|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1920-1950
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií Československé církve (husitské) se zaměřením na její náboženskou obec v Praze na Vinohradech v období od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1950, tedy zpracovává prvních třicet let jejího fungování, přičemž jsem se snažil uvádět i obecnější historické souvislosti. Jelikož ke vzniku nové církve dopomohla celá řada významných ba někdy zlomových událostí, bylo třeba tyto události uvést, jakožto předpoklady vzniku. Rozsah práce se proto rozšířil o převážně obecnější informace z doby před vznikem církve. Jednu samostatnou kapitolu jsem věnoval stavbě Husova sboru na Vinohradech, neboť se domnívám, že si v kontextu jiných chrámových staveb této církve zaslouží větší pozornost.
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
Lidová duchovní píseň
Hanych, Pavel ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravetz, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem lidové duchovní písně v českém prostředí, a to především z teologického hlediska. Nejprve v úvodní kapitole zasazuje téma do souvislostí historických, geografických i spirituálních a pokouší se obecně popsat, co je lidová duchovní píseň a z jakých zdrojů či v jakých kontextech vznikala. Druhá kapitola reflektuje několik teologických témat či oblastí, jež se obecně vztahují k žánru lidové duchovní písně. Samostatnou podkapitolu tvoří písně biblické. Výklad je doplněn konkrétními ukázkami jednotlivých písní. Třetí a nejrozsáhlejší kapitola se pak pokouší zmapovat, do jakých oblastí a situací lidského života lidová duchovní píseň promlouvala a promlouvá. Kapitola je dále dělena do tří časových cyklů: den, rok, život. Kapitola opět obsahuje četné písňové ukázky vztahující se k probíraným oblastem. Poslední kapitola pak míří k interpretaci a užití písní v kontextu dnešní doby. Zkoumá, jak žánr lidové písně obecně vstupuje do současné kultury a zabývá se také možnostmi konkrétního uplatnění tohoto žánru v církevní hymnologické praxi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na křesťansko-etickou argumentaci zkoumaný formou případové studie duchovního
Esterlová, Helena ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Helena Esterlová Aplikovaná etika, KTF UK Anotace diplomové práce v ČJ Název práce: Vliv syndromu vyhoření na křesťansko zkoumaný formou případové duchovní Syndrom vyhoření postihuje obvykle velmi naplno žijící lidi, kteří se cítí být k nějaké činnosti (po)voláni, dává jim smysl života. Různé vnější i vnitřní vlivy ale mohou zapříčinit, že se jim ze života smysl začne vytrácet, v nejhorších případech ztratí jeho vidinu úplně. Vyhoření často postihuje lidi, kteří se ve značné míře zabývají druhými lidmi a jejich problémy. Mezi ně se řadí i duchovní, kteří se s lidmi a jej problémy setkávají každodenně. Během zápasu s vyhořením je člověk paralyzován ve všech oblastech života: tělesné, mentální, emocionální, sociální i duchovní. Ztrácí smysl života a bezpodmínečně potřebuje celkový restart. Když ztratí smysl života duchovní, je tím mj. závažně ohrožena jeho služba v církvi. Jedním ze stěžejních úkolů pro obnovu vnitřní rovnováhy, je znovunalezení smyslu života a následné uspořádání hodnot takovým způsobem, který jedinci umožní stabilně žít a nedovede ho znovu k vyhoření. O hodnot je oblastí, kterou zkoumá etika. Na verbální úrovni se hodnotové zakotvení člověka projevuje jeho (etickou) argumentací. Etickými aspekty života křesťanů se zabývá křesťanská etika. Proto budeme v naší práci hovořit o křesťansko...
|
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942 - 1961
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942- 1961" pojednává o vývoji náboženské obce Církve československé (husitské) v Praze na Vinohradech v období let 1942 až 1961 v kontextu historického vývoje Církve československé (husitské). Úvodní část práce se zabývá dějinnými předpoklady vzniku Církve československé (husitské). Vedle osvícenství to byl především katolický modernismus - obrodné reformní hnutí uvnitř Římskokatolické církve na přelomu 19. a 20. století. Nelze opomenout ani významný vliv první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a vznik svobodné Československé republiky v roce 1918, stojící na myšlenkách demokracie a humanismu. Druhá část práce přibližuje vznik náboženské obce CČS(H) v Praze na Vinohradech, její vývoj od doby založení CČS(H) do jejího státního uznání. Následuje obecný přehled prvních dvaceti let jejího vývoje v období první republiky, těžké období protektorátu se zaměřením na vývoj od roku 1942 až do poválečných let 1945-1950. Třetí část práce se podrobněji zabývá vývojem vinohradské náboženské obce v období let 1951-1961, které bylo poznamenáno vzrůstajícím tlakem ateistického totalitního státu a uplatňováním jeho proticírkevní politiky. Tato část práce blíže seznamuje s vedením náboženské obce, její duchovní správou a činností,...
|
|
|
Vojenská duchovní služba v československé armádě v letech 1918-1939 se zvláštním přihlédnutím k římskokatolické církvi
LAŇKA, Jiří Ignác
Disertační práce se zabývá historií vojenské duchovní služby v prostoru historických českých zemí. Věnuje se primárně meziválečnému období existence samostatné Československé republiky. První část se zabývá historií působení vojenských duchovních osob do doby vzniku první republiky. Stručně přitom prochází údobím mnoha staletí. Poté informuje o vzniku československé armády po roce 1918. Všímá si zvláště recepce a vývoje duchovní služby až do doby reorganizace branné moci ve třicátých letech. Dále podává informace o vývoji ve stabilizované duchovní službě a o její obecné organizaci jak v době míru, tak i v době branné pohotovosti státu. V další části práce informuje o činnosti vojenských duchovních v různých specifických prostředích. Nejobsáhlejší pátá kapitola je věnována životním příběhům jednotlivých vojenských duchovních. Na ni navazuje část, ve které práce přibližuje život a dílo posledního přednosty duchovní služby generála Jaroslava Janáka. Tyto životopisy jsou klíčovými zdroji pro poznání reálného průběhu služebního života katolických vojenských kněží. Disertační práce je zpracována především na základě studia archivních pramenů.
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
| |
host ::
RSS.