|
|
Vážky ve městské krajině
Fiala, Bohumil ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Urbanizace je v současnosti jedna z hlavních příčin destrukce krajiny, ohrožení druhů a homogenizace přírodních společenstev. Vážky představují důležitou součást sladkovodních ekosystémů. Vzhledem k jejich obojživelnému životnímu cyklu jsou ovlivněny environmentálními faktory jak ve vodě, tak na suché zemi. I přes negativní vliv urbanizace na životní prostředí má městská krajina potenciál hostit velkou diverzitu organismů, včetně vážek. Lokální diverzitu vážek nejvíce podpoříme vhodným managementem sladkovodních stanovišť, zahrnujícím zajištění velké diverzity vodní, litorální i pobřežní vegetace, zachování původního dna a břehů tekoucích i stojatých vod a zlepšení kvality vody ve městech. Důležitá je také konektivita jednotlivých lokalit v krajině a omezení počtu ekologických pastí. Vysoký ochranářský potenciál mají maloplošné umělé vodní nádrže a dobře zachované sekundární biotopy. Vážky mohou také zastávat roli deštníkových druhů pro ochranu sladkovodních společenstev (nejen) v urbanizovaných oblastech.
|
|
|
Význam UV pro vážky (Odonata)
Jačmeněv, Vjačeslav ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Stella, David (oponent)
Již dlouho je známo, že někteří živočichové dokážou vnímat záření o jiných vlnových délkách, než vnímáme my lidé. U vážek byla citlivost k UV záření prokázána už v sedmdesátých letech minulého století, avšak teprve nedávná studie u nich odhalila mimořádnou rozmanitost genů pro specifické fotoreceptorické bílkoviny, zvané opsiny, včetně opsinu citlivého na UV záření. Zároveň některé vážky mají na těle a křídlech zbarvení, které je schopno odrážet UV záření v nezměněné vlnové délce - UV reflektance. O využití UV v životě vážek se ví velmi málo. Má práce shrnuje dosavadní poznatky o významu UV pro vážky se zaměřením na mezidruhovou a vnitrodruhovou komunikaci.
|
|
| |
|
|
Orientace vážek v prostoru
Hupková, Lenka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Cílem mé práce je shrnutí a zhodnocení dosavadních poznatků o orientaci vážek v prostoru, a to zejména na malých a středních prostorových škálách. Ve své práci se zabývám orientací vážek dle horizontálně polarizovaného světla, která patří mezi nejvíce prozkoumané oblasti orientace příslušníků řádu Odonata, a dále vizuální orientací vážek při výběru habitatu a v rámci něj. Pozornost věnuji zejména úloze prostorových landmarks v orientaci vážek v rámci habitatu, která není, tak jako plno jiných oblastí orientace řádu Odonata, výrazně prozkoumána a nabízí mnoho příležitostí k dalšímu výzkumu. Dále popisuji orientaci vážek během migrací. Kromě zrakové orientace se ve své práci zabývám i orientací vážek pomocí jiného smyslu, a to čichu - ačkoliv Odonata byla dlouhou dobu považována za anosmická. Klíčová slova: prostorová orientace, vizuální orientace, vážky, Odonata, landmarks
|
|
|
Local dispersal of Golden-ringed dragonfly Cordulegaster boltonii
Hančíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Provedli jsme pilotní studii lokální disperse páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Odonata: Cordulegasteridae). Čeleď Cordulegasteridae se vyznačuje mnoha primitivními znaky a spíše omezenou distribuci (minimálně evropské druhy). Zdá se, že navzdory svým fyzickým rozměrům, které je predisponují k vysoké míře pohyblivosti napříč velkým prostorovým měřítkem, je jejich migrace limitována. Linearita jejich habitatu (tekoucí vody lesních potoků), společně s behaviorální ekologii (zvláštní předkopulační chování - skenování potoků, nízkým vytrvalým letem, za účelem vyhledávání samice), vytvářejí unikátní životní strategii, která si zaslouží naši pozornost a přináší mnoho nezodpovězených otázek. Během dvou sezón (2010 a 2011) jsem sbírali data, metodou mark-capture-recapture, v rámci třech oddělených povodí (Dračice, Struha a Koštěnický potok) na lokalitě Přírodního parku Česká Kanada, v jižních Čechách. Patrolující samci C. boltonii byli simultánně odchytáváni na všech třech potocích, v celkové délce 9,9 km. Chytili jsme a označili 440 jedinců a zaznamenali 113 zpětných odchytů (26 % "recapture rate") v roce 2010 a 355 bylo označeno a 171 zpětných odchytů zaznamenáno (48 % "recapture rate") v roce 2011. Naše data ukazují na vysokou míru věrnosti samců pro jednotlivé potoky, neboť jsme...
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na teritoriální a rozmnožovací chování vážek (Odonata)
KYBICOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce jsem se zabývala vlivy ovlivňující výběr stanoviště a výběr místa pro ovipozici u vážek. Pozornost jsem věnovala především vlivu vegetace a rizika predace. Z přehledu dosavadních prací na toto téma vyplývá, že struktura vegetace hraje velmi významnou roli ve výběru stanoviště. Vliv rizika predace na výběr stanoviště zatím nebyl u dospělých vážek extenzivně zkoumán, ale u velkého množství skupin vodního hmyzu je tento vliv významný. Shrnula jsem také stručně vliv sezóny a denní doby na abundanci vážek. Dále jsem v literární rešerši shrnula teritoriální chování samců vážek a proces rozmnožování.V terénním sledování jsem během dvou let zkoumala vliv stáří tůní, sezóny a denní doby na přítomnost vážek a vliv stáří tůní, denní doby, vegetace a rizika predace na kladení vážek druhu Libellula depressa. Jako predátoři byly v tůních vysazovány pozdní instary larev vážek rodu Anax a Aeshna a jako maketu plovoucí vegetace byla použita zelená síťovina. Zjistila jsem, že nejdůležitější faktory, které ovlivňují přítomnost vážek na nově vzniklých stanovištích, jsou stáří stanoviště a také přítomnost vegetace.Dalšími důležitými faktory jsou také denní doba a sezónnost. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím početnost kladení je stáří tůní. Počet nakladených vajec je ovlivněn nejen stářím tůní, ale i přítomností vegetace a interakcí mezi přítomností vegetace a predátora.
|
|
|
Jak významné jsou kanibalismus a intraguild predace ve společenstvech vodního hmyzu?
PEROUTKA, Miroslav
Rešerše shrnuje základní poznatky o kanibalismu a intraguild predaci ve společenstvech vodního hmyzu. Zabývá se především rolí velikosti těla kořisti a predátora při kanibalismu a intraguild predaci a tím, jak tyto interakce ovlivňují dynamiku populací a vývoj jedinců. Dále práce hodnotí způsoby detekce kořisti/predátora a antipredační chování jedinců. Teoretickou část práce doplňují laboratorní experimenty na vybraných druzích vážek.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.