|
|
Výskyt farmak ve zdrojích pitné vody a jejich odstranění vodárenskými procesy
Šmerda, Martin ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá farmaky v pitné vodě a je rozdělena na dvě části, v teoretické jsou popsány zdroje znečištění vod farmaky, nejčastější léčiva nacházející se ve zdrojích pitné vody ve světě, spotřeba léčiv v České republice a jejich vliv na lidské zdraví a ekosystém. Dalším řešeným tématem byly možnosti odstranění léčiv v rámci vodárenských procesů jako je adsorpce, oxidace a dezinfekce, osmóza a reverzní osmóza a UV záření. Posledním tématem teoretické části byli příklady úpraven vod se sledováním léčiv, kde byla probrána jejich technologie. V praktické části bakalářské práce byla probrána úpravna X, zpracování koncentrací a účinnosti vodárenské technologie na úpravně.
|
|
|
Interakce a imobilizace léčiv v půdních systémech
Šmerdová, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Většina nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAID), včetně diklofenaku (DK), jsou v dnešní době považovány za kontaminanty životního prostředí. V této práci byly sledovány sorpční a desorpční mechanismy diklofenaku na půdy s rozdílným obsahem organické hmoty. Dále bylo posouzeno pH prostředí a jeho vliv na adsorpci DK prostřednictvím Brittonova – Robinsonova pufru. V neposlední řadě byla sledována samovolná degradace DK ve vodě s přístupem slunečního záření; a v závislosti na podobných studiích byl popsán produkt fotodegradace. V rámci celého experimentu byly průběžně sledovány hodnoty pH a vodivosti. Bylo zjištěno, že velký vliv na sorpci a desorpci léčiv má obsah půdní organické hmoty. Půda s vyšším obsahem organické hmoty zaznamenala vyšší adsorpci DK, a to ve všech sledovaných koncentracích. Různé hodnoty pH měly také vliv na sorpci i desorpci DK. Z výsledků vyplývá, že neutrální a zásadité prostředí podporuje adsorpci DK ve větší míře, než je tomu v kyselém prostředí. Výsledky byly získány pomocí UV-VIS spektrofotometrie. Fotodegradace DK ve vodě byla po 4 měsících úspěšná. Degradační produkt byl analyzován pomocí UV-VIS spektrofotometrie a FTIR spektrometrie. Produktem degradace byl pravděpodobně derivát karbazolu.
|
|
|
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
|
|
|
Vliv diklofenaku na fytoextrakci naproxenu.
Urbánková, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
P ítomnost organických slou enin ze skupiny farmaceutických substancí v povrchových vodách je v posledních letech pova ována za pseudo-perzistentní kontaminaci s mo nými negativními biologickými ú inky. Jednou z metod omezení vstupu t chto látek do ekosystému je pou ití biotechnologických metod k do i ování výtok z istíren odpadních vod. V modelových in vitro experimentech byla sledována fytoextrakce naproxenu a diklofenaku rostlinami kuku ice, slune nice a epky v podmínkách monokomponentního a multikomponentního zne i t ní. V p ípad jednotlivých substancí byla nalezena fytoextrak ní schopnost. Narozdíl od kuku ice, slune nice rozli uje testované substance v závislosti na pou itém kultivaru (80% a 34% extrahovaného naproxenu a diklofenaku po 24 hodinách), v p ípad epky nejsou rozdíly tak významné (50% naproxenu, 33% pro diklofenak). Obecn je naproxen extrahován z media snadn ji, p ítomnost diklofenaku sni uje záchyt naproxenu u v ech testovaných kultivar .
|
|
|
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
|
|
|
Huminové látky jako aktivní nebo pomocné farmaceutické ingredience
Blahuš, Petr ; Kalina, Michal (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu lignohumátu draselného na rychlost transportu analgetických léčiv přes syntetickou Strat-M® membránu. Pro zkoumání přestupu těchto látek byla použita vertikální difuzní cela, výsledné vzorky byly analyzovány pomocí UV-VIS spektrometru a HPLC. Cílem celé práce bylo optimalizovat proces přípravy difuzních cel, porovnat rychlosti transportu čistých aktivních látek a aktivních látek s přídavkem lignohumátu draselného a porovnat propustnost Strat-M® membrány s modelem prasečí kožní membrány, která byla použita v diplomové práci, na kterou tato studie navazuje. Hlavním zjištěním bylo, že lignohumát výrazně zpomalil transport aktivních látek přes membránu.
|
|
|
Chování diklofenaku v půdních systémech
Šmerdová, Kateřina ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
V dnešní době je velké množství léčiv nedostatečně odstraněno v čistírnách odpadních vod (ČOV), a tak se dostávají do vodních toků a následně do půdy. V životním prostředí nejsou tyto látky přirozené, a proto zde mohou působit negativně. Je tedy velmi důležité studovat chování cizích látek v životním prostředí. V této práci bylo sledováno sorpční a desorpční chování běžně užívaného léčiva diklofenaku v půdním systému. Míra sorpce a desorpce byla zjištěna ze změny koncentrace diklofenaku analyzované pomocí UV-VIS spektrometrie. Dále byly sledovány změny pH a vodivosti. Diklofenak vykazoval dobré sorpční vlastnosti, a to ve všech sledovaných koncentracích. Desorpce byla minimální nebo žádná, což značí pevnou vazbu mezi diklofenakem a půdou a menší možnost vyluhování zpět do půdního roztoku. Výsledky této práce ukázaly, že i když se diklofenak dostane do životního prostředí, tak je převážně sorbován do půdy. To je do velké míry pozitivní, protože diklofenak v půdě prakticky neškodí a díky pevné vazbě je zde i zadržován.
|
|
|
Vlastnosti komplexů aminojílu a biologicky aktivních látek
Dušek, Jakub ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce navazuje na předchozí výzkum aminojílových komplexů v bakalářském studiu. Teoretická část je zaměřena na rešerši současné problematiky aminojílových komplexů s bioaktivními látkami a výběr látek pro tvorbu komplexů s aminojíly. Experimentální část obsahuje přípravu jednotlivých aminojílových komplexů s vybranými bioaktivními látkami o různé koncentraci. Dále ověření navázání bioaktivních látek na aminojílovou matrici pomocí metody Elementární analýzy (EA) a Infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FT-IR). Zjištění navázaného množství bioaktivní látky s použitím metody Ultra účinné kapalinové chromatografie (UPLC®) a analýzu cytotoxických vlastností vytvořených komplexů pomocí MTT testů. Hlavní motivací této studie je vytvoření nových komplexů s lepšími vlastnostmi, které by nahradily stávající formy látek používaných ve farmaceutických a biomedicínských aplikacích.
|
|
| |
|
|
Preparation and phytoextraction of 125-I labelled pharmaceuticals
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Léčiva patří převážně do skupiny organických substancí a představují látky s významnou celosvětovou spotřebou v humánním i veterinárním lékařství. V organismu mohou, ale nemusí, být metabolizovány a jsou zpravidla vylučovány cestou renální exkrece ve formě původních látek nebo jejich metabolitů. Velké množství těchto látek potom dále kontaminuje komunální odpadní vody. Čistírny odpadních vod nejsou schopny odstranit tyto substance beze zbytku a tak tyto látky dále přecházejí do povrchových a podzemních vod a do půdy. Vzhledem k biologické aktivitě těchto látek hrozí při jejich dlouhodobém působení možnost vzniku bakteriální rezistence, endokrinního vlivu, poškození DNA či ledvin v necílových organismech. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce a translokace v rostlině u radioaktivně značeného léčiva diklofenaku s 125 I v in vitro podmínkách s využitím kultivarů kukuřice seté (Zea mays) a slunečnice roční (Helianthus annuus). Účinnost fytoextrakce byla vyhodnocována pomocí úbytku radioaktivity studované substance [125 I]diklofenaku z kultivačního média podle Murashiga a Skooga. Během 8 - 10- denní kultivace byla prokázána extrakční účinnost ≈ 85 % u kukuřice seté a ≈ 79 % u slunečnice roční. Lepší akumulační schopnost vykazovala slunečnice roční a to 80 mg diklofenaku na kilogram...
|
host ::
RSS.