|
|
Vzdálené účinky svalové elektrostimulace
Koláček, Michal ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Práce se na základě rešerše literatury snaží identifikovat možné mimosvalové a vzdálené svalové účinky elektrostimulace m. quadriceps femoris. Dále se zabývá posouzením vlivu vysokofrekvenční elektrické stimulace (HTEMS) svalstva dolních končetin na aktivitu autonomního nervového systému vyjádřenou pomocí variability srdeční frekvence, tedy spektrálního výkonu v jednotlivých frekvenčních pásmech. Překřížené randomizované studie se zúčastnilo 15 zdravých probandů (7 mužů a 8 žen), věkový průměr 24,4 ± 2,5 let. Variabilita srdeční frekvence byla hodnocena ve dvou situacích: situace bez aplikace HTEMS a situace s působením HTEMS. Elektrostimulace byla provedena přístrojem HiToP 191. Výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl u všech sledovaných komponent. Studie se zabývala i reproducibilitou měření senzitivního a motorického prahu pro elektrostimulaci metodou HTEMS.
|
|
|
Vedlejší efekt elektrostimulace na zkrácení zádových svalů
Javůrek, Jakub ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název práce: Vedlejší efekt elektrostimulace na zkrácení zádových svalů Cíle práce: Cílem této práce je zjistit, zda má elektrostimulace negativní vliv na elasticitu zádových svalů Metoda: K získávání dat byla využita metoda měření. Testovaný soubor představuje 4 muže ve věku 34 - 43 let, kteří se podrobili čtyřtýdennímu tréninkovému programu. Před a po absolvování tréninkového cyklu se provedlo měření elasticity zádových svalů. Získaná data byla uvedena do tabulek, zpracována a porovnána. Výsledky: Zjistili jsme, že metoda elektrostimulace využívána v kondičním tréninku má negativní vliv na elasticitu zádových svalů. V našem výzkumu jsme stanovili četnost tréninkových jednotek na třikrát v týdnu, přičemž tréninkový program obsahoval čtyři takovéto týdny. Po absolvování tréninkového programu a následném přeměření jsme došli k závěru, že nelze využívat elektrostimulaci v takovém množství, aniž by nebyl aplikovaný strečink ihned po tréninkové jednotce, nýbrž jako samostatná jednotka. Klíčová slova: Elektrostimulace, trénink, zádové svalstvo
|
|
|
Case study of a patient with fracture of tibia and peroneal paresis after the operation of right tibia
Westin, Kjersti ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Kučerová, Ilona (oponent)
1 Abstrakt (CZ) Název Práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta se zlomeninou holenní kosti a peroneální parézou po operaci pravého bérce Cílem práce a klinické nálezy: Tato práce je o rehabilitaci a léčbě zlomeniny holenní kosti s peroneálního obrnou po operaci. Tato práce se skládá ze dvou částí, teoretické části a speciální části. Teoretická část popisuje anatomii dolní končetiny, kineziologii dolní končetiny, peroneální parézu a zlomeninu holenní kosti. Ve speciální části je popsán pacient s frakturou holenní kosti a peroneální parézou po operaci. Skládá se z anamnézy, počátečního kineziologického vyšetření, krátkodobého a dlouhodobého plánu, průběhu terapie a závěrečného kineziologického vyšetření. Metoda: Pacient měl jedno nebo dvě terapeutická sezení každý den v průběhu dvou týdnů. Celkem měl pacient 16 terapeutických jednotek. Byly použity následující metody: elektrostimulace, metoda dle Kenny, PIR a protahování. Výsledky: Pacient ukázal velmi mírné zlepšení dorziflexe pravé nohy. V závěrečném kineziologickém vyšetření došlo ke snížení otoku kolem kotníku a kolena. Pacientovi se také mírně zvýšil rozsah pohybu kotníku a kolena. Závěr: V terapii jsme se zaměřili na udržení a zvyšování rozsahu pohybu nohy, hlezenního a kolenního kloubu, a snížení otoku kotníku a kolena. Zlepšení bylo po dvou...
|
|
|
Vzdálené účinky svalové elektrostimulace
Koláček, Michal ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Práce se na základě rešerše literatury snaží identifikovat možné mimosvalové a vzdálené svalové účinky elektrostimulace m. quadriceps femoris. Dále se zabývá posouzením vlivu vysokofrekvenční elektrické stimulace (HTEMS) svalstva dolních končetin na aktivitu autonomního nervového systému vyjádřenou pomocí variability srdeční frekvence, tedy spektrálního výkonu, v jednotlivých frekvenčních pásmech. Překřížené randomizované studie se zúčastnilo 20 zdravých probandů (12 mužů a 8 žen), věkový průměr 24,6 ± 5,6 let. Variabilita srdeční frekvence byla hodnocena před aplikací HTEMS a ihned po ní. Měření bylo provedeno elektrostimulátorem HiToP 191. Výsledky neprokázaly statisticky významné zvýšení spektrálního výkonu v jednotlivých frekvenčních pásmech. Studie se zabývá i reproducibilitou měření senzitivního a motorického prahu pro elektrostimulaci metodou HTEMS, která byla potvrzena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Funkce fyzikální terapie při komplexní rehabilitaci v rámci evidence based medicine
Ondruszová, Lucie ; Kálal, Jan (vedoucí práce) ; Schreier, Bronislav (oponent)
Bakalářská práce "Funkce fyzikální terapie při komplexní rehabilitaci v rámci Evidence Based Medicine" nejdříve pojednává o neuroanatomii a neurofyziologii periferních nervů. Zabývá se také příznaky poškození periferních nervů a funkčního poškození svalů. Dále se věnuje indikacím terapie léčebnou rehabilitací včetně fyzikální terapie elektrostimulací. Cílem této práce je také shromáždit a kriticky zhodnotit poznatky o objektivizaci fyzikální terapie elektrostimulací. Na základě těchto poznatků práce pojmenovává základní problémy objektivizace elektrostimulace a celkově fyzikální terapie. Cílem této práce bylo zjistit, jaké terapeutické možnosti má selektivní elektrostimulace při komplexní rehabilitaci v rámci medicíny založené na důkazech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Elektrostimulační metoda prodloužení života kardiomyocytů
Čermáková, Adéla ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrostimulací kardiomyocytů a návrhem kompletního stimulačního zařízení pro jejich kultivaci a stimulaci. V úvodu se zabývá elektrofyziologií myocytů, následně potom problematikou elektrostimulace a zachování jejich původní morfologické i fyziologické struktury. V následující části je navrženo a sestrojeno stimulační zařízení, které má zlepšit viabilitu buněk. Stimulace probíhala za různých podmínek a míra úspěšnosti je dána počtem buněk, které přežily.
|
|
|
Elektrostimulační metoda prodloužení života kardiomyocytů
Čermáková, Adéla ; Smital, Lukáš (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrofyziologií srdečních buněk, jejich elektrostimulací a návrhem stimulačního zařízení pro prodloužení jejich života. V první části se zaměřuje na akční potenciál obecně ve svalových buňkách, následuje pak rozbor průběhu a vlastností akčního potenciálu v kardiomyocytech. V další části je uveden postup izolace a proces změn, které vedou ke smrti buněk a návrh metody, která by tento proces měla eliminovat. Součástí práce je také program pro vyhodnocení snímků získaných během elektrostimulačního procesu.
|
|
|
Studium reprodukční biologie u raků - páření, kladení a morfologická struktura samčích a samičích gamet
KUBEC, Jan
V přírodě se raci reprezentují jako predátoři nebo i část potravní základny některých ryb. Ve volných vodách působí také jako detrivoři, a jsou tak důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. Rakům se však nevyhnuly negativní dopady antropogenní činnosti jako znečistění vod a devastace habitatů. Z těchto důvodů je zapotřebí reprodukce raků v líhních a farmách. Hlavním cílem mé práce bylo studium reprodukční biologie u raků se zaměřením na proces páření, interval mezi pářením a kladením vajíček, oplodněním a morfologickou strukturu samčích a samičích gamet. Mezi vedlejší cíle bylo zařazeno využití opakované elektrostimulace u raků a možnost existence hybridů raka říčního (Astacus astacus) a raka bahenního (Astacus leptodactylus). Pozorování období reprodukce proběhlo na zástupcích raka říčního a raka bahenního, pomocí přirozeného páření v nádržích. Struktura gamet byla pozorována na vzorcích odebraných od raka říčního (Astacu astacus), raka bahenního (Astacus leptodactylus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka červeného (Procambarus clarkii) a raka pruhovaného (Orconectes limosus). Experimenty se uskutečnily během podzimního období v roce 2012 a 2013. Výsledky pozorování reprodukce raků nám více přiblížily období a intervaly všech fází procesu páření raků. U samic raka říčního i raka bahenního bylo zjištěno nakladení vajíček bez přítomnosti samců. Pomocí ultrastruktury samčích a samičích gamet byly popsány jejich jednotlivé složky. Opakovaná elektrostimulace se ukázala u čeledi Astacidae jako vhodný prostředek pro sbírání většího množství spermatického materiálu. Experiment hybridizace dokázal, že může docházet ke spáření obou druhů raků v lokalitách, kde se vyskytují současně. Tyto experimenty pomohly v dalším poznání reprodukční biologie raků.
|
|
|
Elektrostimulace spermiace u raků
KUBEC, Jan
Raci patří k důležitým a nepostradatelným živočichům v akvakultuře. Ve vodním prostředí vystupují jako predátoři, slouží jako potrava pro jiné ryby, působí jako detrivoři a jsou důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. V dnešní době jsou však původní evropské druhy raků na ústupu z důvodu nevhodných úprav toků, znečištěním vod a výskytu račího moru. Hlavní cíl mé práce bylo zkoumání vlivu elektrostimulace na samce raků a získávání pohlavních produktů ? spermií. Principem tohoto zkoumání bylo zjišťování, zda samec vlivem elektrického stimulu v oblasti gonoporů je schopen vytlačit spermatofory se spermiemi. Při experimentech byl použit transformátor na střídavý proud. Všechny experimenty probíhaly v laboratoři experimentálního rybochovného zařízení ve Vodňanech. Experimenty proběhly v průběhu roku 2011 na samcích raka pruhovaného (Orconectes limosus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a raka červeného (Procambarus clarkii). Výsledky této práce a úspěšnost experimentů naznačují, že je možné získat pohlavní produkty (spermie) pomocí elektrostimulace. Výsledky laboratoře elektronové mikroskopie potvrzují neškodnost elektrostimulace na tvar a stavbu spermií. V budoucnu je tedy možné použít spermie k umělému oplodňování račích vajíček. Problém je však s kapacitací spermií.
|
host ::
RSS.