|
|
Afinní zobrazení a transformace v rovině s řešenými příklady
Barborka, Lukáš ; Tůmová, Veronika (vedoucí práce) ; Zamboj, Michal (oponent)
Analytická geometrie široce využívá aparát lineární algebry, je ostatně její přirozenou aplikací. Cílem této práce je propojení teoretických, pro mnohé studenty stále abstrakt- ních, základů lineární algebry právě s jejich praktickou aplikací v analytické geometrii, konkrétně v afinních transformacích a jejich užitím v řešených příkladech v rovině. Tato práce si klade za snahu dát do souvislosti pojmy známé z kurzu Lineární algebra (ho- momorfismy, vlastní čísla/vektory, ortogonální matice, matice přechodu...) s praktickým využitím v oblasti analytické geometrie, ať už formou důkazů důležitých vět, využívajících právě aparát lineární algebry a aritmetiky, nebo navazujících řešených příkladů. Cílem ře- šených příkladů je pak poskytnout jakýsi vhled či návod na řešení stejných či analogických úloh. Věty i příklady jsou v některých případech pro lepší názornost doplněny obrázky. Práce je pro větší přehlednost rozdělena do několika částí. V úvodu jsou zopakovány důležité pojmy lineární algebry jako je grupa, těleso, vektorový prostor, euklidovský vekto- rový prostor, lineární zobrazení (homomorfismus), matice přechodu od báze k bázi, vlastní číslo/vektor matice. Dále se přechází na afinní bodový prostor, afinní souřadnice bodu, transformační rovnice pro souřadnice bodů při přechodu k jiné soustavě...
|
|
|
Kongruence pro stromové automaty
Žufan, Petr ; Janků, Petr (oponent) ; Holík, Lukáš (vedoucí práce)
Tento článek pojednává o testování ekvivalence stromových automatů (TA). Přináší nový algoritmus vycházející z algoritmu Bonchiho a Pouse pro slovní automaty. Tento nový algoritmus spojuje bisimulaci s determinizací za běhu. Pomocí optimalizace založené na kongruenčním uzávěru se snaží vyhýbat extrémnímu zvětšování stavového prostoru. Z tohoto hlediska je lepší než jiné metody pro tento problém.
|
|
|
Uplatnění principů přístupu zaměřeného na člověka (PCA) v manažerské praxi
Mitaczová, Jana ; Junková, Vendula (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Hlavním cílem teoretické části této diplomové práce je představit Rogersův přístup zaměřený na člověka (PCA) z hlediska jeho vývoje, teorie, základních principů a možnosti uplatnění mimo terapeutický kontext se zaměřením na oblast vedení lidí. První kapitola je věnovaná obecným poznatkům o PCA a v druhé kapitole jsou blíže popsány možnosti uplatnění PCA v manažerské praxi. Hlavním cílem empirické části je ověření souvislosti uplatnění základních podmínek PCA ve vedení lidí (resp. vedení zaměřeného na člověka) s oddaností zaměstnanců organizaci, pro kterou pracují. Kvantitativní výzkum v podobě korelační studie byl realizován dotazníkovým šetřením na vzorku 63 respondentů, zaměstnanců z různých organizací a z různých oborů. V tomto výzkumu byly použity metody Barrett-Lennardův vztahový dotazník (BLRI) a Dotazník oddanosti organizaci (OCQ). Výsledky ukazují významnou korelaci mezi oddaností zaměstnance organizaci a mírou empatického porozumění, kongruence a úrovně přijetí ze strany vedoucího. Významný vztah mezi oddaností organizaci a nepodmíněností přijetí v rámci tohoto výzkumu potvrzen nebyl. Kromě hypotéz vycházejících z hlavního cíle jsou v rámci výzkumu ověřovány některé další hypotézy. Je zkoumán vztah mezi mírou uplatňování vedení zaměřeného na člověka a (1) délkou vztahu zaměstnance a...
|
|
|
Tři sestry zahrály v našem městě (složitější případy shody přísudku s podmětem)
Mžourková, Hana
Shoda podmětu s přísudkem obsahuje mnoho problematických oblastí, kterých se jazykové příručky dotýkají jen okrajově, nebo se jimi vůbec nezabývají. Jde například o shodu v případě názvů některých hudebních skupin (Tři sestry, Buty atp.), shodu u výrazů, které jsou užívány jako názvy firem, služeb, sportovních týmů atd. Dotazy týkající se shody, které do jazykové poradny přicházejí, proto nezřídka patří mezi dotazy obtížnější. V tomto příspěvku jsou představeny některé složitější případy shody přísudku s podmětem a jejich možná řešení.
|
|
|
Neutrum versus nonneutrum (pragmaticko-kognitivní aspekt mluvnického rodu)
Vondráček, Miloslav
Mluvnický rod se stal jazykovou kategorií spíše formální. Přesto se maskulina, feminina a neutra projektivně chápou jako pojmenování příslušníků pohlaví mužského, ženského a mláděcího. Pro vytvoření hierarchie pojmenovacího prostředku pohlavně diferencujícího a indiferentního má čeština několik prostředků. Rod se dílem jeví jako kategorie kognitivní. Systémově bezrodé zájmeno v řeči rodovou sémantiku získává, pojmový obsah se formálně promítá do kongruentních tvarů; o sobě mluvíme a myslíme jako o příslušnících pohlaví ženského nebo mužského. Příspěvek dokumentuje komunikační využití (ne)souladu rodových implikací jmen a vědomí pohlavní příslušnosti jejich nositelů.
|
host ::
RSS.