|
|
Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáky ze socio-kulturně odlišného či znevýhodněného prostředí
Kadlecová, Eva ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem inkluzivního vzdělávání z hlediska začleňování dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí do hlavního vzdělávacího proudu. Na základě rozboru relevantních zdrojů informací je v teoretické části popsána současná situace v České republice týkající se inkluzivního vzdělávání. Na inkluzivní vzdělávání je pohlíženo v kontextu speciální pedagogiky, multikulturní výchovy a sociálního prostředí. Dále je nastíněna část legislativního ošetření tohoto vzdělávání a možnost podpůrného opatření ve formě skupinového doučování. V praktické části je popsán kroužek skupinového doučování jako jedna z možných forem podpůrného opatření. Je analyzován na základě výsledků dotazníkového šetření mezi dětmi docházejícími na kroužek a strukturovaných rozhovorů s dobrovolníky, kteří tyto kroužky pomáhají vést.
|
|
|
Situace nízko-vzdělaných matek po rodičovské dovolené na trhu práce
Drtilová, Adéla ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příčinami nízké zaměstnanosti nízko-vzdělaných (ZŠ, vyučení) matek po rodičovské dovolené, u nichž se kumulují znevýhodnění v podobě mateřství a nízkého vzdělání. Vycházím z předpokladu, že se matky potýkají se specifickými problémy, které jiné vzdělanostní skupiny nemají. Tyto problémy fungují jako bariéry pro návrat na trh práce a jsou příčinou vysoké nezaměstnanosti matek s nízkým vzděláním. V rámci této práce jsem uskutečnila kvalitativní výzkum - rozhovory s matkami a s liniovými pracovníky úřadu práce. Zjistila jsem, že hlavní problém je, že matky se uplatňují na sekundárním trhu práce, ve kterém se často vyskytují práce na směny. Směnný pracovní provoz jim pak neumožňuje sladit pracovní život s institucionální péčí o děti. Tyto matky disponují nízkým lidským kapitálem, což má za následek obtížnější vyjednávání se zaměstnavateli - proto se často nemohou domoci svých nároků a práv a stávají se nezaměstnanými. V práci jsem identifikovala vnější i vnitřní příčiny nezaměstnanosti nízko-vzdělaných matek a její dopady. Zároveň jsem zjistila, že nedostatek zdrojů na úřadu práce vede k poskytování různě kvalitních služeb zaměstnanosti.
|
|
|
Handicap jako stigma, aneb přístup sestry ke znevýhodněnému jedinci
NEUGEBAUER, Jan
Cílem výzkumu bylo zjistit přítomnost předsudků o pacientech se znevýhodněním, zmapovat povědomí ošetřovatelského personálu o problematice stigmatizace, identifikace specifických potřeb znevýhodněných pacientů / klientů a jejich následné promítnutí do ošetřovatelské péče. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů znevýhodnění, stigma, stigmatizace, vývoji ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta, specifikaci ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta a významu rodinných příslušníků v péčí o znevýhodněného pacienta. V empirické části bylo provedeno šetření kvalitativní formou za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením vlastního výzkumného šetření byl proveden předvýzkum, ve kterém bylo zjišťováno, zda otázky pro připravovaný rozhovor jsou srozumitelné a odpovědi komunikačních partnerů dostatečně relevantní. Předvýzkumu se účastnilo 10 všeobecných sester. Na základě jejich připomínek byl seznam otázek k šetření aktualizován a přepracován do přesnější podoby Samotného výzkumu se účastnilo 13 komunikačních partnerů z řad všeobecných sester působících převážně v nemocničním zařízení. Výběr komunikačních partnerů byl záměrný a jediným kritériem pro zařazení do výzkumu bylo poskytování péče znevýhodněným pacientům. Rozhovory nahrávané na diktafon byly doslovně přepsány v programu Microsoft Word. Jednotlivé odpovědi byly opakovaně pročítány a následně v textu vyznačovány úryvky vztahující se k jednotlivým cílům. Veškeré výpovědi byly seřazeny do skupin dle komunikačních partnerů. Po realizaci vlastních rozhovorů byla provedena transkripce, redukce dat a analýza do jednotlivých kategorií a podkategorií. V některých případech byla zjištěna podobnost u podkategorií, a tak došlo jejich spojení a následnému označení nadřazenějším pojmem. Povědomí komunikačních partnerů o stigmatizaci je nepřesné a přítomnost předsudků u ošetřovatelského personálu je především ze stran mentálního a sociálního znevýhodnění. Nežádoucími faktory, které na sestru působí, jsou především špatná komunikace, špatná monitorace specifických potřeb, omezené či negativní předešlé zkušenosti nebo strach z možnosti nákazy infekční chorobou vyskytující se u daných pacientů/klientů se znevýhodněním. Komunikační partneři uvádí zvýšenou míru stresu při poskytování ošetřovatelské péče zmíněným pacientům. Domníváme se, že pochopení dané problematiky může vést ke zlepšení monitorace specifických potřeb, vyhnutí se komplikacím či zlepšení a zefektivnění ošetřovatelské péče o pacienty / klienty se znevýhodněním.
|
|
|
Srovnání bankovních kiosků s pobočkami ve Volksbance ČR
Doležalová, Jana ; Santariusová, Halina (oponent) ; Zeman, Václav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá srovnáním klasických poboček Volksbank a nových prodejních prostor umístěných v nákupních centrech tzv. Volksbank Shopů. V práci jsou srovnávána prodejní místa, jejich zaměstnanci i nabízené produkty. Výkonnost prodejních míst je srovnávána pomocí počtu klientů, účtů, úvěrů. Tímto je zároveň porovnána bonita klientů. Závěrem práce jsou návrhy na zlepšení, tedy co udělat lépe, aby byl přínos nejen pro klienty, ale i pro banku větší.
|
host ::
RSS.