|
|
Využití zážitkové pedagogiky při systematické práci s žákovskou skupinou
Ušáková, Veronika ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Využití zážitkové pedagogiky při systematické práci s žákovskou skupinou Cílem práce bylo vytvořit a realizovat podpůrný stimulační program pro skupinu žáků se specifickými poruchami učení zaměřený na podporu pozitivního sebepojetí a sebehodnocení, které bývá vlivem školní neúspěšnosti snížené, dále na rozvoj sociálních dovedností žáků. Podpůrný stimulační program vychází z teoretických poznatků v oblasti zážitkové pedagogiky, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Klíčová slova Podpůrný stimulační program, zážitková pedagogika, sebepojetí, sebehodnocení, sociální dovednosti, specifické poruchy učení.
|
|
|
Determinanty využití zážitkové pedagogiky v praxi základní školy
Hanková, Zdeňka ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Kollárová, Dana (oponent) ; Jirásek, Ivo (oponent)
Hanková Téma disertační práce se vztahuje k potenciálu zážitkové pedagogiky (ZP) pro implementaci osobnostní a sociální výchovy (OSV). Cílem výzkumu je popsat determinanty užití ZP v didaktickém uvažování skupiny pedagogů při plánování a realizaci výuky OSV na základní škole. Teoretická východiska jsou postavena na rozsáhlé komparaci nesourodé terminologie ZP, obecné didaktiky a didaktiky OSV. Kvalitativní výzkum se opírá o vícepřípadovou studii. Data získaná z materiálu tematického psaní a ohniskové skupiny byla zpracována postupy obsahové analýzy s podporou axiální analýzy. Analýzy didaktického uvažování přinesly zjištění o vazbě cíle, zážitku jako prostředku učení a reflexe. Pedagogové své didaktické uvažování a realizaci determinují znalostí skupiny i jednotlivců s respektem k psychické bezpečnosti. Prožitek ve hře je chápán jako prostředek učení, které je facilitováno reflexí. Intepretace ukazují na konstruktivistické postupy výuky postavené na socio-kognitivním konfliktu jako příležitosti k učení (Janík, Slavík, Reusser). Důraz na aktivizaci žáků výzvou a provázející roli učitele (Helus; Pelikán; Jonassen, Land, Mareš). Od pojetí ZP se výpovědi případu liší deficitem dramaturgického pojetí a týmového charakteru práce pedagogů, rezignací na roli přírodního prostředí prožitkové situace a...
|
|
|
Postoj studentů UK FTVS k letním dětským táborům
Procházka, Petr ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Šafránek, Jiří (oponent)
Název: Postoj studentů UK FTVS k letním dětským táborům Cíle: Cílem práce je zjistit, jaké měly dětské tábory pro studenty UK FTVS přínos a jaké k nim chovají dnes postoje. Metody: Výzkum byl rozdělen do dvou částí. V části A byla požita metoda dotazování s následnou analýzou. Testování se zúčastnilo 175 osob. Dotazování probíhalo na studentech UK FTVS v období od června 2018 do července 2019. Data byla následně vyhodnocena pomocí klasických statistických metod a interpretována pomocí grafů a tabulek četností. V části B probíhaly polostrukturované rozhovory s devíti probandy, kteří byli vybráni jako reprezentativní vzorek na základě rozhovorů z části A. Data byla vyhodnocena základními statistickými metodami tj. pomocí tabulky četností, a dále byla použita Likertova škálovací metoda ke zjištění úrovně postojů u respondentů. Výsledky: Z části A vyplynulo, že pouze 7% jedinců ze vzorku se nikdy nezúčastnilo dětského tábora. Také bylo zjištěno, že z celého vzorku má negativní postoj k táborům čtrnáct respondentů, což odpovídá hodnotě 8%. Analýzou dat bylo zjištěno, že se zvyšujícím se počtem pobytů se postoj jedinců přesouvá směrem k pozitivním hodnotám. Účastníci jednoho či dvou táborů uváděli negativní postoj v 28% (deset případů z šestadvaceti). U druhé skupiny, tedy tři až šest pobytů to bylo 5%...
|
|
|
John Dewey: Experience and Education
VOTAVA, Pavel
Diplomová práce se zabývá pojmy zkušenost a zkušenostní učení v dílech Johna Deweyho. Cílem této práce je zjistit, jak John Dewey rozpracovává koncept zkušenostního učení. Práce je strukturována do šesti stěžejních kapitol. Každá kapitola odpovídá jedné publikaci Johna Deweyho, která je spojená s teorií zkušenostního učení. V první kapitole jsou analyzovány obecné myšlenky zkušenostního učení bez pedagogického zaměření z knihy Experience and Nature. Ve druhé kapitole je představena kniha Art as Experience, ve které Dewey zkoumá zkušenost ve vztahu k umění a estetice. Třetí kapitola je zaměřena na rozbor knihy The Child and The Curriculum, kde je zkoumán obsah edukace z hlediska zkušenostního učení. Čtvrtá kapitola se zabývá knihou The School and Society, ve které jsou patrné myšlenky zkušenostního učení z pohledu školy a společnosti. Pátá kapitola se věnuje publikaci Democracy and Education, kde John Dewey přemýšlí nad zkušenostním učením a jeho důsledky pro jedince v demokratické společnosti Poslední kapitola rozebírá knihu Experience and Education, která shrnuje a doplňuje poznatky z předchozích publikací.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.