|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Modelování vývoje povrchu patra člověka od 7 let do dospělosti
Moravec, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozdíly ve vývoji patra u dívek a chlapců v rámci pěti věkových skupin ve věkovém rozmezí 7 až 19 let, a to pomocí metod geometrické morfometrie. Dále se práce věnuje sledování pohlavního dimorfismu ve vývoji patra. Pochopení růstu patra, znalost odlišností v jeho vývoji a také změn souvisejících s pohlavním dimorfismem jsou velmi užitečné, neboť výsledky této studie budou sloužit jako srovnávací norma pro defekty pater u české populace, ale také pro vhodné plánování ortodontických zákroků. Materiál tvoří 228 sádrových odlitků pater bez jakýchkoliv patologií, přičemž 112 z nich patří chlapcům a 116 dívkám české populace. V naší studii jsou tedy použita transverzální data. Jedinci byli následně rozděleni do pěti věkových skupin 7, 10, 12, 15 a 19 let s ohledem na jejich pohlaví. Věkové změny celého povrchu patra byly modelovány pomocí metod geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a superprojekce. Výsledky ukazují největší variabilitu ve formě patra u dívek skupin 10 a 12 let a u chlapců skupiny 10 let, a naopak nejmenší variabilitu u skupiny dívek 15 let a chlapců 7 let. U tvaru je největší variabilita u...
|
|
|
Vývoj oronasální oblasti u dětí ve věku od 7 do 17 let: longitudinální studie
Jungvirtová, Tereza ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn oronasální oblasti v souboru dětí od 7 do 17 let. Byly sledovány růstové a tvarové změny, variabilita a pohlavní dimorfismus za použití 492 3D faciálních modelů 40 chlapců a 47 dívek. Tyto modely byly získávány každoročním skenováním dětí od 7 do 12 let a od 12 do 17 let. K získání modelů byl použit optický skener Vectra 3D a data byla vyhodnocována pomocí metod klasické a geometrické morfometrie (T-test, DCA, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). Výsledky analýz byly vizualizovány pomocí superprojekčních barevných map průměrných obličejů a map signifikance, které zobrazují statisticky signifikantní oblasti změn oronasální oblasti. Během sledovaného období je patrný růst oronasální oblasti u dívek i u chlapců. Nejintenzivnější růst probíhal v oblasti nosního hřbetu u obou pohlaví, docházelo tedy k prodlužování nosu. Celkově se oronasální oblast prodlužovala a rozšiřovala a získávala konvexnější tvar. Intenzita růstu se u dívek zvyšovala od 10 let a u chlapců od 11 let. Pohlavní dimorfismus byl výrazný do 11 let, mezi 12. a 13. rokem nebyly rozdíly tak výrazné, jako u předchozích věkových kategorií a tyto změny se začaly opět zvyšovat od 14 let. Oronasální oblast chlapců byla delší, nos, dolní ret i brada byli u...
|
|
|
Variabilita a vývojové změny obličeje člověka ve věku 3-15 let: longitudinální a transverzální přístup
Moštková, Miroslava ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení věkových rozdílů v morfologii obličeje jedinců od 3 do 15 let na základě využití 3D faciálních modelů a transverzálního přístupu. Z důvodu nesprávného využití transverzálních dat k hodnocení růstu se druhá část diplomové práce zabývala porovnáním transverzálního a longitudinálního přístupu výzkumu. Longitudinální sledování vývojových změn obličeje lze považovat za reálný růst. Transverzální databáze obsahovala 397 3D faciálních modelů chlapců a 442 3D faciálních modelů dívek. Došlo k využití tří dříve publikovaných longitudinálních databází, které byly rozděleny do následujících věkových intervalů: 3 - 6 let (12 chlapců, 14 dívek), 6 - 12 let (15 chlapců, 18 dívek), 12 - 15 let (23 chlapců, 22 dívek). K analýze 3D faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a jejich proložení. Při využití ročních po sobě jdoucích věkových intervalů u transverzálního souboru nebylo možné sledovat návaznost rozdílů v morfologii obličeje mezi věkovými kategoriemi, které lze sledovat u reálného růstu. Díky využití širších intervalů došlo ke zvýšení vizuální podobnosti...
|
|
|
Using DNN for triangular network analysis in geometric morphometry
Dvořáková, Gabriela ; Pelikán, Josef (vedoucí práce) ; Dupej, Ján (oponent)
Témou tejto práce je aplikácia hlbokého učenia na rozpoznávanie trojrozmerných objektov. Hlboké učenie už bolo úspešne použité na rozpozná- vanie 3D dát, avšak väčšina existujúcich prác volila reprezentáciu 3D objektov pomocou sekvencie 2D obrázkov alebo diskretizáciou do binárnych voxelov. Hlav- ným cieľom je navrhnúť alternatívne mapovanie 3D dát na vstupy NN. Predsta- víme tri reprezentácie: Prosté uloženie súradníc vrcholov do poľa, projekcia do 2D mriežky a množina povrchových lomených kriviek vedúcich jeho významnými čas- ťami. Všetky popísané reprezentácie sú testované na úlohe klasifikácie pohlavia pomocou NN a CNN na 3D faciálnych modeloch. Analyzovali sme vplyv relativi- zácie súradníc a vytvorenia modifikovanej datovej množiny extrakciou oblasti nosa z pôvodných trojuholníkových sietí. Experimentálne výsledky preukázali kvalitu prístupu s lomenými krivkami pomocou CNN úspešnosťou 84, 2%. 1
|
|
|
Vývoj obličeje u dětí ve věku od 6 do 12 let: longitudinální studie
Tošovská, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zedníková Malá, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn obličeje v souboru dětí od 6 do 12 let. V rámci výzkumu byly v ročních intervalech snímány povrchové trojrozměrné modely obličejů 18 dívek a 15 chlapců. Tyto modely sloužily k vytvoření časových řad, díky kterým bylo možné sledovat vývoj obličeje a jeho jednotlivých struktur včetně analýzy variability. Vývojové změny byly sledovány pro každé pohlaví zvlášť a zároveň byl sledován vývoj pohlavního dimorfismu. Výsledky byly vizualizovány pomocí barevných map superprojekce průměrných obličejů jednotlivých věkových kategorií a map signifikance zachycujících statisticky významné rozdíly v jednotlivých oblastech. Ve sledovaném souboru dětí byl pozorován u obou pohlaví růst obličeje, přičemž u chlapců byly změny formy obličeje výraznější. Nejintenzivnější růst obličeje byl u dívek i chlapců pozorován ve směru do šířky a výšky celého obličeje a v oblasti nosu, především ve směru do délky. Tyto změny probíhaly po celé období růstu, intenzivnější růst byl u dívek patrný od 10 let a u chlapců od 11 let. U dívek i chlapců docházelo s věkem i k tvarovým změnám. Obličej se postupně zužoval, docházelo k oplošťování tváří a čelo bylo více ubíhající dozadu. Tyto změny byly více patrné u chlapců. Pohlavní dimorfismus se s věkem...
|
|
|
3D morphometric facial analysis in Williams, Noonan and DiGeorge syndrome patients
Čaplovičová, Martina ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Neščáková, Eva (oponent)
Cieľom diplomovej práce bolo zhodnotiť morfologické odchýlky pacientov s Williamsovým (WBS), Noonanovej (NS) a Digeorgeovým syndrómom (DGS) a zároveň vyhodnotiť zmeny morfológie ich tváre počas rastu. Celkovo bolo k dispozícii 57 3D faciálnych skenov pacientov v rôznom veku, z toho 12 WBS, 20 NS a 25 DGS a 31 skenov kontrolných subjektov. Hodnotenie prebehlo na základe metód geometrickej morfometrie, konkrétne využitím coherent point drift - dense correspondence analýzy, metódy superprojekcie, per vertex t-testu a analýzy hlavných komponentov. Štatisticky významné rozdiely v morfológii tváre boli preukázané pre všetky syndrómy versus kontrola. Zistené morfologické odchýlky pre WBS (zúženie čela, bitemporálne zúženie, periorbitálny edém, guľovitý a kraniálne smerujúci hrot nosa, sploštená infraorbitálna oblasť, protrúzia oboch pier, špicatá brada) vo väčšine prípadov potvrdzujú doterajšie poznatky o typických dysmorfiách. Znaky pre WBS sú teda výrazne špecifické a manifestované u väčšiny pacientov. V priebehu ontogenézy dochádza k zvýrazňovaniu dysmorfií súvisiacich so zvyšujúcou sa konvexitou tváre, zatiaľ čo ostatné typické znaky ostávajú relatívne nemenné. Na rozdiel od kontroly dochádza u WBS vekom k retrúzii brady. Zistené dysmorfie NS (menej vystupujúce nadočnicové oblúky, prominujúca oblasť...
|
|
|
Odhad pohlaví lebky podle povrchu exokrania s využitím CT skenů
Musilová, Barbora ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Diplomová práce vychází metodologicky ze studie Abdel Fatah et al. (2014), kterou rozvíjí a modifikuje. Tato metoda za použití exokraniálních a endokraniálních povrchových sítí lebek dosáhla vysoké úspěšnosti klasifikace pohlaví (97 %). V naší studii jsme využili anonymizovaná CT objemová data lebek současné francouzské populace, ze kterých jsme segmentovali pouze exokraniální povrch. Na takto získaných virtuálních modelech jsme provedli CPD-DCA (Dupej et al., 2014). Analýza hlavních komponent byla provedena ve formě i tvaru (po odškálování velikosti). Celkem bylo analyzováno 104 lebek (51 žen a 53 mužů) ve věkovém rozpětí 18 až 92 let, s průměrným věkem 58 let u žen a 52,46 u mužů. Po využití analýzy Support vector machine (SVM) s radiálním jádrem (a s cross-validací), byla dosažena nejvyšší úspěšnost metody 87,5 % při modelování formy lebky za využití 27 hlavních komponent. Nejpřesnější klasifikace pohlaví na základě pouhého tvaru lebek byla nižší pouze o dvě procenta. V našem případě mohla být úspěšnost negativně ovlivněna vysokým věkem testovaných jedinců, protože míra pohlavního dimorfismu se se zvyšujícím věkem snižuje (Wells et al., 2007), nebo rozdílnou mírou pohlavního dimorfismu v populaci (např. Brůžek a Murail, 2006, Walker et al., 2008). Dalším, a to nejvíce pravděpodobným důvodem,...
|
|
|
The variability of facial expressions in relation to age and sex: pilot study for monitoring the treatment of facial palsy.
Danková, Simona ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Schmidová, Kamila (oponent)
Predložená diplomová práca sa zaoberá 3D analýzou morfologických zmien a variabilitou tvaru a formy tváre počas vyjadrovania 5 konkrétne definovaných faciálnych expresií (zdvihnutie obočia, zatvorenie oboch očí, špúlenie pier, nafúknutie oboch líc, úsmev). Zmeny expresívnej tváre boli vyhodnocované vo vzťahu k pohlavnému dimorfizmu a vekovej kategórii probandov prostredníctvom metód geometrickej morfometrie (Dense Correspondence Analysis, Paired Analysis, Principal Component Analysis, Shell-to-Shell Deviation) v programe Morphome3cs a RapidForm. Analýza spočívala vo vyhodnotení povrchových zmien mäkkého tkaniva tváre, kú ktorým dochádza v dôsledku kontrakcie mimických svalov. Materiálom sú 3D povrchové faciálne modely dospelých zdravých ľudí českej národnosti (63 žien, 58 mužov) vo vekovom intervale 20 - 60 rokov. Za korektnejší považujeme metodický postup, kedy sme na základe Párovej analýzy pracovali len s diferenciami medzi neutrálnym výrazom a konkrétnou mimickou expresiou. Voľbou Párovej analýzy sme zabránili tomu, aby sa do výsledkov premietli morfologické znaky tváre, ktoré sú prejavom pohlavného dimorfizmu alebo faktoru veku ako takého, no nie sú podstatou samotných faciálnych expresií. Týmto spôsobom sme analyzovali tvar ľudskej tváre po odškálování jej veľkosti.V tvare faciálnych expresií sa...
|
|
|
Pohlavní dimorfismus obličeje a jeho změny při stárnutí
Mydlová, Miriama ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Lidský obličej v průběhu života kontinuálně mění svůj tvar, což neustává ani po zastavení růstu jedince (Hennessy a Moss, 2001; Williams a Slice, 2010). Předkládaná práce aplikuje metodu geometrické morfometrie na studium pohlavního dimorfismu lidského obličeje v průběhu stárnutí. Pohlavní dimorfismus může být definován jako systematická odlišnost ve formě mezi jedinci odlišného pohlaví stejného druhu (Samal et al., 2007). Morfologické změny, související s procesem stárnutí lidského obličeje, byly analyzovány na základě dat, získaných z povrchových 3D modelů lidských obličejů metodami geometrické morfometrie (Dense Correspondence Analysis, Principal Component Analysis, Shell-to-Shell Deviation) a vícerozměrné statistiky (Scree Plot, Hotellingův Tš-test, permutační test, MANOVA). Z výsledků práce je zřejmé, že forma (velikost včetně tvaru) a tvar obličeje mužů i žen se během stárnutí signifikantně mění. Zatímco se jedinci ve věku 20-40 let odlišují formou obličeje, nejstarší muži ve věku 61-82 let jsou od žen rozlišitelní podle tvaru obličeje. Obličeje jsou nejvýrazněji pohlavně dimorfní ve střední věkové kategorii (41-60 let), kdy jsou mezi jednotlivci významné rozdíly nejen velikosti spojené s tvarem, ale také pouze diference tvarové - tj. po odstranění vlivu velikosti. Klíčová slova: forma a...
|
host ::
RSS.