|
| |
|
|
Sudetoněmecké nacionalistické tělovýchovné organizace a československý stát v letech 1918 až 1938
Burian, Michal ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Štumbauer, Jan (oponent)
NÁZEV: Sudetoněmecké nacionalistické tělovýchovné organizace a československý stát v letech 1918 až 1938 ABSTRAKT: Práce se zabývá činností sudetoněmeckých, vůči státu negativisticky orientovaných, tělovýchovných organizací. Jejich aktivita pravidelně vyvolávala reakci orgánů státní správy a v archivních pramenech tak lze vystopovat celou genezi vzájemných vztahů mezi československým státem a jednotlivými organizacemi. Mezi nejvýznamnější tělovýchovné organizace patřil především svaz DTV, který sehrál významnou úlohu v dějinách meziválečného Československa nejen na poli tělovýchovném, ale zejména v rovině politické. Z řad této organizace pocházeli čelní představitelé sudetoněmecké politické reprezentace. Mezi ty nejznámější patřili Konrad Henlein, Karl Hermann Frank, Walter Brand a řada dalších. Vedle svazu DTV se práce věnuje především nejmilitantnější sudetoněmecké tělovýchovné organizaci Volkssport, která se ve své době stala synonymem hrozby nastupujícího nacizmu. Činnost sudetoněmeckých negativisticky zaměřených tělovýchovných organizací významně ovlivňovala zejména ve druhé polovině třicátých let vývoj československého státu a ve svém protičeskoslovenském postoji gradovala v průběhu roku 1938 a především v době mnichovských událostí. CÍLE: Cílem disertační práce je zodpovězení mnoha otázek, na něž...
|
|
| |
|
|
National School Struggle in Bohemia: German and Czech National Defense Work in Schooling Against the Background of the Democratization Processes in Cisleithania (1880-1918).
Zvánovec, Mikuláš ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Gleixner, Johannes (oponent) ; Osterkamp, Jana (oponent)
Liberální politické změny v Habsburské monarchii na přelomu 60. a 70. let 20. století, zejména dané prosincovou ústavou z roku 1867 a následnými školskými zákony vytvořily nezbytný rámec pro existenci německých a českých školských spolků, které prosazovaly a rozšiřovaly jednojazyčné vzdělávání v Čechách budováním tzv. menšinových škol. Lokálně působící spolky byly brzy nahrazeny centrálními organizacemi, jmenovitě německým spolkem Deutscher Schulverein ve Vídni (Deutscher Schulverein) a českou Ústřední Maticí Školskou v Praze. Oba spolky byly založeny roku 1880 a zaměřovaly se zejména na jazykově smíšená území. Tato studie se zaměřuje na dynamiku národní soutěže v oblasti školství a porovnává činnost těchto dvou organizací na pozadí politické demokratizace, masové mobilizace a sociální otázky období konce století. Srovnávací analýza proklamací, aktivit a politických kontaktů konkurenčních ústředních školských spolků má za cíl revidovat teze o postavení a významu těchto organizací a ukazuje jejich velmi úzkou vzájemnou závislost na sociálních a politických procesech Rakouska-Uherska.
|
|
|
Jihlavský jazykový ostrov před rokem 1939
Karafiát, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce se zaměří na jihlavský jazykový ostrov, převážně na období dvacátých let dvacátého století. Na události spojené s tamními poměry v době první republiky, kdy se rozpory mezi českým a německy hovořícím obyvatelstvem začaly prohlubovat. V první části bych se rád věnoval samotnému územnímu rozdělení a vymezení, aby byly později popisované události jasně objasněny z etnického i územního hlediska. Pozornost bude upřena na presidiální spisy, které jsem již částečně použil v bakalářské práci, na kterou bych tímto chtěl navázat a prohloubit některé poznatky a skutečnosti s geografickým vymezením. Vše se budu snažit rekonstruovat, kromě literatury z archivních materiálů, se kterými jsem již pracoval při zpracování své bakalářské práce. Důraz bude kladen na politickou situaci v kraji a částečně na hlášeních tehdejších bezpečnostních orgánů, které celou situaci sledovaly a podávaly hlášení o všem podstatném, co se na území jihlavského jazykového ostrova dělo v této politicky složité době.
|
|
|
Role Karla Schwarzenberga v česko-německých vztazích
Duháčková, Klára ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se snaží poukázat na činnost české ga, který rál klíčovou ání česko enské, později české evropské Práce představí šlechtického i vliv české aristokracie, která průběhu 20. století poukázala české zemi jako suverénnímu stá ě ávajících hranic, jež chybňovaly hlasy sílící stické strany Text práce následně sleduje Vídně první ké kroky é směřovaly ke spolupráci Ačkoliv ivním nciálu využil kancléř á Mezinárodní helsinské federace Kvůli této činnosti se také následně áclavem který krátce po Sam tové revoluci nabídnul místo kancléře na Pražské radě středník zi českou a německou stranou při vzn Česko německé smlouvy o dobrém sousedství a řátelské spoluprác opouští ražský primárně soustředí ční, í a publikační činnost Poslední část práci českém hraničích věcí 2007 až 2013 Cílem této bakalářské prá přiblížit čtenáři mezi oběma partner budoucím směřování č německých vztahů, které dostalo přednost před otá
|
|
|
Česko-německý fond budoucnosti jako agent sui generis
Bráchová, Adéla ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Práce se věnuje hodnocení činnosti a významu Česko-německého fondu budoucnosti jakožto jednoho z klíčových činitelů prohlubování a utužování česko-německých vztahů, přičemž charakterizuje tuto instituci pomocí konceptů soft power a rekonciliace. Zdroje soft power přímo propojuje s jednotlivými aspekty instituce, které její charakter spoluutvářejí. Konkrétně se jedná o zdroje zahraniční politiky, kultury a politických hodnot, které práce spojuje s prodlužováním činnosti Fondu, Česko-německou novinářskou cenou a vyhlašováním tématu roku. Česko-německý fond budoucnosti vznikl na základě Česko-německé deklarace a jeho doba činnosti byla původně omezena na 10 let. Od svého založení v roce 1997 byl však již dvakrát prodloužen. Hlavním cílem práce je analyzovat charakter Česko-německého fondu budoucnosti jako ojedinělé organizace svého druhu na pozadí vývoje vzájemného česko-německého vztahu. Kromě hlavního konceptu soft power pracuje s konceptem rekonciliace, konkrétně se čtyřmi fázemi institučního vývoje podle Lily Gardner Feldman: ohraničení, růst, konsolidace a přehodnocení. Oba dva koncepty jsou v práci propojeny a blíže zkoumají všechny tři hlavní aspekty. Práce se blíže zabývá obdobím od roku 2005, kdy započaly první diskuse o prodloužení činnosti Fondu, až po rok 2018, v němž proběhl poslední...
|
|
|
Podíl německých příjmení na příjmeních současné populace města Vimperk
KOLÁŘOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá podílem německých příjmení na příjmeních dnešní populace města Vimperk. V práci je nastíněna problematika česko-německých vztahů, které město Vimperk ovlivňovaly, a jejich vliv na dnešní strukturu českých a německých příjmení obyvatel. Součástí práce je materiálový korpus obsahující německá příjmení současné populace města Vimperk a jejich analýza dle sémanticko-motivačních kategorií.
|
|
|
Jaroslav Rudiš and Czech-German relations in his work
KARPÍŠKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá dílem současného českého spisovatele Jaroslava Rudiše, který v německy mluvících zemích dosáhl značného úspěchu. Cílem je představit autorovu osobnost a analyzovat jeho romány na základě česko-německých vztahů. Práce přináší autorovu doposud neprobádanou biografii a dotýká se jeho vztahu a názorů ohledně česko-německého prostoru. V další části jsou detailně analyzovány jeho romány Nebe pod Berlínem, Alois Nebel, Grandhotel a Konec punku v Helsinkách a následně zkoumány v oblasti česko-německých vztahů. Pozornost se zaměřuje především na historické, interkulturní a jazykové motivy, které jsou doplněny odbornými komentáři.
|
|
|
Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze
Julišová, Adéla ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá křesťanským spolkem Sdružení Ackermann- Gemeinde, které vzniklo jako samostatná organizace v Praze v prosinci 1998. Navázalo na tradici sudetoněmecké Ackermann-Gemeinde a začalo působit na poli česko-německých vztahů. Zvolené téma je důležité především z toho důvodu, že této organizaci nebyl až doposud věnován odborný zájem, a proto o ní nejsou zmínky v sekundární literatuře. Při zpracování bylo čerpáno hlavně z primárních pramenů. V první části je nastíněn historický vývoj česko-německých vztahů z perspektivy katolické církve ve 20. století, následně popsán vznik a fungování Ackermann-Gemeinde v Německu, založené odsunutými Němci v roce 1946, včetně jejích dvou poboček v Římě a v Praze. V druhé části je sledována existence Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze od příprav vzniku, přes rozbor stanov až po významné osobnosti, které se do činnosti spolku zapojily. Specifická pozice a důležitost této organizace ve sbližování mezi Čechy a Němci je dokládána na pořádaných akcích a projektech, které cílí na různé věkové kategorie, zájemce o zmíněná témata a v neposlední řadě křesťany. Celá práce je zpracovaná chronologicky a zodpovídá na otázky, jaký typ akcí v činnosti Sdružení Ackermann-Gemeinde převažuje, v kterých krajích a s jakou četností pořádá své projekty....
|
host ::
RSS.