|
| |
|
|
Historické kořeny minimalistického filmu
Böhm, Michal ; HOLÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; BOUDA, Marek (oponent)
Minimalismus reprezentuje filmový styl, který dosáhl svého vrcholu na počátku 21. století, ale stále převládá jako výrazný styl i v přehlídkách současných artových festivalů.
Minimalistický je takový styl, který potlačuje rozmanitost výrazových prostředků a expresivních prvků, a narušuje i typickou vyprávěcí strukturu dramatu. Dále výrazně pracuje s časem v jeho přirozeném trvání a soustředí se na zachycení všednodennosti. Minimalistické filmy stimulují diváka k tomu, aby si vytvářel vlastní interpretace a hypotézy o zobrazované skutečnosti.
Cílem této práce je analyzovat historické filmové směry, které jsou příbuzné modernímu minimalistickému stylu. Za hlavní historické kořeny považuji italský neorealismus, spirituální filmy Bressona a Ozua, strukturální film, a dále pak i kinematografický skvost Jean Dielmanová, Obchodní nábřeží 23, 1080 Brusel belgické filmařky Chantal Akermanové a filmy Michelangela Antonioniho s jeho specifickým způsobem výstavby narativu.
|
|
|
Cesta k širokoúhlé kinematografii
Matoušek, Philip ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem širokoúhlé kinematografie a snaží se popsat hlavní postupy vývoje v rámci dějin kinematografie. Hlavní důraz kladu na čas vzniku kinematografie na konci 19. století a na stanovení normy negativu o šířce 35mm, a potom na čas koncem 20. let, kde se tato norma málem proměnila vnovou normu širokého formátu, a konečně prosazení nové normy širokoúhlé kinematografie v 50. letech.
|
|
|
KYI SOE TUN v myanmarských kinech napříč transformací
Hsu, Khin Khin ; JANEČEK, Vít (vedoucí práce) ; BENDOVÁ, Helena (oponent)
Moje práce je o úspěšným režisérovi U Kyi Soe Tun, který je pořád respektováním režisérem ve filmovém oboru.Moje bakalářská práce bude o stavu oboru barmského filmu, který se postupně zhoršoval, když se dostal do rukou vlády, a nikdy se nezlepšila kvalita ve filmech, než se Barma stala demokratickou zemí od 2010. Touto práci bych vás chtěla seznámit s životy režisérů/ filmařů a jejich znalostmi o tvorbě filmu pro lidi.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zlatá Praha
Litschová, Karolína ; KLIMEŠ, Ivan (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá vlasteneckými symboly, které byly zpracovány v hraném filmu v období okupace 1939- 1945, s důrazem na symbol Prahy. Praha byla někde použita jen jako kulisa, ale například ve filmu Pantáta Bezoušek se stává samotným tématem filmu. Chtěla jsem poukázat na filmy, které nám dnes připadají spíše jen sentimentální, měly ve své době důležitou roli a dodávaly naději. Oproti těmto filmům stavím do kontrastu německý film Zlaté město, který zobrazuje Prahu jako město plné zkažených lidí a nástrah.
|
|
|
Prvky žánru road movie s využitím subjektu rodiny v současné kinematografii
Honzková, Aneta ; DUFEK, Jiří (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
V teoretické práci se budu věnovat proměnám a práci se žánrem road movie, které se zabývají tématem rodiny.
Road movie je sice mnohotvárný žánr, ale s přesně vymezeným pravidlem - z bodu A do bodu Z. Co se stane na cestě, to je otevřené.
Na příkladu road movie, hlavně té současné, se dá demonstrovat, jak se vytrácejí naše závěry, sny a cíle. Co vlastně chceme, kdy to chceme, proč to chceme? Co hledáme. Naše generace se učí dosáhnout všeho a pokud možno hned. Co nejvíc a co nejrychleji.
Ale to vede jen ke vzniků rebelů, antihrdinů, které známe z road movie. Stejně jako oni se vydáváme na cesty a pátráme po tom něčem "onom," co dá našemu životu smysl.
|
|
|
Hudba jako součást vnitřního světa filmu
Šec, František ; BAGDASAROV, Georgy (vedoucí práce) ; ČENĚK, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá používáním hudby, tedy prvkem, který silně ovlivňuje divákovy emoce. A to zejména s ohledem na její pozici vůči obrazu - Ta je totiž zásadním faktorem ovlivňující její fungování ve filmu. Vycházím s teoretických prací, které analyzují problém, jakým způsobem divák např. v kinosále vnímá zvuky a jaký vliv na to má jejich různé umístění vůči obrazu. Principy filmové hudby také ovlivnil dlouhodobý vývoj kinematografie. S tím je spjata i dnešní nadužívanost hudby. V mnoha případech totiž autoři ignorují důsledky způsobené její pozicí. Konkrétní příklady filmů nám tak pomohou pochopit celou problematiku. Ne vždy je totiž pozice hudby lehko určitelná. Práce nám pomůže pochopit důležitost integrace hudební složky ve filmu. Je-li hudba sofistikovaně propojena se světem filmu, divák se může plně soustředit a film vnímat jako umění.
|
|
|
Experimentální film v Buenos Aires po roce 2001
Moralesová, Alexandra ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; ČENĚK, David (oponent)
V jakémkoli odvětví umění experiment přitahuje pozornost a je spojený s počátky, s nezralostí, se zakoušením nového. Vzniká-li v 21. století experimentální tendence ve filmu, v médiu a odvětví považovaných za ustupující a vyčerpané, je to znepokojující.
V argentinském filmu se poprvé o experimentu hovoří ve spojitosti s nonkonformní uměleckou scénou přelomu 60. a 70. let. Filmaři jako Narcisa Hirsch a Claudio Caldini představují aktéry této dekády a zároveň svědky, kteří spojují toto "první" údobí a první a druhé desetiletí 21. století. V současnosti totiž Hirsch i Caldini opět patří mezi argentinské umělce, již se obrací k filmu jako k mediu experimentu.
Zda lze v Argentině hovořit o tradici experimentálního filmu, není tak podstatné jako podmínky, jež ve dvou obdobích jeho vzestupu, tuto tvorbu provázely. 70. léta byla obdobím poznamenaným režimem vojenské diktatury. Rok 2001 představuje zlom, v němž propukla ekonomická, politická a sociální krize. Oba momenty cele prostoupily oblast života společnosti i jejího umění a lze je nahlížet jako krizové. Zdase s krizí utváří potenciál k experimentu, představuje otevřenou otázku provázejícíúvahy o současných možnostech experimentálního filmu a umění vůbec.
Předkládaná práce si klade za cíl porovnat širší společenské a kulturní podmínky a tvůrčí a produkční strategie filmařů 70. let s podmínkami a strategiemi filmařů tvořících po roce 2001 v Buenos Aires. Dále s ohledem na rozšíření audiovizuální scény a její proměnu v umění pohyblivého obrazu navrhuje nahlédnout současný experimentální film v Argentině skrze postupy autorů pocházejících z různých oblastí umění, jako jsou Claudio Caldini, Pablo Mazzolo a Andrés Denegri.
|
host ::
RSS.