|
|
Zříceniny a možnosti jejich zachování
Pyreňová, Eliška ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou zachování hradních zřícenin. Teoretická část pojednává obecně o stavebních materiálech používaných při jejich výstavbě, o druzích degradace a korozi materiálů, o možnostech zachování zřícenin použitím vhodných stavebních materiálů a o postupech při realizaci obnovy historických objektů. Práce se soustřeďuje na historii a současný stav dvou takových staveb, jedná se o zříceninu hradu Cimburk v České republice a zříceninu hradu Lietava na Slovensku. Součástí práce je odběr a následný rozbor vzorků historických malt z uvedených hradů. Výsledkem je vyhodnocení křivek z diferenční termické analýzy, RTG difrakční analýzy a jejich vzájemné porovnání.
|
|
| |
|
|
Osud hradů a zámků po roce 1989 v okresech Tábor, Český Krumlov a Prachatice
DŘEVOVÁ, Lenka
Diplomová práce se bude zabývat osudem hradů a zámků ve třech okresech Jihočeského kraje, jednom vnitrozemském a dvou pohraničních nacházejících se v oblasti bývalých Sudet. V teoretické části práce budou rozebrány tři základní aspekty ovlivňující jejich historický vývoj - úloha památkové péče, návštěvnost památkových objektů a vlastníci hradů a zámků. Ve výzkumné části vytvořím databázi dosud existujících hradů a zámků ve vybraných okresech. Následovat bude představení pěti vybraných objektů, složené ze stručné historie a popisu dějinného vývoje zámku či hradu ve 20. století, který měl značný vliv na jeho polistopadový stav. Cílem práce je zmapování osudu hradů a zámků ve třech zkoumaných okresech a také detailní popis pěti vybraných historických objektů.
|
|
|
Evoluce rodu Malus se zvláštním přihlédnutím k ochraně starých odrůd jabloní
Polcar, Václav ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Lenka (oponent)
Následující práce se zabývá rodem Malus z hlediska významné diverzity, kterou tento rod představuje. Jsou zde shrnuty základní poznatky o taxonomické pozici a světových vývojových centrech rodu. V části práce byly též pojednány reprodukční mechanismy podílející se zde na vzniku diverzity. Speciální důraz je pak kladen na druh Malus domestica, jeho vývoj a hybridní původ. V tomto kontextu jsou představeny staré odrůdy jabloní, jejich význam a pomologicky významné oblasti Česka. Nedílnou součástí této práce je též část věnující se ochraně starých odrůd, jejím limitům i možnostem. Ochrana starých odrůd je zde též kladena do souvislosti s ochranou extenzivního sadu jako významného agroekosystému. Z dostupných dat je závěrem porovnán podíl pěstovaných lokálních odrůd v rámci Česka.
|
|
|
Rekonstrukce dymokurské rybniční soustavy
Kupka, Jiří
Článek představuje výsledky výzkumu historické kulturní krajiny na území správního obvodu ORP Poděbrady prováděného v rámci projektu NAKI II Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Součástí výzkumu bylo vymezení jednotek a celků historické kulturní krajiny a následně podrobná analýza částečně reliktní krajiny bývalé Dymokurské rybniční soustavy. Dílčím výstupem projektu byla mapová rekonstrukce rybníků a hrází ke stavu z roku 1713, ze kterého se dochoval popis rybníků na panství, prezentovaná ve formě interaktivní mapy. Text představuje užité prameny, mezi kterými vynikají archivní mapy, zejména první vojenské mapování, konfrontované s katastrálními mapami, leteckými snímky a digitálním modelem reliéfu. Na základě analýzy bylo v řešeném území identifikováno 91 lokalit rybníků, které byly zaneseny do mapy a podrobně popsány a zdokumentovány (výřezy map, fotografie). Do současnosti jich zůstalo zachováno 30, zbytek vodních ploch zanikl. Několik větších rybníků se dochovalo na Štítarským potoce (Pustý u Dymokur, Jakubský), na Smíchovském potoce (Komárovský v lese severně od Dymokur a rybníky u Malého Nouzova) a na Záhornickém potoce (Vražda, Nouzovský). Z některých rybníků zůstaly vlhké louky (Deblický, Štítarský), jiné zanikly zcela (mj. největší rybníky Štítarský a Nepokoj, dále Deblický, Záhorský, Netušil, Malý břeh a další), jsou však patrné v terénu, a to vč. dodnes výrazných hrází (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka). Výsledky analýz dokazují, že i na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina vykazuje množství historických krajinných struktur, navíc s historicky ověřeným potenciálem pro zadržení vody v krajině.
|
|
|
Metodika principů sanace stavebních objektů kulturního dědictví
Balík L. ; Nedvědová K. ; Šimůnek I. ; Kudrnáčová L. ; Bolom-Kotari S.
Cílem předložené metodiky je shrnutí sanačních principů, které lze uplatnit v rámci oprav historických objektů. Metodika definuje základní vlivy, které ovlivňují přístup k sanaci a zároveň specifikuje jednotlivé kroky, které jsou součástí samotné realizace. Pozornost je věnována třem základním okruhům sanačních opatření. Jedná se o řešení vlhkosti a souvisejících problémů, úpravu vnitřního mikroklimatu a obnovení či posílení statické funkce stavby. S ohledem na aspekty památkové péče jsou předložené principy směřovány dominantně na konzervaci a prodloužení životnosti stávajících konstrukčních prvků s přihlédnutím k budoucímu užívání a provozu. V maximální míře je sledováno zachování původních tvarů a funkcí jednotlivých konstrukcí. Cílovou skupinou uživatelů této metodiky jsou pracovníci památkové péče, projektanti, vlastníci a správci historických objektů. Metodika samotná tedy poskytuje těmto uživatelům základní informace pro zahájení kroků obnovy památek.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Conservation genetics of Galápagos mockingbirds: from immune genes to genomes
VLČEK, Jakub
In this thesis I have dealt with the population genetic processes of mockingbirds in the Galápagos Islands ( Mimus ) in relation to the limited island area, from the perspective of two types of immune genes and the genome-wide approach. The thesis starts with an introduction to population genetic concepts relevant to conservation genetics followed by description of immune genes: the major histocompatibility complex (MHC) and the Toll-like receptors (TLR). In the final part of the introduction, I address how genetic drift, selection and inbreeding shape genome-wide genetic patterns in small populations. The introduction is followed by four chapters, beginning with an examination of MHCII polymorphism in populations of mockingbirds in the Galápagos Islands. The study of the relationship between MHCII and the abundance of ectoparasites is the content of the second chapter. The third chapter shows how polymorphism of TLRs is shaped by interaction of genetic drift and natural selection. The last chapter deals with the effects of limited island size on inbreeding and genetic load, supported by inferences of the past demography of mockingbirds. The thesis concludes with a summary of the results and their potential implications in the field of conservation genetics.
|
host ::
RSS.