|
|
Characterization of selected yeast strains from food
Ostrihoňová, Katarína ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
This bachelor´s thesis is focused on identification of yeasts of the cheeses by PCR-RFLP method and verifying the lipolytic activity of the yeast. In the theoretical part are processed basic information about yeast, their possible positive and negative effects on the quality of cheeses, the technology of production of cheeses, lipolysis and proteolysis in the cheese and of course of PCR-RFLP (The polymerase chain reaction-restriction fragment length polymorphism). Experimental section shows the isolation of DNA, identification of DNA by PCR made by amplification 5,8S-ITS sections of DNA using primers ITS1 and ITS4. The amplified DNA was purified by ethanol and then was subjected to restriction analysis with the enzymes HaeIII, HinfI, HhaI, TaqI. Then there is listed detection of the PCR product and the restriction fragments by gel electrophoresis. Lengths of the fragments obtained after electrophoresis will be used to identify yeast species isolated from cheeses. In the second part of the thesis in the experimental part we have dealt with evidence of lipolytic activity of the yeast by test on Spirit blue agar.
|
|
|
Elementární analýza sýrů s bílou plísní na povrchu
Pavlechová, Alžbeta ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá elementárnou analýzou syrov s bielou plesňou na povrchu. V teoretickej časti je popísaná obecná charakteristika syra, klasifikácia syrov, ich nutričné aspekty a charakteristika syrov s bielou plesňou na povrchu. Veľká časť je venovaná popisu minerálnych látok vybraných k analýze. Na konci teoretickej časti boli popísané Kjeldahlova metóda a optická emisná spektrometria s indukčne viazanou plazmou (ICP-OES). Experimentálna časť sa zaoberá prípravou vzoriek, postupom analýzy a následne spracovaním nameraných výsledkov. K analýze boli použité vzorky jedenástich syrov. Tieto vzorky pochádzali z Česka, Francúzska a Slovenska. Na stanovenie obsahu proteínov sa využila Kjeldahlova metóda a ICP-OES bola využitá k prvkovej analýze. Výsledky boli porovnané navzájom a tiež s výsledkami iných štúdií. Následne boli v záverečnej časti štatisticky spracované a vyhodnotené.
|
|
|
PCR identifikace nepatogenních bakterií izolovaných ze sýrů
Jurečková, Nela ; Doušková, Dagmar (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Různé druhy rodu Bifidobacterium jsou součástí běžné střevní flóry lidí i zvířat. Jsou známé pro svůj prospěšný vliv na zdraví a proto je lze využít v potravinách a farmaceutických produktech jako probiotika. Mimo jogurty a fermentovaná mléka lze nyní využít i sýr jako potravinový nosič probiotických bakterií. Tato diplomová práce byla zaměřena na optimalizaci izolace bakterií rodu Bifidobacterium. K izolaci DNA byly použity magnetického částice (P(HEMA-co¬-GMA)) v přítomnosti 8% polyethylenglykolu PEG 6000 a 5 M chloridu sodného a metoda fenolové extrakce s následným přesrážením ethanolem. Izolovaná DNA pak byla použita v doménově, rodově i druhově specifických PCR. Metoda optimalizovaná pro průkaz bakterií rodu Bifidobacterium v tvrdých sýrech byla testována na experimentálně připravených probiotických sýrech, které obsahovaly potenciální probiotické bakterie ze sbírky Laktoflóra. Tyto bakterie byly zařazeny do druhu pomocí PCR s druhově specifickými primery. Ve všech vzorcích probiotických sýrů byla prokázána přítomnost bakterií druhu Bifidobacterium animalis.
|
|
|
Monitoring obsahu mastných kyselin v průběhu výroby sýrů
Rajnochová, Veronika ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá monitoringem mastných kyselin v průběhu výroby sýrů eidamského typu, tj. přírodní tvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou, a v tavených sýrech, které z nich byly vyrobeny. V teoretické části práce jsou stručně charakterizovány přírodní sýry eidamského typu a tavené sýry, hlavní pozornost je věnována lipidům, mastným kyselinám a možnostem jejich stanovení. V experimentální části byl sledován obsah mastných kyselin v modelových vzorcích přírodních a tavených sýrů vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pro extrakci lipidů ze vzorků byla zvolena metoda podle ČSN EN ISO 1735, pro esterifikaci mastných kyselin metoda podle ČSN EN ISO 5509 s použitím methanolového roztoku hydroxidu draselného. Vzniklé methylestery byly stanoveny pomocí plynové chromatografie s FID detekcí.
|
|
|
Přídavek oxidu uhličitého do mléka pro výrobu sýrů
Králová, Petra ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Kvasnička, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o přídavku oxidu uhličitého do mléka určeného pro výrobu sýrů. Cílem práce bylo nejprve zpracovat literární rešerši zaměřenou na chemické složení mléka a jeho změny po přídavku oxidu uhličitého a popsat technologické postupy výroby, s přídavkem oxidu uhličitého i bez něho. Úvodní část byla zaměřena především na výrobu sýru s oxidem uhličitým a co vše tento plyn ve výrobě způsobuje. Oxid uhličitý významně snižuje hodnotu pH, čímž zabraňuje množení nežádoucích mikroorganismů, velice důležitý je pro zkrácení výrobní doby, neboť zkracuje koagulační čas. Hlavním cílem experimentální části bylo určit optimální přídavek oxidu uhličitého do mléka na výrobu Balkánského sýru a pomocí vybraných analytických metod porovnat sýry vyrobené s přídavkem a bez přídavku oxidu uhličitého. Dále byly vybrány a aplikovány senzorické metody, vhodné pro sledování senzorických rozdílů vyráběných sýrů. Na přání zadavatele diplomové práce, Mlékárna Polná, spol. s r.o., byl proveden výpočet ekonomiky provozu, z něhož vyplynulo, že výroba s oxidem uhličitým je velice výhodná a dané provozovně by snížila náklady na výrobu Balkánského sýru, což by pro provozovnu mělo určitě pozitivní dopad. V závěru práce byly pak porovnány výhody a nevýhody, které by přinášela výroba sýrů s oxidem uhličitým zákazníkům i výrobci.
|
|
|
Optimalizace a validace GC-MS metody pro stanovení těkavých aromatických látek v sýrech
Koubek, Miroslav ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zavedení metody stanovení těkavých aromaticky aktivních látek v různých typech přírodních a tavených sýrů. V teoretické části jsou popsány základní skupiny aromatických látek. Dále metody využívané pro jejich stanovení se zaměřením na mikroextrakci pevnou fází a plynovou chromatografii spojenou s hmotnostní spektrometrií. Experimentální část se zabývá především optimalizací vybraných parametrů metody. Pro extrakci těkavých látek z matrice vzorku bylo zvoleno vlákno DVB/CAR/PDMS 50/30 m, sloučeniny byly následně stanoveny plynovou chromatografií spojenou s hmotnostní spektrometrií. V rámci validace byla ověřena opakovatelnost metody, RSD retenčních časů
|
|
|
Použití extrakce tuhou fází pro frakcionaci lipidů v sýrové matrici
Scholzová, Kristýna ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tématem této práce je metoda extrakce tuhou fází jako prostředek k zisku frakce volných mastných kyselin ze sýrové matrice pro následné stanovení pomocí plynové chromatografie s FID detekcí. Teoretická část zpracovává informace ohledně složení mléčného tuku a souvisejících procesech, které vedou ke vzniku senzoricky aktivních komponent, mezi něž se volné mastné kyseliny řadí. Hlavním tématem literární rešerše jsou možnosti stanovení mastných kyselin v sýrech se zaměřením na dosavadní poznatky o použití extrakce tuhou fází k tomuto účelu. Expermentální část se zabývá nalezením vhodných parametrů a podmínek pro použití extrakce tuhou fází k frakcionaci lipidů na kolonách se zakotvenou aminopropylovou fází. Pro separaci lipidů byly použity kolony Agilent SampliQ Amino a pomocí vhodných směsí rozpouštědel byly eluovány frakce lipidů. Čistota a složení získaných frakcí byly ověřovány kombinací plynové a tenkovrstvé chromatografické techniky. Pro převedení mastných kyselin na methylestery ke stanovení plynovou chromatografií byly použity postupy podle normy ČSN EN ISO 12966-2. Součástí vyhodnocení jsou, mimo diskusi o vhodných experimentálních podmínkách, závěry ohledně optimálních množství vzorku a elučních činidel. Výsledky této práce jsou vhodným podkladem pro navazující optimalizační experimenty a následné zařazení validované metody do procesu stanovení volných mastných kyselin.
|
|
|
Srovnání profilu mastných kyselin vybraných typů sýrů
Pop, Zdeněk ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vázaných a volných mastných kyselin ve vybraných typech sýrů, které jsou/nejsou nositeli „Chráněného označení Evropské unie“ a jejich vzájemným porovnáním. Teoretická část je zaměřená na mléčný tuk, stručný přehled sýrů, chráněná označení Evropské unie, lipidy, mastné kyseliny a možnosti jejich stanovení. V experimentální části byl stanoven profil volných a vázaných mastných kyselin ve 12 vybraných vzorcích sýrů s bílou plísní na povrchu. Bylo ověřeno deklarované množství tuku. Sýry byly porovnány dle obsahu vázaných a volných mastných kyselin a srovnán profil mastných kyselin dle použitého typu mléka. Nakonec byly výsledky statisticky vyhodnoceny metodou PCA. Pro extrakci lipidů ze vzorků sýrů byla použita metoda podle ČSN EN ISO 1735. Pro esterifikaci mastných kyselin byla použita metoda využívající jako katalyzátor methanolický roztok bortrifluoridu. Ke stanovení methylesterů byla použita plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem.
|
|
|
Změny aromaticky aktivních látek během výroby modelového sýra
Školová, Dominika ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo identifikovat aromaticky aktivní látky v modelových sýrech typu Moravský bochník, diskutovat jejich změny v průběhu zrání a posoudit vliv aplikace různých poměrů mikrobiálních kultur na počet těkavých látek. Pro identifikaci těkavých látek byla vybrána metoda SPME-GC-MS. Celkově bylo identifikováno 148 těkavých látek, z nichž 82 lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. Pro výrobu modelových sýrů byly použity tři mikrobiální kultury, resp. jejich různé kombinace s převažující mezofilní nebo termofilní kulturou. Nepodařilo se prokázat vliv převahy mezofilní/termofilní kultury na počet aromatických sloučenin v sýrech; z hlediska senzorické kvality se více osvědčily kombinace s převažující mezofilní kulturou. V průběhu zrání sýrů docházelo ke snižování počtu identifikovaných sloučenin u všech sledovaných kombinací kultur. Za optimální dobu zrání sýrů lze považovat dobu 3 měsíce.
|
|
|
Volatile profile of Edam type cheese
Balej, Marek ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
This bachelor thesis is focused on specification volatile profile of eidam cheese types, which are natural semi hard cheeses with low heat curd. Subject of theoretical part is basic differentiation of cheeses, description of chemical composition and characteristic of eidam cheese types. After that, issue of their manufacturing process is processed and aroma active substances are described. In the last part of this section, the attention is focussed on specification method of solid phase microextraction connected with gas chromatography with mass spectrometry detection. Experimental part deals with HS-SPME-GC-MS method application on identification of volatile compounds in eidam cheese types. Samples of model cheese were manufactured at Tomas Bata University in Zlín with the use of various added microbial starter cultures and eidam type cheeses with various fat content bought on the market. A total of 64 compounds were identified in samples; of those 18 alcohols, 11 esters, 9 ketones, 7 aldehydes, 5 acids, 3 lactones, 2 terpene hydrocarbons, 2 terpene alcohols, 1 terpene ketone, 1 terpene aldehyde, 4 sulphurous compounds and 1 phenol. The differences were found among model cheese samples and market bought samples in the case of number and type of volatiles.
|
host ::
RSS.