|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Československo-kubánské vztahy v 80. letech 20. století
Drvota, Lukáš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce analyzuje vývoj československo-kubánských vztahů v 80. letech 20. století. V první části autor krátce nastíní vývoj vzájemných vztahů po kubánské revoluci v roce 1959 a roli Československa v procesu upevnění režimu Fidela Castra. Dále se autor zaměřuje již na samotné jádro práce, které se dělí do čtyř kapitol detailně analyzující jednotlivé oblasti vzájemných vztahů - politickou, ekonomickou, vědecko-technickou spolupráci a kulturní. V politické oblasti autor zkoumá vliv změn v mezinárodních vztazích v souvislosti s nástupem Ronalda W. Reagana a Michaila S. Gorbačova na vztahy mezi Československem a Kubou. V 80. letech se jádro vztahů přesunulo do ekonomické oblasti a obchod, úvěry a investiční akce byly častým tématem vzájemných schůzek a zdrojem problémů. Vědecko-technická spolupráce a kultura byly tradiční formy vzájemné spolupráce a i v průběhu osmdesátých let docházelo k intenzivní spolupráci. V závěru autor konstatuje, že vztahy ve sledovaném období nejlépe vystihuje slovo stabilita, jelikož v porovnání s porevolučními roky ztratily na dynamice.
|
|
|
Změna americké politiky vůči Kubě po nástupu Baracka Obamy
Veselá, Gabriela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě po nástupu prezidenta Baracka Obamy. Hlavním cílem práce je zodpovědět, jak se od roku 2009 změnilo směřování americko-kubánské politiky a jaký vliv na tyto pozitivní změny měl mimo jiné vstřícný přístup nového prezidenta a jeho vládní administrativy vůči Kubě. Práce analyzuje vlivy, které se podílely na postupném uvolňování politického napětí mezi USA a Kubou, události, které k němu v průběhu let 2009-2014 napomohly a kroky, které americká i kubánská vláda podnikly v rámci zintenzivnění spolupráce. Práce se zaměřuje hlavně na vliv, který měl Obama na zlepšení vztahů mezi zeměmi během svého prezidentství. Společně s tím jsou v práci analyzovány i překážky, jako jsou například americké ekonomické embargo vůči Kubě či nedostatečný respekt kubánského režimu k lidským právům, které bránily v cestě k obnovení plné americko-kubánské spolupráce. Autorka dochází k závěru, že hlavní podnět, který vedl k obnovení diplomatických vztahů mezi USA a Kubou v prosinci 2014, představuje zejména vstřícnější politika Baracka Obamy, která odmítla navázat na dosavadní nefunkční formu protikubánské politiky uplatňovanou většinou amerických prezidentů od 60. let dvacátého století. Směřování Obamovy americko-kubánské politiky podpořil také fakt, že...
|
|
|
Československo-egyptské vztahy v letech 1952 - 1958
Svoboda, Robin ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahy mezi Československem a Egyptem v letech 1952 - 1958. Dané časové období bylo zvoleno s ohledem na množství významných událostí té doby jako například egyptská revoluce v roce 1952, Suezská krize či sjednocení Egypta se Sýrií. Práce je rozdělena do tří částí. První a zároveň hlavní z nich pojednává o politických vztazích obou zemí. Následující kapitola se zaměřuje na oblast kultury a poslední kapitola je věnována hospodářským stykům. Cílem práce bylo analyzovat tyto vztahy a jejich vývoj. Jako hlavní zdroj informací posloužila rozsáhlá pramenná základna uložená především v Archivu Ministerstva zahraničních věcí. Klíčová slova: Československo, Egypt, padesátá léta, diplomatické vztahy.
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Tradice a současnost česko-lichtenštejnských vztahů
Padrtková, Adéla ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Předložená práce zachycuje vývoj česko-lichtenštejnských vztahů. Diplomatické styky mezi Československem a Lichtenštejnskem byly navázány pouze krátce od roku 1938 do roku 1939 a k jejich obnovení tentokrát již mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem došlo až v roce 2009. Cílem práce je najít důvody, které tuto situaci způsobily. Časově práce postihuje období od 13. století, kdy Jindřich I. z Lichtenštejna získal na Moravě první majetky, až dodnes. Právě spor o majetky Lichtenštejnů se stal určující pro vzájemné vztahy obou zemí.
|
|
| |
|
|
Diplomatické vztahy mezi USA a Čínskou lidovou republikou
Čtvrtníček, Ondřej ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
V práci se zabývám vývojem vzájemných diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou a jejich dopadem nejen na pacifický region, ale také na zbytek světa. Práce se opírá obzvláště o písemné zdroje, kterých je vzhledem k rozsáhlosti tématu k dispozici velké množství. Cílem práce je analyzovat vývoj diplomatických vztahů mezi zeměmi v mezinárodním kontextu, tedy zachytit i okolnosti, které obě země nutily zaujímat vzájemná stanoviska, a dopady, které měl vývoj vzájemných vztahů na okolní svět. Práce je členěna do 4 částí. První kapitola mapuje období od konce 19. století do vzniku Čínské lidové republiky. Zabývá se tedy problematikou politiky otevřených dveří, druhé světové války a následné třetí čínské občasnké války. V druhé kapitole je rozebrán dopad Korejské války na vzájemné vztahy. Následná kapitola se zabývá normalizací vzájemných diplomatických vztahů především v 70. letech 20. století. V poslední kapitole je analyzován vznik triangulární diplomacie, dopad normalizace vztahů na pacifický region a vstup Čínské lidové republiky do Organizace spojených národů.
|
host ::
RSS.