|
|
Regionální diferenciace volebního chování v Česku
Mikešová, Renáta
Předložená disertační práce se zabývá regionální diferenciací volebního chování a dalšími tématy volební geografie v Česku. Volební geografie, která studuje geografické aspekty organizace, průběhu a výsledků voleb, se po dlouhou dobu vzhledem k neexistenci svobodných voleb rozvíjela zejména v západních společnostech. V Česku se začala rozvíjet až v 90. letech a jejím cílem bylo zachytit mimo jiné procesy transformace společnosti a stabilizace demokracie, porovnat volební vzorce ověřené v podmínkách stabilizovaných liberálních demokracií se vzorci v transformujících se státech a přizpůsobit je specifickým podmínkám transformujících se zemí. Volební geografie se orientuje zejména na zkoumání regionální diferenciace volebního chování. Jejím cílem je zjistit, zda odlišné vzorce volebního chování vycházejí ze sociální struktury populace v regionu, jsou ovlivněny kontextuálními faktory anebo je kombinací obou těchto příčin. Dalším významným předmětem studia volební geografie jsou prostorové vzorce reprezentativity, které jsou však zkoumány především ve většinových volebních systémech. Dizertační práce se skládá se dvou základních částí. První část představuje širší teoreticko- metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Nejprve je krátce představena historie volební geografie a posléze i...
|
|
|
Regionální diferenciace volebního chování v Česku
Mikešová, Renáta
Předložená disertační práce se zabývá regionální diferenciací volebního chování a dalšími tématy volební geografie v Česku. Volební geografie, která studuje geografické aspekty organizace, průběhu a výsledků voleb, se po dlouhou dobu vzhledem k neexistenci svobodných voleb rozvíjela zejména v západních společnostech. V Česku se začala rozvíjet až v 90. letech a jejím cílem bylo zachytit mimo jiné procesy transformace společnosti a stabilizace demokracie, porovnat volební vzorce ověřené v podmínkách stabilizovaných liberálních demokracií se vzorci v transformujících se státech a přizpůsobit je specifickým podmínkám transformujících se zemí. Volební geografie se orientuje zejména na zkoumání regionální diferenciace volebního chování. Jejím cílem je zjistit, zda odlišné vzorce volebního chování vycházejí ze sociální struktury populace v regionu, jsou ovlivněny kontextuálními faktory anebo je kombinací obou těchto příčin. Dalším významným předmětem studia volební geografie jsou prostorové vzorce reprezentativity, které jsou však zkoumány především ve většinových volebních systémech. Dizertační práce se skládá se dvou základních částí. První část představuje širší teoreticko- metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Nejprve je krátce představena historie volební geografie a posléze i...
|
|
|
Regionální diferenciace volebního chování v Česku
Mikešová, Renáta ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent) ; Madleňák, Tibor (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá regionální diferenciací volebního chování a dalšími tématy volební geografie v Česku. Volební geografie, která studuje geografické aspekty organizace, průběhu a výsledků voleb, se po dlouhou dobu vzhledem k neexistenci svobodných voleb rozvíjela zejména v západních společnostech. V Česku se začala rozvíjet až v 90. letech a jejím cílem bylo zachytit mimo jiné procesy transformace společnosti a stabilizace demokracie, porovnat volební vzorce ověřené v podmínkách stabilizovaných liberálních demokracií se vzorci v transformujících se státech a přizpůsobit je specifickým podmínkám transformujících se zemí. Volební geografie se orientuje zejména na zkoumání regionální diferenciace volebního chování. Jejím cílem je zjistit, zda odlišné vzorce volebního chování vycházejí ze sociální struktury populace v regionu, jsou ovlivněny kontextuálními faktory anebo je kombinací obou těchto příčin. Dalším významným předmětem studia volební geografie jsou prostorové vzorce reprezentativity, které jsou však zkoumány především ve většinových volebních systémech. Dizertační práce se skládá se dvou základních částí. První část představuje širší teoreticko- metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Nejprve je krátce představena historie volební geografie a posléze i...
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Analýza prostorové diferenciace volebních výsledků ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017
Mencl, Michal ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Hanzal, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat územní diferenciaci volební podpory ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017. Analýze parlamentních voleb v těchto letech se doposud věnuje velmi málo prací. Nejdříve dojde na základě metod volební geografie k definování území, na kterém získali sociální demokraté poměrově největší podporu. Posléze jsou pomocí statistických metod (lineární regrese) určeny charakteristiky, které takové území vykazuje. Tím dojde i k určení nezávisle proměnných, které podmiňují volební podporu ČSSD nejvíce. Jednotkou analyzovaného území jsou okresy České republiky. Práce dochází k závěru, že voličská základna ČSSD se v tomto období příliš nezměnila. Poměrově největší podporu získala ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017 v téměř stejných okresech České republiky. Dále měla ČSSD větší podporu v okresech s vyšší nezaměstnaností, menším podílem vysokoškoláků, menším podílem osob v exekuci a větším podílem starších osob.
|
|
|
Efekt souseda ve volbách v Královéhradeckém kraji
Frič, David ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent)
David Frič EFEKT SOUSEDA VE VOLBÁCH V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Abstrakt Tato práce se zabývá jedním z prostorově kontextuálních vlivů na volební chování, a sice takzvaným efektem souseda. Ten spočívá v ovlivnění voličské přízně bydlištěm kandidáta, v jehož okolí tento kandidát zpravidla získává více hlasů, než průměrně za celý volební obvod, nebo více hlasů, než by se dalo očekávat podle jiných kritérií. Přítomnost a sílu tohoto efektu ověřuje práce na příkladu tří druhů voleb v Královéhradeckém kraji. Analyzuje efekt souseda ve volbách do Poslanecké sněmovny, Krajského zastupitelstva a Senátu. Výsledky působení efektu zkoumá v každých těchto volbách zvlášť a následně porovnává výsledky analýz těchto voleb navzájem, čímž poskytuje ojedinělou komparativní perspektivu tohoto jevu v českých volebních systémech. Význam efektu souseda je porovnáván i mezi vybranými politickými subjekty. Hlavní část analýzy se zaměřuje na jejich volební výsledky v jednotlivých obcích i v celém kraji s ohledem na odlišnost výsledků v domácích obcích kandidátů. Pro dokreslení významu efektu souseda na volební zisky stran byla provedena i regresní analýza, ve které byla případná přítomnost bydliště kandidáta v obci jednou z několika vysvětlujících proměnných vedle některých socioekonomických ukazatelů. V práci byl prokázán celkově...
|
|
|
Electoral support development for extreme right-wing parties in the Slovak Republic during the period 2010-2014 and the factors influencing the electoral support
Koreň, Marián ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Diplomová práca Vývoj volebnej podpory krajnepravicových strán na Slovensku v rokoch 2010- 2016 a faktory vplývajúce na túto podporu študuje pomocou niektorých nástrojov volebnej geografie vývoj volebnej podpory Slovenskej národnej strany a Ľudovej strany Naše Slovensko. V teoretickej časti sa práca venuje existujúcim definíciám krajnej pravice, použitím ktorých sú vybrané sledované strany. Analytická časť je rozdelená na dve časti: V prvej je klasifikovaná volebná podpora strán pomocou metódy územia a jadra volebnej podpory. Zároveň sú v nej vymedzené oblasti, kde je volebná podpora v celom sledovanom období stabilná. Všetky výsledky sú prezentované v kartografickej podobe. V druhej časti potom práca pomocou štatistických nástrojov analyzuje vzťah výsledkov volieb krajnepravicových strán s vybranými demografickými charakteristikami obcí, u ktorých sa predpoladá, že majú pozitívny vplyv pre volebné zisky krajnepravicových strán.
|
|
|
Geografické faktory volební podpory hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
Šicnerová, Barbora ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomeš, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na prostorovou analýzu volebních výsledků hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v České republice v roce 2013. Práce si klade za cíl identifikovat prostorové vzorce volební podpory a odhalit možné podmiňující faktory, které voliče k podpoře tohoto hnutí vedly. Dále se snaží odpovědět na otázky, zda je ANO novou pravicovou stranou nahrazující předchozí pravicové strany (zejména ODS), jestli získalo nejvíce podpory právě tam, kde ji jiné pravicové strany ztratily a zda existují významné regionální rozdíly v podpoře daného hnutí. Jako vysvětlující faktory jsou v práci využívány jak charakteristiky socio-demografické či ekonomické vyjadřující strukturu populace, tak i vlivy místního prostředí, jelikož práce se rovněž snaží zjistit, zda prostorové vzorce volební podpory ANO nějak souvisí s aktivitami společnosti Agrofert, vlastněné předsedou hnutí Andrejem Babišem. Metodicky je práce založena především na analýze agregátních dat o výsledcích voleb v jednotlivých obcích a na analýze sociologických výběrových šetření získávajících informace o volebním chování na individuální úrovni. K analýze byly využity multivariantní statistické metody (především korelační a regresní analýza). Klíčová slova: volební geografie - hnutí ANO - volby - volební podpora
|
|
|
Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy
Sokol, Petr ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem z oblasti volební geografie, která náleží k širšímu oboru geografie politické. Základní hypotézu práce tvoří předpoklad, že postkomunistické země střední a východní Evropy prošly za 25 let svého postkomunistického období vývojem, který je dovedl ke stavu, kdy zákonitosti volební geografie platné v západní části evropského kontinentu jsou relevantní i v postkomunistickém prostoru. Tuto hypotézu práce ověřuje na třech samostatných oblastech výzkumu. První část práce proto tvoří analýza volební geografie zakladatelských voleb v 17 postkomunistických zemích (včetně NDR). Pomocí metod volební geografie jsou volby v každé zemi zkoumány a země jsou podle výsledků zkoumání rozděleny do skupin podle charakteru volební geografie zakladatelských voleb. V druhé části je zkoumána volební geografie hlavních měst postkomunistických zemí. U každého hlavního města je posuzován jeho podíl na celostátním elektorátu, je měřena jeho odlišnost od zbytku země pomocí indexu odlišnosti a je analyzována síla jednotlivých stranických rodin pomocí koeficientu úspěšnosti v hlavním městě. Na základě těchto tří proměnných je učiněn pokus o kategorizaci hlavních měst postkomunistických zemí. Třetí oblastí, v níž je postkomunistická volební geografie zkoumána, je variabilita volebních výsledků v...
|
|
|
Podrobná územní analýza parlamentních voleb v roce 2010 s využitím geograficky vážené regrese
Kuča, Martin ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Nosek, Štěpán (oponent)
Předkládaná práce se zabývá geografickou analýzou parlamentních voleb v Česku v roce 2010. Jejím hlavním cílem je podrobná analýza voleb za využití metody geograficky vážené regrese (GWR), statistické metody, která umožňuje přesněji rozkrýt územní souvislosti podmíněností zkoumaného jevu. Dále je zjišťováno, zda a jak se vstupem nových subjektů na politickou scénu (TOP 09, Věci veřejné) v roce 2010 změnily územní souvislosti mezi volebním chováním a základními socioekonomickými charakteristikami populace oproti roku 2006. Využívána jsou data na úrovni obcí ze SLDB 2001 a 2011 a volební data. Data jsou analyzována pomocí GWR, analýzy rozptylu a mnohonásobné lineární regrese. Ukázalo se, globální pokles volební účasti v roce 2010 byl větší v levicových než v pravicových regionech. Byla doložena existence regionálních rozdílů ve vztazích mezi územními charakteristikami a volebními výsledky jednotlivých stran. Tyto zjištěné rozdíly se jeví jako poměrně stálé - výsledky v roce 2010 pro jednotlivé strany jsou podobné výsledkům z roku 2006, zejména pro ODS a KSČM. Vysvětlující proměnné pro volbu TOP 09 jsou velmi podobné determinantám volby ODS, s větším pozitivním vlivem podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. U Věcí veřejných se nepodařilo najít žádný regresní model, který by vysvětloval jejich...
|
host ::
RSS.