|
|
Estetická zkušenost ruin
Pechoušková, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje základnímu vymezení ruin, chátrajících objektů jako specifických estetických objektů. Taková místa lákají návštěvníky z mnoha důvodů a jedním z již tradičních je právě vyhledávání specifického estetického prožitku. Cílem této práce je identifikace povahy tohoto prožitku prostřednictvím srovnání s dvěma základními typy estetických objektů: uměleckými díly a přírodními estetickými objekty. Příroda a kultura jsou dvě oblasti, které jsou od sebe často důsledně oddělovány. Ruina je objektem, který nenáleží již zcela do říše artefaktů, ale zároveň není ani zcela přírodním elementem. Primární literatura vychází převážně z oblasti současné environmentální estetiky, doplněna je o některé základní tituly tzv. "estetiky ruin" či "estetiky zpustlosti". Závěr práce se věnuje využití dosažených zjištění pro průzkum estetické specifičnosti novodobých ruin, jako jsou opuštěné továrny, nemocnice, školy, hotely a další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
|
|
Empatie a umění
Huleja, Jan ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Předkládaná práce se pokouší dokázat historickou i ideovou provázanost pojmů empatie a umění. Schopnost empatie se dokonce stala východiskem celé jedné estetické školy, která na ni pohlížela jako na hlavní princip estetické zkušenosti. V práci se nejprve pokusíme o interdisciplinární představení pojmu, ve kterém bude empatie nahlédnuta z pozice fenomenologické filozofie, psychologie a kognitivní vědy. Poté se zaměříme na vznik a vývoj "klasických" estetických teorií vcítění 19. století a počátku 20. století, jež postupně představíme a okomentujeme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Art brut jako problém estetiky
KOCANDOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá problematikou hraničního fenoménu art brut, který vyvolává zajímavé estetické otázky týkající se statusu díla, autora i recipienta. První část práce představuje samotný vhled do historie a vzniku tohoto specifického uměleckého projevu, stejně tak zohledňuje jeho formy a samotný význam, to vše na základě základních teoretických pramenů. Část druhá se pak zabývá problémem autora a autorstvím jako klíčovými otázkami estetiky a zaměřuje se na význam a důležitost autorského pólu v rámci tvorby art brut. Tento význam je hledán ve spojitosti se stěžejními texty umělecké teorie, které autora, jako samostatnou entitu estetické situace, analyzují.
|
|
|
Environmentální estetika Arnolda Berleanta
Lahovská, Kristýna ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Cílem práce bylo zaměřit se na environmentální estetiku amerického estetika Arnolda Berleanta. Zaměřili jsme se nejprve na jeho teoretické estetické názory a poté přecházíme k jejich uplatnění na poli environmentální estetiky. Pro srovnání Berleantových názorů jsme použili práci dalšího amerického estetika, Allena Carlsona. V oblasti teoretických estetických názorů nelze u Berleanta pominout pojmy estetická zkušenost, hodnota a sociální faktor. Tyto body se stávají ústředními pilíři Berleantovy estetiky účasti, kterou bychom rádi blíže představili. Jako velmi přínosné pro environmentální estetiku nám také přijde Berleantovo zhodnocení jednotlivých negativních a pozitivních estetických hodnot. U Allena Carlsona pracujeme na poli teoretické estetiky s několika modely. Autor zhodnocuje jejich větší či menší funkčnost pro environmentální estetiku. Posledním bodem této práce je zaměření se na určitý typ prostředí, konkrétněji na architekturu a zábavní park. Zde jsme chtěli ukázat, jak Berleant pracuje s estetickým hodnocením u konkrétního typu prostředí. Allen Carlson si vybral jako určitý typ prostředí americké farmy. Zaobírá se tím, jak se estetické hodnocení těchto objektů proměnilo během jednoho století. KLÍČOVÁ SLOVA: Arnold Berleant, Allen Carlson, environmentální estetika, estetická hodnota,...
|
|
|
Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela DuFrenna
Borecký, Felix ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
1 Resumé: F. Borecký, Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela Dufrenna Cílem předkládané dizertační práce je představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Soustředíme se na kritickou interpretaci dvou variant, které Dufrenne ve svém díle promýšlí. První vychází z perspektivy teorie poznání, druhá z perspektivy ontologické. V obou případech Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se totiž člověk otevírá vnějšímu světu a přitom s tímto světem udržuje vztah původní tělesnosti, která je jim oběma - jak člověku, tak světu - společná. Právě imaginace a její korelát imaginárno se v estetické zkušenosti vzájemně podněcují k rozezvučování nejvlastnějších možností lidského bytí ve světě a umožňují člověku, aby se dostal z povrchní empirické roviny do hlubinné roviny a priori, v níž lze zakoušet původní tělesnou jednotu, jež je stejného rodu jak pro subjekt, tak pro objekt. Klíčová slova: Mikel Dufrenne; fenomenologie; estetická zkušenost; imaginace; imaginárno; reálno; smyslové pociťování; a priori; poznání; cit; bytí ve světě; Příroda; hloubka
|
|
|
Emoce jako součást estetické zkušenosti
UHLÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat možné odpovědi na otázky týkající se problematiky emocí v umění. Součástí práce je zachycení základních definičních rysů pojmů estetická emoce a psychická (či estetická) distance. Na problematiku je nahlíženo jak z hlediska filozofických a estetických teorií dvacátého století, tak z hlediska lidských zkušeností. Součástí bakalářské práce je i vzorek autentických výpovědí o emoční stabilitě, respektive nestabilitě v rámci a v důsledku zkušeností s uměleckými díly.
|
host ::
RSS.