vedly ke vzniku endogenních biologických hodin - evoluční adaptaci umožňující organismům tyto změny předvídat. Tento tzv. cirkadiánní systém řídí v těle velké množství rytmických funkcí a procesů s periodou přibližně 24 hodin. Centrálním oscilátorem jsou suprachiasmatická jádra (SCN) hypothalamu, jež jsou seřizována vnějšími světelnými podmínkami, následkem čehož vysílají silný synchronizační signál do ostatních buněk a tkání těla. Synchronizace SCN je nezbytná již v průběhu ontogeneze, neboť poruchy ve vývoji biologických rytmů mohou vést ke vzniku onemocnění v dospělosti. Jelikož prenatální SCN ještě nejsou plně vyvinuta, jejich rytmicita je pravděpodobně řízena především mateřskými signály. Během mého doktorského studia jsme se zaměřili na objasnění podstaty těchto mateřských signálů a jejich vlivu na hodiny ve fetálních SCN u myši a potkana jakožto modelových organismů. Jedním z našich stěžejních zjištění je fakt, že fetální cirkadiánní hodiny jsou schopny specificky reagovat na různé změny v mateřské signalizaci. Následně jsme zkoumali funkci glukokortikoidních hormonů a objevili jejich potenciál působit jako silný synchronizační mateřský signál. Pozorovali jsme, že glukokortikoidy jsou schopny nejen nastavit, nýbrž také urychlit vývoj...
|
|
|
Bacterial components in experimental intestinal inflammation prevention and therapy
Kverka, Miloslav ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Šedivá, Anna (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Zatímco silná imunitní odpověď je nezbytná pro zabránění infekce patogeny, stejná odpověď namířená proti antigenům komenzální mikroflóry může vést ke vzniku chronického zánětlivého onemocnění, jakým jsou idiopatické střevní záněty (IBD). Manipulace s imunitní odpovědí pomocí mikrobiálních antigenů představuje zajímavou metodu k prevenci a léčbě IBD. Naším cílem bylo rozšířit znalosti o regulaci střevního zánětu a izolovat bakteriální složku vhodnou k této manipulaci. Jedním z mechanismů, jakým se střevní sliznice brání rozvoji chronického zánětu, je modulace lokálního metabolismu glukokortikoidů (GC). V našich pokusech jsme prokázali, že experimentální střevní zánět spouští zpětnovazebné mechanismy ve střevní stěně a mezenteriálních uzlinách, které snižují zánětlivou pohotovost v této oblasti a zesilují účinnek GC. Regulace účinku endogenních GC na pre-receptorové úrovni představuje významný homeostatický mechanismus v zánětem postižené střevní sliznici. Vlastním spouštěčem střevního zánětu u IBD je buďto porucha složení střevní mikroflóry, nebo přítomnost doposud neznámých patogenních mikroorganismů. Oba tyto faktory mohou být napraveny podáváním probiotických bakterií. V našich pokusech jsme prokázali, že krmení myší probiotickými bakteriemi zvyšuje jejich rezistenci k vyvolání experimentálního střevního...
|
|
|
Kostní remodelace u revmatických onemocnění: Ztráta kosti u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou.
Brábníková Marešová, Kristýna ; Štěpán, Jan (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Úvod: Ve ztrátě kosti u juvenilní idiopatické artritidy (JIA) hraje významnou roli zánět. Prozánětlivé cytokiny i glukokortikoidy (GCs), mohou aktivovat osteoklastickou resorpci. Současně může být utlumena kostní novotvorba a to zejména prostřednictvím inhibitorů proteinů, které kontrolují diferenciaci osteoblastů. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že u pacientů s vysoce aktivní JIA se významně uplatňuje utlumení kostní novotvorby inhibitory Wingless (Wnt) proteinů - Dickkopfem 1 (Dkk-1) a sklerostinem. Kromě denzitometrického měření kostní a svalové hmoty byly hodnoceny markery aktivity onemocnění, kostního metabolismu a remodelace u mladých dospělých pacientů s JIA před a během 2 let anti TNFα (tumor necrosis factor α) léčby, která snižuje aktivitu onemocnění. Výsledky: U pacientů s JIA, kteří dosud nedostávali biologickou léčbu, byla oproti zdravým kontrolám významně nižší hustota kostního minerálu (BMD, g/cmš). Hodnoty BMD a složení těla u JIA významně závisely na trvání onemocnění JIA a na léčení GCs. Sérová koncentrace sklerostinu byla u JIA významně vyšší v porovnání s hodnotami u kontrolní skupiny zdravých osob. Hodnoty ostatních sledovaných markerů se mezi JIA a kontrolami nelišily. U pacientů byla zjištěna pozitivní korelace mezi Dkk-1 a C-reaktivním proteinem (hsCRP). Významná korelace...
|
|
|
The influence of pulse glucocorticoid therapy on ECG
Bosaková, Nikola ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Rozsívalová, Petra (oponent)
Kandidát: Nikola Juríková1 Školiteľ: prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.1 Konzultant: doc. MUDr. Tomáš Soukup, PhD.2 1 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie 2 II. Interní gastroenterologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Názov diplomovej práce: Vplyv pulznej terapie glukokortikoidmi na EKG Pulzná terapia (PT) glukokortikoidmi sa využíva na zvládnutie akútnych exacerbácií chronických zápalových a autoimunitných ochorení. Cieľom tejto práce bolo zhodnotiť vplyv PT methylprednisolonom (MP) na EKG, najmä na QT interval, ktorého patologické predĺženie môže vyvolať život ohrozujúce komorové arytmie a identifikovať ďalšie rizikové faktory (RF) s vplyvom na QT predĺženie. Dáta boli zbierané retrospektívne počas jedného roka zo zdravotníckej dokumentácie pacientov II. gastroenterologickej kliniky Fakultnej nemocnice v Hradci Králové. QT interval bol upravený na QTc podľa Bazzetovej (QTcB) aj Fridericiovej (QTcF) formuly, za hraničné hodnoty považované QTc >450 ms (muži), QTc >460 ms (ženy), zmena QTc (∆QTc) >30 ms a >60 ms. V sledovanej populácii bolo podaných 325 PT MP 277 pacientom (66,0 % žien), EKG bolo dostupné u 306 (94,2 %) PT. Po PT bola pozorovaná signifikantná ∆QTcF o 14,6 ms (p <0,001) a ∆QTcB o 5,6 ms (p <0,001). K predĺženiu QTcF...
|
|
| |
|
|
The influence of pulse glucocorticoid therapy on ECG
Juríková, Nikola ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Rozsívalová, Petra (oponent)
Kandidát: Nikola Juríková1 Školiteľ: prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.1 Konzultant: doc. MUDr. Tomáš Soukup, PhD.2 1 Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie 2 II. Interní gastroenterologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Názov diplomovej práce: Vplyv pulznej terapie glukokortikoidmi na EKG Pulzná terapia (PT) glukokortikoidmi sa využíva na zvládnutie akútnych exacerbácií chronických zápalových a autoimunitných ochorení. Cieľom tejto práce bolo zhodnotiť vplyv PT methylprednisolonom (MP) na EKG, najmä na QT interval, ktorého patologické predĺženie môže vyvolať život ohrozujúce komorové arytmie a identifikovať ďalšie rizikové faktory (RF) s vplyvom na QT predĺženie. Dáta boli zbierané retrospektívne počas jedného roka zo zdravotníckej dokumentácie pacientov II. gastroenterologickej kliniky Fakultnej nemocnice v Hradci Králové. QT interval bol upravený na QTc podľa Bazzetovej (QTcB) aj Fridericiovej (QTcF) formuly, za hraničné hodnoty považované QTc >450 ms (muži), QTc >460 ms (ženy), zmena QTc (∆QTc) >30 ms a >60 ms. V sledovanej populácii bolo podaných 325 PT MP 277 pacientom (66,0 % žien), EKG bolo dostupné u 306 (94,2 %) PT. Po PT bola pozorovaná signifikantná ∆QTcF o 14,6 ms (p <0,001) a ∆QTcB o 5,6 ms (p <0,001). K predĺženiu QTcF...
|
|
|
miRNA jako diagnostické markery v revmatologii po terapii glukokortikoidy
Tripská, Katarína ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Katarína Tripská Školiteľ: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Názov diplomovej práce: miRNA jako diagnostické markery v revmatologii po terapii glukokortikoidy MikroRNA (miRNA) sú triedou nekódujúcich RNA, ktoré hrajú dôležitú úlohu v modulácií expresie mnohých génov na post-transkripčnej úrovni. Ich dysregulácia prispieva k mnohým ochoreniam imunitného systému, vrátane reumatoídnej artritídy, systemového lupusu erythematosus a systémovej sklerodermie. Táto práca predstavuje zhrnutie doterajších poznatkov o funkcií miRNA v patogenéze týchto chorôb a výsledky boli získané pomocou preskúmania odbornej literatúry v biomedicínskej databáze PubMed. Najprespektívnejšie sa u reumatoídnej artritídy javia miR-16, miR-21, miR-146a, miR-150 a miR-223. U lupusu svoje uplatnenie ako biomarkery pravdepodobne nájdu miR-148, miR- 126, miR-21, miR-155, miR-125a a miR-146. Systémová sklerodermia je zatiaľ najmenej preskúmaná choroba z týchto troch a u nej sa zatiaľ najviac vie o miR-29. Kedže oblasť výskumu miRNA ako diagnostických biomarkerov je zatiaľ stále len na začiatku, je pravdepodobné, že postupom času pribudnú ďalšie miRNA, ktoré nám pomôžu viac objasniť patogenézy jednotlivých chorôb a zároveň sa stanú...
|
host ::
RSS.