|
|
Disociační konstanty perfluorovaných karboxylových kyselin
Vlasáková, Tereza ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývala disociačními konstantami perfluorovaných karboxylových kyselin. Byly shromážděny dosud publikované hodnoty disociačních konstant těchto látek. Metodou neutralizační potenciometrické titrace byly stanoveny disociační konstanty šesti lineárních perfluorovaných karboxylových kyselin (od perfluorpentanové do perfluor- dekanové kyseliny). Hodnoty stanovených disociačních konstant se pohybovaly v rozmezí pKa = 2,17-2,44, a byly v souhlase s dosud známými údaji. Byl pozorován pokles hodnoty disociační konstanty s rostoucím počtem uhlíků v řetězci a dále bylo potvrzeno, že hodnoty disociačních konstant perfluorovaných karboxylových kyselin výrazně zvýšeny oproti jejich nefluorovaným analogům.
|
|
|
Disociační chování přírodních biokoloidů
Karbanová, Kateřina ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium disociačního chování přírodních biokoloidů, a to konkrétně huminových kyselin a fulvinových kyselin. Huminové a fulvinové kyseliny jsou přírodní, heterogenní, vysokomolekulární látky, které se chovají jako slabě kyselé polyelektrolyty a mají složitou doposud ne zcela přesně popsanou strukturu. Vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků (převážně rostlinných). Jsou součástí půd, vod, rašelin, sedimentů nebo uhlí. Rozpustnost huminových kyselin je značně ovlivněna hodnotou pH, čím vyšší je hodnota pH, tím větší je i jejich rozpustnost. Fulvinové kyseliny jsou dobře rozpustné v celém rozsahu pH. Cílem této diplomové práce je stanovit disociační konstanty u pěti druhů huminových kyselin a čtyř druhů fulvinových kyselin, které byly izolovány z různých přírodních zdrojů, a které byly zakoupeny od společnosti IHSS. Disociační konstanty byly stanovovány pomocí metody konduktometrické a kombinací měření pH a obsahu kyselých funkčních skupin v Na2SO4. Metoda UV-VIS spektrofotometrie byla v této práci použita k charakterizaci kvality huminových a fulvinových kyselin.
|
|
|
Stanovení disociačních konstant a limitních mobilit vybraných amfolytů
Maliňáková, Lucie ; Riesová, Martina (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza je jednoduchá a automatizovaná metoda, která umožňuje stanovit aciditní disociační konstanty a limitní iontové mobility analytů ze stejné série experimentů za malé spotřeby vzorku. Závislost efektivních mobilit 7 vybraných amfolytů na pH pufru byla experimentálně zjištěna v rozsahu pH 1,6 až 6,8. Sada jednoduchých pufrů s konstantní iontovou silou byla navržena pomocí programu PeakMaster. Analyzované amfolyty byly detekovány bezkontaktním vodivostním detektorem. Použitím dynamického potahování kapiláry se minimalizovala interakce analytů se silanolovými skupinami na vnitřní stěně kapiláry. Experimentálně zjištěné hodnoty efektivních mobilit byly proloženy (fitovány) vhodnou funkcí. Získanými parametry byly aktuální mobility a smíšené disociační konstanty odpovídající příslušné iontové síle. Pomocí rozšířeného Debye- Hückelova zákona s lineárním členem a Onsagerova zákona byly tyto hodnoty přepočítány na termodynamické disociační konstanty a limitní iontové mobility amfolytů. Klíčová slova: kapilární zónová elektroforéza, disociační konstanta, limitní mobilita, amfolyty
|
|
| |
|
|
Elektrochemické studium rozkladu přírodních barviv používaných na uměleckých památkách
Ramešová, Šárka ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
V této práci byla studována oxidace quercetinu (3,3',4',5,7- pentahydroxyflavon) a luteolinu (3',4',5,7-tetrahydroxyflavon). Tyto intenzivně barevné polyfenolické látky patří do skupiny přirozeně vyskytujících se sloučenin flavonoidů. Studie se týká analýzy produktů rozkladu původních barev. Produkty rozkladu vzniklé během procesu stárnutí mohou být použity jako otisk prstu k určení původní barvy. Degradační procesy flavonoidů byly studovány pomocí elektrochemických metod a UV/Vis spektroskopie ve vodném prostředí. Oxidační mechanismus zahrnuje přenos elektronů spojený s chemickou reakcí a je ovlivněn acidobazickými vlastnostmi quercetinu. Disproporcionační konstanty pK1 a pK2 pro quercetin a pK1 a pK2 pro luteolin byly zjištěny kombinací dvou nezávislých metod: acidobazickou titrací a UV/Vis spektroskopií. Stabilita obou látek významně závisí na přítomnosti kyslíku. Distribuce oxidačních produktů quercetinu ve vodném prostředí v rámci působení kyslíku byla sledována pomocí LC-MS/MS a LC-DAD analýzy.
|
|
|
Studium acidobazických a elektrolytických vlastností hyaluronanu v roztoku
Suchá, Šárka ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem acidobazického a elektrolytického chování roztoků hyaluronanu při různé iontové síle. Acidobazické chování hyaluronanu bylo studováno pomocí acidobazických titrací, které byly prováděny dvěma různými způsoby, kyselou a zásaditou acidobazickou titrací. Z výsledků acidobazických titrací byly vyhodnocovány disociační konstanty při různé iontové síle při nulovém stupni disociace a při 50% stupni disociace. Výsledné disociační konstanty získané z kyselých acidobazických titrací se pohybovaly mezi hodnotami 3,0 a 3,6. Disociační konstanty, které byly získány ze zásaditých acidobazických titrací, nemají velkou vypovídací hodnotu, protože jejich hodnoty jsou daleko vyšší, než byly očekávané hodnoty. Aby bylo acidobazické chování roztoků hyaluronanu kompletní, byla provedena studie degradace hyaluronanu při acidobazické titraci. Elektrolytické chování roztoků hyaluronanu bylo studováno pomocí konduktometrických titrací ve třech různých prostředích.
|
|
|
Využití chronopotenciometrické titrace v huminovém výzkumu
Viktorinová, Jana ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou přírodní látky patřící do skupiny huminových látek. Vznikají převážně rozkladem rostlinných zbytků. Jsou obsažené v půdách, rašelinách, sedimentech, mladých uhlí, vodě a dokonce i ve vzduchu. Huminové kyseliny jsou jen částečně rozpustné ve vodě a s rostoucí hodnotou pH stoupá jejich rozpustnost. Diplomová práce se zaměřuje na využití chronopotenciometrické titrace v huminovém výzkumu. Tato metoda se převážně používá pro stanovení stopové koncentrace analytu. Tato práce je zaměřena na stanovení kyselosti pomocí potenciometrické titrace a dále na stanovení disociační konstanty pomocí chronopotenciometre společně s měřením pH připravených vzorků.
|
|
|
Disociační chování huminových kyselin
Karbanová, Kateřina ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové látky jsou látky přírodního původu a tvoří nejkvalitnější složku huminových látek. Vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků (převážně rostlinných). Chovají se jako slabě kyselé polyelektrolyty s doposud ne zcela přesně popsanou strukturou. Jejich rozpustnost je značně ovlivněna hodnotou pH, čím vyšší pH, tím vyšší je i jejich rozpustnost. V kyselinách jsou prakticky nerozpustné. Bakalářská práce se zabývá studiem disociačního chování huminových kyselin. Disociační konstanta huminových kyselin je stanovována třemi různými metodami – konduktometrickou, spektrofotometrickou a kombinací měření pH a obsahu kyselých funkčních skupin v Na2SO4. Na základě získaných výsledků jsou výsledné metody porovnávány.
|
host ::
RSS.