|
|
Difúze v huminových gelech s inkorporovanými kovovými ionty
Krpatová, Lenka ; Gregorová,, Eva (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavním tématem této diplomové práce je studium difúze huminových gelů s inkorporovanou mědí. Huminový gel byl připraven srážením humátu sodného s 5 M chloridem měďnatým. Nejdříve bylo třeba najít vhodné extrakční činidlo, kterým by byla vyextrahována měď z huminového gelu. Získáním závislosti koncentrace měďnatých iontů na čase byl jako nejvhodnější činidlo vybrán chlorid hořečnatý, který se dále použil k vymývání mědi z plátků gelu. V další části bylo třeba ověřit difúzní metodu, při které neprobíhá reakce v gelu. Výluhy z plátků gelu před a po difúzi byly proměřeny na UV/VIS spektrofotometru. Experiment byl proveden pro časy 3, 12, 24, 48 a 72 hodin. Ze získaných výsledků byl vypočítán difúzní koeficient, do kterého ale nebyl započítávan výsledek pro 72 hodin. Z difúzního koeficientu byly vypočítány teoretické koncentrační profily, které byly dále srovnány s experimentálně zjištěnými. Profil pro 72 hodin ukazuje, že se nedá použít, protože je zploštělý a koncentrace na okrajích byla nižší než u ostatních. Ostatní teoretické profily se shodují.
|
|
|
Ionokomplexy hyaluronanu
Cimalová, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium fyzikálně chemických vlastností systému hyaluronan – kationtový tenzid. Jako kationtový tenzid byl použit Septonex. Byl zkoumán vliv prostředí na daný systém, vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a jeho koncentrace. Dále byl zkoumán vliv koncentrace Septonexu na interakci hyaluronan – tenzid. Pro charakterizaci těchto ionokomplexů byly zvoleny různé metody měření. Byla proměřena kritická micelární koncentrace samotného tenzidu a poté i s přídavkem hyaluronanu pomocí spektrofluorimetrie s fluorescenční sondou pyrenem. Bylo zjištěno, že hyaluronan se Septonexem tvoří gel a na základě toho pak byly vytvořeny gely pro 3 různé molekulové hmotnosti hyaluronanu – 300 kDa, 806 kDa a 1 697 kDa. Gely byly připravovány v poměru hyaluronan – tenzid 1:1. V takto připravených gelech byl zkoumán také vliv prostředí voda a 0,15 M NaCl a bylo zjištěno, že v 0,15 M NaCl vznikají čiré gely. Vybrané vzorky gelů pak byly proměřeny oscilačními testy a bylo studováno reologické chování septonexových gelů. Jako poslední metoda byla zvolena turbidimetrická měření, která charakterizovala bod zakalení při postupném přidávání Septonexu do roztoku hyaluronanu. Opět byl posuzován vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu, tak i jeho koncentrace pro prostředí vody a 0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že 0,15 M NaCl potlačuje vznik zákalu a tvorbu sraženin.
|
|
|
Návrh a optimalizace metody studia penetrace huminových kyselin do listů.
Smilková, Marcela ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem penetrace huminových látek přes rostlinné kutikuly. Cílem práce bylo vypracovat literární rešerši na téma foliárního hnojení a studia transportu látek do listů rostlin. Na základě této rešerše byla následně navržena a otestována metoda zabývající se studiem průniku huminových látek skrz listové kutikuly. Vlastní experimenty byly zaměřeny na sledování difúze huminových kyselin mezi dvěma nereaktivními agarosovými gely, které byly odděleny listovou kutikulou. Ta byla pro měření získána pomocí tří zvolených izolačních metod.
|
|
|
Příprava a aplikace fyzikálních hyaluronových gelů
Kovářová, Lenka ; Krouská, Jitka (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem v oblasti fyzikálních hyaluronových gelů. Zaměřuje se na jejich přípravu a to především interakcí roztoku hyaluronanu (HyA) s opačně nabitými tenzidy ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). V první části práce byl zjišťován vliv molekulové hmotnosti, koncentrace původního roztoku hyaluronanu a poměru vazných míst na řetězci hyaluronanu a tenzidu na množství sušiny v gelu vyjádřené v procentech. Souhrnně lze říci, že tato hodnota není ovlivněna molekulovou hmotností HyA ani poměrem vazných míst. Na druhou stranu koncentrace výchozího roztoku HyA má znatelný vliv na množství sušiny v gelu. Také byl zkoumán proces botnání gelů, kde bylo určováno množství vody (v procentech), jež je schopen vysušený gel pojmout zpět. Bylo dospěno k analogickým závěrům jako u procentuálního obsahu sušiny v gelu. V další části byl pomocí fluorescenční spektroskopie zkoumán vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a poměru vazných míst HyA a tenzidu na tvorbu excimerů a změnu spektra. Jako fluorescenční sondy byly použity pyren, 1,3-bis(pyren-1-yl)propan (P3P) a prodan. Emise excimeru se projevila u P3P, kdežto u pyrenu nebyl zaznamenán nárůst intenzity při 470 nm. Bylo zjištěno, že molekulová hmotnost nemá vliv na hodnotu poměru excimeru a monomeru pro sondu P3P či na poměr prvního a třetího píku u pyrenu. Poměr vazných míst HyA a tenzidu ovlivňuje pouze poměr excimeru k monomeru (sonda P3P), kdežto vliv na poměr 1:3 u pyrenu nebyl zaznamenán. U sondy prodanu jsem porovnávala spektrum vzniklého gelu, příslušné sušiny a zpětně nabotnaného gelu, což sloužilo také k vizualizaci procesu sušení a botnání.
|
|
|
Izolace a charakterizace půdních gelů
Kundera, Ondřej ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na gelotvorné složky obsažené v půdě, a to konkrétně na jejich izolaci a další charakterizaci pomocí elektronového mikroskopu a dostupných analytických metod (FT–IR spektrofotometrie, elementární a termická analýza). Poznatky z tohoto experimentu by měli přispět k lepšímu porozumění funkce těchto gelů v půdě, stejně tak jako jejich významu pro floru a faunu v půdě obsaženou. Teoretická část je zaměřená na huminové látky, protože na základě dosud publikovaných prací se předpokládá důležitá role těchto látek při tvorbě půdních gelů. Praktická část práce je věnovaná především optimalizaci metody izolace půdního gelu z půdy a jeho dalšímu zpracování a charakterizaci.
|
|
|
Nové metody síťování huminových látek
Lepíková, Jana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium síťování huminových látek. Hlavní náplní této práce bylo nalézt a optimalizovat použití nových činidel pro síťování huminové kyselin. Jako srovnávací huminový vzorek byl v práci použit rovněž komerčně dostupný huminový produkt – lignohumát. Jako síťovací činidla byly v této práci použity vícevazné kovy (CaCl2 a MgCl2) a rovněž kyselina citronová. Ve všech případech docházelo k tvorbě chemicky síťovaných hydrogelů. Všechny připravené hydrogely byly charakterizovány na základě určení jejich vnitřního pH, hustoty a obsahu pevného podílu v hydrogelech. V práci byl rovněž sledován proces stárnutí připravených hydrogelů – synereze. Jako hlavní experimentální metodika pro charakterizaci gelů byla použita metoda reologie. Připravené hydrogely mohou představovat zajímavý materiál pro navazující práce a rovněž pro případné praktické aplikace.
|
|
|
Vliv fyzikálních podmínek na difúzní procesy v huminových gelech
Marvan, Jan ; Pabst, Willi (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na difúzi měďnatých iontů v gelu huminových kyselin (HK) získaných z lignitu. Gely byly vystaveny difúzi měďnatých iontů o různých počátečních koncentracích a různém pH vždy po stejnou dobu 24 hodin. Po ukončení difúze byl stanoven koncentrační profil v gelu a určen celkový difúzní tok. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že se zvyšující se kyselostí měďnatého roztoku dochází k snížení množství Cu2+ iontů imobilizovaných v gelu HK. V porovnání koncentrace/pH má koncentrace roztoku vždy větší vliv na difúzi Cu2+ iontů do gelu než změna kyselosti tohoto roztoku.
|
|
|
Vliv vlastností huminových látek na difúzi měďnatých iontů v huminových hydrogelech
Král, Jan ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium difúze měďnatých iontů v gelech huminových kyselin. Náplní práce bylo posouzení vlivu vlastností huminových kyselin na difúzi jejich gelem. Experimentální část byla zaměřena na testování vlastností tří vzorků huminových kyselin o různé čistotě. K jejich porovnávání byla použita metoda difúze z okamžitého plošného náboje. Tato metoda byla založena na pozorování časového vývoje difúzních profilů v gelech. Měďnaté ionty byly jako difundující médium vybrány pro svou vysokou afinitu a silnou vazbu k huminovým kyselinám.
|
|
|
Příprava antimikrobiálních gelů s obsahem rostlinných extraktů a olejů
Benešová, Markéta ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na studium antimikrobiálních vlastností přírodních extraktů a jejich následnou aplikací. Výzkum byl soustředěn na především na antioxidační a antimikrobiální aktivitu rostlinných extraktů a liposomových částic s jejich obsahem. Teoretická část práce byla zaměřena na tématiku přírodních antimikrobiálních a antioxidačních látek, problematika rezistence bakterií, a taktéž seznámení s použitými bylinami, charakteristika gelů a liposomů. V experimentální části práce byly charakterizovány tři typy extraktů (vodné, ethanolové a olejové), které byly připraveny z 10 různých rostlin. Stanoven byl obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační i antimikrobiální aktivity. Následně byly ze všech extraktů připraveny liposomy, u nichž byla stanovena velikost, stabilita, enkapsulační účinnost, antioxidační a antimikrobiální aktivita. Distribuce velikostí byla široká, avšak z hlediska měřeného zeta potenciálu byla většina částic stabilních. Všechny připravené extrakty a liposomy s jejich obsahem byly testovány na jejich antimikrobiální aktivitu. Testy byly provedeny na grampozitivním kmeni Micrococcus luteus a gramnegativním kmeni bakterií Serratia marcescens. Proti oběma kmenům byly nejúčinnější olejové extrakty eukalyptu a jedle, také olejový extrakt hřebíčku, spolu s vodnými extrakty hořčičného semínka, hřebíčku a jalovce, nebo ethanolového extraktu anýzu vykazovaly vysokou antimikrobiální aktivitu. Na závěr byly extrakty a liposomové částice aplikovány do gelů, které mohou nalézt své využití ve farmaceutickém průmyslu, jako alternativa zevně využívaných antibiotik, nebo v průmyslu kosmetickém.
|
|
| |
host ::
RSS.