Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kulturní vlivy ve filmových dílech Quentina Tarantina
KAVKA, Vojtěch
Diplomová práce se zabývá kulturními vlivy ve filmech Quentina Tarantina. Zkoumá uspořádání, podobu a vzájemnou provázanost těchto vlivů. Zdroje, jimiž se Tarantino inspiroval, jsou uchopeny jak z pozice samotných výroků režiséra, tak i teoreticky se zaměřením na problematiku intertextuality a mezitextového navazování. Tvůrčí záměr a styl filmaře je prezentován na jednotlivých příkladech filmových scén, pasáží či celých příběhů přítomných v Tarantinově filmovém světě. Současně jsou analyzovány inspirační zdroje jeho filmových děl prostřednictvím rozkrývání jednotlivých tvůrčích vrstev a hledány vazby na další filmy, jiná umělecká díla nebo kulturní místa.
Biografické romány Františka Kožíka o Zdence Braunerové ve srovnání s dochovanou korespondencí
Braunová, Linda ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Krejčová, Iva (oponent)
BRAUNOVÁ, L.: Biografické romány Františka Kožíka o Zdence Braunerové ve srovnání s dochovanou korespondencí /závěrečná práce navazujícího magisterského studia/ Praha 2014, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Diplomová práce srovnává Kožíkovy romány Na křídle větrného mlýna a Neklidné babí léto s dochovanou korespondencí, která se v nich různým způsobem objevuje. Cílem je zjistit, jak autor formuje postavy a vztahy mezi nimi na základě pramenů, zejména korespondence. Zároveň se tato práce snaží postihnout rozdíly mezi literaturou faktu a fikcí a ilustrovat je na příkladu Kožíkovy dilogie. Východiskem byla rozsáhlá badatelská činnost, která umožnila přesné sledování autorových interpretačních záměrů. Tato práce tak odkrývá způsob, jakým autor kombinuje fakta a fikci a tím vytváří celý příběh.
Intertextuality in academic writing: citation in soft and hard sciences
Štěpánková, Jana ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Na základě korpusové analýzy 72 odborných článků zkoumá tato práce způsoby, jimiž se odkazuje na dosavadní výzkum ve čtyřech různých vědních oborech, dvou humanitních (lingvistika a dějiny umění) a dvou přírodních (astronomie a biologie). První část poskytuje kvantitativní výsledky pro užívání základních dvou typů, citací integrovaných a neintegrovaných. Neintegrované citace převažují ve všech disciplínách, v biologii tvoří 91%, zatímco v astronomii a lingvistice není rozdíl tak markantní. Dějiny umění užívají téměř stejně obou typů. Další část se zaměřuje na integrované citace a ukazuje zastoupení tří typů (verb-controlling, naming a non-citation) pro zkoumané obory. Třetí část se věnuje rozložení citací v jednotlivých částech odborných článků. V závislosti na struktuře článku se prokazují dvě základní tendence: u pevně strukturovaných článků (biologie a lingvistika) je nejvíce citací v úvodní a diskuzní části. Články z astronomie a dějin umění citují se stejnou četností ve všech částech textu. Poslední část této práce je zaměřena na slovesa, jimiž se citace uvozují. Ta jsou rozdělena podle základní sémantické klasifikace (research, cognitive a discourse acts). Slovesa odkazující na proces samotného výzkumu jasně převládají v astronomii, v biologii jen těsně převažují nad slovesy řečových aktů....
Sportovní interview a jeho specifika - se zaměřením na praxi v českých audiovizuálních médiích
Lichnovský, Tomáš ; Záruba, Robert (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Interview je jednou ze základních metod novináře, což platí i pro oblast žurnalistiky sportovní. Prostřednictvím rozhovorů se sportovci získává redaktor informace, které následně sdílí se čtenáři, posluchači nebo diváky. Standardním žánrem inter- view se pak pořízený materiál stává tehdy, pokud se jej autor rozhodne zveřejnit v původní dialogické formě. Jak by měl v tomto ohledu vypadat ideální sportovní rozhovor? Jaké schopnosti by měl mít dobrý sportovní novinář? A jak se sportovce zeptat, aby neodpověděl "tak určitě"? Jakýkoliv výklad k tomuto tématu dosud v české akademické sféře neexistoval. Diplomová práce Sportovní interview a jeho specifika se na předešlé otázky snaží jako první nalézt fundované odpovědi. Prostřednictvím čtyř výkladových kapitol uvádí čtenáře do problematiky mediál- ních dialogů s osobami ze sportovního prostředí, přičemž důraz klade na oblast čes- kých audiovizuálních médií, kde sportovní interview nabývá nejvíce podob. Kromě rešerše příbuzné literatury a autorovy praxe sportovního redaktora je práce zalo- žena na rozhovorech s předními českými sportovními žurnalisty. Jejich postřehy a rady jsou nezbytnou součástí sepsané teorie. A co si myslí o sportovních redakto- rech a komunikaci s nimi samotní respondenti? Součástí textu jsou rovněž glosy čtyř českých sportovců...
T. S. Eliot and William Shakespeare: The Dynamics of Influence
Lakhno, Maryna ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
5 ABSTRAKT T. S. Eliot jednou poznamenal: "Zkusil jsem zdůraznit význam vztahu svých básní s básněmi jiných autorů a navrhl jsem koncepci poezie jako organického celku, který se skládá z vztahu mezi jednotlivými básněmi různých autorů."2 Interpretace jeho tvorby vyžaduje pochopení literární tradici. Eliotovu dílu lze porozumět prostřednictvím rešerší. Kontrastuje kontext minulosti a současnosti a také upozorňuje na roli přejímání v kreativním procesu. Jeden z autorů, který se často objevuje u Eliota, je William Shakespeare. Eliot mu vzdal poctu prostřednictvím užití dramatického monologu, citací a narážek na jeho témata a motivy. Touto cestou on vyjádřil obdiv k anglickému kulturnímu dědictví a Shakespearovi jako symbolu Anglie. Tato práce se zabývá vlivem, který měl Shakespeare na literární kritiku a poezii, především v letech 1920- 1940. Se speciálním důrazem na tragédii Hamlet a Coriolanus se tato bakalářská práce zabývá vlastnostmi, které Eliot zdůrazňoval a považoval za důležité ve své práci, zejména v Písni lásky J. Alfreda Prufrocka, Zpustlé zemi, Čtyřech kvartetech, a také v méně významných jako je Óda a Coriolan. 2 My translation of T.S. Eliot, "Tradition and the Individual Talent," The Critical Tradition, ed. David H. Richter (Boston/New York: Bedford/St. Martins, 2007) 538.
Ladislav Fuks: Vévodkyně a kuchařka - zjevení biedermeieru?
Součková Linhartová, Ladislava ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce je pokusem o interpretaci románu Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka. Zabývá se vztahem jeho fikčního světa ke kultuře a filosofii biedermeieru. O biedermeieru je uvažováno jako o hodnotovém proudu, harmonizujícím přístupu k životu, ale i metodě, která preferuje idylu. Jako analytický nástoj je vzhledem k výrazné intertextualitě Fuksovy textury zvolena teorie transtextuality Gérarda Genetta.
Biografické romány Františka Kožíka o Zdence Braunerové ve srovnání s dochovanou korespondencí
Braunová, Linda ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Krejčová, Iva (oponent)
BRAUNOVÁ, L.: Biografické romány Františka Kožíka o Zdence Braunerové ve srovnání s dochovanou korespondencí /závěrečná práce navazujícího magisterského studia/ Praha 2014, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Diplomová práce srovnává Kožíkovy romány Na křídle větrného mlýna a Neklidné babí léto s dochovanou korespondencí, která se v nich různým způsobem objevuje. Cílem je zjistit, jak autor formuje postavy a vztahy mezi nimi na základě pramenů, zejména korespondence. Zároveň se tato práce snaží postihnout rozdíly mezi literaturou faktu a fikcí a ilustrovat je na příkladu Kožíkovy dilogie. Východiskem byla rozsáhlá badatelská činnost, která umožnila přesné sledování autorových interpretačních záměrů. Tato práce tak odkrývá způsob, jakým autor kombinuje fakta a fikci a tím vytváří celý příběh.
Hypostasis, Conversion, Categoriality
Židek, Jan ; Bičovský, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Zdeněk (oponent)
V moderní jazykovědě došlo, zdá se, od 90. let minulého století k posunu zájmu od langue k parole a od diskrétních kategorií k více "mlhavým". S tím přichází potřeba revitalizovat některé starší termíny, které se postupně přestaly používat protože popisují něco (zdánlivě) vně systému. Jeden takový termín je hypostáze, synchronní fenomén slovotvorby při jistých omezeních (např. nulová derivace z již skloněného slova). Účelem této práce je prozkoumat jeho užitelnost v moderní jazykovědě a možnost jeho revitalizace. V této práci souhlasím s dnes již přijímanou představou, že každý gramatický systém je ze své podstaty nedostatečný s ohledem na kompletnost svých funkcí a potřebuje (se) čas od času adaptovat na nové situační okolnosti prostřednictvím kompenzačních strategií; některé z těchto způsobů lze společně nazývat "hypostáze".
Intertextuality in academic writing: citation in soft and hard sciences
Štěpánková, Jana ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Na základě korpusové analýzy 72 odborných článků zkoumá tato práce způsoby, jimiž se odkazuje na dosavadní výzkum ve čtyřech různých vědních oborech, dvou humanitních (lingvistika a dějiny umění) a dvou přírodních (astronomie a biologie). První část poskytuje kvantitativní výsledky pro užívání základních dvou typů, citací integrovaných a neintegrovaných. Neintegrované citace převažují ve všech disciplínách, v biologii tvoří 91%, zatímco v astronomii a lingvistice není rozdíl tak markantní. Dějiny umění užívají téměř stejně obou typů. Další část se zaměřuje na integrované citace a ukazuje zastoupení tří typů (verb-controlling, naming a non-citation) pro zkoumané obory. Třetí část se věnuje rozložení citací v jednotlivých částech odborných článků. V závislosti na struktuře článku se prokazují dvě základní tendence: u pevně strukturovaných článků (biologie a lingvistika) je nejvíce citací v úvodní a diskuzní části. Články z astronomie a dějin umění citují se stejnou četností ve všech částech textu. Poslední část této práce je zaměřena na slovesa, jimiž se citace uvozují. Ta jsou rozdělena podle základní sémantické klasifikace (research, cognitive a discourse acts). Slovesa odkazující na proces samotného výzkumu jasně převládají v astronomii, v biologii jen těsně převažují nad slovesy řečových aktů....
Práce s autentickou korespondencí v románech Františka Kožíka o Zdence Braunerové
Braunová, Linda ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé BRAUNOVÁ, L.: Práce s autentickou korespondencí v románech Františka Kožíka o Zdence Braunerové /závěrečná práce bakalářského studia/ Praha 2011, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Bakalářská práce na téma Práce s autentickou korespondencí v románech Františka Kožíka o Zdence Braunerové hledá způsoby užití dochované korespondence osobností vystupujících v obou románech (Na křídle větrného mlýna, Neklidné babí léto) a významové posuny, ke kterým dochází.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.