|
|
Teologie úcty k životu v díle Jana Pavla II. a její možná aplikace pro environmentální etiku
Rohlena, Jan ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Křesťanství je za vztah k přírodě opakovaně vystavováno kritice i očekávání. V obecné rovině je cílem práce poukázat na oprávněnost jednoho či druhého. Konkrétněji se tato diplomová práce zabývá postavením člověka ve stvoření a jeho vztahem ke světu. Práce analyzuje texty papeže Jana Pavla II., a v jeho díle se snaží mapovat takové myšlenky a postoje, které jsou aplikovatelné pro environmentální etiku. Hlavním zdrojem hledání východisek je teologie úcty k životu a teologie stvoření v díle tohoto papeže. Práce se pokouší přinést ucelenější komplex teologických a etických východisek, které by mohly pomoci člověku v lepší orientaci v zacházení se životem a celou přírodou. Práce je členěna do třech částí. V první jsou hledány environmentální prvky v teologii stvoření Jana Pavla II. Druhá část sleduje papežovu teologii úcty k životu. Třetí část pak přináší pohled na stav světa, jak jej na přelomu tisíciletí viděl Jan Pavel II., a jsou předloženy konkrétní návrhy na řešení ekologické krize, které si papež je vědom. Vzhledem k mezioborovosti tématu se v práci prolíná oblast teologie, filosofie a environmentální etiky.
|
|
|
Kánon zelené literatury? Co, jak a proč čtou "pestří a zelení".
Dosoudilová, Anna ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(česky) Diplomová práce vychází z dotazníkového šetření provedeného na vzorku 136 takzvaných "pestrých a zelených" respondentů. Pojem pestří a zelení je převzat od environmentální socioložky, profesorky Hany Librové a označuje jednotlivce, kteří žijí přírodě blízkým způsobem a jejichž společným znakem je ekologicky příznivá skromnost. Dotazníkové šetření mělo za cíl zjistit, zda tyto lidi v jejich způsobu života ovlivnily knihy, nebo jaké knihy artikulují jejich pohled na svět - se kterými knihami souzní. Opakující se tituly tvoří "kánon vlivné zelené literatury", který diplomová práce dále rozebírá. Zaměřuje se nejprve na kánon jakožto celek, poté se soustředí na ekokritickou analýzu třech nejčastěji uváděných knih. V kánonu jako celku je zjištěno minimum děl z oblasti hlubinné ekologie nebo nature writing litetarury, taktéž pouze okrajově se vyskytuje žánr sci-fi či utopie. Naopak výrazně častěji oproti očekáváním byly jmenovány tituly blízké hnutí New Age. Silně zastoupena byla popkulturní duchovní literatura, celému kánonu pak dominovaly knihy s indiánskou tematikou, především ty dětské dobrodružné, a ekofilozofické tituly renomovaných sociologů a filozofů. Za spojovník mezi různorodými knihami kánonu jsou v práci považovány funkce, jež knihy plní pro své čtenáře. V textu jsou vymezeny a dále...
|
|
|
Buddhismus, rostliny a environmentální etika
Kocurek, Jakub ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Heřman, Robin (oponent)
SOUHRN Tato diplomová práce se zabývá buddhistickým přístupem k rostlinám v průběhu jeho dějin a šíření. Vycházím ze sekundární literatury a překladů primárních textů do západních jazyků. Zaměřuji se především na to, zda buddhismus chápe rostliny jako cítící bytosti a zda jim přisuzuje možnost dosáhnout buddhovství. Neopomíjím ani stručné představení předbuddhistických představ týkajících se rostlin v dané zemi a v případě Indie věnuji pozornost zejména džinismu, který je historickým souputníkem buddhismu. Zjištěné skutečnosti pak zasazuji do širšího rámce buddhistické environmentální etiky a náhledu buddhismu na přírodu. Práce tak kromě představení různých, často protichůdných přístupů k rostlinám, které se v průběhu historie objevily, rovněž přispívá k diskuzi o tom, zda je buddhismus ekologický či nikoliv. V předbuddhistické Indii byla rozšířená představa, že rostliny jsou cítící bytosti a byly začleněny do koloběhu znovuzrozování. Toto schéma přejal džinismus, kdežto buddhismus se vydal jinou cestou. Zatímco rané části kánonu obsahují nařízení zakazující ubližování rostlinám, pozdější texty rostliny ze sféry cítících bytostí explicitně vylučují. Toto téma se těšilo zájmu zejména ve východním buddhismu, zatímco v ostatních oblastech bylo spíše přehlíženo. Východní buddhismus, zejména japonský, totiž...
|
|
|
Hodnocení zeměpisných učebnic z hlediska ekologické etiky
Seidlová, Martina ; Kučerová, Silvie Rita (oponent) ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce)
Snad většině lidí je jasné, že přírodu je třeba chránit. Důvody této potřeby se však u jednotlivců liší. Právě důvody, proč přírodu chránit, a vůbec postojem k přírodě jako takové, se zabývá ekologická etika, v níž se projevilo několik názorových směrů, z nichž bude věnována pozornost těmto pěti - teocentrismu, antropocentrismu, biocentrismu, ekocentrismu a evoluční etice. Cílem této práce je zhodnotit míru zastoupení zmíněných ekoetických směrů v českých učebnicích zeměpisu. Vzhledem k tomu, že nabídka zeměpisných učebnic je poměrně široká, jsou hodnoceny pouze učebnice určené pro různé typy středních škol těchto nakladatelství - NČCGS, SPN, Fortuna a Fragment.
|
|
|
Návrh volnočasového projektu pro děti středního školního věku se zaměřením na ekologickou výchovu a výchovu k hodnotám
MATLACHOVÁ, Petra
Práce se zabývá návrhem projektu pro děti středního školního věku. Teoretická část charakterizuje děti středního školního věku. Dále popisuje morální myšlení a vnímání hodnot z pohledu dějin. Další kapitoly se věnují výchově k hodnotám a ekologické etice. Praktická část obsahuje didaktický návrh projektu. V návrhu jsou aktivity, které podporují ekologické vědomí a s ním spojený hodnotový žebříček jedince. Základní myšlenka celého projektu je ztotožnění s přírodou jako se sebou samým. Dále jsou použity nedirektivní metody morální výchovy, které pomáhají jedinci uvědomit si zodpovědnost za své chování na Zemi.
|
|
|
K některým aspektům sporu antropocentrismu a biocentrismu v ekologické filosofii
Hála, Vlastimil
Autor analyzuje pojmy: zájem, vnitřní hodnota, způsob bytí a přirozený svět a dospívá k názoru, že to, co je nazýváno antropocentrickým postojem a co je v ekologických filosofiích hodnoceno převážně negativně, je lepším teoretickým i praktickým základem pro ekologicky žádoucí vztah člověka k přírodě. Autor zastává "rozšířenou" koncepci antropocentrismu ve smyslu antropocentrismu kultivovaného.
|
host ::
RSS.