|
|
Formulace a charakterizace emulzí typu v/o pro lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí
Vedralová, Štěpánka ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Řešitelka práce: Štěpánka Vedralová Název diplomové práce: Formulace a charakterizace emulzí typu v/o pro lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Cílem diplomové práce bylo připravit depotní lékovou formu pro prevenci a lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí. Formulována byla emulze typu v/o, která díky rozdělovacímu koeficientu mezi vnější a vnitřní fází může poskytnout prolongované uvolňování léčiva. Ve funkci olejové fáze byly testovány oleje s odlišnou viskozitou. Pro přípravu emulzí byl vybrán trikaprin, z důvodu nejvyšší stability připravené emulze. Jako emulgátory byly použity lecitin a sorbitan monooleát nebo polyglyceryl-3-polyricinooleát (PGPR) a magnesium stearát. Vodnou fází byl roztok vankomycin-hydrochloridu a gentamicin-sulfátu. Byly hodnoceny tokové vlastnosti na rotačním reometru. Byl sledován vliv složení emulze a způsobu homogenizace na koeficient konzistence a index tokového chování emulzí. Emulze s lecitinem mají vyšší viskozitu a strukturu citlivější na změnu složení (např. přídavek NaCl) nebo způsob homogenizace v porovnání s emulzemi stabilizovanými PGPR. Byla testována disoluce antibiotik z morselizovaných kostních štěpů impregnovaných...
|
|
|
Formulace a charakterizace hydrogelů pro lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí
Drdová, Pavlína ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autorka: Pavlína Drdová Název práce: Formulace a charakterizace hydrogelů pro lokální léčbu muskuloskeletálních infekcí Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Lokální protiinfekční terapie muskuloskeletálních infekcí eliminuje systémovou toxicitu léčiv. Výběrem vhodného terapeutického systému lze dosáhnout vyšších koncentrací léčiva v místě infekce a prodlouženého uvolňovaní. Takovým systémem mohou být gely, formulované a testované v předložené diplomové práci. Teoretická část práce byla věnována popisu muskuloskeletálních infekcí a jejich léčbě, charakterizaci gelů a jejich využití při parenterální aplikaci. Byly formulovány hydrofilní gely na bázi hypromelosy, želatiny, rybí želatiny a iota- karagenanu obsahující vankomycin-hydrochlorid a gentamicin-sulfát. Byly testovány tokové a viskoelastické vlastnosti na rotačním reometru. Analýzou tokových křivek mocninným modelem se prokázal nenewtonský typ toku. Nejcitlivější na aplikované namáhání je hypromelosový gel 3 %, nejméně disperze iota-karagenanu s povidonem 25. Viskoelastické vlastnosti byly hodnoceny pomocí elastického, viskózního a komplexního modulu, fázového úhlu a meze toku. Z testovaných formulací pouze 3 % disperze hypromelosy a 10 % disperze...
|
|
|
Hyaluronové gely pro řízené uvolňování aktivních látek
Hekrlová, Veronika ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj materiálů na bázi oxidovaného derivátu kyseliny hyaluronové (HA-Ox) zesítěného pomocí bifunkčního alkoxyaminu POA. Hydrogely byly studovány jako potenciální matrice pro řízené uvolňování biologických léčiv. Za tímto účelem byly připraveny hydrogely s obsahem hovězího sérového albuminu (BSA) jako model aktivní látky. Vlastnosti hydrogelů byly ovlivňovány koncentrací derivátu (10 mg/ml, 20 mg/ml a 30 mg/ml). V první části práce byly u připravených hydrogelů hodnoceny viskoelastické vlastnosti, bobtnavost a obsah sušiny. Sušina výchozího derivátu hyaluronanu a hmotnost polymerní sítě v hydrogelech byla stanovena gravimetricky a pomocí TGA (ve všech případech okolo 80 hm.%). Rozdíl hmotností polymeru obsaženého v hydrogelech před a po botnání prokázal, že během botnání dochází k vyplavování nezesítěného solu z hydrogelu (okolo 10 až 20 hm.%). U hydrogelů o koncentraci 10 mg/ml kvůli tomuto jevu dochází k odbotnávání hydrogelů, zatímco jejich koncentrovanější analogy i po odplavení solu botnají. Velikosti elastických modulů potřebné pro výpočet ok polymerní sítě byly zjištěny pomocí reologických měření (amplitudový a frekvenční test). Samotná velikost ok polymerní sítě byla počítána pomocí dvou běžně užívaných teorií: Teorie rovnovážného botnání (TRB) a Teorie kaučukové elasticity (TKE). Velikost ok u gelů bez BSA o koncentraci derivátu 10 až 30 mg/ml byla podle TRB stanovena na 347 ± 29 nm, 319 ± 15 nm, 295 ± 6 nm a podle TKE 345 ± 30 nm, 308 ± 14 nm, 268 ± 5 nm. Pro hydrogely s BSA byly zjištěny velikosti ok polymerní sítě podle TRB 373 ± 34 nm, 307 ± 11 nm, 281 ± 7 nm a podle TKE 372 ± 32 nm, 297 ± 11 nm, 258 ± 6 nm. Velikost ok polymerní sítě klesá s vyšší koncentrací derivátu. V druhé části práce bylo sledováno uvolňování modelové aktivní látky BSA spektrofotometricky pomocí fluorescenčního značení. Použitím Korsmeyer-Peppasova modelu bylo zjištěno, že u všech tří použitých koncentrací derivátu je primárním mechanismem uvolňování difúze.
|
|
|
Příprava a posouzení aplikačního potenciálu biodegradabilních filmů na bázi kopolymerů PHA
Drotárová, Lenka ; Přikryl, Radek (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá prípravou biodegradabilných filmov na báze kopolymérov PHA a následným preštudovaním ich materiálových vlastností. Hlavným cieľom práce je posúdiť aplikačný potenciál PHA kopolymérnych filmov v biomedicínskom priemysle. Teoretická časť práce sa zaoberá charakterizáciou polyhydroxyalkanoátov a ich kopolymérov, z hľadiska fyzikálnych vlastností, syntézy, biodegradácie či PHA producentov. V literárnej rešerši sú popísané súčasné trendy v spracovaní a využití PHA v biomedicíne. V experimentálnej časti práce bola prevedená kultivácia bakteriálnych kmeňov Aneurinibacillus sp. H1 a Cupriavidus necator H16. Počas kultivácie Aneurinibacillus sp. H1 boli použité rôzne pomery substrátov glycerolu a 1,4-butándiolu, v snahe získať kopolyméry P(3HB-co-4HB) o rôznom monomérnom zložení. Pomocou extrakcie boli zo získanej biomasy vyizolované polymérne filmy, ktoré boli charakterizované pomocou metód GC-FID, FTIR a SEC-MALS. Následne boli vybraté kopolymérne filmy s obsahom 4HB 65,25 a 43,61 hm. % a homopolymérny PHB film, ktoré boli podrobené uvoľňovacím experimentom. Na uvoľňovacie experimenty boli použité liečivá ibuprofén a kyselina acetylsalicylová, u ktorých bolo sledované uvoľňovanie z filmu do fyziologického roztoku pomocou UV-VIS spektroskopie. Na základe získaných dát bol overený aplikačný potenciál PHA kopolymérnych filmov ako nosičového systému v biomedicínskom využití.
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci
Pokorná, Tereza ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE Autorka: Tereza Pokorná Název diplomové práce: Biodegradabilní polymerní systémy s terbinafinem k topické aplikaci Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené diplomové práci jsou studovány liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny D,L-mléčné a glykolové, větvených pentaerythritolem a tripentaerythritolem. Teoretická část pojednává o tuhých disperzích, jejich rozdělení a metodách přípravy, disolučních testech, vlastnostech, účinku a použití terbinafinu a přípravcích terbinafin obsahujících. V experimentální části byly metodou tavení připraveny tuhé disperze. Do polyesterového nosiče bylo léčivo inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo baze v koncentraci 10% nebo 20%. Některé soustavy byly plastifikovány 30 % triethyl citrátu. Z tuhých disperzí byly formulovány tenké filmy a provedeny disoluční testy léčiva do fosforečnanového pufru pH 7,4 při teplotě 37 řC. Stanovení uvolněného terbinafinu bylo provedeno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm a ultra-vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií. Na základě výsledků předložené diplomové práce je možno jednoznačně konstatovat, že vhodným nosičem terbinafinu pro formulaci tenkých filmů k topické...
|
|
|
Liberace terbinafinu z polyesterů větvených kyselinou polyakrylovou
Jakubíková, Hana ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Mgr. Hana Jakubíková Název rigorózní práce: Liberace terbinafinu z polyesterů větvených kyselinou polyakrylovou Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené rigorózní práci jsou studovány termické a liberační vlastnosti tuhých disperzí s terbinafinem, založených na polyesterech kyseliny mléčné a glykolové, větvených různou koncentrací kyseliny polyakrylové. Teoretická část shrnuje poznatky o terbinafinu a způsoby jeho aplikace, dále je práce zaměřená na studium tuhých disperzí, problematiku výběru vhodného polymerního nosiče, výhody a nevýhody použití tuhých disperzí. V rámci experimentu byly připraveny tuhé disperze metodou tavení nebo metodou rozpouštění v methyl-formiátu. Byl zjištěn průběh bobtnání a eroze použitých polyesterů. Léčivo bylo do polyesteru inkorporováno ve formě hydrochloridu nebo ve formě baze v koncentraci 10 %. Byly provedeny disoluční testy terbinafinu při teplotě 37 ˚C do fosforečnanového tlumivého roztoku pH 7,4. Množství uvolněného terbinafinu bylo stanoveno spektrofotometricky při vlnové délce 223 nm. Termická analýza tuhých disperzí prokázala, že léčivo je v koncentraci 10 % v polyesteru molekulárně dispergováno. Degradace polyesterů při pH 7,4 probíhala...
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Vliv formulačních faktorů na vlastnosti nanočástic s terbinafinem.
Barák, Vlastimil ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Autor: Vlastimil Barák Název diplomové práce: Vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic s terbinafinem Školitelka: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Juraj Martiška Předložená diplomová práce je zaměřena na biodegradovatelné polymerní nanočástice s terbinafinem na bázi kopolymeru kyseliny mléčné a kyseliny glykolové, větveného na kyselině polyakrylové. Pro přípravu nanočástic byla použita nanoprecipitační metoda a studován vliv formulačních faktorů na charakteristiky nanočástic. Sledovanými formulačními faktory byly koncentrace polymeru, množství terbinafinu, podíl vnitřní fáze a koncentrace tenzidu. Byly získány nanočástice o velikosti 120 nm až 300 nm v závislosti na podmínkách přípravy. Polydisperzita nanočástic byla ve všech případech pohybovala od 0,080 do 0,230. Připravené nanočástice byly stabilní, což dokazují hodnoty zeta potenciálu vyšší než 38 mV. Kladná hodnota zeta potenciálu je žádoucí z hlediska adheze na pokožku a sliznice při topické a oční aplikaci nanočástic s terbinafinem. Velikost částic byla ovlivněna zejména množstvím polyesteru použitého při přípravě. S rostoucí koncentrací polyesteru ve vnitřní fázi rostla velikost nanočástic. Vliv terbinafinu a koncentrace...
|
|
|
Release of active substances from porous structures based on poly(3-hydroxybutyrate) (PHB)
Černeková, Nicole ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the study of the release of active substances from porous structures based on poly(3-hydroxybutyrate) (P3HB). The theoretical part describes the basic characteristics of polyhydroxyalkanoates, their effect on the organism and method of electrospinning. In the experimental part, solutions of poly(3-hydroxybutyrate) in a solvent mixture of dichloromethane and chloroform were electrospun in three different ratios. The morphology of the formed fibrous porous structures was assessed by scanning electron microscopy, based on which the active substance, the antibiotic Levofloxacin, was incorporated into suitable structures. Antimicrobial activity of the antibiotic released from prepared porous structures was tested by the agar diffusion method against gram-negative bacteria Escherichia coli and Serratia marcescens, the gram-positive bacterium Micrococcus luteus and against the yeast Candida glabrata. The results showed a significant antimicrobial effect of the prepared samples against all bacterial cultures, in the case of the culture of yeasts, no zones of inhibition occurred. Next, the course of the active substance release from the prepared electrospun meshes was studied spectrophotometrically depending on the morphological structure. It was found that the active substance was successfully incorporated into electrospun fibers and the course of the drug release depended on the morphology of P3HB electrospun meshes.
|
host ::
RSS.