|
Energetická závislost Evropské unie v kontextu její obchodní politiky
Reginevich, Yuliya ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o energetické závislosti Evropské unie z pohledu její obchodní politiky. Cílem této práce je analýza stavu energetických vztahů Evropské unie a regionů dovážejících primární suroviny, a to z pohledu obchodní politiky EU. Je zaměřena na pojetí charakteru nástrojů používaných v obchodě se surovinami. Jako detailnější rozbor energetických vztahů slouží příklad EU - severní Afrika. Práce také sleduje vývoj dovozu energetických surovin do Evropské unie v posledních letech a charakterizuje trendy, jež tento vývoj provázejí.
|
|
Realizace energetické politiky EU v návaznosti na vztahy s Ruskou federací
Halasová, Eliška ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Sudliankou, Aliaksandr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá energetickou politikou EU a její realizací. V první kapitole je naznačen vývoj této politiky od samého počátku až po současnost. Druhá část práce se zaměřuje na energetickou závislost EU a zajišťování jednotlivých energetických zdrojů.Třetí kapitola pak shrnuje vztahy EU a Ruské federace v oblasti energetiky. Popisuje právní rámec vztahů mezi těmito zeměmi, jejich vzájemnou závislost, problémy ve vzájemných energetických vztazích a v závěru poukazuje na možnosti řešení energetické závislosti EU na Ruské federaci.
|
|
Perspektiva diverzifikace zdrojů zemního plynu v Evropské unii
Kosková, Iva ; Vondrušková, Barbora (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Zemní plyn zaujímá v energetickém mixu Evropské unie nenahraditelné místo. Je však zapotřebí optimalizovat energetickou závislost EU na Ruské federaci, která je klíčovým dodavatelem této komodity pro evropský trh. Jednou z hlavních cest, jak snížit tuto závislost a zvýšit tak energetickou bezpečnost EU je diverzifikace zdrojů zemního plynu a jeho přepravních tras. Důležitou roli v diverzifikačním úsilí hraje kromě výstavby nových plynovodů také zkapalněný zemní plyn, který v současnosti vnáší na trh se zemním plynem nové principy. I přes to, že se mapa evropské plynové infrastruktury bude v budoucnu měnit, je třeba mít na paměti, že vztah interdependence mezi Ruskem a EU bude i nadále mít na energetickou politiku obou celků zásadní vliv.
|
|
EU a Rusko: vzájemné vztahy v oblasti energetiky
Bezrodná, Ksenija ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Postupne vycerpavani lozisek fosilních paliv v Evrope a rostouci spotreba energie vedou k tomu, ze Evropska unie se stava stale vice zavisla na dovozu palivo-energetickych surovin ze zahranici. Jde predevsim o ropu a zemni plyn, jejichz nejvetsim dodavatelem do prostoru EU je Rusko. Vysoka mira energeticke zavislosti na Rusku je zejmena v kontextu plynovych krizi chapana jako ohrozeni energeticke bezpecnosti EU, kterou je potreba neprodlene resit. Cilem energeticke politiky Evropske unie je proto dosahnout vetsi teritorialni diverzifikace dodavatelu fosilnich paliv a tranzitnich cest, rozmanite skladby vyuzivanych zdroju, posileni obnovitelnych zdroju energie a vytvoreni spolecneho energetickeho trhu, ktery zajisti solidaritu mezi clenskymi zememi. Evropska unie by se mela naucit vystupovat ve vztazich s Ruskem jako jednotny celek, coz ji muze zajistit lepsi vyjednavaci pozici a stat se suverennim partnerem v oblasti energetiky.
|
|
Surovinová a energetická závislost čínské a indické ekonomiky
Bayerová, Zuzana ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Cílem práce je analýza Čínské lidové republiky a Indie z hlediska jejich surovinové a energetické závislosti, kde surovinová poukazuje na nutnost dovážet nerosty potřebné pro průmyslový sektor, zatímco energetická na dovoz energetických zdrojů, jmenovitě uhlí, ropy a zemního plynu. Sekundárním cílem je tzv. 3K-Analýza (Komparace, Kooperace, Konkurence), která se zaměřuje na porovnání obou ekonomik a na rozbor jejich vzájemných vztahů. Pro přehlednost je práce rozdělena do tří hlavních kapitol, v pořadí Čína, Indie a 3K-Analýza. Naplnění hlavního cíle se opírá o dílčí analýzy a jejich výstupy, kterými jsou definování strategických surovin v návaznosti na nosné obory průmyslu obou zemí, dále určení příčin surovinové závislosti a problémů plynoucích ze stávající struktury dovozu energetických zdrojů, jakož i analýza a zhodnocení úrovně opatření směřujících k eliminaci závislostí. Pro potřeby komplexní analýzy, práce rovněž obsahuje informace o současné situaci v průmyslovém a energetickém sektoru obou zemí a základní údaje o domácí produkci, rezervách, spotřebě a dovozu vybraných komodit.
|
|
Systém elektronické osobní dozimetrie
PETROVÁ, Irena
Tato diplomová práce se zabývá problematikou operativní dozimetrie, konkrétně elektronickou osobní dozimetrií. Jejím cílem je porovnání několika parametrů, jako jsou dávková, směrová a energetická závislost, u dvou typů elektronických dozimetrů firmy Siemens (typ EPD1) a MGP Instruments (typ DMC 2000XB). Nejprve práce popisuje osobní monitorování a věci, které s ním souvisí, např. veličiny používané pro monitorování zevního ozáření. Poté je část věnována operativnímu monitorování, která je zaměřena především na elektronickou, ale také na termoluminiscenční a radiofotoluminiscenční dozimetrii. V práci jsou zahrnuty výsledky ozařování elektronických osobních dozimetrů typu EPD1 a DMC 2000XB a jsou zde statisticky zpracované získané hodnoty měření. Dále je zde zhodnocena a graficky znázorněna dávková, směrová a energetická závislost obou typů těchto osobních dozimetrů.
|
|
Obchodní vztahy EU k Ruské federaci
Lukášová, Helena ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Cílem práce je analyzovat obchodní vztahy EU a Ruské federace v oblasti obchodu zbožím, stručně charakterizovat ekonomickou situaci a obchodně-politickou spolupráci obou partnerů, a naznačit možnou budoucnost vzájemné výměny v souvislosti s perspektivami ruského trhu a závislostí EU na ruských energetických zdrojích.
|
|
Energetika v EU: současné trendy
Procházková, Lenka ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
První kapitola předkládané diplomové práce se věnuje Energetické politice Evropské unie - konkrétně jejímu vývoji, současnému stavu a v neposlední řadě i jejími cíly. Podrobněji je zde zachycen i vývoj vnitřního trhu s energiemi. Druhá kapitola analyzuje závislost jednotlivých členských států i celé Evropské unie na dovozech ropy a zemního plynu z hlediska její velikosti a struktury dodavatelů. Kromě toho se také zabývá celkovou produkcí, spotřebou a zásobami těchto fosilních paliv. Třetí kapitola nastiňuje možnosti, jak tuto závislost alespoň částečně snižovat. Poslední kapitola seznamuje čtenáře se základními kroky, které podniká Evropská unie ve snaze chránit životní prostředí.
|
|
Obchodní vztahy Evropské unie s Ruskou federací
Polata, Tomáš ; Petříček, Václav (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První část se věnuje obchodním vztahům Evropské unie jako celku s Ruskou federací, jejich historickému vývoji, současnému stavu, který z tohoto vývoje vychází, vzájemným investicím a konfliktům, především v oblasti obchodních bariér a dodávek energetických surovin z Ruska do Unie. Druhá část je zaměřena na obchodní vztahy vybraných členských zemí Evropské unie, jmenovitě Německa, Itálie a Polska, s Ruskou federací. Třetí část popisuje obchodní vztahy České republiky a Ruské federace, jejich vývoj, vzájemné investice i problémy, kterým čelí. V závěru jsou naznačeny výhledy na vývoj vzájemných obchodních vztahů obou celků v budoucnosti.
|
|
Problematika dodávek ropy z Ruské federace do Evropské Unie
Shtanko, Elizaveta ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Aktuálnost mé práce je podmíněna významem ropného průmyslu v hospodářských zahraničních vztazích Ruské federace a Evropské Unie a také zajišťováním mezinárodní energetické bezpečnosti. Jelikož se jedná o světové trhy a významné obchodní partnery, každý z nich zaujímá vynikající místo v systému vnějších vztahů obou stran, problémy dodávek energetických zdrojů, konkrétně ropy, jsou z mého pohledu velmi aktuální a mají široký význam jak pro ruskou tak i pro evropskou ekonomiku. Energetický problém je důležitý pro celé světové společenství. Je jasné, že krátkodobý světový produkční deficit ropy způsobuje nekontrolovaný růst cen, a zpomalení globální ekonomiky. Mezinárodní energetická bezpečnost spočívá nejen ve vyčerpávání zásob ropy, ale také v odvrácení regionálních krizí a politických nestabilit v zemích produkujících ropu, v nedostatku volné výrobní kapacity a rychle rostoucí globální poptávka po ropě.
|