|
|
Bu Bu
Švantnerová, Izabela ; Fišerová, Lucia (oponent) ; Gravlejs, Ivars (vedoucí práce)
Věnujeme se době našeho odpočinku, na který se spousty z nás těší celý den. Avšak jsou mezi námi i tací, kteří noc, snění a spánek nepovažují za dobu odpočinku. Poruchy spánku jsou nepříjemnou součástí dní spousty z nás a stává se čím dál tím více probíraným tématem/problémem. Spánková paralýza nám nedává zjevné odpovědi na realitu a sen – Práce se zabývá monstry, která se stanou z našich pokojových květin během noci. A právě tyto monstra jsou základem pro hrozivé zážitky ze spánku. Jak jinak se vyrovnat se strachem, než se s ním seznámit a porozumět mu. Vytváříme tedy „encyklopedii“ nočních monster/květin, jejímž základem jsou ilustrace různých lidí z různých skupin, kdy pracují s dodanými materiály a vytváří prototypy děsivého tvora.
|
|
| |
|
|
Význam uspořádání květů v květenství na reprodukční úspěch rostlin
Chvojková, Karolína ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Květenství a jeho vlastnosti mají zásadní vliv na chování opylovačů při opylování, což může ovlivnit výsledný reprodukční úspěch rostlin. Shluk více květů v květenství představuje pro rostliny výhodu z důvodu diverzifikace zdrojů pylu a větší vizuální nabídky, která může nalákat více opylovačů a zvýšit tak šanci na přenos pylu na jiné jedince a zajištění genetické variability potomstva. Nevýhodou více květů v jednom květenství může být jak zvýšení nároků na energii pro tvorbu a udržení více květů, tak zvýšené riziko geitonogamie. Rostliny se geitonogamii v rámci květenství brání různými adaptacemi. Cílem této práce je zhodnocení vlivu uspořádání květenství na úspěšnou reprodukci rostlin. Při studiu uspořádání květů v květenství je potřeba brát v úvahu nejen jejich morfologii, tedy tvar, počet, velikost a uspořádání květů, ale i další funkční vlastnosti v podobě pohlavních orgánů, sterility a tvorby odměn. Výsledný efekt uspořádání květů na reprodukční úspěch rostlin závisí také na vektorech které přenášejí pyl, v tomto případě především hmyzí opylovači, kteří jsou uspořádáním rostlin ovlivněni. Klíčová slova: květenství, geitonogamie, opylovači, květy, chování opylovačů, Optimal foraging, Marginal Value theorem,
|
|
|
Vybrané alkoholové extrakty bezu černého pro využití v kosmetologii
Balonková, Daniela ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na přípravu vybraných alkoholových extraktů bezu černého a jejich využití v kosmetologii. V teoretické části jsou popsány botanické vlastnosti rostliny bezu černého (Sambucus nigra). Jsou zde představeny a charakterizovány jak bioaktivní látky, tak toxické látky obsažené ve všech vegetativních částech rostliny. Větší pozornost se zaměřuje na látky s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část také obsahuje popis základních analytických metod, které jsou v praktické části použity k charakterizaci látek obsažených v bezových květech. Praktická část se zaměřuje na optimalizaci přípravy alkoholových extraktů se záměrem připravit extrakt s co největším obsahem polyfenolů s ohledem na ekonomiku a provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory jako výběr vhodného rozpouštědla, poměr rozpouštědla ku rostlinnému materiálu, teplota rozpouštědla a doba extrakce. Na základě celkové koncentrace polyfenolů měřených spektrofotometricky Folin-Ciocalteuovou metodou je vyhodnoceno nejvhodnější rozpouštědlo 60% ethanol, poměr rostlinného materiálu ku rozpouštědlu 1:8, laboratorní teplota rozpouštědla a doba extrakce 24 hodin. Za těchto podmínek je připraven ethanolový extrakt, který je dále analyzován a jsou stanoveny jeho vybrané vlastnosti, jako pH, index lomu a hustota. Pomocí HPLC s DAD detektorem jsou identifikovány látky rutin, kyselina chlorogenová, kávová a ferulová. Hodnota pH bezového extraktu je 5,743 ± 0,006, index lomu 1,365 ± 0,02 při teplotě 22,7 °C a hustota 0,9288 gcm-3. Pomocí kapalinové chromatografie jsou vyhodnoceny koncentrace kyseliny chlorogenové jako 0,104 gl-1, kyseliny kávové jako 0,086 gl-1 a kyseliny ferulové jako 0,060 gl-1. Extrakt je zapracován do kosmetických výrobků, které nacházejí využití v lázeňství. Připravenými výrobky jsou toaletní mýdlo a koupelová sůl.
|
|
|
Květy a plody významných rostlinných druhů - podklady pro výuku na ZŠ
SLÁDKOVÁ, Eva
Sládková E.: Květy a plody významných rostlinných druhů - podklady pro výuku na ZŠ Bakalářská práce, 2017 Bakalářská práce je zaměřená na interpretaci znalostí žáků 8. tříd v oblasti Květ a Plod, kterou žáci probrali v druhém pololetí 7. třídy. Dále se zabývá přístupem žáků, který zaujímají k výuce botaniky. Práce obsahuje vyhodnocení testu a dotazníku. Součástí práce je dále analýza vlastností čtyř učebnic, které se nejčastěji využívají při výuce vyšších rostlin. Výsledky jsou pro lepší přehlednost znázorněny pomocí sloupcových a koláčových grafů. Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Božena Šerá, Ph.D. Katedra biologie PF JU, České Budějovice
|
|
|
Rozpoznání květin v obraze
Jedlička, František ; Kříž, Petr (oponent) ; Přinosil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním květin v obraze a klasifikaci do tříd. Teoretická část je zaměřena na problematiku hlubokých konvolučních neuronových sítí. Praktická část se zabývá popisem mnou vytvořené databáze květin, se kterou je dále pracováno. Databáze obsahuje celkem 13000 fotek rostlin 26 druhů a to čekanky, fialky, gerbery, heřmánku, chrpy, jaterníku, jestřábníku, jetele, karafiátu, konvalinky, kopretiny, macešky, máku, měsíčku, narcise, pampelišky, pcháče, pomněnky, růže, sasanky, sedmikrásky, slu- nečnice, sněženky, starčku, tulipánu a vlaštovičníku. Dále je v práci popsán a použit model neuronové sítě Inception v3 na klasifikaci obrazu do tříd. Výsledná klasifikační přesnost dosáhla 92%.
|
|
|
Antioxidační vlastnosti květů Sambucus nigra. II
Kozoňová, Pavlína ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Droga Sambuci nigrae flos - květy černého bezu, se získává sběrem z rostlin ve volné přírodě. Používá se jako podpůrný prostředek při nachlazení. Zjištěny byly účinky antioxidační, protizánětlivé, antikarcinogenní a diuretické účinky. Hlavními obsahovými látkami květů bezu jsou flavonoidy a hydroxyskořicové kyseliny. Květy z vyšlechtěných kultivarů bezu černého se zatím pro získání drogy nevyužívají. Cílem práce bylo stanovení antioxidační aktivity extraktů z květů vyšlechtěných kultivarů bezu černého. Studovány byly kultivary: ′Albida′, ′Allesö′, ′Aurea′, ′Bohatka′, ′Dana′, ′Haschberg′, ′Heidegg 13′, ′Juicy′, ′Korsør′, ′Mammut′, ′Pregarten′, ′Riese aus Voßloch′, ′Sambo′, ′Sambu′, ′Samdal′, ′Sampo′, ′Samyl′, ′Tulbing′ a ′Weinhenstephan′. Antioxidační aktivita byla měřena spektrofotometricky metodou využívající radikál DPPH (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl). Výsledky antioxidační aktivity byly vyjádřeny hodnotou IC50 (koncentrace extraktu při které dojde k redukci 50% radikálů). Naměřené hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0,0419 - 0,0772 mg/ml. Nejvyšší antioxidační aktivitou se vyznačovaly extrakty z květu kultivarů 'Heidegg 13', 'Albida', 'Tulbing', naopak nejnižší antioxidační aktivita byla zjištěna u kultivarů 'Pregarten','Korsør' a 'Allesö'.
|
|
|
Vývoj květinových zátiší od antiky po závěr baroka
Semrádová, Alžběta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Dobalová, Sylva (oponent)
Bakalářská práce podává obecný nástin vývoje malby zátiší od antiky po konec baroka v rámci evropského kulturního kontextu, přičemž důraz je kladen na květinová zátiší. Text je členěn do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje zátiší v dobách antiky, které později inspirovalo malíře mladších epoch, nicméně snaží se též upozornit na rozdílná chápání těchto specifických námětů. Nechybí ani citace antické literatury. Druhá kapitola představuje zátiší doby středověku, období, ve kterém se závazně utvářela křesťanská ikonografie. Samostatná zátiší neexistovala, nicméně pozvolna se začínala prosazovat v rámci náboženských obrazů jako nositelé skryté symboliky. V další kapitole je představeno renesanční zátiší v souvislosti se stíráním rozdílů mezi uměním a pozorováním přírody v rámci vědeckého poznání. Malbě zátiší v baroku se věnuje poslední kapitola, která zkoumá vývoj samostatných obrazů zátiší především v období 17. a 18. století a uvádí rozdíly mezi zátišími vznikajícími v různých evropských uměleckých centrech.
|
|
|
Vliv florální morfologie na percepci květů člověkem
Hůla, Martin ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Lidská preference květů patří mezi naprosto opomíjené oblasti vědeckého bádání. Autoři, kteří se o této problematice alespoň zmínili, se většinou omezili na konstatování, že květy se člověku líbí a že je to zřejmě kvůli jejich barvě či symetrii. Přitom rozmanitost tvarů a barev květin je obrovská a z každodenní zkušenosti je zřejmé, že některé květy se lidem zdají krásnější než jiné. Záměrem této práce bylo prozkoumat, jaké morfologické vlastnosti květů určují jejich atraktivitu pro člověka. Zároveň práce porovnávala, jak jsou při posuzování atraktivity květů významné individuální rozdíly mezi lidmi. Experimentálně jsme ověřili, jakou roli v preferenci květů hrála jejich barva, symetrie, komplexita, zaoblenost a blízkost typické formě. Také jsme popsali, jak oblibu květů ovlivňovaly pohlaví, věk, odbornost a další vlastnosti posuzovatelů. Získané výsledky se mohou stát cenným zdrojem informací pro odborníky využívající zahradní terapii, zahradní architekty, návrháře interiérů, šlechtitele a další osoby zabývající se estetickou hodnotou rostlin. Relevantních zdrojů je zásadní nedostatek nejen v českém, ale i celosvětovém měřítku.
|
|
|
Antioxidační vlastnosti extraktů z květů Sambucus nigra.
Štěpánová, Zuzana ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Dušek, Jaroslav (oponent)
1. Abstrakt Cílem této práce bylo prokázat a stanovit antioxidační aktivitu extraktů květů bezu černého (Samucus nigra L.) a sestavit přehled jejich obsahových látek a účinků. Sambuci flos je často využívaný v terapii a potravinářství. Hlavními obsahovými látkami jsou flavonoidy, fenolické kyseliny, triterpeny, dále jsou ve květech obsaženy steroly, sliz, silice, třísloviny. Nejvýznamnější jsou flavonoidy, konkrétně rutin a kvercetin, které mohou vykazovat antioxidační, antivirové, protizánětlivé a antikancerogenní vlastnosti. Květy se používají zejména pro diuretické, diaforetické, expektorační, analgetické účinky. Ke stanovení antioxidační aktivity methanolových extraktů květů ze dvou sběrů byla použita metoda DPPH (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl). Výsledky antioxidační aktivity byly vyjádřeny v hodnotách IC50 (koncentrace extraktu, která způsobí 50% redukci radikálu). Zjištěné průměrné hodnoty IC50 byly 0,79 mg/ml a 0,83 mg/ml. Jednotlivé hodnoty IC50 se s vývojem květu plynule měnily, pohybovaly se mezi 1,086 mg/ml a 0,701 mg/ml u obou sběrů. Odchylky mohou být způsobeny pokračující syntézou sekundárních metabolitů.
|
host ::
RSS.