|
| |
|
|
John Steinbeck's treatment of loneliness - a biographical and fictional experience - an analysis of loneliness in Tortilla Flat, Cannery Row and Of Mice and Men
Purkrábková, Petra ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Farrell, Mark Robert (oponent)
Cílem této práce je vyzdvihnout autora knihy zdůraznit dopad autorova života na jeho tvorbu. Práce se zaměřuje na téma osamocení. Toto téma je zkoumáno ze dvou pohledů. Nejdříve jako popis Steinbeckova vlastního prožitku osamocení. Poté jako odraz tohoto prožitku v těchto vybraných dílech - O Myších a lidech, Na plechárně a Pláň Tortilla. Všude tam, kde je možné je rozvedena spojitost mezi autorovým vlastním prožitkem utrpením jeho postav. Tato práce je rozdělena na pět částí. První částí je vyjasnění pojmu. Které je stěžejním tématem této práce. Zde jsou též upřesněny termíny dále používané v této práci. Druhá část je rozborem Steinbeckova prožitku osamocení obsaženého v jeho korespondenci. Tyto dvě části tvoří teoretický základ prožitku osamocení a intimního vztahu Johna Steinbecka k tomuto jevu. Následující tři části této práce jsou rozbory tří vybraných novel. Práce se zaměřuje na každou vhodnou postavu a její vyjádření osamocení. Podrobnou analýzou jednotlivých postav je vystižena mnohotvárnost osamocení. Spojitost mezi autorovým prožitkem a fiktivními postavami je podložena vhodnými dostupnými zdroji. Celkovým výsledkem je souhrná analýza autorova vlastního prožitku osamocení a jeho zvárnění v díle.
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Role trenéra
Mrázek, Ondřej ; Buzek, Mario (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Název: Role trenéra Cíle práce: Na základě pozorování trenérů při tréninkových jednotkách a utkáních určit jeho charakterové a trenérské vlastnosti a také popsat vhodnost pro vykonávání této profese. Cílem je porovnat všechny trenéry v týmu 1.FC Viktorie Přerov o.s. napříč kategoriemi, zjistit jejich klady a zápory a přiřadit je k vyhovujícím kategoriím. V poslední řadě ověřit, jestli na tyto trenérské a charakterové vlastnosti mají vliv zkušenosti a dosažená trenérská licence. Metody: Pozorování v praxi, popisná analýza, rozhovory s trenéry Výsledky: Práce nám dá poznatky, jaký vliv na provádění trenérské profese v určitých kategoriích mají vrozené charakterové vlastnosti, naučené trenérské dovednosti a s tím spojené získané trenérské licence. Dále ukáže, kdo je pro jakou kategorii v týmu 1.FC Viktorie Přerov tím nejvhodnějším typem trenéra a opačně, případně kdo co by měl ve své činnosti vylepšit. Klíčová slova: Trenér, charakter, typologie trenéra, osobnost trenéra, trenérská licence, trenérský styl, temperament
|
|
| |
|
| |
|
|
Biografické romány Františka Kožíka o Zdence Braunerové ve srovnání s dochovanou korespondencí
Braunová, Linda ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Krejčová, Iva (oponent)
BRAUNOVÁ, L.: Biografické romány Františka Kožíka o Zdence Braunerové ve srovnání s dochovanou korespondencí /závěrečná práce navazujícího magisterského studia/ Praha 2014, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Diplomová práce srovnává Kožíkovy romány Na křídle větrného mlýna a Neklidné babí léto s dochovanou korespondencí, která se v nich různým způsobem objevuje. Cílem je zjistit, jak autor formuje postavy a vztahy mezi nimi na základě pramenů, zejména korespondence. Zároveň se tato práce snaží postihnout rozdíly mezi literaturou faktu a fikcí a ilustrovat je na příkladu Kožíkovy dilogie. Východiskem byla rozsáhlá badatelská činnost, která umožnila přesné sledování autorových interpretačních záměrů. Tato práce tak odkrývá způsob, jakým autor kombinuje fakta a fikci a tím vytváří celý příběh.
|
|
|
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
|
host ::
RSS.