|
|
Vedlejší intervence
Hrma, Michal ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Vedlejší intervence Diplomová práce se věnuje institutu vedlejší intervence, jeho definici, problematice výkladu ustanovení upravující vedlejší intervenci a porovnání s rakouskou právní úpravou. První kapitola obecně definuje účastenství, zejména způsobilost být účastníkem řízení či procesní způsobilost. Dále obsahuje stručnou definici hlavní intervence a její rozdíly oproti vedlejší intervenci. Následující kapitola pojednává a vývoji právní úpravy tohoto institutu. Třetí kapitola definuje vedlejší intervenci a její přípustnost, tzn. veškeré podmínky, které musí být splněny, aby mohlo dojít ke vstupu vedlejšího intervenienta do řízení. Jádrem diplomové práce je čtvrtá kapitola, kde se autor snaží vystihnout hlavní problémy právní úpravy, zejména a nikoli jen postavení vedlejšího intervenienta v řízení před soudem prvního stupně či v řízení o opravných prostředích. Předposlední kapitola přibližuje chystané změny v úpravě vedlejší intervence v připravovaném civilním řádu soudním. V závěrečné kapitole autor stručně porovnává českou právní úpravu s rakouskou právní úpravou. Výsledkem studia toho institutu je zjištění, že stručnost právní úpravy vedlejší intervence způsobuje výkladové problémy, kdy v různých řízeních dospívá soud k odlišným závěrům. Změnu by mohla přinést chystaná rekodifikace, které se...
|
|
|
Státní zastupitelství v civilním procesu
Pavlásková, Zdeňka ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Winterová, Alena (oponent)
Disertační práce je rozdělena na část obecnou (kapitoly 1 až 6) a část zvláštní (kapitola 7). V rámci obecné části jsou zpracovány kapitoly věnující se historickému vývoji prokuratury a státního zastupitelství s důrazem na jeho vývoj v občanskoprávním řízení, především pak po roce 1989. Dále je věnována pozornost aktuální odborné diskusi stran ústavněprávního zařazení státního zastupitelství v systému státní moci. Výklad je věnován i nezávislosti a nestrannosti státního zastupitelství v kvalitativní komparaci s nezávislostí a nestranností soudů. V další části práce je pozornost zaměřena na popis soustavy státního zastupitelství, a to včetně nové instituce Úřadu evropského veřejného žalobce. Následující kapitola se zabývá způsobem organizace a personálního zajištění na mimotrestním úseku státního zastupitelství ve všech jeho stupních. Je navazováno kapitolou věnující se právním pramenům upravujícím a vztahujícím se k netrestní působnost státního zastupitelství. Podstatnou součást obecné části disertační práce tvoří i popis role státního zastupitelství v občanskoprávním řízení s odlišením typu jeho účasti jednak jako specifického subjektu v rámci svých vstupových oprávnění, jednak jako účastníka řízení při uplatnění svých návrhových oprávnění. Podrobněji je rozvedena i problematika příslušnosti...
|
|
|
Náhrada nákladů řízení v nalézacím a exekučním řízení
Černý, František ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Náhrada nákladů řízení v nalézacím a exekučním řízení Abstrakt Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad o problematice náhrady nákladů řízení v nalézacím a exekučním řízení. Přestože se podle některých názorů jedná pouze o podružnou součást civilního procesu, pro samotné účastníky řízení tomu tak jistě není. Jedná se o téma velice aktuální a zajímavé, které v posledních letech prochází bouřlivým vývojem. Práce je členěna na úvod, tři hlavní části a závěr. Úvod je věnován zejména vymezení cílů diplomové práce a zájmu odborné i laické veřejnosti o problematiku náhrady nákladů řízení. V první části se práce zabývá obecnou charakteristikou institutu nákladů řízení a definuje základní pojmy vztahující se k této problematice. Následně jsou popsány jednotlivé druhy nákladů řízení a jejich právní úprava. Druhá část práce je zaměřena na náhradu nákladů nalézacího řízení. Nejprve je výklad věnován obecným pravidlům obsaženým v občanském soudním řádu, která vycházejí zejména ze zásady úspěchu ve věci a ze zásady zavinění. Popsány jsou však také všechny výjimky, které tyto zásady doplňují. Druhá část se dále zabývá účelností vynaložených nákladů, instituty předžalobní výzvy, moderačního práva a také rozhodnutím o náhradě nákladů řízení. Následně je pojednáno o speciální úpravě náhrady nákladů řízení obsažené v...
|
|
|
Náklady civilního řízení - rozhodování o jejich přiznání a jejich výši
Srbová, Gabriela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Náklady civilního řízení - rozhodování o jejich přiznání a jejich výši Abstrakt Tato práce se zabývá tématem nákladů civilního řízení. Systematika práce sleduje systematiku občanského soudního řádu a je doplněna odkazy na judikaturu, a to zejména judikaturu Ústavního soudu. Zabývá se takřka výhradně náklady řízení v prvním stupni. Práce ve svém úvodu zdůrazňuje důležitost problematiky nákladů řízení a nezanedbatelný dopad nákladového výroku na jednotlivé účastníky řízení. Uvádí základní rozdělení nákladů na náklady všeobecné a zvláštní a vyjmenovává jejich základní funkce, tj. funkci preventivní a sankční. V úvodu je také popsána úloha Ústavního soudu ve vztahu k nákladům řízení. Po krátkém úvodu do problematiky nákladů řízení přichází výčet jednotlivých druhů nákladů řízení, jejich popis, funkce a právní úprava. Větší prostor je věnován soudnímu poplatku a otázkám s tím souvisejícím. Mezi ty patří výše a rozsah poplatkové povinnosti, osvobození (a jeho druhy) od placení soudního poplatku jako výraz práva na soudní ochranu a další. Následně se práce zabývá otázkou placení a hrazení nákladů řízení, což jsou dva rozdílné pojmy, které je v rámci uvedené problematiky nákladů civilního řízení nezbytné důsledně rozlišovat. Povinnost hradit náklady řízení přichází až poté, co jsou náklady zaplaceny. Jde o...
|
|
|
Komparace rozsudku pro zmeškání v české a španělské právní úpravě
Švábová, Marie ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace rozsudku pro zmeškání v české a španělské právní úpravě Abstrakt Diplomová práce se věnuje české a španělské právní úpravě zmeškání soudního řízení žalovaným a jejich následnému srovnání. První kapitola je věnována zmeškání nařízeného soudního jednání žalovaným v českém právu, konkrétně konceptem zmeškání soudního řízení žalovaným, předpoklady, které musí být splněny, aby mohl být rozsudek pro zmeškání vydán, nepřípustností vydání kontumačního rozsudku, omluvitelným důvodem zmeškání soudního jednání a také prostředky nápravy, které lze proti vydanému rozhodnutí uplatnit. Druhá kapitola navazuje popisem španělské úpravy zmeškání soudního řízení žalovaným. Pojednává o konceptu zmeškání soudního řízení žalovaným, předpokladech pro vydání prohlášení o zmeškání žalovaného, důsledcích, s nimiž je neúčast žalovaného na řízení spojena, doručování soudních písemností žalovanému a o návrhu na zrušení pravomocného rozhodnutí ve věci obmeškalého a dalších opravných prostředcích, které zákon proti předmětnému rozhodnutí umožňuje podat. Závěrečná kapitola této práce pak vytyčuje důležité rozdíly, které byly studiem každé z úprav shledány. Autor se snaží i o vlastní kritický komentář a vede úvahy nad účelností úprav a návrhy de lege ferenda. Výsledkem studia těchto dvou odlišných právních řádů je zjištění, že...
|
|
|
Právní postavení soudce v České republice
Stieberová, Marie ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Název práce v českém jazyce: Právní postavení soudce v České republice Abstrakt Rigorózní práce je rozdělena do 23 kapitol. Začátek práce je věnován historickému vývoji soudnictví a s tím souvisejícímu vývoji postavení soudce v České republice. Vykreslení v historických souvislostech je důležité pro snadnější pochopení vlivů, které měly a mají vliv na dnešní právní postavení soudce. Z historického hlediska to pomáhá vyvarovat se v budoucnu případných chyb z minulosti. Soudnictví současnosti je specifikováno v následujících kapitolách, jež upravují právní úpravu soudnictví, podmínky vzniku a výkonu funkce soudce. Postavení soudce s sebou nese i pro funkci charakteristické povinnosti. Na výkonu soudnictví se vedle soudců podílejí rovněž přísedící a jiné soudní osoby (justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci). Samostatná kapitola je věnovaná postavení ženám soudkyním. V rigorózní práci se dále věnuji osobnosti soudce a profesní etice, a s tím souvisejícímu právu na informace o členství soudců v KSČ, funkčnímu a pracovnímu postavení soudců, podmínkám, kdy je soudce nezpůsobilý k výkonu funkce, důvodům zániku funkce, soustavě soudů, vnitřní organizaci soudů a určení zákonného soudce. Ústavnímu soudu a právnímu postavení soudce Ústavního soudu je s ohledem na jeho významnost a odlišnost věnovaná...
|
|
|
Žaloba na určení
Kubričanová, Markéta ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Žaloba na určení Abstrakt Žalobou na určení se lze domáhat vydání autoritativního výroku soudu, že určitý právní poměr či právo zde je nebo není, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem. Práce se po úvodu o žalobě obecně, žalobních náležitostech a účincích podání žaloby zabývá komplexně určovací žalobou - od stručného exkursu do jejího historického vývoje, přes její zákonnou úpravu a judikaturu soudů vyšší instance, která ji dále rozvíjí, včetně pojednání o zvláštních určovacích žalobách, které jsou výslovně upraveny v zákonech jinak hmotněprávní povahy. Za pomoci v praxi nejčastějších určovacích žalob je poukázáno na problematické aspekty, které se v souvislosti s jejich podáním mohou objevit, a je nastíněno, jak by určovací žaloba měla být konstruována. V závěru je připojeno srovnání s právní úpravou určovací žaloby na Slovensku a ve Velké Británii.
|
|
|
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
Hönig, Ondřej ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti" se věnuje speciálnímu typu notářského zápisu, který je zároveň i titulem pro výkon rozhodnutí. Jedná se o specifický typ notářského zápisu, jehož tradice sahá do druhé poloviny 19. století. Cílem práce je vymezení notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti z pohledu civilního práva procesního, neboť jde o institut, který pro svou pružnost může v praxi nahrazovat meritorní rozhodnutí soudu. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola obsahuje stručný vývoj notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti od jeho zavedení v právním řádu v roce 1871 do současnosti. Druhá kapitola práce se zabývá notářskými zápisy jako veřejnými listinami, dále notářskými zápisy o právních jednáních a následně jednotlivými druhy notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, včetně notářského zápisu jako evropského exekučního titulu a vztahu mezi notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti a přípustností vedení civilního sporného řízení nalézacího o nároku vtěleném do takovéhoto notářského zápisu. Třetí kapitola se věnuje notářskému zápisu se svolením k vykonatelnosti jako exekučnímu titulu a dále přezkumem takového notářského zápisu v rámci výkonu rozhodnutí. Čtvrtá kapitola se soustředí na odpovědnost notáře za újmu způsobenou...
|
|
|
Perzistence procesněprávního vztahu v civilním řízení
Zapletalová, Veronika ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Perzistence procesněprávního vztahu v civilním řízení Předkládaná práce pojednává o procesněprávním vztahu ve sporném civilním řízení. Cílem práce je definovat stálost procesněprávního vztahu jako znak civilního procesu, jako jednu ze zásad civilního řízení sporného a analyzovat výjimky z této zásady. Práce je rozdělena do dvou základních částí, v první části se věnuji změnám v procesněprávním vztahu na straně účastníků, druhá část je zaměřena na změny na straně soudu. Práce si klade za cíl pojednat o procesněprávním vztahu komplexně, proto je zahrnuta i část týkající se změn na straně soudu. Hlavní důraz je ale kladen na změny v procesněprávním vztahu na straně účastníků, kterými jsou přistoupení, záměna a procesní nástupnictví. Protože obecně platí stálost procesněprávní vztahu, která je odvozena z práva účastníků řízení na rozhodnutí ve věci samé, je nutné v případě výjimek z této zásady šetřit procesní práva účastníků řízení. V předkládané práci je proto v souladu se zásadou proporcionality řešena především vhodnost a potřebnost dané úpravy. Za nevhodně upravené instituty je v předkládané práci označena především záměna účastníků a procesní nástupnictví při singulární sukcesi. Jako změny v procesněprávním vztahu na straně soudu označuji delegaci věci, zahájení řízení před nepříslušným soudem, postoupení...
|
|
|
Procesní podmínky civilního řízení
Košútová, Veronika ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
1 ABSTRAKT Procesní podmínky civilního řízení Má diplomová práce se věnuje problematice procesních podmínek civilního řízení, označovaných někdy také jako podmínky řízení. Tento pojem označuje právní institut, který vytváří právní rámec pro realizaci práva na soudní ochranu, jelikož splnění těchto zákonem stanovených podmínek je jedním ze základních předpokladů projednání věci a vydání meritorního rozhodnutí v civilním řízení. Ze systematického hlediska je má práce členěna do dvou částí, a to do části obecné a zvláštní, které v souhrnu tvoří sedm kapitol. Jednotlivé kapitoly jsou dále členěny na podkapitoly a ty pak na oddíly. Zatímco obecná část, kterou tvoří první tři kapitoly, je věnována obecnému pohledu na problematiku procesních podmínek, zbylé čtyři kapitoly zvláštní části se blíže zabývají jednotlivými podmínkami řízení. První kapitola má za cíl co nejpřesněji vymezit pojem procesních podmínek a případné nesrovnalosti v jeho výkladu. Zahrnuje také základní členění podmínek řízení. Kapitola č. 2 je zaměřená na problematiku zkoumání procesních podmínek, ke kterému dochází kdykoli v průběhu celého řízení, od okamžiku zahájení řízení až po jeho pravomocné skončení. Obecnou část uzavírá kapitola, jež se věnuje otázce nedostatku podmínek řízení a jeho řešení. Ve zvláštní části se zaměřuji na konkrétní...
|
host ::
RSS.