|
|
Historie obecní školy v Sousedovicích
PICHOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá historií a vývojem obecní školy v Sousedovicích od jejího založení až po její uzavření v roce 1979. Práce mapuje vývoj školy v jednotlivých dějinných etapách a popisuje tento vývoj s ohledem na historický vývoj státu ale i obce. Věnuje se stručně obci Sousedovice a zejména se pak věnuje mapování historie obecní školy, která je vskutku bohatá.
|
|
| |
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Odraz každodennosti válečných zajatců v archeologických pramenech z vojenských táborů konce druhé světové války
PANCÍŘ, Tomáš
V rámci autorovy bakalářské práce proběhl nedestruktivní výzkum reliktů tábora z konce druhé světové války poblíž města Nová Bystřice. Tyto památky, mnohdy narušeny, jsou nadále předmětem studia této práce. Různorodé destruktivní zásahy do těchto situací si vyžádaly v rámci diplomové práce provedení badatelského výzkumu. Cílem práce je přiblížit se každodennosti života válečného zajatce z pohledu archeologie a objasnění a identifikace vzorců činností uvnitř vojenských táborů na základě archeologické prospekce. Práce poskytne přehled o dosavadním stavu poznání tématu na základě analogických výzkumů ve světě, následně představí badatelský výzkum odpadního objektu z tábora u Nové Bystřice. Vzorky ze zkoumaných objektů budou podrobeny analýzám (archeobotanická, archeozoologická). Práce si klade za cíl doplnit současný stav poznání a na základě nových metod přinést do problematiky reliktů tábora další poznatky.
|
|
| |
|
|
Vliv a působení Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky v České republice
STREICHSBIEROVÁ, Jana
V úvodu autorka vysvětlí okolnosti vzniku UNHCR, jako nástroje pomoci uprchlíkům po druhé světové válce. Diplomantka poukáže na místo UNHCR v systému organizací OSN. Diplomantka se též pokusí vymezit roli UNHCR z pohledu mezinárodního práva.\\ Těžiště práce bude spočívat v analýze působení UNHCR v České republice po přechodu Československa k demokracii. Popsána bude i situace v oblasti konstituování instituce azylu v českém institucionálním a právním rámci. Zohledněn bude i vývoj problematiky migrace na území ČR v rámci procesu integrace ČR do nadstátních struktur v Evropě a význam této integrace pro oblast uprchlictví.
|
|
|
C. S. Lewis: Hlas víry ve vřavě druhé světové války
Bílková, Alžběta ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Diplomová práce C. S. Lewis: Hlas víry ve vřavě druhé světové války stručně představuje klíčové životní události a dílo významného britského spisovatele a laického teologa C.S. Lewise, člení jeho rozmanitý život do jednotlivých období a soustředí se na Lewisovo působení v BBC, pro české prostřední neznámou kapitolu jeho života. Představuje rozvoj jeho myšlení o společnosti a víře i vývoj jeho tvorby, nejen beletristické, ale i křesťanské. Po biografickém úvodu následuje část věnující se britské společnosti za druhé světové války s podkapitolou věnované kultuře, která v té době hrála velkou roli. Třetí kapitola se zabývá Lewisovým působením v rozhlase BBC v letech 1941-1944 v pořadech Right or Wrong (1941), The Case for Christianity (Broadcast Talks, 1942), Christian Behaviour (1943) a Beyond Personality (1944). Nemá za cíl jen podat historickou informaci, ale představit popularizační roli a morální úlohu, kterou sehrály tyto pořady pro britskou společnost za druhé světové války. Závěrečná kapitola se pak věnuje konci Lewisova života a vlivu, který jeho rozhlasové pořady měly na tehdejší britskou společnost včetně odkazu, jenž za sebou tento mnohostranný autor zanechal.
|
|
|
Poválečné vysídlení Němců z Liberce 1945-1947
Záveský, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce zpracovává problematiku poválečného vysídlení Němců z Liberce a jeho okolí. V úvodu práce představuje německou historii města. Zaměřuje se hlavně na období Mnichovské dohody a s tím spjaté začlenění města do Německé říše. Dále práce zkoumá události konce druhé světové války a osvobození Liberce Rudou armádou. V další části je popsán vývoj a změna postoje ohledně otázky vysídlení Němců z Československa. Poté se práce zabývá již samotným průběhem a organizací transferu Němců z Liberecka. Nejprve je zkoumáno neorganizované vysídlení, které v Liberci započalo ihned po konci války. Tato fáze byla často provázena násilnými incidenty a organizačními potížemi. Poté je zmíněna Postupimská konference, která byla vnímána jako mezičlánek k přípravě organizovaných transferů. Tyto transfery započaly v lednu roku 1946 a práce zkoumá hlavně jejich organizaci a průběh, která nebyla vždy bez problému. Tato část vysídlení byla oficiálně ukončena v listopadu 1946, ale transporty pokračovaly dodatečnou fází, která skončila až v roce 1951. V závěru práce rozebírá okamžité následky vysídlení, které společně s procesem osidlováním způsobilo v Liberci chaos. Ve městě chyběly pracovní síly a kvalifikovaní odborníci, kteří by pomohli s rychlejší obnovou hospodářství. Z Liberce bylo během let 1945-1947 vysídleno...
|
|
|
The Serbian Orthodox Church's Engagement in Memory Politics of Post-2000 Serbia: Memory of Suffering and Resistance
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aleksov, Bojan (oponent) ; Pavlaković, Vjeran (oponent)
Čím více jsou pozdně moderní společnosti roztříštěné, tím větší mají potřebu ukotvení v přítomnosti skrze minulost. Hledání kolektivní paměti jako předpokladu kolektivní sounáležitosti je obzvláště naléhavé ve světle společenské nejistoty, která rozkládá známé významové systémy. Církve, definované imperativem kontinuity, představují rezervoár paměti a poskytují velmi účinnou odpověď na takovou nejistotu. Náboženské instituce proto často využívají svůj paměťový potenciál k neustálému potvrzování svého veřejného významu v podmínkách pozdní modernity. Ve své disertační práci se věnuji motivacím, formám, strategiím a výsledkům působení Srbské pravoslavné církve (SPC) na poli politiky paměti po roce 2000. Skrze analýzu pramenů shromážděných pomocí metod multi-lokální etnografie (multi-sited ethnography) zkoumám aktivity SPC týkající se připomínání srbských hrdinných obětí druhé světové války. Tyto aktivity zasazuji do širšího procesu utváření paměti, který je rámován současnými možnostmi společensky přijatelného a zároveň ovlivňován dominantními rysy interakce mezi jednotlivými paměťovými aktéry. Druhá světová válka jakožto zlomová historická událost je předmětem interakce, jíž se účastní aktéři na různých úrovních produkce paměti, od lokální po nadnárodní a od vernakulární po oficiální, a odhaluje tak...
|
|
|
Podplukovník generálního štábu československé armády František Hrubiš (1897-1967)
Urban, Karel ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Františka Hrubiše (1897-1967), celým jeho životem a zasazením do kontextu doby. Zaměřuje se převážně na jeho vojenskou kariéru a jeho podíl na mnoha důležitých momentech naší historie, jakými jsou účast v československých legiích, pozdější kariéra v československé armádě za první republiky, události druhé světové války, život po válce a jeho účast v procesu s Rudolfem Slánským. K dokreslení celkového obrazu osobnosti se práce zabývá stručnou historií rodiny a prostředím, ve kterém vyrůstal. Práce vychází z výpovědi pamětníka, údajů nalezených v dokumentaci Vojenského historického ústavu Praha, dokumentace z Archivu bezpečnostních složek a sbírek písemností osobní povahy uložených v Národním archivu Praha, jakožto i z osobních rodinných fotografií a korespondencí. Závěr představuje shrnutí získaných informací a poznatků, nejen z daných dokumentů, ale také z výpovědi dcery Františka Hrubiše, Jarmily Filipové. Klíčová slova František Hrubiš, československé legie, první světová válka, Berezovka, československá armáda, druhá světová válka, Buchenwald, proces se Slánským, Francis Edwin Keary
|
host ::
RSS.