|
| |
|
|
Hodnocení aberace vybraných ploch katastru obce Vlkov
Havlát, Martin
Předmětem zkoumání této práce je stupeň aberace půdy na vybraných plochách v katastrálním území obce Vlkov u Osové Bítýšky. V letech 1966 až 1967 byly na tomto katastru v rámci Komplexního průzkumu půd vykopány 3 výběrové sondy. K těmto výběrovým sondám se dochovaly výsledky rozborů zrnitosti, stanovení hodnoty pH a obsahu humusu. Díky dochované mapě byly lokalizovány původní místa sond a pro získání aktuálních výsledků zmíněných rozborů byly vykopány sondy nové. Sondy byly kopány do hloubky zhruba 75 cm. Z těchto sond byly odebrány sypké vzorky a následně podrobeny analýze v laboratoři. Díky porovnání aktuálních hodnot výsledků s hodnotami z 50 let starých rozborů bylo možné zhodnotit, k jakým změnám v půdě na vybraných plochách došlo.
|
|
|
Soil erosion as a consequence of forest fires in Portugal. Serra da Freita case study.
Lobo, Eduardo
Portugalsko je jednou z mediteránních zemí, která kromě přirozeně se vyskytujících lesních požárů zaznamenala v posledních desetiletích nárůst lesních požárů, což má za následek nárůst spálenišť a s tím spojených ekonomických, sociálních a environmentálních nákladů. Tato případová studia byla situována do Serra da Freita, horské oblasti na severu Portugalska v okrese Aveiro. Cílem této případové studie bylo poukázat na vztah mezi lesními požáry, erozí a sociálními důsledky pro tento region. Za tímto účelem bude využíván smíšený přístup s využitím dálkového průzkumu Země ke zjištění závažnosti poškození požárem (pomocí dNBR) srovnáním oblastí před lesními požáry a po nich, analýz půdy a dotazníku pro místní komunitu pro porozumění tomu, jak jsou ovlivnění. Získané výsledky umožňují pochopit, že lesní požáry mají nejen přímý dopad na erozi půdy, ale také ovlivňují lokální komunitu tím, že podporují opouštění oblasti.
|
|
|
Návrh protierozního opatření ve vybraném katastrálním území Charvátská Nová Ves
Černá, Izabela
Pro naplnění zadání této diplomové práce bylo potřeba vybrat katastrální území postižené degradací půdy vlivem eroze. Ve vybraném katastrálním území Charvátské Nové Vsi byla provedena podrobná analýza klimatických, geologických, půdních, hydrologických a územních podmínek. V obvodu zájmu byl proveden průzkum terénu za účelem vyhodnocení hospodářského využití území, dopravního systému a analýzy erozních a povodňových rizik. Na základě zjištěných informací o skutečném stavu území bylo možné v programovém prostředí GIS vyhodnotit ohrožení území vlivem vodní a větrné eroze. Následně byla navrhnuta protierozní opatření a stanovena jejich účinnost.
|
|
|
Optimalizace uspořádání krajiny modelového území
Machová, Alexandra
Diplomová práce se zabývá možnostmi optimalizace krajiny v modelovém území obcí Polička a Pomezí v Pardubickém kraji. V teoretické části je pozornost věnována historickému vývoji zemědělství, aktuálnímu stavu půdy v ČR a možnostem zlepšení stávajícího stavu především formou pozemkových úprav. V praktické části diplomové práce byly na základě detailních rozborů vydefinovány problémová místa území. Výsledkem práce je mapa návrhu optimalizačních opatření a soupis doporučení nejen pro uživatele zemědělské půdy. Studie samotná má především sloužit jako podklad pro případné pozemkové úpravy nebo jiné úpravy v území.
|
|
|
Studie a posouzení protierozních opatření v katastrálním území Záborná
BŮŽKOVÁ, Jana
Diplomová práce pojednává o posouzení katastrálního území, které prochází komplexní pozemkovou úpravou. Pro tyto účely bylo vybráno katastrální území Záborná, které se nachází v kraji Vysočina. Hlavním cílem této práce je porovnat současný stav území, z hlediska eroze, s územím, kde bylo navrženo protierozní opatření. Eroze se bude počítat pomocí Wischmeier - Smithovi univerzální rovnice ztráty půdy. Na tomto katastrální území bude potřeba posoudit území z hlediska klimatického, geologického a hydrologického.
|
|
|
Protierozní opatření jako prvek ekologické stability krajiny
BAŤHOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je protierozní opatření jako prvek ekologické stability krajiny. Zájmovým regionem pro tuto práci bylo vybráno povodí ratmírovského potoka v okolí obce Velký Ratmírov v Jihočeském kraji poblíž okresního města Jindřichův Hradec. Pro výpočty hodnot smyvu byla použita univerzální rovnice ztráty půdy podle W a S. Na pozemcích s mírou eroze vyšší, než přípustné množství byla navrhnuta protierozní opatření, jako např. vrstevnicové obdělávání a hrázkování.
|
|
|
Proměny půdního krytu a reliefu v důsledku zvýšené dynamiky erozně akumulačních procesu na vybraných lokalitách.
Votýpka, Jan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Proměny půdního krytu a reliéfu v důsledku zvýšené dynamiky erozně akumulačního procesu na vybraných lokalitách Abstrakt Koluvizemě vznikají akumulací materiálu v důsledku zvýšené intenzity erozní činnosti. Jsou spojeny se specifickou pozicí v reliéfu, nachází se v místech akumulace erodovaného materiálu. Nejčastěji se vyskytují při úpatích svahů. Koluvizem se vyznačuje hloubkou akumulovaného horizontu > 25 cm a také velkým množstvím organického materiálu pohřbeného v ní. Ve své práci se zabývám charakteristikou koluvizemí ve 3 lokalitách s různými převládajícími půdními typy. Cílem práce je také vymodelování původního tvaru reliéfu před počátkem erozního procesu. Klíčová slova: koluvizem, eroze půdy, akumulace půdy, využití půdy, digitální model reliéfu (DMR)
|
|
|
Problematika tvorby povrchového odtoku a epizodní řešení jeho erozních projevů
Kalibová, Jana ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Štibinger, Jakub (oponent)
Předkládaná disertační práce shrnuje výzkum využití modelových simulací hydrologických dat pro vodohospodářské studie a dále testování efektivity vybraných protierozních geotextilií formou laboratorních a terénních simulací deště. Poznatky získané v rámci tohoto výzkumu byly aplikovány při návrhu optimalizace vodního režimu krajiny (zmírnění projevů eroze a urychlení procesu obnovy krajiny) na území bývalého lomu Medard-Libík, kde jsou i přes provedené rekultivační operace stále patrné známky rýhové eroze.
Disertační práce je členěna do tří částí. První část rešeršní formou pokrývá téma tvorby povrchového odtoku a definuje stav, za kterého se odtékající voda v krajině stává z hlediska erozních projevů nebezpečnou. Druhá část se zabývá typy rámcových biotechnických opatření proti vodní erozi na svahu. Třetí část je zaměřena na konkrétní situaci modelového svahu v povodí zatápěného bývalého lomu Medard-Libík na Sokolovsku. Hlavním cílem disertace bylo otestovat možnost využití modelu KINFIL pro simulaci protierozního účinku přírodních geotextilií a následný návrh optimalizace vodního režimu za účelem snížení erozního působení povrchového odtoku na rekultivovaných svazích.
Z výsledků práce vyplývá, že model KINFIL může sloužit jako užitečný nástroj pro hodnocení vlivu různých protierozních opatření na povrchový odtok a erozi a pro následnou volbu technicky i ekonomicky optimálního řešení protierozní ochrany. Výsledné simulace efektivnosti přírodních geotextilií odpovídaly výsledkům získaným během laboratorních a terénních měření s využitím simulátorů deště.
Při vyváženém srážko-odtokovém procesu dojde ke zvýšení stability krajiny v okolí jezera, urychlení opětovné hospodářské využitelnosti rekultivovaného území, snížení nákladů na odstranění škod způsobených erozí na cestní a odvodňovací síti a zvýšení kvality vody v jezeře, která nebude znečišťována smytým materiálem. Výsledky této disertační práce lze nabídnout veřejné správě i soukromé sféře pro potřebu kontroly eroze v rámci rekultivací ploch zasažených těžební činností.
|
|
|
Využití půdoochranných technologií v pěstování řepy cukrové
Hybler, Jakub ; Urban, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
V poslední době se setkáváme s mnoha extrémy počasí. Jedním takovým jsou náhlé a vydatné přívalové deště. Právě tyto deště nejvíce ohrožují zemědělskou půdu vznikem vodní eroze půdy. Nejvíce náchylné k vodní erozi půdy jsou širokořádkové plodiny, mezi které patří také cukrová řepa. Z těchto důvodů byla v posledních letech věnována velká pozornost vlivu zpracování půdy na působení vodní eroze půdy.
Cílem této diplomové práce bylo posoudit vliv podzimního zpracování půdy na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy, ale také na výnosové a kvalitativní parametry této plodiny. Dílčím cílem bylo posoudit vliv vzrůstající listové pokryvnosti cukrové řepy na vodní erozi půdy.
Za tímto účelem byly v průběhu let 2012 až 2015 založeny přesné polní pokusy na pozemcích Agro Chomutice a.s. Pokusy byly založeny ve třech variantách a to mělké kypření (do 10 cm), hluboká orba (do 25 cm) a hluboké kypření (do 25 cm). V různých růstových fázích probíhalo umělé zadeštění. V první růstové fázi nebyla cukrová řepa zapojena ani v řádku a ani v meziřadí. Ve druhé růstové fázi byla cukrová řepa zapojena v řádku, ale v meziřadí ještě ne. V poslední třetí růstové fázi byl již porost plně zapojen. Samotné zadeštění bylo prováděno polním simulátorem deště a byla sledována ztráta půdy z jednotlivých variant.
Při umělém zadeštění bylo zjištěno, že cukrová řepa je nejvíce ohrožená vodní erozí půdy v rané fázi růstu a právě v této fázi se nejvíce projevilo rozdílné podzimní zpracování půdy k cukrové řepě. V první růstové fázi cukrové řepy, ve které bylo prováděno zadeštění, bylo dosaženo nejlepších výsledků jak u hlubokého kypření, tak hluboké orby. V roce 2012 (24. 5. 2012) byla u hlubokého kypření naměřena ztráta půdy 1,30 t.ha-1, což představovalo snížení o 64,76 % oproti mělkému kypření a o 40,91 % oproti hluboké orbě. Naopak v roce 2014 (2. 6. 2014) byla jako nejlepší varianta vyhodnocena hluboká orba se ztrátou půdy 0,11 t.ha-1. Takováto ztráta půdy je o 78,43 % menší oproti hlubokému kypření a menší o 91,41 % oproti mělkému kypření. Obdobných výsledků bylo dosaženo jak u hlubokého kypření tak hluboké orby v pozdějších fázích růstu, ve kterých bylo prováděno zadeštění. Z výsledků bylo dále zjištěno, že cukrová řepa v pozdějších fázích růstu lépe odolává vodní erozi půdy. To dokládá rok 2012, kdy při prvním zadeštění (24. 5. 2012) byla zjištěna ztráta půdy 2,20 t.ha-1 u hluboké orby. Při druhém zadeštění (6. 6. 2012) 0,03 t.ha-1 a při třetím (1. 8. 2012) už byla naměřena nulová ztráta půdy. Stejných výsledků bylo dosaženo v následujících pokusných letech.
U hlubokého kypření bylo dosaženo největšího výnosu bulev (99,71 t.ha-1), ale rozdíl mezi hlubokou orbou (99,32 t.ha-1) činil jen 0,39 %. Nejvyšší cukernatosti dosáhla varianta s hlubokým kypřením (18,95 %). Při statistickém zpracování však nebyl zjištěn mezi variantami statisticky průkazný rozdíl. Největšího výnosu bulev přepočítaného na 16% cukernatost dosáhla varianta s hlubokým kypřením (122,32 t.ha-1), ale opět rozdíl mezi hlubokou orbou (119,81 t.ha-1) činil pouze 2,10 %.
Ze čtyřletých výsledků byl jednoznačně prokázán příznivý vliv hlubokého kypření a hluboké orby na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy. Dále bylo zjištěno, že se stoupající listovou pokryvností a růstem bulvy cukrové řepy klesá nebezpečí vodní eroze půdy. Cukrová řepa je nejvíce náchylná na vodní erozi půdy v raných fázích růstu a právě v této době se uplatnilo hluboké podzimní zpracování půdy. U plně zapojeného porostu nebyly naměřeny výraznější ztráty půdy, a v tuto dobu přestává být cukrová řepa erozně nebezpečnou plodinou. U výnosových a kvalitativních parametrů cukrové řepy byl zjištěn pozitivní vliv hlubokého kypření a hluboké orby na výnos a kvalitu cukrové řepy. Nejméně příznivých výsledků ve všech pokusných letech bylo dosaženo u mělkého kypření.
|
host ::
RSS.